Pátek 27. března 1998

 

(pokračuje Dostál) 

Na straně této pomyslné barikády stojí ale i paní poslankyně Fischerová, která má pouze obavu a podezření. Ta problém vlastně předjímá. Ale na straně druhé stojí rozhodnutí kanadského soudu, který před třemi týdny udělil statut politického uprchlíka českému homosexuálovi, protože byl v České republice diskriminován. O tom je také celý problém.

Myslím si, že přesto jsme učinili velký pokrok, neboť alespoň o této věci se může nyní svobodně hovořit, i když někdy s vášněmi. Pamatuji se totiž na doby, kdy se o homosexualitě prostě nesmělo mluvit, nebylo to slušné. Když se o ní mluvilo, tak jenom v souvislosti s trestnými činy. O homosexuálním zaměření některých významných postav lidské historie se také mluvilo potichu. Přitom kulturní historie lidstva je také historií velmi nepřátelských postojů k těm, kteří byli sexuálně jiní. Za všechny zde ostatně připomenu jednoho jediného, významného a fantastického anglického dramatika Oscara Wilda, který byl dokonce ve své zemi pranýřován a souzen za svůj vztah k mladému muži. Jenže požadavkem moderní multietnické a multikulturní společnosti je nepochybně, vážení kolegové, tolerance, mimo jiné také tolerance ke vztahu k největší sexuální menšině, homosexuálním mužům a lesbickým ženám.

Moderní člověk na homosexualitu nenahlíží jako na zločin, jako na něco nenormálního, anebo dokonce jako na prokletí. Ukazuje se, že různé záporné vlastnosti připisované homosexuálům nejsou jejich osudovým prokletím, ale výsledkem často velice nepřátelských postojů jejich okolí. Čím méně těchto nepřátelských projevů bude, tím bude tento problém klidnější, tím bude klidnější také tato, a nejen tato menšina. Hodnota člověka nesmí být měřena jeho sexuálním zaměřením, nýbrž tím, jak se v životě projevuje. Já ze své profese znám mnohé lesbické ženy a mnohé homosexuální muže, kteří jsou v praktickém životě nesmírně pozitivní a nesmírně produktivní. Otevřeně se přiznávám, že existují a obohacují náš společný svět.

Odpůrci zákona mají pravdu v tom, že spolu žijící osoby stejného pohlaví si mohou své společné záležitosti uspořádat i jinak, bez zásahu úřadů. Předložený zákon však tuto úpravu učiní jednodušší a navíc zavede pro takovéto soužití zvláštní instituci, ke které se budou moci lidé otevřeně přihlásit. Odborníci tvrdí, že to bude hodně znamenat zejména v propagaci věrných partnerských vztahů mezi homosexuálními muži. Když nic jiného, mysleme zde na ochranu nás všech před pohlavními nemocemi, zejména pak před virem AIDS. Myslím, že trochu práce navíc od státních úředníků za zlepšení vztahu k několika procentům našich spoluobčanů stojí a že se nám všem nakonec jednoznačně vyplatí. Lesbičky a gayové opakovaně žádají, aby stát nějakým způsobem legitimizoval jejich partnerské soužití. Zákon o registrovaném partnerství na tento jejich požadavek reaguje, a proto jej podporuji a doporučuji do druhého čtení.

Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Dostálovi. Uděluji slovo panu poslanci Melicharovi, připraví se paní poslankyně Šojdrová.

 

Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážený zbytku sněmovny, předložený návrh zákona řadím do kategorie těch zákonů, které ukážou, do jaké míry jsme schopni - obrazně řečeno - překročit svůj stín, jak moc či málo jsme v zajetí předsudků vůči skupině občanů, jejichž sexuální orientace je odlišnější, než obvykle bývá.

Chci připomenout, že zákon o registrovaném partnerství nenahrazuje rodinu ani manželství. Námitka, že přijetím zákona ohrozíme rodinu coby základ státu, je námitka nepravdivá a zavádějící. Registrované partnerství osob stejného pohlaví není manželství, neuzavírá se sňatek, ani neumožňuje adopci či osvojení dětí. Zákon řeší majetkoprávní vztahy, dědické záležitosti, péči o partnera v době nemoci atd.

Dámy a pánové, prokažme vstřícnost, porozumění a toleranci občanům, jejichž počet nepřesahuje ani 5 % populace, a umožněme jim rovnoprávnější postavení ve společnosti. Místo skrývání, strachu z prozrazení pomůžeme těmto lidem hlavně po psychické stránce žít v oblasti tak důležité pro život člověka, jako je láska, cit a sex, bez ponižujícího pocitu.

Schválením zákona zmírníme trápení, bolesti a stresy jejich blízkým příbuzným. Stává se totiž často, že právě nejbližší příbuzní těžce nesou skutečnost, že jejich syn či dcera jsou orientováni na stejné pohlaví, mnohdy vedoucí i k osobním tragédiím, takže tímto zákonem projevíme dobrou vůli a vstřícnost více občanům.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Melicharovi. Uděluji slovo paní poslankyni Šojdrové, připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, jen krátce bych reagovala na vystoupení pana kolegy Dostála, ve kterém mě mrzí, že přistoupil na zkreslenou formulaci mého výroku ve sdělovacích prostředcích. Nikdy bych neřekla o homosexuálech, že jsou nenormální, ale myslím si skutečně, že jejich sexuální orientace je jiná. Rovněž mě mrzí, že je to pan kolega Dostál, který jindy vyniká lidským přístupem k problémům, a teď staví mezi nás bariéry. Říká, že tato sněmovna je rozdělena na dva nepřátelské tábory. Hovoří o démonizaci tohoto problému. To je přece přesně to, co nechceme.

Je zde předložen návrh zákona, který otevřel u nás dosud nepříliš častou diskusi o postavení homosexuální menšiny. Domnívám se, že není možné lidi s homosexuální orientací jakkoliv ze společnosti vylučovat. Naopak je třeba jim pomoci. Jejich odlišná sexuální orientace je totiž pro ně životním problémem, se kterým se snaží vyrovnat oni samotní a se kterým se musí vyrovnat také jejich okolí.

Ve svém dopise, kterým mne oslovil pan Hromada za Sdružení organizací homosexuálních občanů České republiky, uvádí některá očekávání spojená s přijetím zákona o registrovaném partnerství. Např. by mohl odstranit nesmyslný pocit viny homosexuálů za něco, co nespáchali, měl by dodat rodičům pocit jistoty při řešení budoucnosti jejich dítěte. Ale tento návrh zákona nic právě k těmto problémům neříká. Tento návrh zákona hovoří o partnerství osob stejného pohlaví, ale ne o homosexuální orientaci. Domnívám se, že očekávání, s nímž tento zákon spojují, nemohou být tímto zákonem naplněna a že jejich situaci neřeší. Spíše si dovedu představit pochopitelné záporné reakce, které by vyvolal.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP