(pokračuje Kováčik)
Ale závěrem a snad už závěrem tohoto projednávání, abychom mohli konečně také hlasovat, dvě poznámky.
Cítím tu u pánů kolegů z ODS, jako by se snažili přehodit zodpovědnost za stav zemědělství na současného ministra. Pánové, vy všichni v koalici zodpovídáte.
Poslední poznámku: jestli naše zemědělství zahyne, tak zahyne pouze na váš transformační fundamentalismus. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, připomínám znovu, že se jedná o třetí čtení a že samozřejmě nemohu vidět, kam kdo směřuje, ale myslím si, že podobné příspěvky, jaké jsme slyšeli, a nejen tento pana poslance Kováčika, přísluší spíše do všeobecné rozpravy v rámci čtení, která třetímu čtení předcházejí.
Pan ministr Josef Lux má samozřejmě právo vystoupit. Jinak má také náhradní kartu č. 4. Tuším, že jsem to zapomněl ohlásit.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rozumím tomu, že je před volbami, vždycky před volbami se vedou volební diskuse.
Chtěl bych říci, že obviňování z komunistických manýrů od bývalých komunistů či jejich kandidátů mě neuráží. Jen si dovolím vyslovit nad nimi lítost.
Nyní k věci. Co se týká zemědělství a narovnání majetkových vztahů, po roce 1990 se zvolily tři základní cesty. Cesta restituce, privatizace a transformace. Pro transformační zákon, jehož důsledky dnes řešíme, hlasovala většina reprezentantů dnešních politických stran ve Federálním shromáždění, ať už byli v Občanském fóru, v Občanském hnutí či ODS. To je důležité, abychom si připomněli, abychom měli trochu paměti.
Co se stalo od roku 1990, 1991, 1992? V procesu restituce bylo podáno 246 tisíc restitučních žádostí. K dnešnímu dni je vypořádáno 93 %, tzn. tento proces restituce pokročil velmi významně. Rozumím tomu, že 7 % ještě nevypořádaných oprávněných osob je neuspokojeno. Jsou to většinou složité spory u soudů atd.
Chtěl bych říci, že celý tento proces představuje téměř 7 milionů zápisů v katastru. Abychom rozuměli tomu, že dědictví 40 let komunismu, kdy uživatelské právo bylo nadřazeno právu vlastnickému, má obrovské dopady, které si vyžádají určitý čas.
Druhá cesta - narovnání majetkových vztahů v procesu privatizace - k dnešnímu dni znamená, že 98 % bývalého státního majetku je privatizováno, tzn. rozhodující množství.
Ona třetí cesta, o které dnes mluvíme, proces transformace zemědělských družstev, samozřejmě vycházela ze schváleného zákona, na kterém jsme se podíleli všichni, resp. myslím politickou odpovědností, tak jak tu sedíme. Tento zákon v roce 1992 rozdělil majetek zemědělských družstev ze zákona: 50 % podle vnesené půdy, 30 % podle vneseného majetku a 20 % podle odpracovaných let.
Je třeba seriózně říci, že takto stanovená nominální hodnota tohoto majetku z velké části již tenkrát neodpovídala reálné hodnotě a dnes samozřejmě je zcela jiné hodnoty. Můžeme o tom vést diskusi.
Zhruba 800 tisíc oprávněných osob, které získaly transformační podíly, k dnešnímu dni má následující strukturu: Zhruba 50 tisíc těchto osob se stalo soukromými zemědělci a tento majetek ze zemědělských družstev dostaly. Zhruba 450 tisíc těchto oprávněných osob jsou členy zemědělských družstev a mají tam tento majetek jako vložený. Zbývá 350 tisíc oprávněných osob, které se ani nerozhodly hospodařit, ani nejsou členy zemědělských družstev, a o nich vedeme tuto diskusi.
Když se řeklo v roce 1992, že tento problém se odkládá o sedm let, tak se seriózně řeklo, že problém není v tu chvíli řešitelný, protože nebylo možné, aby zemědělská družstva vyplatila transformační podíl v hotovosti, jak očekávaly některé oprávněné osoby. Šlo o to, aby došlo k dohodě o vypořádání majetkových podílů, tzn. podíl na majetku. Zčásti se to stalo, zčásti se to nestalo.
Na rozdíl od procesu restituce, kde stát má velmi silnou pozici, kde jestliže státní statky nebyly ochotny spolupracovat, tak jsem vyměnil tři čtvrtiny ředitelů státních statků, v pozici zemědělských družstev stát má slabou pozici, protože zemědělské družstvo ze zákona je samostatné a zákon, který jsme schválili i v minulé politické reprezentaci, tak prostě vytvořil určitý politický rámec.
Ale chtěl bych upozornit na základní příčinu, která je příčinou této diskuse, tj. skutečnost, že za 40 let byla přerušena kontinuita hospodaření a vlastnictví. A dnes více než 70 % vlastníků zemědělského majetku na tomto majetku nehospodaří, ale rozhodli se ho pronajímat. Buď proto, že nemají možnosti, že bydlí ve městě atd. A bylo by velmi naivní se domnívat, že všichni, kteří dostanou svůj zemědělský majetek nazpátek, na něm budou hospodařit. Po 40 letech, která přerušila jednotu hospodaření a vlastnictví. To znamená, že představa, že v České republice budou všechno rodinné farmy, je představa nereálná, představa, která jako by chtěla přehlédnout 40 let, která se tu stala.
Dnes 25 % zemědělské půdy... Jestli si chcete zakřičet či zasyčet, máte možnost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pokud nás slyší technika, tak prosím, aby trochu ubrali na intenzitě, protože pan poslanec Sládek i další si stěžují, že jsou v onom koutě zahlušeni.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Děkuji a já dokončím.
To znamená, tato skutečnost přerušené kontinuity je tou hlavní příčinou dnešní diskuse.
Já bych chtěl říci, že vládní návrh zákona, který schválila minulá vláda, včetně těch, kteří dnes kritizují tuto situaci, se snažil zmírnit napětí, které je mezi nominálně stanovenou hodnotou a reálnou hodnotou tohoto majetku formou dluhopisů a formou aktivit Pozemkového fondu.
Bohužel musím vyslovit lítost, že tato Poslanecká sněmovna tento vládní návrh zákona shodila se stolu. Tento návrh zákona, který je dnes projednáván, dle mého názoru se nesnaží tuto nerovnováhu zmírnit, a snaží se prostě ukončit toto řešení, řekl bych, po slovenském vzoru, tzn. zreálněním transformačního podílu.
Proto já tento návrh zákona nemohu podpořit, ale jsem přesvědčen, že příští politická reprezentace najde nějaké řešení, kde stát i v duchu programového prohlášení vlády této i minulé se bude spolupodílet na zmírnění onoho problému, který zde existuje. Není to problém, který bychom si my vymysleli, ale je to dědictví oněch 40 let, kdy kontinuita hospodaření a vlastnictví byla přerušena. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Josefu Luxovi, hlásí se pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych upozornit pana předsedajícího k jeho poznámce k vystoupení kolegy Kováčika, že jeho vystoupení by mělo spíše patřit do obecné rozpravy ve druhém čtení, že podle § 95 jednacího řádu odst. 2 se ve třetím čtení koná rozprava.
Pane předsedající, vy nemáte právo upírat právo každému poslanci této Poslanecké sněmovny na vyjádření se k projednávané materii. Je zajímavé, že stejnou poznámku jste nepoužil ke svému stranickému kolegovi, který před chvílí domluvil, panu kolegu Luxovi, který mluvil daleko déle ve stejném duchu.
***