(pokračuje Kühnl)
Nechám se ale poslancem Langrem rád poučit. Problém by byl v tom, že kdybychom šli touto cestou, tak budeme postupovat v rozporu se směrnicí, kterou implementujeme do našeho právního řádu, a za dva až tři roky, a možná už mnohem dříve v rámci jednání o našem vstupu do Evropské unie, bychom museli tento předpis zase měnit. Myslím si tedy, že zkrácení ze tří let na dva roky není v tomto směru namístě.
Pokud jde o návrhy pana poslance Exnera, já si myslím, že výslovné zahrnutí energetických a topných médií není potřebné. Je to dáno z definice věci. Výslovné jmenování elektřiny v zákoně je dáno nehmotnou podstatou elektrického proudu, takže bylo třeba ho tam zmínit.
Pokud jde o nemovitosti, chtěl bych říci, že zahrnutí nemovitostí by bylo opět v rozporu s předmětnou směrnicí a museli bychom opět náš právní řád měnit v rámci jednání o vstupu do Evropské unie. Navíc je skutečností, že jakkoliv nemovitost jako taková (čili ani stavba) není výrobkem, což také mimochodem vyplývá ze smyslu zákona o technických požadavcích na výrobky a příslušného navazujícího nařízení vlády, veškeré komponenty, z nichž se stavba skládá, jsou samy o sobě výrobky, jinými slovy zájem spotřebitele je v této věci dostatečně pokrytý.
Myslím, že pan poslanec Exner se rovněž vyjadřoval k promlčecí lhůtě. Myslím, že jeho návrh - jakkoliv na první pohled zní logicky - je návrh, který by byl pravděpodobně nakonec kontraproduktivní, protože vlastně výrobci by mohli v návaznosti na takovou úpravu začít zkracovat záruční lhůty, které by jinak byli ochotni poskytnout na dobu delší než tři, resp. deset let. Já myslím, že v souběhu tohoto zákona a občanského zákoníku je opět - tak jak je v návrhu uvedeno - zájem spotřebitele dostatečně ošetřen. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se pana kolegy zpravodaje, zdali chce přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Dámy a pánové, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Tím jsme projednali bod 17 a budeme se věnovat dalšímu bodu, kterým je
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb.,
o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 273/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená sněmovno, tato sněmovna projednala 24. října loňského roku
vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a přikázala tento návrh k dalšímu posouzení hospodářskému výboru.
Hospodářský výbor, který se návrhem zákona velmi podrobně zabýval, jej doporučuje ve svém usnesení k projednání a schválení s připomínkami, které já osobně považuji za konstruktivní, a souhlasím s nimi.
Návrhem zákona se také zabýval rozpočtový výbor, který jej svým usnesením rovněž doporučuje k přijetí.
Vlastní návrh novely, stejně jako uvedené připomínky, byly zpracovány v úzké součinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České exportní banky, a byly samozřejmě projednány s Bankovní asociací, Svazem průmyslu a dopravy a byly použity i některé poznatky Nejvyššího kontrolního úřadu.
Celková filozofie navrhovaných novel byla přednesena při prvním čtení, a proto bych chtěl nyní pouze připomenout některé důležité aspekty.
Předkládaná právní úprava by se měla stát jedním z nástrojů státu pro podporu našeho vývozu a v konečném důsledku by měla posloužit i ke zlepšení obchodní a platební bilance. Já bych chtěl na tomto místě jen připomenout, že jsem dnes ráno před zahájením jednání sněmovny měl jednání s hospodářským výborem právě na téma koncepce proexportní politiky, a chtěl bych zdůraznit, že práce EGAP a České exportní banky je jedním ze stěžejních bodů naší koncepce proexportní politiky.
Základními záměry novely, kterou předkládáme, jsou rozšíření státní podpory vývozu, a tím i činnosti EGAP a České exportní banky a provedení některých systémových změn ve vztahu EGAP a České exportní banky ke státnímu rozpočtu a změn ve vztahu mezi těmito dvěma institucemi navzájem. Předmětem úpravy je rovněž upřesnění definice některých pojmů v zákoně a odstranění určitých legislativních nepřesností stávajícího znění zákona č. 58/1995 Sb.
Připomínky, které byly projednány a schváleny ve výborech, podle mého názoru přispěly k tomu, že znění zákona odpovídá nejnovějším směrnicím a doporučením Evropské unie, které se týkají oblasti pojišťování a financování vývozu se státní podporou, a je rovněž konformní se závazky České republiky, které vyplývají z členství v OECD a ve Světové obchodní organizaci.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, z uvedených důvodů vás proto žádám o propuštění vládního návrhu novely zákona č. 58/1995 Sb. do třetího čtení s úpravami uvedenými v usnesení hospodářského a rozpočtového výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Předložený vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Návrh iniciativně také projednal rozpočtový výbor. Usnesení výborů vám byla rozdána jako sněmovní tisky 283/1 a 273/2.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, pan kolega Zdeněk Švrček.
Poslanec Zdeněk Švrček: Dobrý den, dámy a pánové. Jako vždy, pan ministr Kühnl podal velmi podrobný a vyčerpávající výklad toho, co proběhlo mezi prvním a druhým čtením. Já bych k tomu pouze dodal to, že na půdě hospodářského výboru proběhl k celé problematice seminář, kterého se zúčastnily mnohé strany, které vznášely své připomínky. Ke vznášení pozměňovacích návrhů byly využity poznatky některých našich bank, některých členů Hospodářské komory, Nejvyššího kontrolního úřadu, jak řekl již pan ministr, a některých jednotlivců, kteří využívají služeb Exportní banky a EGAP.
Usnesení hospodářského výboru ze dne 22. ledna, které máte pod číslem 115, a následně usnesení rozpočtového výboru pod číslem 274, které je v podstatě identické s usnesením hospodářského výboru, se stanou základem projednávání ve druhém čtení.
Já sám bych rád využil příležitosti druhého čtení k doladění některých věcí, které se objevily ještě po projednání ve výborech, a dovolil bych si v podrobné rozpravě navrhnout tři drobnější změny.
To by bylo vše, co bych chtěl nyní k této věci říci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní prosím, aby nás o jednání rozpočtového výboru informoval zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Jan Třebický.
***