(Schůze opět zahájena ve 14.00 hod.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, abyste se dostavili do sněmovny a zaregistrovali se svými hlasovacími kartami, protože přestávka určená na oběd uplynula.
Budeme pokračovat projednáváním přerušeného bodu, kterým je novela zákona o rodině.
Před vyhlášením polední přestávky byla otevřena podrobná rozprava, ve které budeme pokračovat. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Röschová, připraví se první řádně přihlášený do podrobné rozpravy, pan poslanec Andrej Gjurič.
Poslankyně Anna Röschová: Paní místopředsedkyně, já mám opravdu jenom faktickou poznámku, na kterou jsem zapomněla ve svém úvodním slově.
Prosím všechny předkladatele, aby nám své návrhy dávali písemně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, opakuji, že prosíme všechny předkladatele, aby návrhy dávali písemně.
Slovo má pan poslanec Andrej Gjurič, připraví se paní poslankyně Marie Noveská.
Poslanec Andrej Gjurič:
Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, než předložím pozměňovací návrhy, které jsem anoncoval, tak musím potvrdit to, co zaznělo v závěru dopoledního jednání. Je skutečně pravda, že současný projednávaný tisk není vůbec vzdálen původnímu vládnímu a všem těm, které jsme projednávali.Za druhé, rád bych se vyjádřil za sebe, že i kdyby tyto čtyři návrhy, které teď předložím, nebyly přijaty, budu stejně hlasovat pro tuto normu.
Myslím, že všechny čtyři návrhy už jsem vlastně svým teoretickým expozé dopoledne zdůvodnil, takže už je teď budu jenom citovat.
První je k § 24 a), kde se do prvního odstavce doplňuje věta: "Soud je však povinen zjistit skutečnou shodu v přání obou manželů". To je právě ta část, která se týká konsezuálního rozvodu.
V § 24 b), v odstavci 1 vypustit slova "a jemuž byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma" a v dalším textu slovo "mimořádné".
Tohle je myslím ze čtyř pozměňovacích návrhů, které budu citovat, nejvýraznější zásah, ale jsem ze své praxe hluboce přesvědčen, že je potřeba. Znamená, aby nebylo možno odložit definitivně rozvedení manželství jen v obzvlášť patologických případech. Ono totiž ty tři roky, které jsou tam potom uvedeny, považuji za karenční dobu ve většině případů docela dobrou. Do tří let se ještě leccos dá spravit, manželství je reparabilní, ale zhruba po třech letech už většinou ne.
V § 31 nový odst. 2 ve znění "Rodiče dítěte mají stejná práva a povinnosti k dítěti, i když nejsou sezdáni nebo jejich manželství bylo rozvedeno." Tato dikce má výrazně akcentovat právo rodiče, který nežije s dítětem, ale je jeho biologickým rodičem, na kontakty s dítětem. Je to samozřejmě dikce deklaratorní, toho jsem si vědom, ale má svoje konsekvence.
A poslední, v § 70, který zní nově: "Soud je povinen zjistit na základě lékařského vyšetření - a teď se tam dodává - a dalších potřebných vyšetření - pokračuje původní text - zdravotní stav osvojitelů - a dodává se nově - jejich osobnostní dispozice a motivaci k osvojení a s výsledky svého šetření - tam už potom text pokračuje - seznámit."
Tady je celkem velmi stručně řečen jasný záměr: Pěstoun nebo osvojitel může být zcela zdravý, a přitom může být velice problematickým pěstounem nebo osvojitelem v souvislosti s jinými osobnostními charakteristikami anebo s problematikou motivace. Dostávali jsme se velmi často do styku s případy, kdy motivace byla náhražkovou věcí, a když se dítě dostalo do rodiny, tak potom za to trpělo. Čili nejde jenom o zdravotní stav nebo psychologickou strukturu osobnosti, ale i o motivaci k osvojení.
To je všechno. A jenom bych se rád přimluvil - už jsem to vlastně řekl u § 24 b) - za možnost tříleté karenční lhůty, aby tam byla ponechána. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Marie Noveská, připraví se paní poslankyně Hana Orgoníková.
Poslankyně Marie Noveská: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Na úvod bych chtěla předeslat, že vzhledem k tomu, že jsem se zúčastnila konečných prací a potom na přípravě tohoto návrhu, moje návrhy, které jsou zde dány, nejsou ani pozměňovací, jsou v podstatě doplňující a vycházejí z toho, na čem se usnesla pracovní skupina, takže by jej bylo možné dotvořit. Tím chci tedy jenom podotknout, že to nepatří do kategorie změn, které by nějakým zásadním způsobem návrh ovlivňovaly.
Jeden z pozměňovacích, resp. doplňovacích návrhů k novele zákona o rodině se týká § 58 odst. 1, kde by se doplnil tento text: "Narodí-li se dítě do 300 dnů po rozvodu manželství a jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, lze otcovství manžela považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky a tohoto muže. Toto prohlášení musí být učiněno v řízení o popření otcovství."
Ve zdůvodnění bych krátce chtěla uvést, že zejména v soudní praxi je vždy velice často možno setkat se s případy, kdy po rozvodu je popíráno otcovství manžela matky, přičemž podle ustálené judikatury je i v případech, kdy jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, nařizován znalecký posudek, protože jiným způsobem se otcovství manžela v současné době nedá vyloučit,
a znalecké posudky, které zde v tomto případě musí být nařizovány, jsou jednak velice nákladnou záležitostí finanční, která se pohybuje v částce od 20.000 až do 50.000 Kč, a často potom nese tyto náklady ve svých důsledcích stát. Je to tedy takovým způsobem prolomení právní domněnky otcovství, která byla vždy předpokládána, a navrhované znění by umožnilo soudu rozhodnout bez nařizování znaleckých posudků pouze na základě shodného tvrzení účastníků, a to za použití příslušného ustanovení § 120 odst. 4 občanského soudního řádu, kdy soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, a může tedy použít vyjádření toho muže, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, a celé řízení o popření otcovství může tímto býti daleko více urychleno.
Druhý doplňující návrh, který k této novele předkládám, se týká zásahu do občanského zákoníku, a to do § 143, který se týká právě problematiky společného jmění.
***