(pokračuje Krampera)
A říkají lidé, že to alespoň budou moci zevnitř určovat nebo spoluurčovat, jaké NATO bude a k čemu bude sloužit. Snaží se dostrkat český národ do NATO s obrovským nasazením všech prostředků propagace a za ochotné pomoci všech českých sdělovacích prostředků, které jsou u nás především v rukou Němců, tedy těch, jimž na rozšíření NATO nejvíce záleží a kdo si od toho slibují největší prospěch pro svou mocenskou politiku.
Pan Rühl ve svých úvahách o tom podal dostatečné důkazy. Každá skutečně demokratická vláda, tedy nikoli vláda manipulátorů, jakési řízené demokracie nebo dokonce vláda, která si počíná jako jakýsi místodržící, má, když jde o tak dalekosáhlé rozhodnutí a věc, která je ve veřejném mínění, neuzrála a uzrát nemohla, dvě možnosti:
První z nich je určit otázku vstupu do NATO předmětem předvolební otevřené svobodné a o znalosti věci opřené veřejné diskuse. Znalost věci ovšem předpokládá, že bude mít veřejnost, pokud možno, úplné informace o otázce, jež má být prodiskutována. Naše veřejnost je však místo toho jen zahrnována jednostrannou propagací pro vstup, a to aniž se dozvídá něco z důležitých věcí o charakteru, základech a podmínkách vstupu a setrvání v NATO, v organizaci, jejíž podobu, poslání v nových poměrech v Evropě po skončení studené války sami nynější členové této aliance teprve hledají.
Studie o rozšiřování NATO vydaná v září 1995 po zasedání ministrů zahraničí NATO v prosinci 1994 dokonce výslovně upozorňuje na skutečnost, že si NATO ponechává volnost ve věci vývoje své příští politiky. Praví se tam: Od nových členů se bude očekávat, že budou uznávat, že se politika aliance v průběhu času a vzhledem k novým okolnostem vyvíjí. Jak a k čemu, dozvědí se noví členové, až tam budou. Zatím se jen neurčitě mluví o eurotizaci NATO, o jeho proměně v organizaci spíše politického než vojenského rázu, o tom, že jeho poslání by v budoucnu mělo být spíše diplomatickými vyjednáváními konfliktům předcházet než do nich zasahovat vojensky. Za těchto okolností by se vláda před tak závažným krokem, jako je vstup do NATO, neměla odvolávat na pouhá prohlášení různých představitelů politických stran a měla by se pokusit získat k tomuto kroku mandát ve volbách, v nichž by ovšem otázka vstupu do NATO byla jedním z volebních témat. Pak by také mohla vláda s důvěrou očekávat spolehlivou podporu pro vstup do NATO v parlamentu, pokud by se v tom smyslu vyslovili voliči. Pokud by ovšem byl výsledek voleb tázáním nerozhodný nebo těsný, mělo by být pro vládu důvodem k důkladnému zvažování celé věci. Jestliže k jejím povinnostem patří počínat si především v otázkách zahraniční politiky tak, aby za její politikou mohl stát co největší počet občanů a byla to politika národního konsenzu, měla by se vyvarovat nežádoucí polarizace veřejného mínění a rozštěpení národa, které nutně znamená jeho oslabení.
Druhou možnost, jak získat demokratický mandát sjednávání vstupu do NATO, má vláda v uspořádání referenda o otázce, konaného ovšem rovněž za podmínek, o jakých byla řeč, v souvislosti s případným využitím první možnosti, kdy otázka eventuálního vstupu do NATO by se stala jedním z témat voleb. I tady platí, že má-li občan rozhodovat, musí mít možnost vědět, o co vlastně jde. Referendum samo se pak nesmí pořádat tak, aby dostalo podobu plebiscitních praktik autoritativních režimů, které si dávaly lidovým hlasováním potvrzovat, co už bylo hotovou věcí.
Vážené dámy, vážení pánové, v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny z výše uvedených důvodů podávám návrh na zamítnutí výše projednávaného návrhu přistoupení České republiky k Severoatlantické alianci. Dále podávám procedurální návrh, aby teď, v této chvíli, byla schůze na dvě hodiny přerušena.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, s faktickou poznámkou pan kolega Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, já si myslím, že v této chvíli je ode mne korektní se svou faktickou poznámkou počkat, já se k ní přihlásím později. Je správné nejprve hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Krampery.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: O slovo požádal místopředseda klubu ODA. Prosím, pan kolega Navrátil se ujme slova.
Poslanec Dušan Navrátil: Vážený pane předsedající, jménem klubu ODA žádám čtvrthodinu na poradu klubu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, sejdeme se v 16.20 hodin k hlasování.
(Schůze přerušena v 16.06 hodin)
***