Ministr obrany ČR Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě rozhodnutí vlády České republiky bych vás chtěl informovat o podrobnostech případného zapojení České republiky do akce mezinárodních sil k řešení situace v Irácké republice.
Jak jistě víte, situace kolem Iráku se v posledním období relativně stabilizovala. Dne 26. března zahájila skupina diplomatů OSN inspekci prezidentských sídel iráckého vůdce Saddáma Husajna. Jen pro vaši orientaci - jde o 1058 budov na celkové rozloze 31,5 km2. Umožnila to úspěšná mise generálního tajemníka OSN Kofi Annana, jehož zásluhou došlo 23. února letošního roku k dohodě, v níž se irácké vedení zavázalo plnit rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Byla tak umožněna práce inspekčním týmům zvláštní komise OSN pověřené mezinárodní kontrolou likvidace iráckých zbraní hromadného ničení a prostředků pro jejich výrobu.
Pouhá kontrola však nepostačuje. To, co OSN na Bagdádu požaduje, jsou důkazy, že Irák skutečně zničil své zásoby zbraní hromadného ničení. Zatím tak učinil pouze v případě jaderných zbraní. To bylo také jednou z podmínek OSN pro odvolání sankcí, jež proti Iráku uvalila OSN za jeho agresi proti Kuvajtu v roce 1990. Mezi další podmínky patří zničení chemických a biologických zbraní a balistických raket. Jak uvedla minulý týden Rada bezpečnosti OSN, Irák i nadále tají svůj program v oblasti biologických zbraní.
Přestože je diplomatické řešení situace kolem Iráku pravděpodobné a nasazení jednotek v nejbližší době nebude možná nutné, je důležité, aby tlak mezinárodního společenství na Irák pokračoval s cílem důsledného naplnění uzavřené dohody.
Dovolte mi v této souvislosti zmínit některá fakta z nedávné minulosti. Zvláštní komise OSN po ukončení války v Perském zálivu znovu potvrdila, že Irák měl k dispozici zbraně hromadného ničení a je připraven je použít. Během své činnosti zvláštní komise OSN zlikvidovala, i za podpory českých expertů - jejichž práce je mimochodem vysoce hodnocena - více zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, než bylo zničeno v průběhu celé operace Pouštní bouře. Bylo proto logické zajistit další působení inspekčních týmů. Zvláštní komise OSN v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN i nadále usilovala o to, aby hrozba vývoje, výroby, hromadění, a tedy i použití takových zbraní ze strany irácké vlády bylo znemožněno. Irák tomuto úsilí neustále kladl překážky. 21. ledna Bagdád omezil inspekční činnost misí zvláštní komise OSN a nedovolil jim přístup do požadovaných objektů, především do prezidentských paláců.
Diplomatické úsilí představitelů OSN i některých jeho členských zemí sledující mírové řešení celého problému dlouho nenacházelo u iráckého vedení kladnou odezvu. Také Ministerstvo zahraničních věcí ČR vydalo dne 6. února 1998 prohlášení, v němž vyjádřilo hluboké znepokojení nad neochotou irácké vlády respektovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN, a vyzvalo Irák k tomu, aby umožnil inspekčnímu týmu zvláštní komise přístup do všech objektů. Česká republika v této souvislosti rovněž potvrdila jednoznačnou podporu diplomatickému úsilí směřujícímu k vyřešení vzniklé krize. Irák nedbal kritických hlasů. Byla to spíše jeho hra na čas zaměřená na rozdělení protiirácké koalice. Toto počínání Bagdádu plné obstrukcí přinutilo USA k přípravě vojenské akce spolu s koalicí dalších států, pokud Irák nebude respektovat příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Musíme si uvědomit, že právě tato hrozba silou donutila irácké vedení jednat s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a přijmout podmínky mezinárodního společenství. Nátlak na Irák hrozbou užití síly se ukázal být oprávněný - teprve potom začala fungovat diplomacie.
Ve světě prohlubující se sociální a ekonomické propasti podléhají některé národy vnitřním i vnějším napětím vytvářeným nikoli jinými národy a státy, nýbrž skupinami s vyhrocenými zájmy uvnitř státu. A to je také případ dnešního vládnoucího režimu v Bagdádu.
Česká republika jako malý stát musí ve vlastním zájmu a přiměřeným způsobem napomáhat dodržování mezinárodního práva a rezolucí OSN. V této souvislosti mi dovolte citovat článek 2 odst. 5 Charty Organizace spojených národů: "Všichni členové poskytnou Organizaci spojených národů veškerou pomoc při každé akci, kterou podnikne podle této charty, a vystříhají se poskytovat pomoc kterémukoliv státu, proti němuž OSN podniká preventivní nebo donucovací akce." Pozitivní stanovisko k účasti České republiky na případné mezinárodní akci vůči Iráku a naše připravenost zapojit se bude i výrazem kontinuity české zahraniční politiky a potvrzením hodnot, ke kterým se hlásí.
Při zvažování konkrétních variant účinného zapojení České republiky do mezinárodního kontingentu bylo naším cílem nalézt optimální formu možné účasti, především s ohledem na naše zkušenosti získané v předchozích operací a misí. V tomto případě proto nabízíme pro mezinárodní síly polní nemocnici, která je schopna poskytovat odbornou lékařskou pomoc raněným a nemocným. Tato nemocnice může denně provádět celkem 40 až 50 chirurgických výkonů, 20 až 30 resuscitačních zákroků a poskytnout 50 lůžek k zabezpečení dočasné hospitalizace do doby odsunu na další etapu. K plnění těchto úkolů počítáme s 30 osobami zdravotnického personálu a do 50 osob ostatního personálu, celkem do 80 osob.
V přípravě jsme navázali na zkušenosti české polní nemocnice, která velmi úspěšně působila na území bývalé Jugoslávie. Připomínám, že dne 15. 2. 1998 ukončila svoji činnost v misi UNTAES v rámci mezinárodních jednotek OSN v Klise. Během svého více než tříletého působení získala tato polní nemocnice velmi cenné odborné a organizační zkušenosti v mezinárodních podmínkách. Za dobu trvání mise UNTAES bylo v jejím rámci léčeno a ošetřeno 10.200 osob, bylo provedeno 384 operací, včetně střelného poranění srdce.
Stav připravenosti nově vytvořené polní nemocnice pro možnou českou účast v mezinárodní koalici už dnes po personální, odborné i materiální stránce plně zabezpečuje splnění úkolu, který má výrazný humanitární rozměr. Vybavení polní nemocnice a úroveň logistické podpory splňují standardy a požadavky NATO na interoperabilitu a kompatibilitu. K zajištění připravenosti polní nemocnice k výjezdu a jejího řízení v případě nasazení byl dne 19. 3. 1998 proveden štábní nácvik u výcvikové základny mírových sil v Českém Krumlově. V současné době experti Generálního štábu Armády ČR provádějí analýzu rekognoskace míst možného nasazení české polní nemocnice v Kuvajtu. Celkové náklady na šestiměsíční nasazení polní nemocnice byly vyčísleny na 148 mil. Kč.
Dámy a pánové, pevně věřím, že krize kolem Iráku bude zažehnána mírovou cestou. Nicméně nelze zcela vyloučit eventualitu nasazení síly k prosazení zájmu mezinárodního společenství. Proto apeluji na vaši odpovědnost. Situace vyžaduje být připraven, a to okamžitě, na všechny scénáře řešení. Proto vás žádám o souhlas se záměrem vyslat českou polní nemocnici do Kuvajtu, aby mohla být nasazena v krátkém časovém období od rozhodnutí, v případě konfliktu mezinárodního společenství s Irákem.
Místopředseda PSP Jaroslav Zvěřina: Děkuji panu ministrovi. Dámy a pánové, na návrh organizačního výboru projednal vládní návrh výbor pro obranu a bezpečnost a výbor zahraniční. Usnesení obou těchto výborů byla rozdána jako sněmovní tisk 418/1 a 418/2.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost pan poslanec Petr Nečas a informoval nás o jednání výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o jednání výboru pro obranu a bezpečnost. V souladu s příslušným článkem ústavy je třeba souhlasu obou komor parlamentu k vyslání vojsk do zahraničí. To je důvod, proč se touto problematikou zabýval výbor pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny.
Chtěl bych zdůraznit několik věcí. Je v zájmu ČR udržovat dlouhodobou mezinárodní angažovanost a dodržovat své mezinárodní závazky, a to nejen závazky zaručené smluvně, ale i závazky, které byly přijaty na úrovni multilaterálních organizací, jako je OSN. Je to právě rozhodnutí této instituce, které nutí Irák k tomu, aby se zbavil zbraní hromadného ničení i raketových technologií.
***