(pokračuje Vrzáň)
V řadě případů tyto komplikace vedou až k rozpadu vztahu.
Významným důvodem pro právní úpravu je potřeba regulovat majetková i jiná práva a povinnosti mezi partnery navzájem a mezi párem a společností. Přes názory na původ manželství a jeho hlavní význam je třeba zdůraznit, že manželství je také právní smlouva, která upravuje finanční situaci lidí, kteří žijí v uzavřeném svazku a jsou závislí jeden na druhém. Také jiné než manželské páry mohou žít v tak uzavřeném vztahu, že potřebují upravit své společenské a ekonomické záležitosti. Rostoucí počet homosexuálních párů tvoří stálé vztahy s uzavřenými pouty a společným hospodařením.
Rozdíl mezi manželstvím jako náboženskou institucí a jako finanční a právní smlouvou je asi zřetelnější v zemi, kde je obligatorní civilní svatební obřad s právními důsledky a církevní obřad, který je náboženským aktem bez právních následků. Ekonomické podmínky, ve kterých homosexuální páry žijí, jsou stejné jako podmínky manželských párů s výjimkou podmínek týkajících se odpovědnosti za děti. Homosexuální páry mají stejně citové a praktické důvody pro oboustranná práva a povinnosti a stejnou potřebu chránit slabší stranu. Homosexuální páry mají stejně jako spolu žijící heterosexuální partneři možnost uzavřít soukromoprávní smlouvy, mj. o dědictví a spoluvlastnictví, bydliště a vybavení domácnosti. Do určité míry tak mohou docílit toho, na co mají nárok manželské páry, právo automaticky ze zákona. Bohužel, takové řešení často nepostačuje. Existují zde právní omezení, která soukromé smlouvy nemohou překročit. Zkušenosti také ukazují, že velmi málo homosexuálních partnerů stejně jako spolu žijící heterosexuální páry využije možnost takovou smlouvu uzavřít, mj. proto, že takové smlouvy obyčejně neupravují poměry pro případ smrti jednoho z nich, zánik partnerského vztahu apod. Proto je obecně uznávána nutnost právní úpravy v této oblasti. Je nepochybné, že pár, který společně hospodařil po mnoho let, by měl mít možnost např. dědit jeden po druhém bez závěti a že přeživší partner by měl nabýt práva ke společnému bydlišti.
Je zde ovšem celá řada dalších důvodů. Lze volit úpravu buď jistých zvlášť významných ekonomických aspektů, nebo úpravu širšího spektra názorů týkajících se povinností párů vůči společnosti jako celku. To mj. zahrnuje také to, že partneři v registrovaném partnerství jsou zavázáni se navzájem podporovat, že právní ustanovení týkající se majetku, která se uplatňují na manželské páry, se také uplatňují na registrovaná partnerství, že partner má právní nárok na dědictví po smrti druhého partnera a že právní ustanovení vztahující se na společné daně a sociální výhody, která se užívají pro manželské páry, se užijí také pro registrované partnerství.
Existuje také značný počet právních ustanovení, která jsou určena k tomu, aby zabránila manželským párům využít svého postavení k jiným osobním výhodám, a jsou zde dobré důvody, proč toto ustanovení užít také na homosexuální páry.
Nicméně, protože se čas pomalu nachyluje, dovolte mi závěrem sdělit, že SPR-RSČ po zvážení všech pro a proti došla k závěru, že tento návrh zákona nepodpoří a doporučuje sněmovně tento návrh zamítnout. Pokud nebude toto doporučení akceptováno, doporučuji návrh zákona vrátit předkladateli k dopracování.
Děkuji za pozornost, ušetřil jsem 30 sekund.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Bohužel, jednací řád mi neumožní, abych vám těch 30 sekund připočítal někdy k dobru.
Je přihlášen pan poslanec Gjurič, pak pan poslanec Tollner a pak pan poslanec Krejsa.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážný pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, co jsem chtěl k celé věci říci právně, legislativně, řekl jsem už před několika dny, protože takovouto dobu se táhne projednávání tohoto zákona ve sněmovně.
Právě proto, jak dlouho se děje to, co se děje, chci dodat přece jen několik slov.
Jde o to, poskytnout homosexuálním párům jakousi formu potvrzeného svazku. O to tady jde a to je potřeba říci rovnou. Jestli to bude možné, nebo nebude možné, jestli s tím souhlasíme, nebo nesouhlasíme, to je druhá věc.
Není to totiž dvojice jako každá jiná, jak se tu řada lidí zmiňovala, nebo menšina jako každá jiná, ale samozřejmě není to také dvojice manželská.
Manželství, aby splňovalo to, proč vzniká, má většinou tři atributy. Jednak je to plození dětí a dlouhodobá péče o ně, čili přesah své vlastní osobnosti, velice zvláštní vztah. Ten není v tomto případě naplněn. Druhá funkce je spolužití a vzájemné pomáhání, kooperace, odpovědnost, nezištná a samozřejmá. Uvažte sami, zda by toto tady naplněno být mohlo. Třetí důvod, proč lidé do manželství, do trvalého svazku vstupují, je láska a náklonnost. Mít někoho, kdo právě mne osobně má rád, kdo se mnou cítí. Nejde tu jen o užší význam sexuální, ale prostě o výběrovost erotického a emocionálního vztahu.
Tato potřeba je člověku naprosto imanentní. Mít někoho, kdo mne má raději než všechny ostatní a koho mám já raději než všechny ostatní. Láska je naprosto imanentní pocit, bez kterého se člověk těžko obejde. O to zřejmě jde v tomto případě a to je ten motiv, o kterém mluvíme. Opakuji, můžeme s ním souhlasit nebo nesouhlasit, ale o to tu zřejmě jde našim homosexuálním spoluobčanům.
Úplné definici manželství tedy v žádném případě homosexuální pár nevyhovuje. To už jsem řekl. Běžnou menšinou ale také není, protože výběrový erotický prvek je tady zásadní.
Požadavek také souvisí s tím, co o homosexuálních dvojicích víme. Už to tady bylo několikrát zmiňováno. Bývala to vina, později snad smůla, teď je to prostě fakt.
Když srovnáme všechny tyto premisy, které jsem řekl, vychází, že nadále, stále k tomu můžeme zaujmout tři alternativní možnosti. Buď to úplně odmítnout, nebo navrátit pro legislativní problémy, nebo pokusit se legislativní problémy odstranit.
Skončím tím, čím jsem začal. Jde o to, poskytnout jim jakousi formu potvrzeného svazku, zda vůbec a za jakých podmínek, a nehrajme si na něco jiného.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Gjuričovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tollner, a připraví se pan poslanec Krejsa.
Poslanec Pavel Tollner: Pane předsedající, dámy a pánové, jako studenta Teologické fakulty Univerzity Karlovy mne velmi vzrušuje, když o katolické teologii hovoří kolega Ransdorf.
Je škoda, že tady možná také nezaznělo, že pokoncilní církev je trochu jiná než ta v minulých stoletích. Možná je škoda, že se necituje třeba z modrého katechismu, kde se říká, že každý člověk musí přijmout a uznat svou sexualitu, že církev asi velmi striktně rozlišuje homosexuální orientaci a homosexuální sexuální chování. Homosexuální orientace, jak to tu bylo mnohokrát řečeno, se týká možná těch 5 % osob a je asi od Pána Boha. A proti homosexuálním praktikám církev má své, říká, že jsou vnitřně nezřízené.
Je škoda, že se možná i z tohoto důvodu o tom nehovoří, ale hlavně je škoda, že se neříká, že církev vždy apeluje na to, aby se odstranila diskriminace jinak sexuálně orientovaných osob.
***