Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Květákovi a otevírám rozpravu. Rozpravu končím, protože se do ní nikdo nehlásí. Ptám se pana ministra, případně pánů zpravodajů, zdali hodlají vystoupit. Není tomu tak.

Přednesu návrh na usnesení, zároveň dám signál všem těm, kteří chtějí hlasovat, vás, co jste ve sněmovně, odhlásím.

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou v Jeruzalémě dne 23. září 1997."

Zahájil jsem hlasování, které má pořadové č. 404. Ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem pro 97, nikdo proti, takže tento návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i panu poslanci Paynovi a panu poslanci Květákovi.

Dalším bodem je

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr obrany pan Michal Lobkowicz.

Ministr obrany ČR Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, materiál, který je vám nyní předkládán, se týká nového znění Protokolu II a dodatkového Protokolu IV Úmluvy o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky.

Jedná se o jeden z dalších kroků v úsilí demokratických zemí světa o postupné vyloučení použití síly v mezinárodních vztazích. Uvedená úmluva, která stvrzuje jako princip mezinárodního práva, že válčící strany nejsou ve výběru způsobů či prostředků vedení boje neomezeny, vstoupila v platnost pro bývalou Československou socialistickou republiku 2. prosince 1983.

Původní úmluva obsahovala tři dodatkové protokoly. Protokol I zakazuje používat zbraně, jejichž primárním účinkem je zranění střepinami, které jsou nezjistitelné v lidském těle rentgenovými paprsky. Protokol II omezuje používání min a stanovuje jeho pravidla. Protokol III omezuje použití zápalných zbraní a zakazuje jejich použití proti civilnímu obyvatelstvu.

Na počátku 90. let začaly sílit požadavky světové veřejnosti na zabránění použití některých konvenčních zbraní s důrazem zejména na protipěchotní miny. Opuštěná minová pole v této době bohužel zavinila více než 20 000 obětí na lidských životech ročně, přičemž šlo především o civilisty a děti. Tento stav se zatím výrazně nezměnil. Postižené země dále trpí ztrátami plynoucími z omezení možnosti využívat rozsáhlá území skrývající minová pole k zemědělským a jiným účelům. Vyhrocení této situace vedlo v souladu s ustanoveními úmluvy a iniciativou generálního tajemníka OSN ke svolání první hodnotící konference úmluvy. Ta probíhala střídavě v Ženevě a ve Vídni v letech 1995 a 1996.

Výsledkem komplikovaných jednání bylo přijetí nového, zpřísněného znění Protokolu II a nového Protokolu IV. Vzhledem k tomu, že pravidla jednání vyžadovala dosažení konsenzu, nepodařilo se dosáhnout úplného zákazu používání protipěchotních min, což bylo požadováno světovou veřejností, zejména mezinárodním výborem Červeného kříže. Úsilí těchto organizací proto pokračovalo i po přijetí těchto znění Protokolu II a vyústilo k přijetí nové úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení, která byla podepsána v kanadské Ottawě počátkem prosince minulého roku.

Tento krok, na kterém se podílela i Česká republika, byl mj. odměněn udělením Nobelovy ceny míru mezinárodní kampani pro zákaz protipěchotních min. Tato skutečnost, tzn. fakt, že již byla sjednána nová, dále jdoucí mezinárodní úmluva, nesnižuje význam přijetí znění Protokolu II. Jeho ratifikace co největším počtem zemí přispěje, jak doufáme, k dosažení univerzálnosti všeobecného zákazu protipěchotních min. V tomto smyslu projednala tento materiál vláda České republiky, která na svém zasedání 12. června 1997 doporučila ratifikaci těchto dokumentů ze strany České republiky.

V usnesení k této záležitosti č. 348 bylo uloženo ministru obrany zajistit zničení protipěchotních min, které neodpovídají ustanovení Protokolu II, a to do konce dubna 1998.

Chtěl bych, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, oznámit, že Armáda České republiky již ukončila ničení více než 44 000 těchto min před koncem minulého roku, a to bez nároku na dodatečné finanční krytí ze státního rozpočtu.

Nyní mi dovolte se krátce zmínit o problému nového Protokolu IV úmluvy, který se týká laserových zbraní primárně určených k trvalému oslepení nechráněného zraku.

Je to poprvé v historii zbrojení a odzbrojování, kdy se podařilo zakázat již vyvinutý typ zbraně před jeho zavedením do výzbroje armád. Význam tohoto počinu zatím není dostatečně doceňován. V dnešním světě se stalo téměř pravidlem, že zbraně určené k vedení války pravidelnými armádami jsou využívány nekontrolovatelnými a zásadám mezinárodního humanitárního práva odporujícími způsoby vedení občanských válek a různými teroristickými organizacemi proti nevinným civilním osobám. Protipěchotní miny jsou toho nakonec jasným důkazem. Eventuální zneužívání laserových zbraní teroristickými skupinami by mělo drastické důsledky pro celé lidstvo.

Dámy a pánové, věřím, že i vy si uvědomujete závažnost projednávaného návrhu a svým rozhodnutím přispějete k brzkému ukončení ratifikačního procesu v České republice tohoto velmi závažného dokumentu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Michalu Lobkowiczovi.

Tento vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a zahraničnímu výboru. Usnesení obu výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 309/1 a 309/2.

Prosím nyní zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana poslance Petra Nečase, aby usnesení výboru uvedl.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s projednáváním tohoto bodu ve výboru pro obranu a bezpečnost.

Výbor pro obranu a bezpečnost přijal souhlasné usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s touto smlouvou.

Chtěl bych skutečně zdůraznit především humanitární aspekty, které vedly mezinárodní společenství k tomu, aby vyvinulo tlak k uzavření podobné dohody. Tyto minové systémy jsou velmi lehce vyrobitelné, velmi lehce transportovatelné, velmi lehce umístitelné. Existují celé oblasti válečných konfliktů i interních občanských konfliktů, kde byly nasazovány v masovém množství a způsobovaly obrovské oběti civilního obyvatelstva, především žen a dětí. Počet obětí dosahoval 20 000 ročně.

Z tohoto důvodu je v zájmu mezinárodního společenství i v zájmu humanizace konfliktů, aby se tato smlouva široce rozšířila, a je samozřejmě i v zájmu České republiky, aby Česká republika vyslovila s touto smlouvou souhlas.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Nečasovi a prosím, aby se ujal slova zpravodaj zahraničního výboru pan poslance Václav Svoboda.

Poslanec Václav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, zahraniční výbor se touto smlouvou zabýval na své 18. schůzi 14. ledna 1998 a při projednávání si vyžádal od ministra obrany České republiky předložení informace o tom, jakými náhradními technickými prostředky bude Armáda České republiky vybavena a do kdy. Toto oznámení od ministra obrany obdržel a mohu konstatovat, že se v něm píše, že protipěchotní miny, které nejsou detekovatelné běžnými vojenskými prostředky, jsou v Armádě ČR pouze typu PP-Mi-Nal, kterými byla Armáda České republiky vyzbrojena roku 1997 v počtu 44 350.

***