(pokračuje Filip)
Další novela se týká doplnění nebo zdvojení ustanovení, které se týká § 42 odst. 2. Jestliže usnesení senátu z důvodu podle § 43 odst. 2 nebylo přijato, připraví soudce - zpravodaj věc k projednání věci samé v plénu nebo v senátu. Zákon to obsahuje, šlo o výslovné znění vstupu, který běžně probíhá již podle platného textu zákona.
Dále vypustil Senát nadpis § 65, což je věc, která je též zdvojení. Na jedné straně tedy zdvojil Senát jedno ustanovení a na druhé jedno zdvojení vypustil. Důvodem, pro který Senát se rozhodl - a to je třeba říci zcela odpovědně - pro vrácení naší novely, bylo doplnění § 72 odst. 2 ve větě druhé. Jde o lhůty, ve kterých se podává ústavní stížnost, aby byly dodrženy lhůty pro podání a možnost obrátit se, fyzické, individuální osoby, k Ústavnímu soudu. V současné době text zákona zní tak, že tato 60denní lhůta běží od právní moci rozhodnutí, proti kterému je podávána ústavní stížnost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Kolegové, váš počet se snížil, ale váš hluk nikoli. Prosím o klid a diskutující žádám, aby odešli do kuloáru.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Někteří senátoři nabyli dojmu, že je lepší, aby 60denní lhůta běžela nikoliv od právní moci rozhodnutí, ale ode dne právní moci doručení. Důvodem pro změnu této pozice byla věc, která se odehrává v trestním řízení v neveřejných zasedáních senátů krajských soudů, kde skutečně nemusí být občan přítomen takovému neveřejnému zasedání, neví o rozhodnutí senátu krajského soudu, a to je mu doručeno po určité době. 60denní lhůta uplyne marně, aniž on by mohl podat stížnost Ústavnímu soudu.
Problém je v tom, že skupina navrhovatelů namítala zásadně jedinou věc, že tato možnost je jenom v neveřejných zasedáních u krajských soudů, že se netýká všech, kterých se to týká, že právní moc nabývá např. proti jiným skutečně až dnem doručení nebo 15 dnů po doručení. To znamená, že tato lhůta je pro některé výhodná a pro jiné je maximálně nevýhodná. Navrhovali jsme, aby tato věc byla řešena, protože 5 let takto funguje, buď v novele, a to komplexním pojetím doručování a počítáním 60denní lhůty, anebo, aby byla řešena v otevřeném zákoně v trestním řízení soudním. Senát se to tedy rozhodl řešit přímo, okamžitě v textu naší novely.
My jsme si jako navrhovatelé k tomu netroufli, protože je to skutečně mimo materii, která byla otevřena v rozhodování tříčlenných senátů místo jednoho soudce - zpravodaje. To je důvod, pro který Senát vrátil naši novelu Poslanecké sněmovně.
Vzhledem k tomu, že se cítím být vázán doporučením Poslanecké sněmovny, aby v rámci jedné novely se neprojednávala novela jiná, která se toho věcně nedotýká, nechci dávat doporučení Poslanecké sněmovně, aby hlasovala pro znění Senátu nebo pro znění Poslanecké sněmovny. Sám budu hlasovat pro znění, které schválila Poslanecká sněmovna, nikoliv pro znění Senátu. Přitom podotýkám, že onen kontroverzní paragraf 72 je skutečně potřeba řešit, že to je věc velmi složitá, ale má - řekl bych - ostří na obě strany. Těm, kteří budou poškozeni v trestním řízení soudním a nebudou na veřejném zasedání přítomni, nebude jim doručeno rozhodnutí do 60 dnů, těm ubereme možnost, obrátit se na Ústavní soud. Ostatním, kteří mají výhodu doručení a oněch 15 dnů pro jakési rozhodnutí, ubereme lhůtu, to znamená, ode dne vyhlášení poběží 60denní lhůta a člověk, který normálně mohl mít doručením rozsudek správní moci, mohl se seznámit s textem odůvodnění a podle textu napsat ústavní stížnost. Takto se bude psát ústavní stížnost na základě ústního sdělení nebo ústního poslechu toho kterého rozhodnutí, které je konečné a které je v právní moci, a tak člověk podává ústavní stížnost.
Proto si nedovolím doporučit Poslanecké sněmovně znění Senátu, ale ani nebudu bojovat proti tomu, aby toto znění bylo potvrzeno, protože samotné ustanovení § 72 si vyžaduje mnohem hlubšího studia, než kterému bylo podrobeno na zasedání ústavně právního výboru Senátu a na zasedání pléna Senátu. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi jako navrhovateli. Ptám se pana poslance Bendy jako zpravodaje ústavně právního výboru, zda si přeje vystoupit. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, nebudu zdržovat, velmi důkladně to uvedl pan navrhovatel. K tomu, co řekl, musím říci jednu korekturu. V usnesení Senátu není pouze vypuštění nadpisu nad § 65, ale celého paragrafu 65. Aby nám toto bylo zřejmé.
Za sebe říkám, protože ústavně právní výbor se znovu materií nezabýval, že doporučuji Poslanecké sněmovně přijmout pozměňovací návrhy, které byly předloženy Senátem, protože si myslím, že vedou k zlepšení původního textu. Víte, že jsem pro původní text nehlasoval, ale ústavně právní výbor ho doporučil, a tato sněmovna ho velkou většinou hlasů schválila.
Myslím si, že změny, které jsou navrhovány v usnesení Senátu, zákon o Ústavním soudu ještě vylepšují, a nesdílím pochybnosti, které má pan navrhovatel. Proto navrhuji, aby poslanci hlasovali pro znění schválené Senátem. Pokud nebude přijato, pak doporučuji v souladu s naším předchozím rozhodnutím, abychom hlasovali pro znění schválené Poslaneckou sněmovnou před necelým měsícem.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Bendovi. Znovu připomínám tomu, jehož mobil právě zvoní, usnesení Poslanecké sněmovny. Doufám, že se jeho paměť tím osvěží.
Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Připomínám, že v rozpravě nemohou být vznášeny pozměňovací návrhy. Je někdo, kdo se hlásí do rozpravy? Písemné připomínky nemám.
Konstatuji, že rozpravu uzavírám. Závěrečná slova nemají smyslu, protože rozprava neproběhla. Přistoupíme k hlasování. Přeje si někdo, abych vás přihlásil, odhlásil?
Hlasujeme podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu. K přijetí následujícího usnesení potřebujeme souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 210/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 210/5."
***