(pokračuje Payne)
To je nenormální situace. Já si myslím, že je potřeba si to stále zdůrazňovat, protože na takovouto situaci bychom si neměli zvyknout. Další nepříjemná situace je, že v rámci těch všech nestabilit - a teď si řekněme, že je máme nejen v ekonomické oblasti, ale i v politické oblasti - zároveň vysíláme českému voliči signál, že už ani na ústavu se nemůže spolehnout, že vlastně tady není jistého nic. Zároveň je to kombinováno s ujišťováním sociální demokracie, že bude-li k tomu mít sílu po volbách, ústavu radikálně změní ke svému obrazu. A teď už možná někteří pamětníci si vzpomenou - možná jsou tady i někteří, kteří se na tom aktivně podíleli - jak vlastně podobně se vyvíjela situace v r. 1948, kdy také se schylovalo k ústavním změnám... (Bouchání do stolů.)..., a pak v 50. letech byla vyhlášena ústava, na kterou neradi vzpomínáme. Mám pocit, že tady nejistota voličů stoupá.
Proto si myslím, že v zásadě není dobře v takovéto situaci sahat na ústavní zákony, protože ústavní zákony vyžadují zvýšené kvorum proti obyčejným zákonům právě proto, že mají být garancí alespoň nějakých pevných pravidel v dobách nejistoty a nestability. A tady si myslím, že politický postup je protismyslný.
Já beru na vědomí, že se někdy počátkem ledna ve sněmovně sešli představitelé politických stran ve velmi zvláštní atmosféře, že se dohodli na něčem. Ale přesto já s tímto postupem nesouhlasím. Považuji ho za zcela nenormální a nesprávný.
Z tohoto důvodu já sám říkám, že jsem velmi zdrženlivý k jakýmkoli změnám ústavy, a zejména v situaci, kdy některé strany už oznamují zásadnější zásahy do ústavy, a přitom ale neřeknou na rovinu, co vlastně má občan čekat, na co se má volič připravit. Neřeknou ve svém volebním programu naprosto jasně, co jsou zásadní priority státu, o kterých není žádná debata, a co jsou věci, o kterých se dá dělat kompromis, kde nějaká koalice bude vyžadovat kompromisy. A právě proto, že chybí i takto jasné vyjádření některých politických stran, domnívám se, že dostáváme český národ do velmi nedobré situace. Pak se divíme, že nám sublimují emoce do nějakých jiných oblastí, možná i do sportu, a naopak politikové se nechávají strhávat do tohoto téměř fanatismu.
Musím říci, že to je znepokojující vývoj v České republice.
Chtěl bych se ještě vyjádřit k těm konkrétním pozměňovacím návrhům. Já jsem podal pozměňovací návrh, který byl zřejmě některými špatně pochopen. Ubezpečuje o tom jedna relace Českého rozhlasu - Radiožurnálu, která odvysílala pořad, ve kterém vysvítalo v kontextu asi to, jako kdybych já navrhoval, že volby mají být až 30. června. Pro jistotu ještě znovu vysvětluji: To, že volební období končí 30. června, neznamená, že volby se konají 30. června, ale ústava na jiném místě říká, že prezident musí volby vyhlásit tak, aby se konaly v posledních 30 dnech volebního období. To znamená s využitím běžných ústavních mechanismů, které už tam máme, by se volby konaly někde v mezidobí mezi 1. - 30. červnem, pokud prezident volby vyhlásí v té stanovené lhůtě před volbami.
Dovolte, abych se u toho ještě jednou pozastavil, protože já jsem přesvědčen o tom, že můj pozměňovací návrh se nevylučuje s některými dalšími dílčími pozměňovacími návrhy v tom smyslu, že lhůta na vyhlášení voleb - 90denní - po mém soudu je zbytečně dlouhá. To znamená, jestli někdo už chce měnit ústavu, tak dělejme zásahy co nejmenší. V této věci si uvědomme, že času není nazbyt, že teoreticky by bylo možné volby stihnout za kratší dobu od vyhlášení, než je 90 dnů. Já jenom připomínám, že za první republiky to bylo tuším 28 dnů od vyhlášení, a volby se bezpečně stíhaly. Tehdy ovšem neměli žádné počítače a žádnou strojovou techniku. Takže to sčítali ručně a dařilo se jim to mnohem rychleji. Tehdy také Československo mělo mnohem více obyvatel než má dneska. Takže měli zvládnutou přípravu voleb mnohem rychleji. (Smích.) Svědčí to také o úrovni naší státní správy, jak se vyvinula za těch 70 let.
Jenom prosím při konkrétním hlasování, abychom měli na paměti, že některé návrhy nejsou v kontradikci a že se mohou vzájemně doplňovat. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Paynovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jičínský, potom vystoupí pan poslanec Grulich.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážené shromáždění, někteří kolegové se tu pokoušejí nás i veřejnost strašit změnami ústavy, ať už těmi, které by měly být přijaty snad teď, nebo které hrozí Myslím, že nikdo ze sociální demokracie nemluvil o změnách ústavy, mluvil o tom, že je třeba - a já jsem o tom mluvil nejednou v této síni - vést otevřenou rozpravu o tom, zda všechny instituty ústavní vyhovují nebo nevyhovují, pokud nevyhovují, v jakém smyslu by bylo třeba je změnit. Legitimní ústavní diskuse je součástí demokratického pořádku.
Jenom ještě abychom si nepletli pojmy: Přijmeme-li ústavní zákon, který zkrátí volební období této Poslanecké sněmovny, není to žádná změna ústavy, ústava zůstává bez jakékoli změny, vedle ústavy, čili prae ter constitutionen z hlediska ústavně právní nauky tu bude existovat ústavní zákon, jehož účinnost vyprší tím, jakmile tato Poslanecká sněmovna ukončí své volební období a bude zvolena nová. V tomto směru nepleťme pojmy a nestrašme zbytečně občany.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ivan Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, jenom krátkou faktickou poznámku. To, co teď říkal pan profesor Jičínský, není pravda. Jsou tam jednak pozměňovací návrhy, které přímo mění v podstatě ústavní listinu č. 1. To za prvé. A za druhé tady jde o to pojetí, co to vlastně je ústava, pane profesore. Pro nás ústava je ústavní pořádek této republiky. A to jsou všechny ústavní zákony, včetně případně tohoto paskvilu, který se chystáte přijmout. Tak je to. To je Ústava ČR. Všechny ústavní zákony, nikoli pouze ústavní listina č. 1. Protože pak by do Ústavy ČR nepatřila ani vám tak drahá Listina práv a svobod.
Dále jsem se chtěl ještě fakticky vyjádřit k poznámce pana navrhovatele. Ano, možná, že někteří - i já - jsou dnes v těžké osobní i politické situaci. Ano. Ale to pro nás není důvod k tomu, abychom jako vy, kteří jste v "lehké" osobní a politické situaci,
dostávali do těžké politické a osobní situace všechny lidi v tomto národě. A to se právě snažíte učinit. Děkuji za pozornost. (Smích. Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maškovi. Pan poslanec Jan Ruml, jako předseda klubu, protože jinak by vystoupil pan poslanec Grulich, který je řádně přihlášen.
Poslanec Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já mám mnoho důvodů pro to, abych se ztotožnil s argumentací pana poslance Maška i pana poslance Payna. Nicméně v této sněmovně vznikla velmi zvláštní situace v souvislosti s projednáváním přistoupení České republiky k Washingtonské smlouvě, to znamená ratifikace vstupu České republiky do Severoatlantické aliance Parlamentem ČR.
Tím, že nebyla zkrácena lhůta pro projednávání přistoupení k této smlouvě a zároveň včera nebyla zkrácena lhůta při projednávání zákona o ochraně utajovaných skutečností, který nedílně patří k celé otázce přistoupení k Severoatlantické alianci, tak ta situace je změněná. Osobně pro mě tady není záruka toho, že by se bezpečně a důstojně v tom krátkém časovém období, které by vzniklo mezi 12. - 19. dubnem, mohla tato záležitost seriózně projednat, a to mě nutí k tomu, jsa sice vzniklou situací vydírán, abych přehodnotil své stanovisko k ukončení volebního období.
***