(pokračuje Filip)
Já se tedy ptám a podle toho se zařídím při hlasování, jestli je současný předseda vlády připraven v rámci státního rozpočtu na rok 1998 přesunout prostředky tak, aby Ministerstvo financí podle záruky, kterou tady pan Tošovský akceptoval, je mohlo vyplatit, a kde tedy těch 4,1 miliardy vezme. Podle toho já budu srozuměn s tím, že tato vláda respektuje podpis jiného člena vlády předchozí, že je s tímto krokem srozuměna a konkrétní závazek ústavních činitelů chce realizovat. Proto mě zajímá, odkud se těch 4,1 miliardy vezme, jakým způsobem je zrealizujeme a komu je sebere. To je velmi důležitá věc. Protože jiným způsobem bychom se museli bavit o tom, že sáhneme na vládní rezervu, ale ta není tak velká, nebo na státní finanční aktiva, a ptám se tedy, jestli je tam tolik prostředků, anebo se za chvilku budeme bavit o novele zákona 171 nebo 500 a z oněch 15 + 4,2 miliardy na povodně nebo jiné částky nebo 5 miliard Kč si to ještě navýšíme o 4,1 a vezmeme to z Fondu národního majetku, a ptám se, jestli tam ty prostředky vůbec jsou.
Myslím si, že je pro nás tento příklad poučením právě proto, abychom si tuto věc vyjasnili zcela konkrétně. Můžeme se dostat za chvilku za další dva kroky v postupu této sněmovny k tomu, že budeme hledat, kde ty prostředky vzít, jakým způsobem je realizovat, na úkor čeho zaplatit tu záruku.
Pro mě je totiž důležité to, že tady někdo oficiálně prohlásí, že ty prostředky jsou připraveny, že jsou v té a té kapitole státního rozpočtu. Pak bude zřejmé, že vláda postup dřívější vlády akceptuje a že je s ním srozuměna, a bude to pro mě znamenat, že tady existuje určitá kontinuita toho rozhodování, a jestli nastala jedna chyba v určité proceduře, a nikdo tu chybu nezpochybňuje, je schopna vláda této země ji napravit.
Záměrně jsem nemluvil o právní stránce samotného bodu projednávání, to je o případném vydání nebo nevydání pana kolegy Kočárníka trestnímu stíhání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi a udílím slovo paní poslankyni Anně Röschové.
Poslankyně Anna Röschová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, já zde nebudu dlouze rozebírat důvody imunity, její rozsah, zda se mi rozsah, který je v České republice, líbí či nelíbí. Budu prostě vycházet z faktu, že ústava ve svém článku 27 stanoví rozsah takový, jaký je. Ani zde nebudu rozebírat trestněprávní pohled na vyslovení souhlasu s trestním stíháním pana poslance Kočárníka, ani zde nebudu rozebírat věcnou podstatu poskytnutí záruky České spořitelny bývalým ministrem financí, současným poslancem Kočárníkem.
Vystupuji proto, že jsem chtěla sdělit určitý pohled na věc. Tato sněmovna v tomto volebním období na své schůzi - myslím této schůzi - nejedná poprvé o udělení souhlasu s trestním stíháním. Dovolte mi, abych se s vámi podělila o svůj pohled na tyto případy, které byly předtím a proběhly i na této schůzi.
Já jsem vždycky v rozsahu imunity, jaká je, přistupovala k těmto případům tak, zda byly výroky, které byly kriminalizovány, či projevy, které byly kriminalizovány, v souvislosti s politickou činností toho kterého poslance. Zda to byly - promiňte mi zjednodušení - tzv. politické kauzy. A podle toho jsem se rozhodovala. Rozhodovala jsem se tak vždycky v předchozích případech i v případech pana poslance Stráského, a budu se rozhodovat tak i v případě pana poslance Kočárníka, protože poskytnutí záruky České spořitelny je pro mě politické rozhodnutí. Myslím si, že i pan poslanec Orel nezpochybní, že ministr financí, byť nebyl poslanec, byl v té době politikem, v současné době je poslancem, a pro politická rozhodování já nebudu nikdy hlasovat pro vyslovení souhlasu s trestním stíháním. Protože se obávám kriminalizace politických rozhodování. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyně Röschové, uděluji slovo panu poslanci Plevovi. Připraví se pan poslanec Smetana.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, téměř všechno, co jsem chtěl říci, už řekla paní kolegyně Röschová. Skutečně se jedná o přešetřování policií politického rozhodnutí. Chtěl bych říci, že jedno české přísloví říká: Kdo chce psa bíti, hůl si najde. Ale ono se to dá také obrátit: Když je hůl, najde se i pes.
A uvědomme si, že tady nejde o kolegu Kočárníka, tady jde o precedens, který je použitelný kdykoli v budoucnu. Kdykoli v budoucnu je možné policejně přešetřovat politická rozhodnutí - a myslím si, že to je špatně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plevovi. Udílím slovo panu poslanci Smetanovi, připraví se pan poslanec Exner.
Poslanec Martin Smetana: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych požádal jménem poslaneckého klubu o přestávku, a to do 15.15 hodin, ale po ukončení rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, mám to, prosím, chápat tak, že ať je rozprava jakkoli dlouhá, vaše přestávka bude dlouhá do 15.15 hodin. (Smích. Poslanec Smetana mimo mikrofon sděluje: 30 minut.) Tedy 30 minut.
Nyní udílím slovo panu poslanci Exnerovi. Připraví se pan poslanec Matulka.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové. Dovolte mi, abych prostřednictvím...
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Paní poslankyně, páni poslanci, velice ráda bych vás poprosila o zachování takové atmosféry v jednacím sále, aby pan poslanec měl možnost přednést svůj příspěvek.
Poslanec Václav Exner: ...paní místopředsedkyně, která předsedá, adresoval otázku mým dvěma předřečníkům. Jestliže jde o politické rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, potom se domníváte, že bychom na něj měli uvalit absolutní pardon? Co když například půjde o politické rozhodnutí, které bude přímo znamenat znevýhodnění jiných politických sil v politické soutěži v naší zemi?
***