(Schůze zahájena v 16.00 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace určené předsedovi vlády ČR, resp. vládě ČR a ostatním členům vlády. Ve dnech 5. až 12. února 1998 proběhly první a druhá část ústních interpelací podle vylosovaného pořadu, nyní budou v kladení ústních interpelací na předsedu vlády ČR, event. vládu ČR v čase od 16 do 17 hodin a na ostatní členy vlády ČR v čase od 17 do 18:30 hodin pokračovat paní poslankyně a páni poslanci, kteří byli vylosováni na dalších místech.
98.
Ústní interpelace poslanců na předsedu vlády a ostatní členy vlády
Nyní dávám slovo panu poslanci Jindřichu Neherovi, který byl vylosován na 15. místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Josefa Tošovského, připraví se pan poslanec Pavel Maixner.
Poslanec Jindřich Nehera: Vážený pane premiére, nejen při minulých interpelacích jste nás ujišťoval, že po případném vstupu do NATO na našem území nebudou rozmístěny žádné jaderné zbraně ani žádná cizí vojska. Chci se vás zeptat, pane premiére, kdo bude zajišťovat leteckou obranu našeho státu, když je veřejným tajemstvím, že naše letectvo se v současné době nachází v dezolátním stavu, k čemuž přispělo především to, že jsme se zcela nesmyslně zbavili svých nejlepších letadel MIG 29, které si ve své výzbroji ponechalo i německé letectvo. Minulá vláda tvrdě prosazovala nákup především amerických letadel F 16, a to i přesto, že Rusové nám nabídli za odpis ze svého dluhu vůči našemu státu minimálně stejně moderní a kvalitní stroje SU 27. Ptám se vás, pane premiére, zda tato vláda přemýšlí i o této variantě, která by nezanedbatelně ušetřila kapsy daňových poplatníků. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má předseda vlády Josef Tošovský.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jsem skutečně při posledních interpelacích uvedl zde v otázce jaderných zbraní fakt, že NATO, konkrétně Severoatlantická rada se rozhodla 10. prosince 1997 o tom, že rozšíření aliance - cituji: nevyžádá změnu současné jaderné pozice NATO, a proto země NATO nemají žádný záměr, žádný plán a žádný důvod rozmisťovat jaderné zbraně na území nových členů a ani žádnou potřebu měnit jakýkoli aspekt jaderné pozice nebo jaderné politiky NATO a nepředpokládají ani žádnou budoucí potřebu tak činit. Obdobné stanovisko bylo zaujato v případě konvenčních sil.
Pokud jde o váš konkrétní dotaz, týkající se letecké obrany, chtěl bych říci, že v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že vláda připraví koncepci resortu armády do roku 2003 s výhledem do roku 2008 a samozřejmě výstavba nebo letecká obrana bude významnou součástí tohoto. Pokud jde o nákup letadel - zda americká, nebo od evropských producentů, nebo z Ruska - chtěl bych říci, že česká vláda zatím o této otázce nejednala.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance... Nechce položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Můžeme přistoupit k další interpelaci. Slova se ujme pan kolega Maixner. Připraví se pan kolega Krampera.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, vážený pane premiére, to, že se naše finance a náš státní rozpočet nacházejí v hluboké krizi, víme všichni. Ale málokdo si je vědom toho, jakým způsobem jsme se dopracovali k tomuto nepříjemnému stavu - propadu na běžném účtu platební bilance, malému růstu hrubé domácí produkce, prohlubování státní zadluženosti, poklesu průmyslové výroby a deficitu u České národní banky. Příčin neplnění a propadu našeho rozpočtu je velmi mnoho a nejsou to jen krachy našich 13 bank, fondů, cestovních kanceláří, pojišťoven, podniků a nemocnic. Je to otázka koncepce celé naší ekonomiky, která prodělala místo logické transformace pod vedením vládních stran jen neuvěřitelný úpadek a útlum ve všech oblastech naší ekonomiky. Vážený pane premiére, je mně zcela nepochopitelné, proč dochází k porušení zákona o účetnictví u výroční zprávy České národní banky za období 1996, přitom údaje za rok 1997 nejsou prozatím oficiálně k dispozici.
Vážený pane premiére, ptám se vás, proč výroční zpráva České národní banky tyto údaje neobsahovala. Jak je možné, že Česká národní banka vykazuje provozní náklady na platy, provoz svých budov - částku 2 mld. korun? Jak je možné, že Česká národní banka měla za období 1996 ztrátu 8 653 842 000 korun? Je vůbec možné, aby ČNB hospodařila se ztrátou? Z čeho bude tato ztráta uhrazena v příštích letech? Dalším okruhem otázek ohledně ČNB je dodržování zákona č. 6/1992 Sb., o České národní bance, kde jsou upraveny vztahy podnikatelské aktivity České národní banky.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Čas, pane poslanče.
Poslanec Pavel Maixner: Případné další otázky dám jako doplňující.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slova se ujme předseda vlády pan Josef Tošovský.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane poslanče, protože vaše otázka byla poměrně široká, dovolte mi, abych byl sice stručný, ale odpovědi rozdělil do dvou částí.
Nejprve odpověď na otázky, které měly národohospodářský charakter. Chtěl bych říci, že naše ekonomika prochází konsolidačním procesem, že dochází zejména k nápravě vnější nerovnováhy, která se naakumulovala v předcházejících letech. Tento proces je bohužel bolestný, tzn. nutně přináší také nižší dynamiku růstu naší ekonomiky, zároveň je nevyhnutelný, ale je to proces ozdravný, který má zabezpečit do budoucnosti ve střednědobém výhledu naší ekonomice lepší růst.
Pokud jde o konkrétní vaši poznámku týkající se toho, že státní rozpočet je v krizi, já bych uvedl, že státní rozpočet není v žádné krizi. Od počátku letošního roku je státní rozpočet v poměrně velkých přebytcích. Čili hospodaření vlády, hospodaření státu je velmi zdravé od počátku letošního roku.
Druhá část mé odpovědi se týká otázek spojených s Českou národní bankou. Tady bych chtěl říci, že podle ústavy, podle čl. 53 odst. 1, má každý poslanec právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. ČNB však není v působnosti vlády ani v působnosti některého jejího člena. ČNB má nezávislé postavení na vládě. Nemůžeme tedy být interpelováni ve věci hospodaření ČNB.
Mohu dodat, že podle zákona o ČNB předkládá ČNB roční zprávu o výsledku svého hospodaření ke schválení příslušnému orgánu parlamentu. Děje se to nejpozději do tří měsíců po skončení kalendářního roku. Až tedy ČNB za několik málo týdnů předloží svoji roční zprávu o výsledku hospodaření rozpočtovému výboru, budou mít poslanci možnost vyžadovat příslušné informace přímo na půdě parlamentu od přítomných představitelů ČNB.
***