Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
27. března v 9.03 hodin
Přítomno: 170 poslanců
(Schůze zahájena v 9.03 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, vítám vás již v zcela zaplněném sále.
Zahajuji čtvrtý jednací den 23. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás prosím, abyste se laskavě zaregistrovali hlasovacími kartami, případně mně oznámili, kdo chce náhradní kartu.
Dovolte mi, abych vás seznámil s naší marodkou. Omluveni jsou páni poslanci Maňásek a Čelišová z důvodu nemoci, páni poslanci Sehoř a Kalus z důvodu zahraniční služební cesty, pan poslanec Borák pro nemoc, pan poslanec Klaus pro zahraniční cestu a páni poslanci Gross a Klas pro nemoc. Z vlády je omluven pan ministr Svoboda z důvodu zahraniční cesty. To jsou všechny omluvy, které jsem v tuto chvíli dostal.
Jak jsme se dohodli, začneme dnes projednáváním bodu č. 41 "Koncepce proexportní politiky vlády ČR".
Věřím, že i kolegové Bláha, Kuneš a Ledvinka se věnují tématu proexportní politiky.
Pak budeme pokračovat včera přerušeným bodem č. 10, což je zákon o registrovaném partnerství, a dalšími body podle schváleného pořadí.
Dovolte mi tedy, abych přešel k bodu
41.
Koncepce proexportní politiky vlády České republiky
/sněmovní tisk 348/
Připomínám vám, že se jedná o sněmovní tisk č. 348, a poprosím pana ministra Karla Kühnla, aby předložený materiál uvedl.
Znovu prosím hlasitě diskutující kolegy, aby tak nečinili. Je to určitá forma neúcty k řečníkovi a věřím, že si to všichni uvědomují. Prosím, zahajte svoje slovo, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás z pověření vlády České republiky s odůvodněním koncepce proexportní politiky vlády.
Je to dokument poměrně obsáhlý a diskutujeme o něm vlastně již velmi dlouho. S vaším dovolením se tedy omezím ve svém úvodním vystoupení na pohled na dokument jako celek, s jednotlivými částmi jsme všichni, předpokládám, již dobře seznámeni.
Při všech příležitostech, které mně to umožňují, vždy a opakovaně pojmenovávám celý soubor priorit, jejichž řešení a naplňování považuji za neodkladné. A myslím, že své pevné místo v tomto souboru priorit má např. vedle našeho přibližování k Evropské unii či výrazného zkvalitňování podnikatelského prostředí také a především proexportní politika.
Musím říci, že česká proexportní strategie v počátečním období našeho transformačního procesu nebyla konstituována jako ucelená doktrína, ale vyvíjela se, vyvíjela se postupně a v souladu s transformací naší ekonomiky jako celku. Aplikace jednotlivých proexportních opatření a vzájemný vztah jejich významu uvnitř celého systému v zásadě korespondovaly s jednotlivými reformními stadii.
A musím tady znovu zdůraznit, že proexportní politika, ačkoli se jako ucelená doktrína takto nenazývala, se vždy kontinuálně prováděla. A tak, jak se postupně měnilo ekonomické klima v naší zemi, jak se postupně transformace usazovala, jak jsme se přibližovali podmínkám standardních ekonomik, tak se také měnila struktura nástrojů na podporu exportu, a to především ve prospěch nástrojů tržně konformních. A určitým završením této etapy vývoje naší proexportní politiky byl potom leden loňského roku, kdy vláda přijala jakousi první verzi své koncepce proexportní politiky.
Pozitivní význam tohoto aktu přitom podle mého názoru spočíval především v tom, že vláda poprvé přesvědčivě deklarovala svou vůli provádět státní podporu exportu a byl to řekl bych první vládní pokus o formulaci uceleného proexportního programu. Musím říci, že tento krok vlády byl bohužel motivován především negativním vývojem obchodní bilance. K tomuto problému se ještě vrátím.
Myslím si, že koncepce proexportní politiky má být součástí hospodářské politiky a nemá být vlastně pouze reakcí na konkrétní aktuální negativní vývoj obchodní bilance. Tady bych chtěl říci, že kdyby tomu tak bylo, tak bychom museli proexportní politiku dnes zrušit, neboť naše obchodní bilance se vlastně vyvíjí relativně příznivě. My ale koncepci proexportní politiky v žádném případě rušit nebudeme, naopak budeme ji rozvíjet.
S původním dokumentem koncepce proexportní politiky to potom bylo tak, že v červnu loňského roku, jak si jistě vzpomínáte, Poslanecká sněmovna projednávala tuto koncepci a vrátila ji vládě k dopracování především z důvodu nedostatečné konkrétnosti, ale také z důvodu toho, že se mezitím přece jenom změnily rámcové podmínky v důsledku ekonomického vývoje, v důsledku přijetí dvou tzv. balíčků.
Vláda potom přepracovala koncepci proexportní politiky a přijala ji v definitivním znění 19. listopadu 1997.
Co tedy k tomuto dokumentu stručně říci?
Myslím, že své nesporné opodstatnění v rámci koncepce má věcný obsah preambule této koncepce. Je jakýmsi přehledem základních charakteristik, které ve svém souhrnu vymezují jak záměr, tak také reálný dosah tohoto dokumentu.
Abych tedy vyjmenoval alespoň některé z těchto charakteristik.
Koncepce proexportní politiky - a to se znovu vracím k tomu, co už jsem řekl - není svou podstatou reakcí na nepříznivý vývoj obchodní bilance, musí být chápána jako nedílná součást celkové hospodářské politiky. A jako nedílná součást celkové hospodářské politiky státu nemůže mít ovšem vyšší ambice, než jí příslušejí. Nelze tedy od proexportní politiky očekávat jenom řešení hospodářské problematiky státu jako celku.
Dále v této souvislosti musím říci, že proexportní politika je pouze jednou z priorit hospodářské politiky, nelze ji tedy nadřazovat nad ostatní vládní priority.
Dále je potřeba říci k základním charakteristikám, že neexistuje žádný zásadní rozdíl mezi naším systémem státní podpory exportu a systémy, které se uplatňují ve vyspělých zemích, především v zemích Evropské unie.
***