(pokračuje Výborný)
Je ovšem třeba upozornit na ten rozdíl, že zatímco podle systému zavedeného Haagskou úmluvou je třeba každou veřejnou listinu opatřit formální doložkou ze strany k tomu určeného speciálního vnitrostátního úřadu, v případě listiny vyhotovené diplomatickým zástupcem nebo konzulárním úředníkem se již žádné další formální ověření pro použití na území jiného smluvního státu nevyžaduje. Tím je tento druh veřejných listin prakticky a fakticky postaven na roveň veřejné listiny vnitrostátní. Je tedy smyslem a účelem uvedených úmluv odstranit část byrokratického postupu při prokazování důkazní moci veřejných listin.
K dnešnímu dni k předkládané úmluvě přistoupilo 19 evropských států a já si závěrem dovoluji vyjádřit přesvědčení, že Poslanecká sněmovna s předkládanou úmluvou vysloví postupně ve čtení souhlas, aby následně mohla být provedena její ratifikace, tedy že v tomto prvém čtení přikáže její projednání patřičným výborům Poslanecké sněmovny. Současně doufám, že bude také podán návrh na zkrácení lhůty k projednání této úmluvy, tak aby ještě během funkčního období této Poslanecké sněmovny mohla být tato mezinárodní úmluva Poslaneckou sněmovnou projednána definitivně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Vlasta Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, doporučuji sněmovně propustit tento materiál do druhého čtení. Mluvím o tisku 397. Je pro mne jistou radostí, že již 21 let po přijetí úmluvy Radou Evropy a již 8 let po našem prvním vstupu do Rady Evropy se tímto dokumentem zabýváme. A teď bez ironie - ve výčtu zemí, které již ratifikovaly, bude ČR, pokud se tato sněmovna rozhodne propustit tisk do dalšího čtení a posléze ratifikovat, druhým státem ze zemí tzv. střední a východní Evropy, který se k tomuto materiálu přihlásí.
Doporučuji přikázat materiál výboru zahraničnímu, výboru ústavně právnímu a doporučuji zkrátit lhůtu pro projednání na 40 dní. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Otevírám obecnou rozpravu, ve které vystoupila paní kolegyně Štěpová a požádala o zkrácení lhůty na 40 dnů. Do rozpravy se nikdo jiný nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Ano, odhlásil jsem vás. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahájil jsem hlasování (číslo 145) o návrhu organizačního výboru. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?
Z přítomných 118 poslanců 97 bylo pro, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.
Paní kolegyně Štěpová navrhla výbor ústavně právní.
Zahájil jsem hlasování číslo 146 a ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 84, proti 6 poslanců, návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty na 40 dnů.
Zahájil jsem hlasování číslo 147. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh se vyslovilo 74, proti 26 poslanců, návrh byl přijat.
Dámy a pánové, tím jsme projednali bod 72. Přikročíme k projednávání bodu
73.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Úmluva o mezinárodním uznávání práv k letadlům,
podepsaná v Ženevě dne 19. června 1948
/sněmovní tisk 402/ prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 402. Z pověření vlády předložený vládní návrh uvede ministr dopravy a spojů pan Petr Moos, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr dopravy a spojů ČR Petr Moos: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem rád, že jsem stihl cestu z Amsterodamu sem, abych vám mohl přednést tento návrh. Dovoluji si vám předložit k projednání a vyslovení souhlasu s Úmluvou o mezinárodním uznávání práv k letadlům, podepsanou v Ženevě dne 19. června 1948. Ženevská úmluva je dokumentem, kterým se účastnické státy vzájemně zavazují, že budou uznávat majetková práva k letadlům, práva držitele letadla nabývat je koupí, práva na držení letadla na základě nájemních smluv uzavřených na období nejméně 6 měsíců a dále zástavní listiny, hypotéky a podobná práva k letadlům, která jsou smluvně vytvořena jako zajištění plateb dluhů, pokud byla zřízena v souladu s právním řádem smluvního státu a jsou řádně zapsána ve veřejném rejstříku smluvního státu, kterým se přiznává letadlu státní příslušnost státu registrace. Až dosud úmluvu ratifikovalo 76 států, mezi nimi většina států Evropské unie. Oproti seznamu, který je k materiálu přiložen, se zvýšil počet členů o další stát, a to o Ghanu.
S ohledem na uvedené by přístup k úmluvě byl jedním z kroků ke sbližování práva ČR s právem Evropské unie. V zájmu Českých aerolinií se navrhuje požadavku EXIMBANK vyhovět, neboť jde o nekompromisní požadavek, a na úrovni ministra dopravy a spojů byl již na požadavek EXIMBANK dán písemný příslib, že Ministerstvo dopravy a spojů vyvine úsilí, aby ČR k úmluvě přistoupila.
K materiálu je uvedeno, že přístup k Ženevské úmluvě nebude mít dopad na státní rozpočet. Na základě posledních zkušeností získaných na Leteckém úřadu Švýcarska se však ukázalo, že není určitý dopad na státní rozpočet vyloučen. Jedná se o několik zaměstnanců, pracovníků USL, a dva právníky, kteří budou tuto záležitost sledovat. I přes tuto novou skutečnost je však žádoucí přístup k úmluvě realizovat, neboť v případě nepřistoupení by to mělo velmi vážné ekonomické důsledky například pro České aerolinie. Žádám vás proto, paní poslankyně a páni poslanci, abyste tuto úmluvu propustili do druhého čtení. Děkuji vám.
***