(pokračuje Parkanová)
Byl z toho vyvozován vazební důvod ve smyslu § 67 a) trestního řádu. Orgány policie v tomto případě postupovaly na základě vlastních poznatků, a nikoli, jak je jim v interpelaci podsouváno, na základě informací z tisku, byť podpůrně ani informace tohoto druhu nemohou orgány policie zcela pominout.
Je možné pro přesnost zdůraznit, že jiným postupem nebyl v rozhodné době dr. Novák pro orgány činné v trestním řízení dosažitelný, protože od okamžiku, kdy se vzdal svého poslaneckého mandátu, nebyl v kontaktu ani se svými stranickými kolegy. (Smích v sále.)
Vážení kolegové a kolegyně, toto je tvrzení orgánů činných v trestním řízení.
Téhož dne, 13. února letošního roku, bylo Novákovi sděleno vyšetřovatelem obvinění. V návaznosti na to vyšetřovatel předložil státnímu zástupci podnět k podání návrhu na vzetí obviněného do vazby. Tento návrh odůvodnil existencí vazebního důvodu. Uváděl tam důvody dva, podle § 67 a) a b), přičemž ve vztahu k vazebnímu důvodu uvedenému v písmenu a) argumentoval tím, že z výsledku prováděného šetření pracovníků kriminální policie, služby pro odhalování korupce Policejního prezidia České republiky, vyplývá, že se obviněný nezdržoval ve svém trvalém ani přechodném bydlišti a pohyboval se po území České republiky. Toto zjištění spolu s dalšími skutečnostmi nasvědčujícími tomu, že hodlá v nejbližší době vycestovat do ciziny, jakož i fakt, že nemá žádné stálé zaměstnání, vedlo k závěru, že by mohl uprchnout nebo se skrývat s úmyslem vyhnout se trestnímu stíhání. (Hluk a smích v sále.)
Já si myslím, že tu jsme na půdě Poslanecké sněmovny. Proces probíhá za účasti obhájce, čili jestli teď nad něčím, kolego, kroutíš hlavou, tak kruť. Dobře.
Vazební důvod, který byl uveden v b), odůvodnil vyšetřovatel tím, že v dané věci bude nutno vyslechnout celou řadu svědků, z nichž mnozí jsou v blízkém vztahu s obviněným, neboť se jedná o spolupracovníky a bývalé podřízené. Na základě toho dospěl vyšetřovatel k závěru, že s přihlédnutím k charakteru věci lze předpokládat, že obviněný by mohl, a to i jiným způsobem, mařit objasňování skutečností důležitých pro trestní řízení.
Stanovisko vyšetřovatele ohledně existence důvodu vazby obviněného dr. Libora Nováka převzal jako správné po přezkoumání i státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a téhož dne, 13. 2., podal Obvodnímu soudu pro Prahu 1 vlastní návrh na vzetí obviněného do vazby podle § 68 trestního řádu z důvodu § 67 písm. a) a b) trestního řádu.
Poté následovalo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze 14. února letošního roku a obviněný Novák byl vzat do vazby z obou důvodů: Z důvodu písm. a) i b). Soud se ztotožnil tedy s argumenty vyšetřovatele a státního zástupce, pokud jde o existenci těchto vazebních důvodů. Vůči tomu podal obviněný stížnost. Na základě této stížnosti se věcí zabýval Městský soud v Praze a ten svým usnesením ze 6. března letošního roku napadené usnesení zrušil a rozhodl ve věci nově. Rozhodl tak, že podle § 68 vzal obviněného do vazby s účinky od okamžiku zadržení, od 13. 2. Odvolací soud neakceptoval argumentaci ve vztahu k § 67 a) trestního řádu. Městský soud však v tomtéž usnesení zároveň konstatoval, že při přezkoumání předchozího postupu řízení žádné vady neshledal a že obviněný byl řádně a včas po svém zadržení předán v zákonné lhůtě příslušné soudkyni, která též ve stanovené lhůtě o jeho vazbě rozhodla.
Odvolací soud, pokud jde o důvod vazby ve smyslu § 67 b) trestního řádu, argumentuje zejména tím, že obviněný zaujal v rámci své obhajoby k věci vyčkávací stanovisko, spáchání trestného činu odmítá, tím se dokazování stává složitějším a na významu nabývají všechny tzv. nepřímé důkazy.
V daném případě mají proto výpovědi svědků zcela zvláštní a určující význam pro posouzení věci, přičemž je zřejmé, že důležité výpovědi budou moci poskytnout právě ty osoby, s nimiž se obviněný při výkonu své funkce a zaměstnání v ODS znal a stýkal, a proto hrozí reálné nebezpečí, že by je mohl obviňovat, případně se s nimi domlouvat, aby vypovídaly v jeho prospěch.
Soud v tomto rozhodnutí též zdůraznil, že právě většina svědků bude pocházet z členů či sympatizantů ODS, k nimž obviněný mohl mít určité vazby. Soud též odmítl argumentaci, která zpochybňovala, že by další svědci mohli do věci vnést nové skutečnosti, protože nelze předjímat obsah svědeckých výpovědí dříve, než byly předepsaným způsobem učiněny.
Bezprostředně poté, co byly v přípravném řízení provedeny výslechy svědků, kteří měli pro posouzení věci podstatný a určující význam, byl dr. Novák z vazby propuštěn na svobodu a bylo to z iniciativy obvodního státního zástupce pro Prahu 1, který tak učinil svým usnesením. Bylo to bez toho, že by obviněný o propuštění z vazby požádal.
Shora popsaný postup orgánů činných v trestním řízení při rozhodování o vazbě byl shledán zákonným. Šlo o standardní a legitimní postup těchto orgánů činných v trestním řízení, v němž využily svých zákonných oprávnění, kterými v rámci trestního procesu disponují.
Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nestrannost tohoto postupu zpochybňovaly, a zejména se dá vyloučit, že by tento proces byl ovlivněn jakoukoli vnější politickou aktivitou, ať z kterékoli strany. Tvrzení poslanců obsažené v interpelaci, že orgány činné v trestním řízení by měly využít i jiných dostupných prostředků, uvádí se tam např. výzva k neopuštění republiky nebo přímo odebrání cestovního pasu, upozornění orgánů pohraniční policie, to je argumentace laická a velmi tendenční. Trestní řád žádný z těchto prostředků nepředvídá a nejde o úkony, které by byly legálními procesními úkony.
Navíc existence koluzního vazebního důvodu ve smyslu § 67 b) v tomto smyslu zcela vyloučila možnost nahradit vazbu zárukou nebo slibem obviněného nebo peněžitou zárukou a za tohoto stavu věci by výzva k neopuštění republiky nejenomže neměla trestně procesní charakter, ale šlo by pouze o morální apel, jeho nerespektování ze strany obviněného by nebylo možno sankcionovat.
A rovněž tak princip typický pro období před listopadem 1989, tj., že u téměř každého obviněného se po zahájení trestního řízení vystavila tzv. blokovací karta pro orgány pasů a víz, aby se tak zamezilo jeho vycestování do ciziny, tak tento princip byl v době porevoluční opuštěn a kromě toho nemáme hranice obehnané ostnatými dráty.
Postup orgánů činných v trestním řízení při rozhodování o vazbě obviněného není zpochybňován ani faktem, že jimi shledávaný důvod vazby ve smyslu ustanovení § 67 a) nebyl v závěrečné fázi soudem druhého stupně akceptován, neboť šlo o vnitřní přesvědčení těchto orgánů založené na uvážení všech rozhodujících okolností případu, přičemž v této souvislosti je možno zmínit judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, který např. ve svém usnesení z letošního dubna uvádí, že existence vazebního důvodu podle tohoto písmene a) není podmíněna důkazy potvrzujícími počínání obžalovaného způsobem předpokládaným v tomto písmenu, ale lze je opírat o opodstatněnou obavu z možnosti takového jednání, v jehož uskutečnění má právě vazba zabránit.
***