(pokračuje Vrzáň)
Protože každý návrh nebo každá novela zákona má své zastánce i odpůrce a každá má svá negativa a pozitiva, pak toto není výjimkou ani v případě tohoto komplexního pozměňovacího návrhu. Negativem tohoto pozměňovacího návrhu je okamžitý dopad do státního rozpočtu. Ten byl samozřejmě velmi pečlivě kalkulován odborníky a vypadal by asi následovně. Jestliže vezmeme v úvahu zvýšení počtu uzavřených životních pojistek, zvýšení výnosu z rezerv životního pojištění, podíl počtu smluv životního pojištění delších než 10 let, průměrný daňový základ bez odpočtu pojistného, průměrný odpočet pojistného, průměrný daňový základ po odpočtu pojistného, sazbu zdanění, průměrný výnos z finančního umístění rezerv, průměrné zdanění výnosu z finančního umístění rezerv a počet uzavřených smluv do 10 let, pak se dostáváme ke snížení daňového výnosu přibližně na úrovni 900 milionů korun, a současně jestliže započítáme zvýšení zisku pojišťoven před zdaněním, zvýšení výnosů z rezerv, mimořádné zvýšení daně u právnických osob, mimořádné zvýšení srážkové daně z titulu vyššího výnosu z finančního umístění rezerv u životního pojištění, pak se dostáváme k daňovému výnosu přibližně na úrovni 500 milionů korun. Fiskální okamžitý dopad do státního rozpočtu, do jeho příjmové části, se tedy pohybuje na hladině 400 milionů korun.
Jak ovšem vyplývá z praxe, dlouhodobým efektem je naopak zvýšení tohoto daňového výnosu.
To je jediné negativum, které s sebou případná kodifikace mého komplexního pozměňovacího návrhu nese, ale dále se už potom jedná o samá pozitiva, o samé kladné věci.
Rád bych uvedl, že z tohoto hlediska životní a důchodové pojištění představuje významný doplněk státního zabezpečení. Odborníci hovoří o tzv. třetím pilíři. Jedná se rozvojem a růstem prodeje těchto produktů o naplnění vládní koncepce přebírání zodpovědnosti každého občana za sebe samého. Reflektují se budoucí tlaky na státní systém sociálního zabezpečení. Jde také o významnou a klasickou formu spoření obyvatelstva, což životní pojištění nepochybně je, a oproti jiným formám spoření, jako je např. stavební spoření, penzijní připojištění a klasické vklady u bank, má jednu významnou přednost. Má totiž v sobě zakomponovanou tzv. rizikovou složku, to znamená, že v případě úmrtí je zabezpečena rodina, příbuzní atd. nebo ten, kdo je určen pojistníkem až do výše sjednané pojistné částky.
Převážná část pojistného z životního a důchodového pojištění se převádí do technických rezerv, což má za následek spořivost, která představuje velmi výhodný zdroj pro dlouhodobé investice, např. pro úvěry, a jde o tvorbu protiinflačních peněz. Mnoho se zde mluvilo v minulosti o tom, že naše země nemá tzv. dlouhé peníze.
Je nutné vytvořit rovněž srovnatelné podmínky pro všechny druhy úspor. Např. stavební spoření a penzijní připojištění jsou stimulovány státním příspěvkem. Všeobecná tendence snižování daňového zatížení obyvatelstva nestírá rozdíl mezi stavebním spořením, penzijními fondy na straně jedné a životním pojištěním na straně druhé.
Návrh tak, jak je pojat, je komplexním návrhem, který bere v úvahu i sociální aspekt, který je vyjádřen v pásmech odčitatelných položek a zároveň samozřejmě s sebou nese opatření proti případné spekulaci některých klientů, což se může vždy projevit. Návrh současně motivuje zaměstnavatele k uzavírání životních pojistek ve prospěch svých zaměstnanců namísto neúměrného zvyšování mezd. To je také velmi významné, když zaměstnavatel může nabídnout svému zaměstnanci takovýto produkt.
Návrhy se nakonec opírají o praxi, která je zcela obvyklá v zahraničí, např. v zemích OECD, ale i v Maďarsku. I když daňová politika těchto zemí není v oblasti životního a důchodového pojištění totožná, přesto lze tvrdit, že ve srovnání s Českou republikou pro klienty je příznivější.
Závěrem bych chtěl říci, že pozitiva velmi dalekosáhle přesahuje jedno jediné negativum, které je okamžitým dopadem do státního rozpočtu, avšak z dlouhodobého hlediska tak, jak pozorný posluchač jistě uzná, jde o velmi prospěšnou záležitost, která by byla velmi dobrá, kdybychom ji v zákoně o dani z příjmů měli.
Děkuji vám za pozornost a písemně tento návrh předkládám zpravodaji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan poslanec Tlustý, připraví se pan kolega Gongol.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi předložit dva pozměňovací návrhy, které vzhledem k blízkosti polední přestávky pouze přednesu a ušetřím vás složitého odůvodňování.
První pozměňovací návrh.
Za § 34 se doplňuje nový § 34 a), který zní:
§ 34 a): Položky připočitatelné k základu daně.
Odst. 1: K daňovému základu poplatníka s příjmy podle § 7, § 9 a § 18 se připočítávají neuhrazené závazky poplatníka, u nichž k poslednímu dni zdaňovacího období uplynul více než 1 kalendářní měsíc ode dne jejich splatnosti.
Odst. 2: Toto ustanovení se použije poprvé při stanovení základu daně za zdaňovací období roku 1999.
Odst. 3: Ustanovení odst. 1 se nepoužije pro ty závazky, u kterých již poplatník uplatnil připočitatelnou položku k základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Současně se upraví následující paragrafy.
V § 16 se v první větě za slova "od základu daně" vkládají slova "a zvýšeného o připočitatelné položky k základu daně (odkaz na § 34 a)."
V § 20 odst. 11 se za slova "a § 34" vkládají slova "a zvýšený podle § 34 a)".
V § 21 odst. 1 se za slova "a § 20 odst. 7 a 8" vkládají slova "a zvýšeného o připočitatelné položky podle § 34 a)".
V § 21 odst. 2 se za slova "a § 20 odst. 8" vkládají slova "a zvýšeného o připočitatelné položky podle § 34 a)".
V § 23 odst. 3 se za slova "při nedodržení stanovených podmínek" vkládají slova ", o částky připočtené k základu daně podle § 34 a)".
Druhý pozměňovací návrh je alternativní návrh k návrhu, který předložil pan zpravodaj a navrhuji, aby v § 21 odst. 1 byla číslovka 35 nahrazena číslovkou 29, aby na konec tohoto odstavce byla doplněna věta:
"Toto ustanovení se poprvé použije pro zdaňovací období roku 1999."
Cílem prvního mého návrhu je odstranit současnou daňovou výhodu dlužníka, který zahrnuje do svých nákladů i neuhrazené závazky. Cílem druhého mého návrhu je, aby sazba daně z příjmu právnických osob byla taková, aby zabránila vývozu zisku z České republiky, aby stimulovala k přílivu zahraničního kapitálu a obecně k rozvoji podnikání v České republice.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Gongol, připraví se pan kolega Václavek.
***