(pokračuje Fischerová)
Přestože podle zápisu jednání mezi zástupci Ministerstva zdravotnictví a okresního úřadu z června 1997, který máte v dodatku k parlamentnímu tisku 398, z tohoto dodatku vyplývá, že v projednávaných variantách by v Karviné měla zůstat pouze nemocnice Karviná-Ráj a Hornická nemocnice nepřichází v úvahu. Objevuje se pak v materiálu Ministerstva zdravotnictví ČR pro vládu tato Hornická nemocnice, v materiálu č. KM60244 ze dne 9.10.1997, zcela nová skutečnost, podle které Ministerstvo zdravotnictví bez jakéhokoli bližšího vysvětlení vládě navrhuje sloučení obou nemocnic v Karviné.
Z materiálu, který jsem citovala, a z umístění v tabulkách vyplývá priorizace nestátní Hornické nemocnice.
V odpovědi paní ministryně na mou interpelaci je uvedeno, že Ministerstvo zdravotnictví ČR se stále k této překvapivé variantě přiklání. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo vládě - cituji: určitou formu funkčního spojení obou nemocnic v Karviné.
Fúze v takovémto případě by nebyla snadná, neboť Hornická nemocnice je majetkem Ostravsko-karvinských dolů a nemocnice Karviná-Ráj je zdravotnické zařízení státní. Z místního tisku pak pronikly informace o skrytých zájmech za alternativou, kterou Ministerstvo zdravotnictví obhajuje ve vládě. Jde totiž o zájem akciové společnosti, která má pronajatou Hornickou nemocnici v Karviné od a. s. Ostravsko-karvinské doly.
Zde mi dovolte malé představení akciové společnosti Hornická nemocnice, které si dovolím učinit pomocí mně dostupných informací z obchodního rejstříku. Podnikatelské aktivity karvinské Hornické nemocnice jsou poněkud zvláštní. Je jich celkem 9, z nichž 3 mají své zaměření na zdravotnictví. Je to sama karvinská Hornická nemocnice, a.s., dále je registrována v obchodním rejstříku Nemocnice v Podlesí, dále Poliklinika Viniční, a. s., a dalších zbývajících 6 podnikatelských aktivit této společnosti má předmět podnikání, který je uváděn nejčastěji, a sice jde o koupi zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, objevuje se tam praní prádla, zámečnictví. Všemi podnikatelskými aktivitami se táhne jako červená nit jméno Dudys, před kterým je akademický titul medicinae universae doctor.
A. s. Hornická nemocnice Karviná evidentně dosáhla, a to až po projednání celé záležitosti mezi zástupci Ministerstva zdravotnictví a okresním úřadem v červnu minulého roku, zcela zásadní změny přístupu Ministerstva zdravotnictví k celému problému. Muselo tedy dojít k přímému ovlivnění pracovníků ministerstva ze strany akciové společnosti.
Uvedená akciová společnost, jejímž záměrem bylo a je zřízení obecně prospěšné společnosti, podáno u Obchodního soudu v Ostravě v listopadu pod č. 023, vráceno obchodním soudem pro nekompletnost k doplnění. Tato společnost by tak velice snadno získala veškerý nemovitý majetek v hodnotě půl miliardy korun, kterým disponuje karvinská nemocnice Ráj. Šlo by tak zcela o unikátní privatizační postup na hranicích platných právních norem, které však nezajišťují následnou dostupnost péče ani možnosti účinné kontroly hospodaření takového zdravotnického zařízení. Byl by však vytvořen téměř ideální systém pro vytunelování sloučené nemocnice.
Paní ministryně mi neodpověděla na důvody zásadní změny v postoji Ministerstva zdravotnictví. Moje otázka č. 1 zněla:
Jakým způsobem došlo na Ministerstvu zdravotnictví k formulaci návrhu na sloučení dvou nemocnic v Karviné a kdo je odpovědným pracovníkem? Svým dotazem jsem chtěla paní ministryni upozornit na velmi závažnou událost v průběhu rozhodování na jejím ministerstvu. Náhlá změna postoje ministerstva ve zvláštním souladu se zájmy soukromého sektoru je přinejmenším znepokojující.
Očekávala jsem, že Ministerstvo zdravotnictví může zaujmout nejednoznačné postoje. Položila jsem ve své interpelaci proto další dvě otázky, a to 3 a 4 týkající se působnosti Ministerstva zdravotnictví tvorby sítě zdravotnických zařízení.
Zákon č. 20/1996 Sb., o péči a zdraví lidu, v § 42 uvádí: "Zdravotnická zařízení se zřizují, spravují, provozují a ruší podle jednotných celostátních zásad stanovených Ministerstvem zdravotnictví pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich vybavení."
Ministerstvo zdravotnictví ČR tedy odpovídá za dodržování § 42 zákona o péči o zdraví lidu, avšak svým jednáním bohužel již delší dobu předjímá zrušení této právní normy, která však stále platí. Nicméně Ministerstvo zdravotnictví ČR navíc nebylo dosud schopno tuto právní normu v plné kvalitě nahradit.
Přijetím zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kde sice je formulováno tzv. výběrové řízení, odpovědnost za tvorbu sítě určitým nepřímým způsobem přenáší na zdravotní pojišťovnu. Formulací paragrafů 46-52 zákona č. 48 se Ministerstvo zdravotnictví snaží zbavit své odpovědnosti za tvorbu sítě zdravotnických zařízení. Ministryně zdravotnictví ve své odpovědi jako první na rozdíl od svých předchůdců vytváří jakousi virtuální realitu dvou sítí zdravotnických zařízení. O jedné vytvořené k zajištění ústavního práva občana na poskytování zdravotní péče podle zákona o péči o zdraví lidu, druhé za účelem hrazení zdravotní péče podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Zde se však paní ministryně dostává do určitého rozporu, když ve své odpovědi uvádí, že vytvoření sítě podle zákona o péči o zdraví lidu je nástrojem k zajištění ústavního práva občana na poskytování zdravotní péče, přičemž zákon č. 48/1997 Sb. v § 52 odst. 2 uvádí, že výsledek výběrového řízení a stanovisko vyhlašovatele, tj. Ministerstva zdravotnictví, nezakládají právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou.
Když podle paní ministryně nejde o rozpor, kam se tedy vytratilo ono ústavní právo občana, zaručované jedním a do značné míry zvratné zákonem druhým? Pokud by ministerstvo přece jen delegovalo na pojišťovny úkol optimalizace nabídek, pak by nemuselo organizovat restrukturalizaci lůžek, jednat s okresními úřady a přitom pouze doporučovat pojišťovnám, co vlastně mají dělat. Takovýto postup by byl bez efektu a mrháním pracovního času zúčastněných osob, neboť jeho výsledky nejsou závazné. Jak se navíc ještě ukazuje, dochází k tomu velmi často - uplatňování soukromých zájmů do celého procesu a hlavně není důsledně řešena restrukturalizace specializované nemocniční péče.
***