(pokračuje Lobkowicz)
Ten názor zní tak, že je nepochybně v zájmu České republiky a nakonec také v zájmu celého prostoru bývalé Jugoslávie, aby problém Kosova byl vyřešen smírnou cestou, bez krveprolití a zejména bez jakéhokoli utrpení civilního obyvatelstva.
Nicméně v případě, že by tyto prostředky, tzn., že by cesty mírové, cesty vyjednávání v takovém případě, že by tyto prostředky selhaly, a v případě, že by se mezinárodní společenství rozhodlo k nějakému zásahu ve prospěch mírového urovnání takovéhoto konfliktu, tak mé stanovisko, můj názor je takový, že si nedovedu představit situaci, kdy by Česká republika, která má ambice spolupodílet se na bezpečnosti regionu, že by za této situace Česká republika zůstala stát stranou, čímž nechci nijak prejudikovat obsah tohoto nezůstání stát stranou, to by nepochybně bylo předmětem dalších úvah jednak exekutivy, ale pochopitelně v další fázi také parlamentu v kontextu našeho ústavního systému, který jakoukoli účast našich lidí v zahraničí podmiňuje souhlasem parlamentu. To je k otázce Kosova.
Druhá otázka se týkala finančních prostředků, které jsou vynakládány na mírové operace. Nepopírám, že jsou to samozřejmě prostředky, které jsou nezanedbatelné, jsou to sumy, které nejsou nulové, jsou to prostředky, které vynakládají naši daňoví poplatníci. Nepochybně je pravdou, že tyto prostředky by mohly být užity různým způsobem.
Nicméně já jsem se snažil zargumentovat a na tomto svém stanovisku trvám, že se domnívám, že účast našich vojáků v zahraničí je do té míry důležitá z hlediska bezpečnosti našeho regionu, z hlediska bezpečnosti v Evropě, a tím potažmo i z hlediska bezpečnosti našeho státu, a tím také bezpečnosti našich občanů, že se domnívám, že tyto prostředky jsou vynakládány úsporně a jsou vynakládány efektivně. Myslím, že stojí také za zmínku, že porovnáme-li si náklady na tyto operace, které vynakládá naše země, a náklady, které vynakládá většina srovnatelných zemí, samozřejmě toto neplatí úplně, protože každá země se řídí vlastní politikou v této otázce, ale srovnáme-li prostředky, které my vynakládáme na účast našich jednotek v zahraničí a na účast v mírových operacích se srovnatelnými zeměmi, nejsou to náklady, které by nějak převyšovaly průměr, naopak jsou to náklady podprůměrné.
Stojí také, myslím, za zmínku, a to je podstatná věc, mluvíme-li o finančních nákladech, fakt, že operace, které jsou organizovány pod hlavičkou OSN, což je drtivá většina akcí, kterých se my účastníme, jsou České republice refundovány z prostředků OSN, tzn., je úměrná částka vracena z prostředků OSN, které OSN získává výběrem členských příspěvků. Jinými slovy, Česká republika platí do společného rozpočtu OSN, a zúčastní-li se některých akcí OSN, tyto prostředky jsou vraceny do rozpočtu České republiky.
Nechci tímto operovat, protože si myslím, že je podstatné, abychom si byli vědomi toho, že jsme ochotni na mezinárodní akce vydat i nějaké finanční prostředky, nicméně myslím, že zaslouží nebo je korektní také říci, že je podstatná část těchto prostředků z rozpočtu OSN zpět refundována. Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji, pane ministře. Sedmnácté pořadí vylosovala paní poslankyně Vlasta Hrůzová, která interpeluje pana ministra Jana Černého ve věci výstavby supermarketu v Děčíně.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Hrůzová: Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, jedná se o stavbu občanského vybavení sestávající z prodejny potravin, drogerie a průmyslového zboží, parkovacích ploch a komunikací o výměře 10 300 metrů čtverečních.
Investorem stavby je Salerova výstavba ze Spolkové republiky Německo. V současné době je stavba v povolovacím řízení a bylo již vydáno rozhodnutí o umístění stavby, navzdory vážné argumentaci odpůrců výstavby supermarketu ve středu města. Umístění stavby je v rozporu s platným územním plánem města Děčína. Provozem stavby dojde v jejím okolí k dalšímu překročení imisních limitů, což je v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší, a navíc dojde k dvojnásobnému zvýšení hluboké zátěže, což je v rozporu s vyhláškou č. 13/1997 a směrnicí 43 městského zastupitelstva uvedenou v hygienických předpisech, svazek 37/77. Není vydán souhlas se stavbou v zátopovém území Labe od správce Povodí Labe.
V dokladech, ze kterých vychází správní orgán, jsou značné nepřesnosti v řízení o povolení stavby, která je umístěna v blízkosti obytné zóny Staré Město. Přes tyto skutečnosti se v současné době směřuje k zahájení stavby.
Chtěla bych upozornit na tyto závažné skutečnosti, že stavby podobného charakteru se staví na okrajových částech obcí při rychlostních komunikacích. Stavba v Děčíně je ve středu města, v těsném sousedství se školami a koupalištěm, v území, kde se nacházejí termální prameny a které mělo sloužit občanům jako klidová zóna s lázeňsko-sportovním využitím.
Pane ministře, ptám se vás, zdali jste ochoten všechna jednání a rozhodnutí orgánů státní správy přešetřit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím pana ministra Černého, aby se ujal slova.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jan Černý: Pane předsedající, paní poslankyně, dámy a pánové, Okresnímu úřadu Děčín, referát regionálního rozvoje, bylo prostřednictvím odboru územního plánování a architektury Městského úřadu Děčín doručeno dne 5. 1. 1998 odvolání Občanského sdružení Strana zelených se sídlem v Třešti, které podal zmocněnec jednatele sdružení pan ing. Pavel Bílek.
Odvolání směřuje proti rozhodnutí odboru územního plánování a architektury Městského úřadu Děčín, číslo jednací ÚPA 905/1997 ze dne 31. 10. 1997, kterým odbor územního plánování a architektury Městského úřadu Děčín rozhodl o umístění stavby nákupního centra v Děčíně, Obloukové ulici, včetně nového přemostění Ploučnice, a ulice Oblouková na parcelních číslech 2468, 2345, 2470, 2936, 3011/3 v katastrálním území Děčín.
Odvolání bylo posouzeno jako přípustné a neopožděné, dne 28. 1. bylo vypraveno opatření Okresního úřadu Děčín, kterým byli účastníci řízení vyrozuměni:
a) o obsahu podaného odvolání v souladu s § 56 zákona č. 71 z roku 1967 Sb., o správním řízení, prvoinstanční stavební úřad tento akt řádně neprovedl, proto jej učinil odvolací orgán v rámci odvolacího řízení,
b) byli vyzváni k vyjádření se k podanému odvolání.
Dále jim tímto opatřením bylo oznámeno, že se mohou vyjádřit k podkladu rozhodnutí, vyjádřit se ke způsobu zjištění podkladu pro rozhodnutí a navrhnout doplnění podkladu pro rozhodnutí.
Rovněž byli seznámeni s tím, že odvolací orgán stanovil v odvolacím řízení okruh účastníků řízení, což prvoinstanční stavební úřad neučinil, protože chybně listiny doručoval veřejnou vyhláškou.
Pro všechny výše uvedené úkony byla účastníkům řízení stanovena lhůta 7 dní ode dne doručení tohoto opatření.
V současnosti pokračuje přezkum napadeného rozhodnutí a podle mých informací napadené rozhodnutí bylo zrušeno pro nedostatky, které neodstranil prvoinstanční orgán.
***