Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, velmi se omlouvám, ale v této chvíli vám nemohu ...
Poslanec František Brožík: Paní kolegyně, dával jsem návrh, že pan kolega Ledvinka nám neoznámil, že jsme odhlášeni. V celém stenozáznamu zpětně nikde nenajdete, že by někdo žádal o novou registraci, anebo že by pan kolega Ledvinka, jak se to slušně dělá, řekl, že jsme odhlášeni. Spousta kolegů vytáhla šuplíček, že bude hlasovat, a zjistili, že jsou odhlášeni. Jestli má někdo možnost z empairu zlikvidovat jedním zmačknutím knoflíku tady těch 199 poslanců, myslím si, že to není fér.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se velice omlouvám Poslanecké sněmovně, že jsem v tuto chvíli nechala hovořit pana poslance Brožíka, ale nepodařilo se mi odebrat mu slovo, přestože na toto slovo podle jednacího řádu neměl právo.
V této chvíli nechám hlasovat o procedurálním návrhu pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Ledvinky v tom smyslu, aby panu poslanci Ransdorfovi bylo umožněno vystoupit jménem klubu KSČM mimo rozpravu. Pokud jsou všichni zaregistrováni, dám o tomto návrhu ... Všechny vás tímto odhlašuji, prosím o novou registraci. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dávám o něm hlasovat bez rozpravy.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 106 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 106 se z přítomných 179 pro vyslovilo 152, proti 5, tento návrh byl přijat.
Na základě přijatého procedurálního návrhu udílím slovo panu poslanci Miloslavu Ransdorfovi k přednesení stanoviska klubu KSČM. Současně bych ráda poprosila všechny poslankyně a poslance o takový klid v jednacím sále, který by umožnil důstojné přednesení stanovisek.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Vážený pane premiére, vážení zástupci vlády, paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych sněmovně poděkovat za možnost vystoupit před hlasováním k tomuto bodu a chtěl bych v krátkosti vyjádřit stanovisko klubu KSČM k projednávanému bodu.
Především je nutné konstatovat, že v české společnosti má diskuse o tomto bodu poněkud rozpornou historii. Letos je to deset let, dámy a pánové, co představitelé disentu iniciovali myšlenku, aby bylo v Praze zřízeno Evropské mírové fórum. I tehdy dnešní český prezident hovořil o tom, že evropský prostor je příliš nasycen zbraněmi a že je třeba právě jít směrem ke snižování této nasycenosti. Bylo to plně v intencích helsinského procesu a mimo jiné bylo v logice tehdejšího myšlení našeho prezidenta, když se po roce 1989 vyslovoval pro rozpuštění obou bloků. Tehdy věřil tomu, že neexistuje žádná, řekl bych, předurčenost k této otázce a že jsou alternativy. My jsme si tento názor podrželi, že je třeba a je možné hledat alternativy o otázkách zabezpeční našeho státu na mezinárodním fóru.
Dámy a pánové, náš klub se obšírně seznámil také s diskusí o této otázce v jiných parlamentech, především v parlamentech členských zemí Severoatlantické aliance. Je třeba říci, a bylo to pro nás zjištění poněkud překvapující, že této otázce je věnována vysloveně marginální pozornost, že jedinou výjimkou jsou snad Spojené státy americké, ale i tam je diskuse k této otázce určována především vnitropolitickými motivy. Nedá se tedy říci, že by to bylo nějaké horké téma pro zúčastněné země Severoatlantické aliance a že by o naši zemi a vůbec o otázku rozšíření Severoatlantické aliance směrem na východ byl velký zájem.
***