(pokračuje Nečas)
Čili současně kolegové ze sociální demokracie říkají, že chtějí nové usnesení Rady bezpečnosti OSN. Tato dvě tvrzení jdou proti sobě, protože bude-li nové usnesení Rady bezpečnosti OSN, bude mít bezpochyby jiné číslo a vyslání vojsk na základě této nové rezoluce by bylo bezesporu v rozporu s usnesením Poslanecké sněmovny, kde je přímý odkaz na číslo příslušné rezoluce 687. Z tohoto důvodu bych dokonce velmi varoval před tím, aby toto naše usnesení obsahovalo číslo konkrétní rezoluce. Protože situace kolem Iráku, kolem této krize, je velmi dynamická. Rada bezpečnosti tuto krizi velmi pozorně monitoruje, provádí velmi intenzivní konzultace. A my nemůžeme vyloučit, že tam za týden, za měsíc, za dva měsíce, bude k této otázce přijata úplně nová rezoluce s úplně jiným číslem, která bude v rozporu s případným usnesením Poslanecké sněmovny a bude vyžadovat, aby se sešla Poslanecká sněmovna jenom kvůli tomu, aby změnila číslo příslušné rezoluce. Proto mi nepřipadá tento postup jako rozumný.
Z tohoto důvodu i doporučuji - vzhledem k tomu, že jako garanční výbor byl jmenován výbor pro obranu a bezpečnost -, navrhuji, aby byl jeho návrh pojat jako základní i vzhledem k tomu, že je to souhlasné znění se zněním Senátu, a aby návrh usnesení zahraničního výboru byl pojat jako pozměňující návrh k tomuto základnímu usnesení výboru pro obranu a bezpečnost. Připadá mi to jako jediný legitimní, správný a rozumný způsob. To znamená, že bychom napřed hlasovali o pozměňujících zněních podle dikce zahraničního výboru a poté o návrhu jako celku.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Do obecné rozpravy se dále hlásí pan kolega Payne. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Payne: Pane místopředsedo, vážená sněmovno. Já musím zareagovat. Všichni cítíme, že mezi cimbálovou muzikou Ondráš a rekognoskační skupinou, která připravuje mezinárodní intervenci, je určitý rozdíl. Zkusme si představit, že mezinárodní síly např. Libye, Číny, Vietnamu apod. připravují mezinárodní akce proti Spojeným státům a rekognoskační skupiny si obhlížejí terén na Kubě. Pravděpodobně by jim Amerika okamžitě vyhlásila válku. A v tom je ten problém. To, že naši vojáci jsou přítomni v Kuvajtu, nás zatáhlo do nějaké situace bez vědomí parlamentu. To je problém, o který zde jde.
Za druhé - pan kolega Nečas zde právě potvrdil, že to znění výboru pro obranu a bezpečnost má být bianco šekem pro jakoukoli operaci. A s tím já prostě nemohu souhlasit. Já jsem přesvědčen, že my jako poslanci musíme trvat na tom, že víme, do čeho posíláme naše jednotky. My musíme znát ten kontext. My musíme vědět, k plnění čeho tam budou vysláni. Já skutečně nemohu souhlasit s tím, že vyšleme vojáky do ciziny a budeme čekat, jaké usnesení si na to Rada bezpečnosti vytvoří. To je skutečně postup, se kterým zásadně nemohu souhlasit. To je právě porušení civilní kontroly ozbrojených sil. Civilní kontrola je založena na tom, že politický mandát z parlamentu má vyšší platnost než jakékoli vládní rozhodnutí. A jde o tuto logiku, že bez vědomí parlamentu a bez souhlasu parlamentu Ministerstvo obrany nesmí podnikat nic, jinak hrozí totiž vojenské puče, převraty apod. A my už jsme si tady jeden puč zažili loni na podzim. Já bych nechtěl zažít další.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Prosím kolegu Filipa, připraví se kolega Grulich.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, děkuji kolegovi Nečasovi, protože jak jsem hovořil o těch dvou článcích ústavy 39 a 43 - tak jsem potom zůstal u článku 39 a opravdu se celé sněmovně omlouvám, že jde o článek 43 ústavy - o rozhodnutí o vyslání našich vojsk do cizích zemí nebo cizích vojsk na naše území. Musím říci, že ten problém tak, jak ho nastínil kolega Nečas, není tak jednoduchý. A myslím si, že nebudu opakovat rozdíly mezi rekognoskační skupinou a jinými vojáky. Musíme si říci to, co tady bylo citováno, to, co je součástí Charty OSN, to, co je součástí mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána. To není legrace. My opravdu rozlišujeme - a dost vážně - co je vojenskou činností a co je například to vyslání našich pozorovatelů, jaký to má charakter, např. na jednání do Bruselu. Samozřejmě jiný charakter mělo například přijetí vojsk NATO na cvičení do Vyškova -myslím v roce 1995. Myslím, že jeden ze současných pánů senátorů měl tehdy problémy, vzhledem k onomu pojištění těch vojáků, že skončil i v určité funkci na Ministerstvu obrany, protože ještě týden před přijetím těch vojsk neproběhlo to správné řízení o pojištění těch operací, které tam probíhaly.
Ale podotýkám, že skutečně tato debata zabíhá trochu dál, a vidím, že se dostaneme ještě asi na další body toho projednávání.
Musím učinit nikoliv pro obecnou, ale pro podrobnou rozpravu ten procedurální návrh podle § 56 jednacího řádu, aby podrobná rozprava byla pojednána jako uzavřená rozprava Poslanecké sněmovny, tzn., aby byly vyklizeny galerie a vypnut odposlech do přísálí. Proto, že je potřeba si říci některé věci, které se týkají přesně toho vyslání vojenské nemocnice na toto území. To má skutečně obrovskou mezinárodní konsekvenci. Má to i jiný rozměr než ten, který jsme zatím mohli naznačit, vzhledem k závažnosti toho rozhodnutí.
Já položím jednu otázku, a proto jsem se hlásil do obecné rozpravy, abych ji potom nezatěžoval v rozpravě podrobné, na pana ministra obrany: "Jestli je ono vyslání pěti důstojníků rozhodnutím bývalého náčelníka generálního štábu, nebo současného." Na tu odpověď si po vyklizení přísálí a galerie počkám. Děkuji.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Přejete si, pane poslanče, abychom o tomto vašem návrhu hlasovali ihned, nebo po skončení obecné rozpravy?
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Po skončení obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Do obecné rozpravy je dále přihlášen kolega Grulich. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, bude to spíš krátká poznámka. Chtěl bych uvést na pravou míru poněkud zkreslené prohlášení pana poslance Nečase, že v tom mém vystoupení bylo prohlášení, že jsme pro usnesení formulované zahraničním výborem a současně chceme další usnesení orgánů OSN, nebo OSN, které bude mít druhé číslo. Byl jsem zřejmě špatně pochopen. Říkal jsem, že pokud jde o pojetí zahraničního výboru, jde o zlepšení, o vylepšení, přestože pro toto usnesení nemohu hlasovat, protože je to právě onen zmíněný bianco šek pro vládu, kde nevíme, jakým způsobem a za jakých okolností bude naplněn.
Chtěl bych jenom dodat, aby se necítila tato vláda diskriminována. Pokud budu v této sněmovně, nehlasoval bych pro takový bianco šek pro žádnou vládu, i kdyby to byla vláda sociálně demokratická, protože myslím, že parlament musí svá práva chránit a ústavu respektovat.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Přeje si ještě někdo slovo k obecné rozpravě k tomuto návrhu? Pokud tomu tak není, tak si dovolím během tří minut, tzn. v 16.22 hodin, dát hlasovat o návrhu pana kolegy Filipa na prohlášení tohoto jednání za uzavřené ve věci podrobné rozpravy.
Prosím, procedurální návrh, pan kolega Kudláček. Ano, myslím, že mohu uzavřít tím pádem všeobecnou rozpravu - to jsem opomněl, omlouvám se.
Pan kolega Vymětal - technická, faktická.
***