(pokračuje Kühnl)
Zase jen pro ilustraci: Mezi nejdéle celně chráněné výrobky budou při dovozu do České republiky patřit výrobky textilního a konfekčního průmyslu, kožená galanterie, výrobky ze skla a papíru, mýdlo, hnojiva a další výrobky. Na turecké straně to naopak bude finální produkce automobilového průmyslu, obuv, některá syntetická vlákna a vybrané výrobky textilního a konfekčního průmyslu.
V obchodu se zemědělskými výrobky si strany touto smlouvou poskytují pouze koncese na vybrané výrobky ve formě jednorázového snížení nebo odstranění dovozních cel. Tyto koncese přitom představují první krok v liberalizaci agrárního obchodu a z pohledu České republiky zlepšují možnosti pro vývoz českých výrobků na turecký trh. Dohoda nevylučuje a nepřímo vlastně předpokládá uzavírání dalších liberalizačních dohod nebo kroků v oblasti obchodu se zemědělskými výrobky.
Pokud jde o otázku původu zboží, v dohodě byla sjednána třístranná kumulace původu zboží mezi Českou republikou, Slovenskou republikou a Tureckem. Do dohody je též začleněna možnost uplatnění tzv. diagonální kumulace původu zboží, a to v případě, kdy Turecko splní podmínky nezbytné pro její zavedení.
Závazky České republiky vyplývající z dohody respektují dříve přijaté mnohostranné i dvoustranné závazky a odrážejí reálný vývoj ekonomiky České republiky. Liberalizací obchodu v rámci této dohody se vytvářejí podle mého názoru předpoklady k dalšímu růstu vzájemné česko-turecké obchodní výměny.
Dámy a pánové, dovoluji si proto doporučit vám přikázání předkládané dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou výborům k projednání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kühnlovi, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Igor Němec.
Poslanec Igor Němec: Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, s odvoláním na úvodní vystoupení pana ministra Kühnla doporučuji sněmovně, aby tuto standardní dohodu přenesla do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji Němcovi a otevírám obecnou diskusi, do které se písemně přihlásil pan poslanec Karel Vymětal, kterému udílím slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Paní předsedající, dámy a pánové, z pověření klubu poslanců KSČM opětovně protestuji, že projednáváme dohodu, která není sněmovním tiskem předložena vůbec, pouze její český překlad, a tedy nesplňuje podmínky pro projednávání v Poslanecké sněmovně.
Proto navrhuji odročení projednávání tohoto bodu do 24 hodin poté, co bude předložena poslancům v autentickém znění. Pokud se tak nestane, nemůže náš klub hlasovat o přikázání výborům k projednání. Není totiž co přikázat.
Domnívám se, že tento stav by měl být poučením pro uzavírání dvoustranných dohod, protože nic nebrání tomu, aby se uzavíraly také v autentickém českém znění a nevznikaly takovéto problémy.
K samému obsahu dohody vznáším dotaz na předkladatele, zda by mohl sdělit, protože to chybí v předkládací zprávě, zda byla dohoda projednána ve vládě České republiky, kdy a s jakým výsledkem.
Taktéž by ocenil, kdybychom se mohli dovědět, jaký je stav projednávání této dohody na straně Turecké republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a ptám se, zda se dále někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Smetana. Udílím mu slovo.
Poslanec Martin Smetana: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, navrhuji zamítnout tuto předlohu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, hlásí se někdo dále do rozpravy? Není tomu tak, proto obecnou rozpravu končím.
Nyní dám možnost panu zpravodaji a panu ministrovi se vyjádřit k předloženým návrhům, a poté o těchto návrzích budeme hlasovat, a to v pořadí podle jednacího řádu nejprve o návrhu na odročení, poté o návrhu na zamítnutí; pokud tyto návrhy nebudou schváleny, o návrhu na přikázání výborům.
Ptám se pana zpravodaje a pana ministra, zda si přejí se vyjádřit k předneseným návrhům. Pan zpravodaj si nepřeje, panu ministrovi udílím slovo.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vezmu to trochu odzadu. K návrhu na zamítnutí předlohy se nemám k čemu vyjádřit, neboť nebyl přednesen žádný důvod. To samozřejmě musím přenechat vám.
Pokud jde o projednání smlouvy ve vládě, smlouva byla samozřejmě projednána ve vládě, a to před jejím podepsáním. Stalo se tak 1. října loňského roku, a dostal jsem svolení od vlády, čili byla schválena vládou, k podpisu této smlouvy.
Pokud jde o projednávání na turecké straně, tam jsme samozřejmě narazili na rozdílnost právních řádů. Turecký právní řád, nebo ústavní řád neumožňuje předběžné provádění, nezná institut předběžného provádění smlouvy, takže musíme počkat až na konec ratifikačního procesu, abychom vůbec mohli začít provádět smlouvu. Ratifikační proces probíhá přibližně stejným způsobem jako u nás. Smlouva je již předložena parlamentu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Paní poslankyně, páni poslanci, já vás velice prosím o zklidnění atmosféry v jednacím sále, aby pan ministr měl možnost pokračovat v řeči.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: A to nejlepší nakonec, tedy ta otázka první: Je to spor, který nevznikl v této chvíli, a já k němu mohu říci pouze toto: Ministerstvo průmyslu a obchodu při předložení této dohody, která má sněmovní tisk č. 363, postupovalo v souladu se zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu, podle § 108, odst. 1, kde je uvedeno:
"Mezinárodní smlouva se předkládá alespoň v jednom autentickém výtisku a v českém překladu."
Poslanecké sněmovně bylo předloženo 390 výtisků v českém překladu a jeden výtisk v anglickém autentickém znění. Dále jedno znění bylo předáno v anglickém jazyce i zahraničnímu výboru. Pan poslanec Vymětal obdržel po svém vystoupení v pořadu 20. schůze Poslanecké sněmovny také jeden autentický výtisk dne 9. února 1998 cestou podatelny. Tolik tedy k otázce administrativní.
K otázce protokolární, k tomu, proč smlouva je sjednána v jazyce anglickém, velmi prosté vysvětlení: Náš právní řád umožňuje všechny smlouvy přijímat v jazyce anglickém, pouze tam, kde jiným zemím není možno takto postupovat, to je třeba příklad Izraele, abych jmenoval nějaký příklad, je smlouva přijata ještě v příslušném jazyce země. V takovém případě je však v závěru psáno, že rozhodující pro výklad je jazyková verze anglická.
Pokud se týká předmětné smlouvy, jedná se o tzv. alternaci, tzn. tam, kde je napsána Česká republika a Turecká republika včetně podpisů, v jedné verzi, anglické, je Česká republika napsána jako první a ve druhé, pro Tureckou republiku, je to opačně. Proto v závěrečné větě českého překladu je uvedeno, že dohoda byla provedena ve dvou původních zněních, každé v jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Takto byla mimochodem sjednána i smlouva s Lotyšskem, Estonskem a dalšími zeměmi, se kterými sněmovna v nedávné době vyslovila souhlas.
Na závěr považuji za nezbytné také poznamenat, že mezinárodní smlouvy jsou předkládány zcela sporadicky, možná jednou za rok, společně v českém překladu a v autentickém znění ve 390 výtiscích. Někdy se tak skutečně děje. Pokud by byla smlouva s Tureckou republikou předkládána i v anglické verzi při 390 výtiscích, měli bychom vyšší náklady zhruba o 54.600,- Kč. Při 230 výtiscích by náklady byly vyšší zhruba o 32 tisíc korun atd.
***