(pokračuje Jiří Novák)
V uvedené lhůtě 24 hodin od zadržení tedy neprobíhá jen fyzické předávání zadržené osoby mezi různými orgány činnými v trestním řízení, ale je třeba provést i výslech takové osoby, prověřit její obhajobu a shromáždit důkazy, jejichž existence často vyplyne až z výpovědi této osoby, tyto skutečnosti skutkově a právně vyhodnotit a na základě toho zpracovat příslušný procesní návrh a ten doručit soudu. Lhůta 24 hodin, v níž má být kromě jiného i proveden výslech obviněného, resp. podezřelého, v řadě případů vylučuje realizaci práva této osoby na přítomnost obhájce při výslechu, ačkoliv se jedná o základní součást státem jinak garantovaného práva na obhajobu. Stávající právní úprava má ovšem i opačné dopady. Zejména z časových důvodů nejsou policejní orgány v některých případech schopny náležitě zadokumentovat trestnou činnost osoby, jejíž vazbu státní zástupce navrhuje, a soud s odkazem na neexistenci důvodů vazby takovou osobu propustí ze zadržení. V důsledku toho pak vznikají zbytečné názorové střety mezi vyšetřovateli, resp. státními zástupci, kteří jsou přesvědčeni o důvodnosti svého návrhu na uvalení vazby, a soudy, které tento návrh neakceptují s odkazem na to, že rozhodující jsou výsledky procesních úkonů provedených podle trestního řádu, nikoliv subjektivní přesvědčení toho, kdo návrh na uvalení vazby podává.
Na tuto navrhovanou změnu navazuje návrh příslušných změn trestního řádu v ustanoveních týkajících se postupu při rozhodování a zadržení a předkládání návrhů na rozhodnutí o vazbě, které máme projednávat jako další bod pořadu této schůze.
Navrhuji proto Poslanecké sněmovně, aby postoupila tento návrh do druhého čtení, aby zkrátila lhůtu pro projednání na 40 dnů a aby byl tento návrh zákona přikázán výboru ústavně právnímu a výboru petičnímu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan předkladatel zde velmi podrobně odůvodnil navrhovanou novelu ústavního zákona v Listině základních práv a svobod. Jedná se rozsahem o velmi drobnou novelu, byť je to ústavní zákon, ale myslím si, že o to potřebnější.
V podstatě souhlasím se vším, co zde bylo řečeno. Myslím, že tento typ novely může být podán poslaneckou iniciativou, protože rozsahem to není příliš velké a zcela jasně je to srozumitelné. Nicméně se domnívám, že velmi úzce na tisk 371 navazuje tisk 372, protože jeden bez druhé těžko mohou být, a proto bych doporučovala, abychom vedli společnou rozpravu k těmto dvěma tiskům.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Anně Röschové. Myslím, že o jejím návrhu je třeba dát hlasovat bez rozpravy.
Já vás tuto chvíli odhlašuji a v 15.45 hodin dám hlasovat o procedurálním návrhu, aby rozprava k těmto dvěma bodům byla vedena současně.
Paní poslankyně, páni poslanci, zahájil jsem hlasování pořadové číslo 62 a ptám se, kdo je pro procedurální návrh poslankyně Anny Röschové na spojení rozpravy dvou bodů, které jdou těsně po sobě. Kdo je proti?
Hlasování skončilo s výsledkem 105 pro, nikdo proti, takže jsme vyšli vstříc návrhu paní poslankyně Röschové.
Nyní uvedu bod, který se týká návrhu paní poslankyně Röschové, ke kterému bude vedena společná rozprava. Jde o
16.
Návrh poslanců Jiřího Nováka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 372/ - prvé čtení
Opět se jedná o první čtení. Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 372 a stanovisko vlády k němu jako tisk 372/1.
Prosím, aby pan poslanec Jiří Novák jako zástupce skupiny navrhovatelů tento návrh uvedl.
Poslanec Jiří Novák: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych i zde stručně zdůvodnil předkládaný návrh změny trestního řádu. Do vazby lze vzít pouze obviněného, tedy osobu, které bylo v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 trestního řádu sděleno obvinění. Obvinění, které má povahu opatření, sděluje vyšetřovatel, pokud dospěje k závěru, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a je dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. Obviněný má možnost proti tomuto úkonu vyšetřovatele brojit pouze tím, že se obrátí na státního zástupce se žádostí o odstranění závad v postupu vyšetřovatele.
Podle stávající právní úpravy je formulace obvinění a posouzení podmínek pro jeho sdělení výlučnou záležitostí orgánů činných v přípravném řízení, zatímco rozhodování o vazbě, ačkoliv je podmíněno sdělením obvinění, patří do pravomoci soudu. Přitom soud při svém rozhodování o vazbě nebo jejím dalším trvání není povinen resp. oprávněn posuzovat, zda obvinění bylo sděleno důvodně a zda důvody, které k tomu vedly, i nadále trvají. Tím vznikají nelogické situace, kdy soud jen zkoumá existenci formálních důvodů vazby, ale již se nezabývá tím, proč je vlastně obviněný stíhán, na základě jakých důkazů a zda je trestní stíhání vedeno důvodně.
Předložený návrh novelizace trestního řádu se snaží tento rozpor odstranit a posílit právo na soudní ochranu v tak významné oblasti, jako je trestní stíhání. Kromě toho se do návrhu novelizace promítají změny lhůt při zadržení podezřelého nebo obviněného, které předpokládá souběžně předkládaný návrh ústavního zákona, jímž se mění Listina základních práv a svobod.
Tolik úvodem. Navrhuji též v tomto případě, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru ústavně právnímu a petičnímu, aby byl postoupen do druhého čtení a aby lhůta byla zkrácena na 40 dnů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi a opět prosím paní poslankyni Annu Röschovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, opět věcně nebudu odůvodňovat návrh novely zákona, který je pod tiskem 372 a který velmi podrobně odůvodnil předkladatel.
Jenom pro pořádek jako zpravodaj navrhuji přikázání obou tisků ústavně právnímu výboru a výboru petičnímu a zkrácení lhůty na 40 dnů. Vím, že to zde již pan předkladatel řekl, ale domnívám se, že by toto měl navrhovat zpravodaj, a proto pro stenozáznam tento návrh opakuji.
K tisku 372 jsem jenom procesně chtěla říci: v případě, že by byl zamítnut či vrácen k přepracování tisk 371, tj. ústavní zákon, domnívám se, že můžeme klidně projednávat tisk 372, protože kromě lhůt, které by se vypustily z návrhu, je tam velmi důležitá věc, zpřesnění důvodů vazby a podmínek vzetí do vazby. Děkuji.
***