(pokračuje Ledvinka)
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili kolegové Vymětal, Sobotka a Grégr. V tomto pořadí prosím, aby se ujali slova. Jako první pan kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, v úvodu svého vystoupení bych chtěl nejdříve ocitovat § 76 jednacího řádu, bod V, který říká, že každý poslanec může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování a o takové námitce rozhodne sněmovna. My jsme bezprostřednost povýšili na dvě hodiny po hlasování. Já doufám, že bude taktéž tolerováno, jestli zítra zpochybním hlasování, jak jsem hlasoval před 14 dny. Prostě v této sněmovně se porušuje zákon jako na běžícím pásu.
Dámy a pánové, mé pozměňovací návrhy jsou stručné. Vypustit z vládního návrhu body 2, 3, 4 a 6, přičemž žádám, aby o každém bylo hlasováno zvlášť.
K bodu 2 poznamenávám, že je správné, aby navýšení kapitálu Konsolidační banky bylo prováděno ze státních zdrojů, a nikoli prostředky Fondu národního majetku, které se pomalu, ale jistě, dostávají do záporných čísel.
Pane předsedající, nedomníváte se, že...
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Domnívám se stejně jako vy, ale někdo z poslanců, hlavně některé poslankyně vás nemají rádi.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Vymětal: Nemám nic proti tomu, když opustí jednací sál.
K bodu 3. Tvrdím, že o prostředcích na poskytnutí jednorázového odškodnění některým obětem nacistické perzekuce je třeba, aby vláda České republiky jednala s vládou Německé spolkové republiky. Fond národního majetku České republiky neodpovídá za nacistickou perzekuci třetí velkoněmecké říše. Při řešení navrženém vládou se nabízí otázka, kdo vlastně vyhrál druhou světovou válku a kdo byl její obětí. Zdá se, že ji vyhrálo Německo a obětí bylo rovněž Německo.
K bodu 4. Jsem přesvědčen, že není možné zatemňovat hospodaření Fondu národního majetku a převést rozhodování o nákladech spojených s privatizačními projekty z rozpočtu, který projednává a schvaluje Poslanecká sněmovna na prezidium fondu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, buďte tak laskavi. Kdo opravdu nutně potřebuje diskutovat... Mohu vás poprosit, abyste šli diskutovat do kuloárů? A pokud možno nahlas.
Poslanec Karel Vymětal: K bodu 6. Jsem toho názoru, že zcela správně jsou náklady spojené s realizací a projednáváním privatizačních projektů součástí rozpočtu fondu, který schvaluje Poslanecká sněmovna, a nesouhlasím, aby to bylo jinak, zastřeně, schovaně a hlavně nejasně.
Tedy znovu opakuji: Navrhuji vypustit body 2, 3, 4 a 6 vládního návrhu a žádám o hlasování po bodech. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou pan kolega Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, já se musím s faktickou poznámkou přihlásit s replikou na váš názor, že pana poslance Vymětala mají nebo nemají někteří poslanci či poslankyně rádi. Domnívám se, že jako předsedající to příliš zlehčujete, a prosím vás, abyste použil jednacího řádu. V momentě, kdy pan poslanec Vymětal žádal o klid, tak nejvíce vyrušovala místopředsedkyně Buzková. V momentě, kdy pan poslanec Vymětal končil svůj projev, tak nejvíce vyrušoval pan místopředseda Kasal.
Pane předsedající, já bych vám chtěl připomenout ustanovení § 19 odst. 1 jednacího řádu, kde se praví, že předsedající může za nepřístojné chování ve sněmovně uložit poslanci pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat poslance z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.
Já vás, pane předsedající, prosím, abyste se takto občas zachoval, a to i například vůči místopředsedkyni Buzkové či vůči místopředsedovi Kasalovi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já děkuji za upozornění a omlouvám se, pokud jsem nepostupoval přesně podle jednacího řádu.
Slova se ujme pan kolega Grégr, připraví se pan kolega Recman.
Poslanec Miroslav Grégr: Pane předsedající, já si vás také dovolím požádat o zjednání klidu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já nemám ve zvyku vyvolávat někoho jako v mateřské školce. Já to dělat nebudu. Poněkolikáté upozorňuji a prosím laskavě ty kolegy, kteří se domnívají, že ve sněmovně musí nutně mluvit, aby opustili sněmovnu a šli do kuloárů. Tím nejlépe poslouží sami sobě, protože když to nechtějí slyšet, tak lépe uslyší sami sebe.
Poslanec Miroslav Grégr: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, protože více členů vlády tady nevidím, dámy a pánové, předkládaná novela zákona určujícího činnost Fondu národního majetku je již devátou novelou v řadě a vzhledem k navrhovaným ustanovením si zaslouží obzvláštní pozornost.
Spolu s bohulibým záměrem z části výnosu z privatizace odškodnit některé oběti nacistické perzekuce jde totiž o pokus propašovat ustanovení vůbec ne bohulibá, ale velmi povážlivá, jak za chvíli ukážu.
Předně je to bod č. 4 a 6 článku I vládního návrhu, který se snaží dostat mimo projednávání Poslanecké sněmovny náklady tzv. související s realizací privatizačních projektů. V minulém volebním období byly náklady Fondu národního majetku tvrdě sněmovnou sledovány a kritizována skutečnost, že zatímco výkony rok od roku klesají, náklady Fondu národního majetku včetně mezd stoupají nad rozumně myslitelné meze.
Kdo se vrátí ke starým stenozáznamům, a já jsem si nechal některé vytáhnout, najde tam i číselné doklady o tomto faktu. Přestože Fond národního majetku podle původních záměrů měl být instituce postupně likvidovaná, která by dnes již měla končit, jeví teď nejen snahu si neustále prodlužovat život, ale dokonce se ustanovením bodu 4 a 6 vládního návrhu chce vymknout parlamentní kontrole nákladů a určovat si je sám ve svém prezidiu fondu.
Podobně provedená jsou ustanovení bodu 2 článku 1. Zde návrh reaguje na skutečnost, že minulá vláda řadu hospodářských problémů zametala pod koberec pomocí operací Konsolidační banky, jejíž činnost je tak spojena s vysokou ztrátovostí.
***