(pokračuje Buzková)
Tento vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 362. Předložený vládní návrh uvede místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Jaroslav Šedivý, kterého prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Jaroslav Šedivý: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych jako předkladatel tohoto vládního návrhu sdělil některé informace potřebné pro jeho další posouzení.
Evropská dohoda o osobách účastnících se řízení před Evropským soudem pro lidská práva byla uzavřena dne 5. března 1996 a doposud byla podepsána 13 členskými zeměmi Rady Evropy, přičemž Česká republika ji podepsala dne 10. října 1997. Tato dohoda vstoupí v platnost měsíc poté, co ji ratifikuje 10 členských zemí Rady Evropy, nebo poté, co vstoupí v platnost Protokol č. 11 k Evropské úmluvě o lidských právech. Doposud byla vzhledem ke krátkému časovému úseku ratifikována toliko jedním signatářem.
Dohoda je obsahově téměř totožná s původní Evropskou dohodou o osobách účastnících se řízení před Evropskou komisí a Soudem pro lidská práva z roku 1969, kterou Česká republika ratifikovala v roce 1996, s prohlášením podle čl. 4 odst. 2 písm. b). Stejně jako v případě původní dohody je důvodem její existence zaručení ochrany osobám, které jsou účastníky řízení před orgány úmluvy, především zajištění jejich svobody projevu a nezávislosti nezbytné ke splnění úkolů, funkcí, povinností nebo k výkonu jejich práv před těmito orgány.
Rozdíl mezi oběma dohodami je především v jejich aplikovatelnosti. Dohoda původní se vztahuje na řízení před Komisí a soudem dle stávajícího systému. Dohoda nová se bude týkat výhradně řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Této skutečnosti odpovídají i obsahové rozdílnosti. Byly vypuštěny odkazy na Komisi a zapracovány změny úmluvy vzniklé v souvislosti s přijetím 11. protokolu.
Stejně jako v případě dohody původní může Česká republika při ratifikaci dohody nové učinit výše zmíněné prohlášení, že ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. a) neuplatní vůči svým vlastním státním příslušníkům. Podle tohoto ustanovení musí jednotlivé smluvní strany umožnit volný pohyb osobám za účelem účasti na řízení před soudem i v případě, že ještě před započetím cesty byly odsouzeny nebo se dopustily jednání, které je jinak důvodem pro zahájení stíhání či omezení osobní svobody.
Dámy a pánové, věřím, že na základě toho, co jsem zde uvedl, a po posouzení v příslušných výborech sněmovny bude s předloženým návrhem vysloven souhlas. Tento krok bude logicky navazovat na předchozí ratifikaci 11. protokolu a po následném dokončení ratifikační procedury zařadí Českou republiku mezi státy, které zajistí vstup této dohody v platnost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi vlády Šedivému a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Vlasta Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, úvodní slovo pana ministra bylo natolik vyčerpávající, že není téměř co dodat. Snad jen dvě drobnosti. Je pro mne jistou radostí, že je tato dohoda předložena k ratifikaci necelé dva roky po jejím uzavření a pouze několik měsíců po jejím signování. Čili vyplývá z toho, že Ministerstvo zahraničí výrazně zrychluje tempo své práce, pokud jde o smluvní dokumenty Rady Evropy.
Za druhé, pokud se nemýlím, Evropský soud - jediný Evropský soud pro lidská práva - začíná fungovat už v tomto roce. Na lednovém zasedání volila Stálá delegace do Rady Evropy nové soudce ze 40 členských zemí, také dr. Jungwirtha za Českou republiku. Čili je to předloženo k ratifikaci právě včas.
S ohledem na závažnost tohoto dokumentu doporučuji, aby smlouva byla postoupena do druhého čtení a aby se jí zabýval jak výbor zahraniční, tak výbor petiční. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní zpravodajce Štěpové a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, a ani jsem nezaznamenala žádnou přihlášku z pléna. Proto obecnou rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení ani na zamítnutí předloženého vládního návrhu, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a paní zpravodajka pak navrhla, aby tento tisk byl přikázán také výboru petičnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Proto přistoupíme k hlasování, ale vzhledem k tomu, že vidím, že se výrazně změnil poměr poslankyň a poslanců v jednacím sále, všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
V tuto chvíli tedy přistoupíme k hlasování a v hlasování poř. č. 386 rozhodneme o přikázání tohoto návrhu výboru zahraničnímu.
Zahajuji hlasování poř. č. 386 a ptám se: Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování poř. č. 386 se z přítomných 103 pro vyslovilo 90, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
V hlasování poř. č. 387 rozhodneme o přikázání tohoto návrhu výboru petičnímu.
Zahajuji hlasování poř. č. 387 a ptám se: Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování poř. č. 387 se z přítomných 108 pro vyslovilo 84, proti 14. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání výborům zahraničnímu a petičnímu. Děkuji paní zpravodajce i panu ministru Šedivému.
Dalším bodem, který budeme projednávat, je bod schváleného programu schůze číslo
65.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou
/sněmovní tisk 363/ - prvé čtení
Předložený vládní návrh uvede ministr průmyslu a obchodu pan Karel Kühnl, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády České republiky před vás předstupuji s odůvodněním návrhu Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou, která byla podepsána v Ankaře dne 3. října 1997.
Turecko je tradičně významným obchodním partnerem České republiky a představitelé obou států jsou přitom toho názoru, že sjednání dohody o volném obchodu přispěje ke zvýšení obchodní výměny, která dosud ne zcela odpovídá možnostem a představám, které mezi našimi zeměmi a mezi našimi ekonomikami máme.
Pro ilustraci musím ovšem uvést, že v roce 1997 představoval obrat obchodu mezi oběma zeměmi téměř 150 milionů amerických dolarů, s mírnou převahou českého vývozu. 150 milionů dolarů - jestli správně počítám - je zhruba 5 miliard Kč. Přestože jsme zaznamenali převahu českého vývozu, také jsme zaznamenali nedostatečnou tendenci k dalšímu růstu obratu vzájemného obchodu. I to je důvodem, proč předpokládáme, že přijetím navrhované dohody se vytvoří podmínky k dalšímu růstu obratu.
Základním cílem dohody o volném obchodu je postupná liberalizace vzájemného obchodu, a to v přechodném období do 1. ledna 2001. K tomuto datu bude tak dosaženo dalšího rozšíření evropského prostoru volného obchodu, a to tím, že v česko-tureckých vztazích bude zcela liberalizován obchod s průmyslovými výrobky. Podstatná část tohoto obchodu ovšem bude liberalizována již od data vstupu této dohody v platnost.
***