(pokračuje C. Svoboda)
Ale jsou zaměstnanci právnické osoby, eventuálně podnikající fyzické osoby. Zákon pro ně užívá legislativní zkratky "zaměstnanci podniků". V pracovněprávních vztazích se řídí výhradně Zákoníkem práce. Nevztahují se na ně tudíž žádná zákonná omezení, která se podle předchozích bodů vztahují pouze na příslušníky. Jejich představeným není ministr vnitra, ale ředitel jejich podniku. Nemohou být trestáni kárnými opatřeními, neboť Zákoník práce toto neobsahuje. Nemohou být propuštěni, na rozdíl od příslušníků, na základě jiných výpovědních důvodů, než obsahuje Zákoník práce. Nemohou být překládáni bez svého souhlasu na jiné pracoviště a nemůže jim být ani odejmuta hodnost. Jejich pracovní dobu přizpůsobuje zaměstnavatel zpravidla ostatním zaměstnancům podniku, takže pracují převážně ve čtyřech směnách, a stráví tak výrazně kratší dobu ve službě než příslušníci.
Ne nepodstatná je také jejich pracovní vytíženost při zásazích u požárů, která se - až na výjimky - nedá srovnat s počty zásahů veřejných sborů, a to nejen profesionálních hasičských záchranných sborů okresů, ale i dobrovolných, což lze doložit statisticky. Hasiči v hasičských záchranných sborech podniků jsou zřízeni k zabezpečení požární ochrany v podniku. K zásahům mimo vlastní podnik jsou povoláni v podstatě jen zřídka, a to v případech naléhavé potřeby, aby pomohli hasičským záchranným sborům okresů při likvidaci zvlášť rozsáhlých požárů. Oprávnění k jejich povolání má příslušný okresní úřad.
Na základě shora uvedeného je více než zřejmé, že rozdíl v postavení a v povinnostech příslušníků hasičských záchranných sborů České republiky a hasičských záchranných sborů podniků je zcela zásadní. Tyto dvě skupiny se naprosto nedají spolu srovnávat jen na základě toho, že jejich společným úkolem je hasit požáry a že mají ze zákona právo nosit stejnokroj a hodnosti, čímž se často argumentuje. Přičemž se zcela vědomě opomíjí fakt, že se na ně nevztahují žádná zákonná omezení vyplývající ze zvláštního zákona a že se jejich pracovní vztahy řídí výhradně Zákoníkem práce.
Z tohoto důvodu podporuji jako ministr vnitra - jako podporovali mí předchůdci v této funkci - novelu, kterou se mění a doplňuje zákon ČNR číslo 130/1985 Sb., o požární ochraně, která zavádí nové dva instituty související se skončením pracovního poměru příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky, jimiž jsou odchodné a náhrada za ztrátu na výdělku.
Uvedl jsem důvody, které mě vedou k tomuto postoji, to je rozdílné právní postavení obou dvou sborů, i když si vážím práce jak hasičských záchranných sborů podniků, tak Hasičských záchranných sborů České republiky.
A konečně poslední poznámka. Nejde nyní o legislativní aktivitu vlády nebo ministerstva, protože návrh, který projednává Poslanecká sněmovna, je návrh vypracovaný Senátem Parlamentu ČR, takže je i mimo moji pravomoc jakýmkoliv způsobem do této novely zasahovat. To neznamená, že nevezmeme v úvahu vše, co vykonaly a vykonávají hasičské záchranné sbory podniků, v dalších legislativních úpravách, ale nyní nechci nic slíbit, protože je potřeba se soustředit nyní na tuto novelu, která leží v Poslanecké sněmovně, a doufám, že získá i vaši podporu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi. Táži se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.
Poslanec Josef Krejsa: Pane ministře, já vám děkuji za vyčerpávající a obsažnou odpověď, které nelze upřít první logiku. Já jako poslanec s ní jsem spokojen. Otázkou zůstává, zda budou spokojeni i členové hasičských záchranných sborů podniků a Českých drah. To necháme na čase. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Zdá se, že na tuto otázku - pokud si pan ministr nepřeje jinak - není zapotřebí přímo reagovat. Nyní má slovo paní poslankyně Pešková s tematikou Vyškova na pana ministra Lobkowicze. Protože pan poslanec Šmucr, který byl vylosován za ní, je omluven, připraví se pan poslanec Recman. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Pešková: Pane ministře, jsou vám známy skutečnosti, že bývalý náčelník katedry marxismu-leninismu pplk. Vladimír Ševčík byl oponentem diplomové práce University marxismu-leninismu pplk. Ignáce Hozy, současného lektora Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově? Je vám známo, že tento oponent spolu s dalšími bývalými učiteli katedry marxismu-leninismu učí jako občanský zaměstnanec budoucí elitu NATO? Mohu jmenovat další. Např. bývalého náčelníka skupiny "vědecký komunismus" Miroslava Hrušku, nyní vedoucího katedry, či bývalého člena politického oddělení Vysoké vojenské školy Jindřicha Nového atd.
Víte, že všichni tito lidé berou příspěvek ve výši zhruba 6000 Kč plus svůj plat? Myslíte si, že je to správné? NATO je přece vaší prioritou, a nejen vaší. Dále se vás chci zeptat, zda víte, kolik učitelů, velitelů a občanských zaměstnanců připadá na jednoho studenta středních škol. Odpovím sama: pomalu dvojnásobek. V kurzech, které zde probíhají dva měsíce v roce, je maximálně 30 lidí. Znovu se ptám. Myslíte si, že je to správné?
Vím, že mi k tomu nyní nemůžete nic konkrétního říci, ale chci slyšet váš názor. Zajímalo by mě, zda jste schopen s tím vůbec něco udělat. Děkuji předem za odpověď a dovolím si vám předat písemné podklady.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Peškové. Uděluji slovo panu ministru Lobkowiczovi.
Ministr obrany ČR Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já bych v první řadě chtěl poděkovat paní poslankyni Peškové. Vidím stále se zvyšující zájem Sdružení pro republiku o otázky NATO. Myslím, že to je výsledek našeho dlouhotrvajícího dialogu na toto téma. Já jsem - pro informaci - tento dialog měl s některými členy SPR-RSČ dneska i v Chomutově. Bylo to myslím oboustranně přínosné. Jsem rád, že SPR-RSČ i její poslanci mají zájem na tom, aby naši lidé, kteří školí naše budoucí důstojníky pro vstup do NATO, byli kvalifikovaní. Myslím, že to tak je správné.
Informace, které tady paní poslankyně říkala, mi známy jsou. Pravda, realita je taková, že - samozřejmě stejně jako ve zbytku společnosti - také ve zbytku armády jsou lidé, kteří mají za sebou vzdělání, které bylo nepochybně kontaminováno komunistickou doktrínou. Ale je pravda, že zejména v minulosti bylo velmi složité nabýt vojenského vzdělání, aniž by člověk nepřišel do styku s komunistickou ideologií.
Současná situace je taková, že místa učitelů na vojenských školách jsou obsazována konkurzním řízením, přičemž snahou i dikcí konkurzních řízení je, aby učitelé splňovali zejména pedagogické a kvalifikační požadavky pro výkon na jednotlivých vědeckých, pedagogických funkcích. Současně je naší velkou snahou - a to je mimo jiné motivováno právě těmi fakty, o kterých se zmiňovala paní poslankyně - aby byli tito lidé vzděláváni v zemích NATO a EU, jinými slovy, aby vzdělání, které nabyli za totality, v ještě komunistickém Československu, bylo vyváženo znalostmi a kvalifikací, které získají na západních školách.
***