(pokračuje Holáň)
České republice budou předloženy po přistoupení k Washingtonské smlouvě smlouvy statusového a technického charakteru tak, jak je uvedeno v části F předkládací zprávy. Každá z těchto smluv bude podrobena samostatnému ratifikačnímu řízení.
Zahraniční výbor se zabýval i těmito smlouvami. Nejrozsáhlejší a patrně nejdůležitější z těchto smluv je Dohoda o statusu ozbrojených sil, pojednávající o podrobnostech pobytu vojáků a jejich rodinných příslušníků na území jiného státu; tedy problematika pasů a víz, řidičských průkazů, nošení uniforem a zbraní, problematika trestní a disciplinární jurisdikce, problematika škod atd.
Článek druhý této statusové dohody stanoví, že je povinností ozbrojených sil a jejich civilní složky, jejich příslušníků i osob na nich závislých, respektovat zákony přijímacího státu a mj. zdržet se jakékoliv politické činnosti v přijímajícím státu.
Zahraniční výbor se také zabýval přehledem právních předpisů, které je zapotřebí přijmout v oblasti branné legislativy, a stavem příprav těchto předpisů.
4. Přímým finančním důsledkem vstupu je účast na společných rozpočtech NATO ve výši 0,9 % společných rozpočtů. To činí zhruba 600 milionů korun ročně. Dalším přímým důsledkem jsou náklady na zřízení a provoz zastupitelského úřadu při NATO v Bruselu. Veškeré další náklady vojenského rozpočtu, vojenského charakteru, zejména spojené s modernizací armády, které vyvolávají nárůst vojenského rozpočtu zhruba o 0,1 % HDP ročně do roku 2000, nelze přímo spojovat se vstupem do NATO, neboť běží o modernizaci, která by musela být provedena i v případě zcela samostatného rozvoje Armády České republiky a která by byla nákladnější, protože by se neuplatnil vliv sdílení obranných zdrojů při možnostech kolektivní obrany.
5. Občanské důsledky. Zahraniční výbor se zabýval také tím, zda důsledkem vstupu do NATO může být nějaký nepříznivý vliv na občanský život, např. v rámci přizpůsobování existujících vojenských zařízení. Nebyl shledán žádný možný negativní vliv tohoto druhu.
6. Zahraniční výbor se také zabýval možnými vedlejšími účinky vstupu do NATO. Mám na mysli účinky mimo oblast obrany.
Jsou to tyto účinky:
a) Do prostoru, jehož bezpečnost je zajištěna všeobecně uznávanou formou, směřuje širší proud zahraničních investic.
b) Zvyšuje se přístup k informacím a špičkovým technologiím, což dává nové možnosti pro zvýšení úrovně, a tím i konkurenceschopnosti výrobků českého zbrojního a posléze i civilního průmyslu.
c) Rozšiřují se možnosti odbytu našeho zbrojního průmyslu.
d) Otevřenější vzájemnou výměnou se zvyšuje úroveň vědeckých a odborných znalostí.
e) Nově se otevírá spolupráce v oblasti záchranných aktivit v případech živelních katastrof či jiných rozsáhlých havárií.
f) Otevírá se možnost spolupráce v ekologických projektech.
Konečně se zahraniční výbor zabýval také textem Severoatlantické smlouvy samotné. Probral všechny její články a shledal smlouvu velmi výhodnou a doporučuje sněmovně schválit přistoupení České republiky k ní.
Zahraniční výbor se po probrání smlouvy a souvisejících okolností vrátil k základním důvodům jejího uzavření tak, jak jsou uvedeny v preambuli smlouvy. I já je nyní v závěru své zpravodajské zprávy připomínám.
Cituji: Strany této smlouvy potvrzují svou víru v cíle a zásady Charty Organizace spojených národů. Jsou odhodlány chránit svobodu, společné dědictví a civilizaci svých národů založenou na zásadách demokracie, svobodách jednotlivce a právním státu. Snaží se podporovat stabilitu a blahobyt v severoatlantické oblasti. Jsou rozhodnuty spojit své úsilí ke kolektivní obraně a k zachování míru a bezpečnosti. Proto se před 50 lety dohodly na této smlouvě. Pro stejné důvody chceme k ní přistoupit dnes i my.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Holáňovi. Prosím, aby usedl vedle pana ministra Šedivého ke stolku zpravodajů. Kolegyně a kolegové, musím vyřešit jeden malý procedurální problém. Když nyní budou vystupovat další zpravodajové, u tohoto stolku pro ně už nebude místo. Doufám, že nebudete mít námitek, když poté usednou zpět na svá místa po svém vystoupení, což nijak nenarušuje jejich rovnocennost s panem poslancem Holáněm jako se zpravodajem zahraničního výboru. Doufám, že s tímto postupem vyslovíte souhlas, jinak bychom museli organizovat pět dalších židlí.
Nyní prosím pana poslance Petra Nečase, který je zpravodajem výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení tohoto výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk 384/2.
Poslanec Petr Nečas: Děkuji, pane předsedo. Pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o postoji výboru pro obranu a bezpečnost k vyslovení souhlasu o přistoupení České republiky k Washingtonské smlouvě.
Výbor pro obranu a bezpečnost věnuje této problematice dlouhodobou pozornost, která nesouvisí pouze s bezprostředním projednáváním této mezinárodní smlouvy. Ve své dlouhodobé práci se výbor zaměřil na několik základních témat. V prvé řadě na postavení Severoatlantické aliance v rámci evropské bezpečnostní architektury, za druhé na udržení otevřeného charakteru Severoatlantické aliance, za třetí na harmonizaci a koordinaci postupu s Polskou republikou a Maďarskou republikou a samozřejmě na oblast interoperability, oblast vyzbrojování a oblast spolupráce v oblasti zbrojního průmyslu.
Dovolte mi, abych se i já k těmto čtyřem problémům vyslovil jako zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost, který na svém jednání přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s přistoupením České republiky k Washingtonské smlouvě.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Upozorňuji ty, kdo zapomněli na usnesení Poslanecké sněmovny o zákazu používání mobilních telefonů v zasedací síni, že toto usnesení stále platí.
Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Petr Nečas: Děkuji, pane předsedo. Jenom doufám, že nebudu přerušován při každém zazvonění mobilního telefonu.
Chtěl bych zdůraznit, že Severoatlantická aliance překročila svůj původní originální úkol sebeobrany území svých členů. Chce vytvořit podmínky pro dlouhodobou stabilitu v euroatlantickém prostoru. Severoatlantická aliance přijala nové mise, prošla velkou a hlubokou vnitřní reformou a zavedla kvalitativně novou etapu partnerství a spolupráce v bezpečnostní oblasti v Evropě. Tato spolupráce je založena na několika základních prvcích. V prvé řadě je samozřejmě přizvání České republiky, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance. NATO přijalo také velice silný závazek k udržení politiky tzv. otevřených dveří. Přijalo projekt pokročilého Partnerství pro mír, které umožňuje rozšíření společných akcí a hlubší zapojení partnerů do práce i jednotlivých štábů v rámci Severoatlantické aliance. NATO vytvořilo Euroatlantickou radu partnerství jako orgán pro politické konzultace s partnery, které mohou nyní probíhat velmi pravidelně a intenzivně. Velký důraz bych také kladl na Základní akt Severoatlantické aliance a Ruska, který umožňuje hlubokou a širokou spolupráci v bezpečnostní oblasti a vytváří stálou společnou radu jako základní orgán, jako základní platformu pro tuto spolupráci. Severoatlantická aliance již také přijala chartu o spolupráci s Ukrajinou, která zakládá velmi efektivní partnerství s tímto důležitým evropským státem. Zahájila také velmi intenzivní práce na evropské bezpečnostní obranné identitě, která však bude vyvíjena uvnitř aliance, nikoliv mimo tuto alianci, což umožní, aby rozvoj této evropské obranné identity posílil Severoatlantickou alianci, nikoliv ji oslabil.
Při projednávání prvního čtení této mezinárodní smlouvy zde byla vedena velká diskuse o otázce časové koordinace a harmonizace ratifikačního procesu u nás, v Maďarsku a v Polsku.
***