Ministr ČR Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká republika se přihlásila k nástupnictví do mezinárodních smluv, jimiž byla vázána československá federace. Stalo se tak v souladu s uznávanými zvyklostmi a pravidly mezinárodního práva a i v souladu s nimi existují dobré důvody, proč od některých úmluv, smluv, jež byly uzavřeny ještě československou federací, ustoupit.
Vláda vám předkládá návrh, abyste vyslovili souhlas s ukončením platnosti některých dvoustranných smluv. Jedná se o smlouvy o přátelství a spolupráci s Jemenem, Laosem, Mongolskem, Severní Koreou a Vietnamem. Chtěl bych říci, že se nejedná o smlouvy spojenecké, jakými byly smlouvy mezi bývalými evropskými socialistickými státy, ale že jde o smlouvy a všem těmto smlouvám jsou společné nepřijatelné ideologické aspekty a zásady, které jsou ve frapantním rozporu se zahraniční politikou České republiky a koneckonců i s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Protože ustanovení Vídeňské úmluvy o sukcesi, tedy úmluvy, která pochází z r. 1978 a byla podepsána ještě za existence ČSFR a jejíž ratifikace se nyní připravuje v souladu s jejím článkem 34, lze z naší strany, tedy ze strany České republiky, dosáhnout při jednání se smluvními partnery shody o ukončení platnosti některých smluv v důsledku podstatné změny okolností, za kterých byly smlouvy původně uzavřeny, a tím očistit právní systém od dohod, které jsou pozůstatkem totalitního režimu, jsou v rozporu s dnešními našimi zahraničněpolitickými zájmy. Právě proto navrhuje vláda, abyste učinili ten krok, který je v tisku 415 dobře popsán.
Kromě zmíněných smluv je v tisku 415 také zmíněna smlouva s Rakouskem, smlouva o postupu při šetření událostí na hranicích z r. 1973, tzv. incidenční smlouva. Chci říci, že s otevřením hranic a rozvíjením přeshraniční spolupráce se stala tato smlouva naprosto nepotřebnou. Již několik let se neprovádí.
Paní poslankyně, páni poslanci, Česká republika se v zásadě přihlásila ke kontinuitě smluvních vztahů ČSFR, a proto je nezbytné v případě ukončení platnosti některých smluv postupovat podle příslušných ustanovení ústavních a dalších předpisů. A protože v případě pěti smluv o přátelství a spolupráci se jedná o smlouvy politického charakteru a v případě smlouvy o postupu šetření událostí na společných hranicích s Rakouskem o smlouvu, k jejímuž provedení by bylo třeba zákona, protože se tedy jedná o tzv. smlouvy prezidentské, které by vyžadovaly k ratifikaci souhlasu parlamentu, je třeba, aby s ukončením jejich platnosti vyjádřily souhlas rovněž parlamentní orgány. Mám za to, že jsou důvody opodstatňující návrh vlády.
V tomto stadiu projednávání předloženého tisku vás žádám, aby byl tento tisk přikázán výborům dle vašeho rozhodnutí, přičemž očekávám a podporuji návrh na zkrácení lhůty o 20 dnů.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Květoslava Kořínková.
Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych podpořila návrh pana ministra Výborného, který ve svém stanovisku za vládu České republiky navrhuje Poslanecké sněmovně ukončení platnosti řady dvoustranných smluv uzavřených mezi bývalou ČSFR, předtím ČSSR, a těmito státy.
Musím podpořit stanovisko, že až na výjimky smlouvy, které jsou v tisku 415 uvedeny pod bodem 1 až 5, v podstatě charakterizují bývalé smluvní vztahy socialistických států. Smlouva dotýkající se Rakouské republiky o postupu při šetření událostí na společných státních hranicích v podstatě není naplňována od r. 1990 úpravou nových poměrů na těchto státních hranicích.
Lze pouze uvést, že ve zbývajících smlouvách jsou i ustanovení dotýkající se případné dílčí hospodářské, kulturní a jiné spolupráce, a věříme, pokud to bude nutné, že vláda najde řešení, jak tuto spolupráci i dále rozvíjet.
Za sebe bych chtěla konstatovat, že je jen kupodivu, že po tolika letech teprve tyto změny vláda předkládá. Myslím, že tento krok mohl proběhnout už v roce 1993 nebo 1994. Zároveň bych chtěla upozornit, že při projednávání Washingtonské smlouvy jsme rovněž dospěli k závěru, že ještě existují některé smlouvy, které v souladu s touto smlouvou a jejím případným přijetím bude nutno podobným způsobem řešit jako uvedené smlouvy. Doporučila bych tedy vládě, aby urychleně prozkoumala soubor smluv, které by mohly být v kolizi s Washingtonskou smlouvou, a aby takový návrh předložila Poslanecké sněmovně.
Navrhuji tedy proto, aby tento tisk 415 byl přikázán zahraničnímu výboru. Zároveň navrhuji, aby u tohoto tisku byla zkrácena lhůta na projednání o 20 dnů, tzn. na 40 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan kolega Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, jako i v jiných věcech i v tomto případě naší vládě schází řekl bych určitá rozlišovací schopnost. Samozřejmě, že doba se změnila, že Česká republika má jiné spojence, než měla Československá republika předtím. Nicméně bych připomněl zásadu, o které hovořili v minulosti mnohokrát různí politikové, buď ve Velké Británii, nebo ve Spojených státech, a sice to, že naše země nemusí mít stabilní spojence, ale měla by mít stabilní zájmy. A ten zájem především je mít dobré obchodní, kulturní i humanitární vztahy s co nejširším okruhem zemí.
Myslím, že v tomto případě bylo možné postupovat jinak. Postupovat tak, aby se vyřadilo z těchto smluv to, co bylo změnami na konci 80. let a začátku 90. let překonáno, a aby se ponechalo to, o čem hovořila kolegyně Kořínková, totiž body, které pojednávají o konkrétní spolupráci mezi zeměmi, které podepsaly tyto smlouvy, a námi.
Myslím, že je to tím naléhavější, že v současné době český zahraniční obchod se jen velice těžko vzpamatovává z otřesu, který zažil v uplynulých letech, že je to velký problém proniknout na náročnější trhy a že rozvojové země jsou jednou z hlavních nadějí pro naše vývozce. Platí to např. pro Vietnamskou socialistickou republiku, která podle mezinárodních analýz se pokládá za trh, který má druhý největší absorpční potenciál v dynamicky se rozvíjející oblasti Dálného východu po Čínské lidové republice.
***