(pokračuje Lobkowicz)
Pro vaši informaci, současný stav je takový, že z příslušníků pedagogického sboru školy si 47 zvýšilo svoji kvalifikaci, a to dlouhodobými nebo krátkodobými pobyty v zahraničí. Musím říci, že tato zvyšující se kvalifikace se projevuje i na kvalitě vysokého školství, což je doložitelné jediným skutečně objektivním kritériem, a to kvalitou publikační činnosti a počtem vyžádaných přednášek. Pro zajímavost jsem si zjistil, jaké tyto počty jsou. Faktem je, že počet publikací v zahraničních renomovaných časopisech, tzn. v takových časopisech, které jsou odborně recenzovány, a počet vyžádaných přednášek, zejména v zahraničí, je velmi vysoký a převyšuje tyto počty u civilních vysokých škol.
Čili stručná odpověď: Ano, jsme si vědomi toho, že někteří lektoři a někteří vysokoškolští pedagogové na vysokých vojenských školách mají tento typ vzdělání ve své kariéře, nicméně museli projít velmi přísnými zkouškami, velmi přísnými prověrkami v letech 1990 - 1992. Tam mimo jiné byla také sledována, zkoumána a kontrolována jejich občanská bezúhonnost a jejich minulost.
Abych tuto otázku uzavřel - je nám to známo a snažíme se intenzivně pracovat na tom, aby lidé takto vzdělaní získali nové vzdělání a toto jejich vzdělání bylo vyváženo vzděláním na zahraničních prestižních školách.
Co se týče druhé otázky, tzn. středních škol, samozřejmě je pravdou a je problémem získat lidi do vojenského středního školství. Velmi usilovně se o to snažíme, ale ne vždy naše úsilí je i úspěšné. Musím však říci, že již ten stávající stav je takový, že výuka a výcvik na vojenských středních školách dosahují kvality a intenzity srovnatelné se státy NATO. Ano, známe tato čísla, jsme si jich vědomi, ale jsou to čísla, která jsou srovnatelná s kvalitními středními školami v zahraničí. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Lobkowiczovi. Táži se paní poslankyně Peškové, zda si přeje položit doplňující otázku. Není tomu tak.
Řekl jsem, že pan poslanec Šmucr je omluven, takže na řadě je pan poslanec Recman s interpelací na paní ministryni Roithovou ve věci nemocnice Bruntál - výběrové řízení. Připraví se pan poslanec Jiří Maštálka.
Poslanec Svatomír Recman: Paní ministryně, v závěrečném vyjádření komise výběrového řízení ze dne 9. 3. 1998 nedoporučila výběrová komise uzavření smlouvy na akutní lůžkovou péči pro INB, a.s., provozovatele nemocnice Bruntál.
Následně, na mimořádném zasedání Městské rady v Bruntále, které se konalo 10. března, vyjádřila rada rozhodný nesouhlas se závěrečným vyjádřením komise a požadovala přehodnocení závěrečného rozhodnutí výběrové komise a uzavření smlouvy na akutní lůžkovou péči mezi pojišťovnami a INB na dobu minimálně 5 let, v rozsahu současně platné smlouvy.
Vzhledem k tomu, že mám pro přednesení interpelace 2 minuty, nebudu se zdržovat argumenty obou těchto stran při současném stavu řešení tohoto problému.
Chtěl bych ocenit, paní ministryně, že jste osobně vstoupila do řešení tohoto problému, že jste navštívila bruntálský okres i všechny nemocnice, což je možné s povděkem kvitovat.
Chtěl bych vás proto ve své interpelaci požádat o odpovědi na dvě otázky:
Za prvé o určité shrnutí současného stavu řešení kauzy bruntálské nemocnice, zda se sblížila stanoviska obou stran, tzn. Ministerstva zdravotnictví a Městského úřadu v Bruntále.
Za druhé - pokud jste už, paní ministryně, rozhodla o dalším postupu, popř. jste již konkrétně rozhodla o žádosti Městské rady v Bruntále, jaké je či bude vaše rozhodnutí. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že to bude v zájmu občanů a pacientů Bruntálu a Bruntálska. Věřím, že toto rozhodnutí bude znít ve prospěch zachování akutní péče. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Slovo má paní ministryně Roithová.
Ministryně zdravotnictví ČR Zuzana Roithová: Pane předsedo, dámy a pánové, vyzvali jste mě k tématu, které je nejen mediálně velmi sledované, ale které je vlastně úhelným kamenem řešení transformace našich lůžkových kapacit. Setkává se zde totiž několik úhlů pohledu na daný problém. Jeden je úřednický, druhý je místní, třetí je politický a řekněme, že to, oč se snažím současně já a Ministerstvo zdravotnictví, je pohled věcný.
Celý problém posuzování jakýchkoliv věcí věcně spočívá v dostatku informací. Proto odpovím na otázku č. 1 a v podstatě udělám jakousi analýzu toho, oč v okrese Bruntál jde.
Co se týče okresu, je třeba mít na paměti to, že je to okres, který v Severomoravském kraji patří rozlohou mezi největší okresy v České republice, má však hustotu obyvatel takovou, že patří k nejméně osídleným okresům v ČR. Počet obyvatel je v současné době 106 tisíc. Je to proto, že se část okresu oddělila při zřízení okresu Jeseník. Tento okres sousedí na východě s okresem Opava, kde je veliké zdravotnické zařízení, na severozápadě s okresem Jeseník, kde přes vysoké hory a obtížnou dostupnost je jedna velká nemocnice, na jihu s okresem Olomouc, kde je FN Olomouc a na západě s okresem Šumperk, kde je také velká nemocnice Šumperk.
Severní část okresu je tvořena hranicí s Polskou republikou, kde nejsou téměř žádné polské nemocnice. Tudíž jedna z otázek, která se otevírá pro Ministerstvo zdravotnictví, je pomoci, díky svému možnému vlivu, ve spolupráci s ministrem Polské republiky, najít práci pro lidi z oblasti Krnova, najít prostor nejen pro poskytování příp. zdravotní péče, ale i pro jiné služby pro tuto oblast. Tato oblast, vzhledem ke své hustotě pouze 77 obyvatel na km2, má velké problémy s nezaměstnaností.
Tento okres je navíc velmi pestrý z hlediska krajiny, jsou zde oblasti velmi nízko položené (203 m), což je podstatně méně, než je Praha, a samozřejmě tam máme také hory, Praděd je zhruba 1500 m. Z toho vyplývá, že zde jsou také problémy komunikační. Přesto tento okres má poměrně dobré komunikace železniční i silniční. Je zde 162 km železniční sítě a 917 km silniční sítě. To je velmi podstatný argument pro to, že rychlá záchranná služba za určitých okolností je schopna dostat se téměř do každé vísky.
Navíc v tomto okrese funguje dobře obchodní a zásobovací síť, je zde však velký problém v oblasti služeb. Je to založení základního problému nezaměstnanosti a nízkých příjmů pro okres.
Zajímala jsem se také o politicko-ekonomické vztahy v tomto okrese.
***