(pokračuje Smetana)
Stejně tak si uvědomuji důsledky pokusů o znovurozdělení Evropy na dva nesmiřitelné bloky. Česká republika má být přijata do NATO ne kvůli její bezpečnosti, ale z politických hledisek. Vedení NATO si moc dobře uvědomuje, že případným vstupem ČR do tohoto spolku získá věrného vykonavatele rozkazů, nerozpakujícího se učinit vše, co NATO řekne. Britský list The Guardian uvedl v polovině minulého roku, cituji: "To nejlepší, co otupělé české a maďarské síly mohou v současné době dát dohromady, je na každé straně několik praporů a hrstka bojových letounů. V české armádě je mnohem více plukovníků než vojáků jiných hodností, tisíce nadbytečných důstojníků, jejichž hlavní starostí je přežít. Jediné zaměstnání, které by dostali, je obsluha v nemocnicích." Tolik deník The Guardian.
Dámy a pánové, polistopadová vládní koalice se vehementně snaží vetřít do NATO a nevynechá přitom jedinou příležitost hnát naše vojáky do pochybných dobrodružství pod patronací USA na upevňování jejich mocenských pozic. Je více než smutné si uvědomit, že případným vstupem do NATO vstupujeme na pole multinárodních zájmů a stáváme se bezmocnými pěšáky ve hře globálních geopolitických zájmů. Proč se zříkat nároků zásadně určovat svoji politiku vůči zahraničí a podřizovat se zájmům těch - tj. Německa a USA - kteří tvoří páteř vojenského paktu NATO? Jestli si někdo myslí, že vstupem do NATO by byla možnost opakování Mnichova či Jalty zažehnána, tak se mýlí. Zájmy mocenských struktur budou vždy nadřazeny zájmům ostatních. To vám řekne každý znalec mezinárodního práva, zejména politiky uvnitř Severoatlantické aliance.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych se také stručně zmínil o naší armádě. Armáda České republiky je stále velkým molochem neúměrně zatěžujícím státní rozpočet. V současné době není naše země nikým vojensky přímo ohrožena. Boj je dnes veden ekonomickými nástroji. SPR-RSČ již léta navrhuje vybudovat malou profesionální armádu, která by neúměrně nezatěžovala státní rozpočet a jež by byla nasazována do boje proti vzrůstající kriminalitě, proti mafiím a organizovanému zločinu vůbec. Jen takto má naše armáda šanci získat opět důvěru společnosti, kterou v uplynulých letech ztratila. Naše armáda by neměla být nikdy nasazována mimo území republiky. Jsme malá a ne tak bohatá země a konečně svých problémů již máme dost. Naši vojáci by se neměli zúčastňovat takových dobrodružných akcí, jako jsou např. v Bosně či Iráku, kde v podstatě vystupují v roli okupační armády a svým nasazením tak pomáhají západním velmocím v pronikání na Balkán a dál na Blízký východ.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, velikost České republiky je nicotná oproti velikosti států s ní sousedících. Naše země tvoří hranici mezi bohatým západem a chudším východem. Tato vojenskostrategická poloha přímo předurčuje naší zemi, aby byla neutrální a svoji zahraniční politiku rovnoměrně rozložila mezi státy východní a západní. Naší snahou je klid a mírová spolupráce se všemi evropskými státy bez žádných vojenských bloků, nikoli hraní si na vojáčky a opět vstupovat do nějakého pochybného vojenského uskupení.
SPR-RSČ požaduje vyhlášení neutrality země a tím odmítnout vstup do Severoatlantické aliance. Nechceme druhou Varšavskou smlouvu, žádné jaderné rakety a ani druhý Mnichov či osmašedesátý. Požadujeme zrušení všeobecné branné povinnosti. Podle našeho názoru se chlapec změní v muže i bez šikany či hlídání chátrajících vojenských skladů. Republikáni dále ve svém programu navrhují státní suverenitu a nakonec nezávislost na jiných státních mocnostech, ať již jsou na západě, či východě. Místo podlézání bychom měli vyvíjet prostřednictvím Ministerstva zahraničí diplomatický tlak na vedení NATO k nastolení diskuse o užitečnosti tohoto vojenského paktu. Podle našeho názoru zánikem Varšavské smlouvy mělo automaticky následovat rozpuštění Severoatlantické aliance vzniknuvší jako protiváha východního bloku. Jakékoli přetrvávající či nové pakty, bloky apod. vedou pouze k jednomu cíli - válce.
SPR-RSČ jednoznačně odmítá vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Požadujeme však, aby stěžejní rozhodnutí nebylo necháno na nejužší skupině politiků, ale musíme o tom rozhodnout sami v referendu. Mediální diskuse se musí vést v široké celospolečenské formě za účasti všech, a to opakuji, všech parlamentních politických stran a hnutí. Hlas každého občana musí být vyslyšen. Znovu opakuji, že případný vstup naší země do Severoatlantické aliance či Evropské unie znamená citelné oslabení naší národní suverenity a kultury. Náš stát, nechráněný průmysl a zemědělství, by byl ovládán cizím kapitálem a výnosy by šly někam úplně jinam. Vstup do těchto struktur by stál obrovské prostředky, které je nutné vydat tam, kde to naši občané hlavně potřebují, to je školství, zdravotnictví, sociální oblast apod. V otázce bezpečnosti a obranyschopnosti země bychom byli zbaveni samostatného rozhodování a nuceni účastnit se konfliktů jako příslušníci vojsk Severoatlantické aliance, které by si vyžádaly oběti na životech našich vojáků, kteří by padli za zájmy cizích mocností.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, je jen na vás, jak se rozhodnete. Vězte však, že osud této země držíte zatím stále pevně v rukou. Bylo by ostudou, osudovou chybou pustit ho vstupem právě do Severoatlantické aliance napospas válečných zájmů cizích mocností, které nevidí nás - občany České republiky -, ale pouze strategickou polohu země, ve které žijeme.
Proto na závěr sděluji, že na základě výše uvedeného budu hlasovat proti návrhu o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě, a připojuji se tímto ke kolegu Janu Vikovi s návrhem na zamítnutí tohoto vládního návrhu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Martinu Smetanovi.
Kolegyně a kolegové, dříve než udělím slovo panu poslanci Gjuričovi, dovolte mi, abych požádal místopředsedu vlády pana Josefa Luxe o stručnou informaci o zdravotním stavu prezidenta republiky.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, protože pan premiér mě pověřil zastupováním v době své nepřítomnosti v České republice, po poradě s předsedou Poslanecké sněmovny a s panem místopředsedou vlády a ministrem zahraničí si vám dovolím dát tuto informaci o zdraví pana prezidenta. Hovořil jsem s panem Čerbákem, předsedou lékařského koncilia, které před chvílí skončilo své zasedání, a také s paní Havlovou, která doprovází pana prezidenta v nemocnici.
Dnes odpoledne byl pan prezident převezen s akutní břišní příhodou do univerzitní nemocnice v Innsbrucku. Byla diagnostikována perforace trávicí trubice a od půl páté probíhá operace pana prezidenta, kterou vede pan profesor Bodner. Po skončení této operace budeme mít k dispozici další informace, které samozřejmě vám budou poskytnuty. Chtěl bych říci, že lékaři považují stav pana prezidenta za vážný. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Kolegyně a kolegové, než dám slovo dalším diskutujícím, dovolte, abych se na vás obrátil s osobní prosbou. V uplynulých diskusních vystoupeních zazněly zmínky o prezidentu republiky. Myslím, že za této situace je obecnou lidskou slušností, abychom tyto zmínky vynechali. Prosím vás o to. (Potlesk.)
Slovo má pan poslanec Gjurič, připraví se pan poslanec Vacek. (Poslanec Gjurič: Vzdávám se slova.) Pan poslanec Gjurič se vzdává slova. Slovo má pan poslanec Vacek, připraví se pan poslanec Recman.
***