Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedo vlády, jak jste uvedl v úvodu své odpovědi, musím konstatovat, že tyto informace, které jsem vám přednesl, i když se vám zdají tragické, čerpám v podstatě z Hospodářských novin a z dalších ekonomických tiskovin, které v naší zemi zatím ještě každý z odborníků uznává.
Co se týká propadu, který se vám zdál až moc vysoký, tak musím upozornit, že propad stavební a průmyslové výroby po roce 1990 byl tak obrovský, že i přes vámi zmiňované zvýšení v uplynulých letech stále ještě nejsme na původním stavu z roku 1989 či 1990.
Současný výhled odborníci vidí opět velmi skepticky. Je to studie České národní banky, která dnes vyšla v Právu. Můžete ji ode mne obdržet. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kramperovi. Pan premiér Tošovský hodlá odpovědět. Má slovo. Připraví se pan poslanec Zajíc.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane poslanče, start hospodářské reformy tak, jak se konal v naší zemi, ale i v zemích sousedních, např. v Polsku, přináší s sebou nutnost určitého hospodářského poklesu. Tomuto poklesu se nevyhnula prakticky žádná země, která začala hluboké strukturální reformy. V tomto kontextu muselo zákonitě dojít rovněž k poklesu stavební výroby. Mám s sebou ovšem čísla přesná, a když nechám stranou tyto první roky, které jsou skutečně ovlivněny celkovým kontextem hospodářské reformy, tak v roce 1994 rostla stavební výroba o 7,5 %, čili rychleji než domácí produkt, v roce 1995 vzrostla o dalších 8,5 %, čili daleko rychleji než hrubý domácí produkt, v roce 1996 o 4,8 %. Teprve v roce 1997 jsme zaznamenali pokles minus 4,6 %. Je vidět, že růst byl nadměrný, do jisté míry nadproporční, když to srovnám se zbytkem ekonomiky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zajíc. Bude interpelovat ve věci využití finančních prostředků na povodně.
Poslanec Petr Zajíc: Pane premiére, počítá vláda s tím, že bude provedena kontrola čerpání finančních prostředků, které byly státem poskytnuty pro oblasti postižené letními povodněmi? Byly založeny různé fondy, kam občané i podniky poukázali peníze. Značné částky také poskytla města a obce. Jak se ukazuje, bylo by správné, aby Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu hospodaření s těmito prostředky. Jaký je váš názor na tuto situaci a kdy se vaše vláda bude zabývat aktuálním stavem v oblastech postižených povodněmi? Je zřejmé, že mnoho těchto prostředků dosud nebylo využito, přestože lidé v těchto místech stále doslova živoří. Registrujete, v jaké fázi je výstavba nových obydlí a opravy poškozených komunikací?
Před několika dny proběhla sdělovacími prostředky reportáž o zásobách Červeného kříže v Třebíči, které byly schovány v jakési stodole. Další kauza je kolem finančních darů, které rozkradl místostarosta v Olomouci, zvolený za ČSSD. Myslím si, že toto určitě není v pořádku a mělo by to být řádně prošetřeno.
Pane premiére, nezapomene vaše vláda, byť přechodná, na obyvatele v postižených oblastech?
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajícovi a slova se opět ujme předseda vlády pan Josef Tošovský.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Dámy a pánové, dovolte mi, abych na tuto otázku odpověděl trochu šířeji, protože vláda si dala do svého programového prohlášení úkol týkající se pokračování v pomoci oblastem postiženým loňskými záplavami. Vláda se také soustředí zejména na preventivní opatření, která by v budoucnu omezila tragické následky podobných přírodních katastrof.
Dovolte mi udělat určitý přehled. Celková výše škod způsobených loňskou povodňovou katastrofou představovala podle odhadů - je to nutno brát s rezervou - 62,5 miliardy korun. Z toho připadá 14 miliard na majetek státu včetně majetku státních podniků, 6,1 miliardy na majetek obcí, 34,3 miliardy na majetek podnikatelských subjektů, 7,4 miliardy na majetek občanů a 0,8 % na majetek ostatních vlastníků. To jsou celkové škody.
Kolik vláda zatím vynaložila na odstraňování těchto škod a preventivní opatření. Vláda pochopitelně nemůže pokrýt všechno. Kromě prostředků vlády jsou tady prostředky pojišťoven, protože podniky, občané by za normálních okolností měli být do jisté míry pojištěni proti určitým rizikům a pochopitelně podniky i občané sami musí do jisté míry nést náklady spojené s touto přírodní katastrofou.
Vláda na pomoc při odstraňování následků povodňové katastrofy vyčlenila prostředky ve výši 12,95 miliardy korun, tj. asi 20,7 % celkových vyčíslených škod. Tato suma ovšem není úplná. K tomu musím přičíst, že vláda počítá se zahraniční pomocí z prostředků Evropské unie v tzv. národním programu PHARE a tato suma představuje další - orientačně - miliardu 350 tisíc korun. Dále vláda schválila přijetí půjčky od Evropské investiční banky na likvidaci následků povodní ve výši zhruba 6 miliard korun.
Jestliže jste se mne zeptal, co tato vláda chce udělat ještě navíc, tak vám mohu říci, že na posledním zasedání se vláda touto záležitostí zabývala a rozhodla požádat Poslaneckou sněmovnu o uvolnění dalších 4 miliard korun z prostředků tzv. malé privatizace ve prospěch státních finančních aktiv, které by potom byly použity k odstranění následků povodní a k preventivním opatřením. Vláda se k tomu staví pozitivně.
Vláda pokračuje v programech, které byly nastartovány, a hodlá práce na nich zintenzivnit, protože si uvědomuje, že zejména jarní a letní období jsou nejvhodnější období k tomu, aby práce na odstraňování následků škod povodní akcelerovaly.
Dovolte mi říci, protože jste se zeptal také na využití prostředků a zda bude provedena kontrola, že kontrola, pokud se nemýlím, je zahrnuta v plánu práce Nejvyššího kontrolního úřadu. Domnívám se, že na první pololetí tohoto roku. Vláda sama nepočítá se svojí přímou kontrolou, ale je informována, že NKÚ s tím počítá jako s prioritou v rámci svých úkolů na 1. pololetí.
Dovolte mi říci, jak byly využity tyto prostředky. Pokud jde o částku cca 12 miliard 900 korun, vláda zatím rozhodla o 11,4 miliardy, protože se nepodařilo prodat všechny povodňové dluhopisy.
***