(pokračuje Tošovský)
Stát toho pravděpodobně v naší situaci není schopen.
Dále bych chtěl říci, že pokud by se nepodařilo naše banky v relativně krátké době privatizovat, bylo by nutno navýšit jejich kapitál. Výše kapitálu už brzdí jejich rozvoj, protože ten (bilanční sumy poskytovaných úvěrů) je vázán na velikost kapitálu. To znamená, že stávající akcionáři plus stát by museli dodat nový kapitál, aby se banky mohly dále rozvíjet, pracovat, fungovat. Znamená to investovat do bankovního systému mnoho miliard korun. Nedomnívám se, že náš stát je na to v současné době připraven.
Mohl bych hovořit o dalších důvodech - nutnost rozšířit nabídku produktů bank, zdokonalit technologie atd.
Vláda na svém jednání zvažovala, zda privatizovat celé podíly najednou, nebo zda ještě něco ponechat - tzv. minoritní balíčky - ve svých rukou. Nakonec rozhodla o tom, že spíš by byl vhodnější prodej jednomu strategickému partnerovi. Přednost byla dána zahraničnímu strategickému partnerovi.
Důvod, proč zahraničnímu a proč ne domácímu partnerovi, je následující. Když se rozhodovalo o tom, že v roce 1990 a 1991 pouze část akcií bude privatizována formou kuponové privatizace, rozhodlo se, že strategický balík zůstane ještě v rukou státu. Byl předpoklad, že během několika let u nás vyrostou institucionální investoři typu penzijních fondů, velkých pojišťoven, zdravotních pojišťoven apod., kteří by se potom mohli stát dobrými kvalitními akcionáři našich bank. Po tom, co se stalo na našem kapitálovém trhu, jsme si uvědomili, že tento plán v podstatě ztroskotal a že pokud chceme banky privatizovat, tak do rukou zahraničních, protože udělat to jiným způsobem by znamenalo, že nějaká jiná banka by domácímu zájemci - investorovi - musela poskytnout prostředky na to, aby si on za několik miliard mohl koupit státní podíl v existujících státních bankách. To znamená, že de facto by jedna banka prostřednictvím nového akcionáře vlastnila zase banku druhou. Domníváme se, že toto propojování není dobré.
Navíc se u řady domácích velkých investorů ukázalo, že nejsou solidními investory. Dobrá akcionářská struktura je pro budoucnost a zdraví bank mimořádně důležitá. Pokud investoři nejsou dobří, kvalitní, nedodržují zákony, nejsou finančně silní, potom to může v budoucnosti znamenat pouze otřesy banky.
Vláda 19. listopadu projednala další návrh na zahájení prodeje ve zbývajících majetkových účastech u tří dalších bank - nikoliv jen u Investiční a Poštovní. Bylo rozhodnuto, že proces privatizace bude zahájen současně, ovšem potom příprava privatizace a její dokončování bude probíhat individuálně, a nebylo tedy rozhodnuto o žádném pořadí, v jakém by banky měly být privatizovány.
Při privatizaci bank - protože jde o velké hodnoty - je třeba zajistit kvalitní přípravu privatizace a transparentnost. K tomu budou vybráni velmi brzy zahraniční finanční poradci, kteří právě mají dodat jak rady, tak možná přivést eventuální zájemce, ale zejména udělat celý proces objektivním a transparentním.
Dále byla utvořena komise ze zástupců Ministerstva financí, České národní banky a Fondu národního majetku, které předsedá ministr financí a která řídí celý proces privatizace.
Bylo tedy rozhodnuto, že vláda bude pokračovat v přípravě privatizace státních podílů, ale protože jde o proces velmi komplikovaný, očekává se, že ke skutečnému definitivnímu ukončení privatizace, ke skutečnému prodeji, dojde za časovým horizontem této vlády. Čili o tom bude rozhodovat nová vláda po předčasných volbách.
Chtěl bych jenom říci, že jestliže jsem uvedl nutnost transparentnosti, bylo také nabídnuto z mé strany Poslanecké sněmovně, že bude informována o tom, jak tento proces privatizace bude probíhat. Existuje zde orgán - bankovní parlamentní komise -který může průběžně sledovat, být informován a event. se zúčastnit práce řídícího výboru. Poslanecká sněmovna pochopitelně podle svého usnesení do zhruba osmi týdnů bude o stavu přípravy procesu privatizace bank informována.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a táži se pana poslance, chce-li položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak, dávám mu slovo.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane premiére, děkuji vám za odpověď. Nicméně bych si dovolil v rámci doplňující otázky upozornit na onen aspekt odpovědnosti, protože v těchto bankách jsou orgány, které by za případný model prodeje tohoto státního podílu za částku nula, jak se projevilo právě ve výrocích některých politiků, měly nést odpovědnost. Zatím na tato drobná negativa v bankách jsme dopláceli tím, že je téměř minimální nebo nulový odvod daně z příjmu právnických osob do státního rozpočtu. Následný prodej takovéhoto podílu za částku nula by byl vrcholem v našem transformačním působení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Udílím slovo panu předsedovi vlády k odpovědi na doplňující otázku.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Já jsem uvedl hlavní důvody, proč je třeba banky privatizovat, proč je třeba zastabilizovat celý bankovní systém, proč je třeba je kapitálově doplnit, aby se mohly dále rozvíjet. Tyto záležitosti dávám na první místo a vůbec nepodceňuji velikost ceny, kterou obdrží Fond národního majetku za prodej těchto bank.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu předsedovi vlády. Vzhledem k tomu, že vypršel časový limit určený pro interpelace na předsedu vlády, končím projednávání tohoto bodu.
Přesně v 17 hodin budeme pokračovat bodem Interpelace na členy vlády, které zahájí interpelace paní poslankyně Škorpilové.
***