Středa 1. dubna 1998

 

(pokračuje Langer) 

Myslím, že je třeba se razantním způsobem ozvat. Jsme svědky toho, že stát v průběhu hry mění pravidla, která sám předtím stanovil, a to platí především o zařízeních, která jsou soukromá, která byla zprivatizována, kterým stát nejprve naložil věcné břemeno, nechal je vzít úvěry, a potom je svým rozhodnutím de facto zrušil. Nemohu souhlasit s tím, jakým způsobem paní ministryně prezentovala pohled na managementy soukromých nemocnic. Nevylučuji, že jsou mezi nimi lidé, kteří si opravdu nedokáží udělat něco, jako je marketingový plán, ale současně musím říci, že stejně tvrdá slova by měla z vašich úst, paní ministryně, zaznít především na managementy státních gigantických nemocnic, které prohospodařily neuvěřitelné miliony korun daňových poplatníků.

Stejně tak naléhavě a hlasitě bychom si měli klást otázku a mluvit o tom, jaký smysl má zrušení např. akutních lůžek u zařízení, které na základě rozhodnutí ministerské komise, která je složena - jak vy jste říkala - i ze zástupců nemocnic, splnilo všechny požadavky a kritéria, která na něj byla kladena, které vykazuje vysoké procento obložnosti, vykazuje výrazně nižší ekonomické náklady na jedno lůžko. Přesto je doporučeno, aby nebyla uzavřena smlouva na akutní lůžka, jen z toho důvodu, že na okrese je toto zařízení nadbytečné. Nevím, zda toto je přesně způsob rozhodování, jaké jsme si představovali, a nevím, jestli na základě rozhodnutí jedné komise je možné říci, že zařízení, které normálně funguje, které splňuje všechny požadavky, najednou v okrese je zbytné a je úplně k ničemu.

Myslím, že stojí stejně tak za pozornost i zmínka týkající se soukromých nemocnic. Nevím, jestli bych použil termín znárodnění. V každém případě jestliže někomu umožníme získat majetek a potom administrativním krokem uděláme takový zásah, který de facto zpochybní jeho vlastnická práva, resp. jeho podnikání, bude to znamenat ukončení nikoliv z toho důvodu, že on sám není schopný a že podniká špatně, ale protože stát se rozhodl v průběhu hry změnit podmínky, a to způsobem, který mnohdy není příliš čitelný. To je na pováženou a myslím, že stojí za to, aby se tato sněmovna tímto problémem zabývala. Myslím si, že je zakódován určitě někde v minulosti a já nepochybuji o tom, že ve zdravotnictví se dalo udělat mnohem více a nemuseli jsme řešit tento problém. Nicméně skutečnost, které jsme vystaveni, vychází z litery zákona, který je špatný, a myslím si, že je naprosto přirozené, když tato Poslanecká sněmovna takovouto špatnou literu zákona změní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má paní ministryně Roithová, připraví se paní poslankyně Kořínková.

 

Ministryně zdravotnictví ČR Zuzana Roithová: Dámy a pánové, já mohu souhlasit s celou řadou věcí, které tady můj předřečník právě řekl. Protože bychom dnes měli projednat zákon, který umožní vytěžit trochu více peněz do zdravotního pojištění od těch, kteří dluží, tak doporučuji, abychom se více věnovali tomuto tématu, ale přesto děkuji za nahrávku na smeč, kterou mi tady pan poslanec předestřel.

Dámy a pánové, okres Bruntál má 1300 lůžek pro akutní péči a má 106 tisíc obyvatel, z nichž 20 % - 30 % dojíždí za svou zdravotní péčí buď do Olomouce, nebo do Opavy. Na druhé straně také existují pacienti, kteří se z Opavy jezdí léčit až do Albrechtic, do velmi hezkého soukromého zařízení, které provádí kvalitní ortopedickou péči. Pro srovnání - jedná se o okres, který má největší počet lůžek a největší počet nemocnic, celkem asi šest (jenom pět jsem jich ale stačila navštívit). Pro srovnání - protože jste tady uvedl např. Vinohradskou nemocnici, tak si dovolím říci, že Vinohradská nemocnice s 1200 akutními lůžky (je schopna jít ještě níže, protože je schopna provádět péči za velmi krátkou ošetřovací dobu) má na starost region okresního charakteru, který má: Praha 10 - 160 tis. obyvatel, Praha 8 - 80 tis. obyvatel, Praha 15 - 15 tis. až 20 tis. obyvatel a ještě kus Prahy 4. Kromě toho 30 % i více (podle oborů) lůžek je obloženo pacienty z celé republiky na superspecializované péči. Mezi těmi 1100 až 1200 lůžky jsou také lůžka pro plastiku, popáleniny, kardiochirurgii a další, která nepatří do okresního formátu.

Chtěla bych tady jen srovnat to, že je pravda, co jste řekl. Méně záleží na tom, kdo je vlastníkem. Více záleží na tom, kdo nemocnice řídí. To je dikce. Zatímco v případě ambulantních lékařů je zcela jasné, že je správné, že došlo k privatizaci, že je správné, že bylo možné umožnit v podstatě svobodné povolání lékaře tím, že jim žádní úředníci neříkají, co mají a co nemají dělat, ale říká jim to zákon, říkají jim to vyhlášky a různé směrnice o kvalitě a objemu péče atd.

Znovu bych se tady chtěla vrátit k jedné podstatné věci. Zaznívají tady slova, která mě na jedné straně těší, protože svědčí o tom, že veřejnost i poslanci začínají mít čím dále tím větší zájem o zdravotnictví. To bylo dlouhodobým přáním většiny zdravotníků včetně mě. Nebylo možné proniknout ještě přednedávnem do médií, aby se vůbec zdravotnická problematika začala přetřásat.

Já jsem přesvědčena, že kdybychom měli více času a mohli více diskutovat, nalezli bychom vhodný kompromis pro řešení systému zdravotní péče, ve kterém by podíl státu, to znamená to, co by stát měl mít na starost a co by měl hlídat, byl přesně uměřený, kde by také byly vytvořeny podmínky pro to, aby to, co stát dělat nemusí, skutečně mohly dělat soukromé subjekty. Např. je třeba jednoznačně přistoupit k tomu, že naprostá většina nemocnic - zřejmě mimo fakultních - by měla být veřejnoprávními institucemi, které jsou svobodné z hlediska rozhodování v hospodaření. To je ten rámec, který by měla Poslanecká sněmovna jednoho dne schválit.

Já bych vás chtěla poprosit - nehledě na to, jestli na to bude čas v tomto volebním období nebo ve druhém pololetí - abyste neutuchali ve svém zájmu o zdravotnictví, abyste si nalezli čas a diskutovali se všemi o všem.

Prosím vás, pojďme se nyní vrátit k tomu, aby se nám podařilo přijmout novelu, která umožní vytěžit část prostředků, které celá tato společnost dluží zdravotnickému systému, abychom prostředky vytěžili alespoň pro druhé pololetí a mohli tím část dluhu zdravotních pojišťoven vyřešit.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má paní poslankyně Květa Kořínková, připraví se pan poslanec Jan Stráský.

 

Poslankyně Květoslava Kořínková: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěla bych úvodem říci, že souhlasím s návrhem tisku, tak jak je zpracován, a nemám k němu výhrady. Bohužel musím konstatovat, že diskuse, která zde probíhá, je velmi zavádějící a informuje spíše o tom, jakým způsobem jsme dělali chyby, než jakým způsobem si uvědomujeme, že tyto chyby děláme a že je budeme napravovat.

Velmi nerada slyším, že pouze soukromá zařízení neumějí vést své zdravotnické organizace, že jejich management nemá dostatek zkušeností. Myslím si, že jsem ve zde svém vystoupení k transformaci zdravotnictví jasně uvedla, že existují závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, kde se totéž říká o státních zařízeních, a to za situace, která uvedla toto zdravotnictví do tohoto kolapsu - to za prvé - a vede ve skutečnosti zdravotní pojištění k tlakům na ostatní zdravotnická zařízení, která by se do takovýchto podmínek nedostala, pokud by se bývalo dobře hospodařilo ve státních zdravotnických zařízeních. A to bychom si uvědomit měli. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O slovo se přihlásil předseda klubu ODS, pan poslanec Tlustý, kterému udílím slovo. Připraví se pan poslanec Stráský.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych požádal jménem klubu ODS o třicetiminutovou pauzu, a to po skončení obecné rozpravy k tomuto bodu a před zahájením rozpravy podrobné. Zároveň mi dovolte, abych pozval paní ministryni na návštěvu do našeho klubu.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zaznamenala jsem tuto žádost. Udílím slovo panu poslanci Janu Stráskému, který je zatím posledním přihlášeným do všeobecné rozpravy.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP