(pokračuje Černý)
Na úseku výkonu vybraných činností ve výstavbě dochází k liberalizaci a hlavně je stanovena veřejnoprávní odpovědnost autorizovaných osob, která v našem právním řádu dosud chybí.
Novela zákona pamatuje i na povinnosti, které vyplývají z asociační dohody pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Závazek přiblížit naše právo Evropskému společenství je na úseku stavebního řádu realizován v § 47, kde je zakotvena obecná povinnost zhotovitele stavby a za určitých podmínek i projektanta za to, že stavba bude mít vlastnosti odpovídající směrnici Rady Evropy o stavebních výrobcích. Připravená vyhláška o technických požadavcích na výstavbu pak konkretizuje technické požadavky na stavbu v souladu se základními požadavky této směrnice.
Dámy a pánové, tímto návrhem zákona se zabývaly dva výbory. Chci všem poslancům těchto výborů poděkovat za jejich práci, protože v průběhu projednávání zde v parlamentu řadou pozměňovacích návrhů se zlepšila kvalita této předkládané novely a samozřejmě jsme připraveni i v rozpravě druhého čtení se zabývat vašimi návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Jak bylo konstatováno, předložený vládní návrh byl v prvém čtení přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení tohoto výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 261/1.
Prosím nyní pana kolegu Josefa Ullmanna, aby se ujal slova jako zpravodaj výboru.
Poslanec Josef Ullmann: Vážené kolegyně a kolegové, myslím, že by bylo správné, abych vám nejdříve v úvodu přečetl usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí v této věci. Totéž by měl potom učinit kolega Sehoř, který byl zpravodajem hospodářského výboru, a potom bych se vrátil ještě k vlastní zpravodajské zprávě.
Usnesením č. 86 výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí z 24. schůze dne 22. ledna 1998 k vládnímu návrhu novely zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavebním zákonu - ve znění pozdějších předpisů a o změně a doplnění některých dalších zákonů podle sněmovního tisku 261.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí projednal na své 24. schůzi vládní návrh novely stavebního zákona, sněmovní tisk 261, a přijal následující usnesení.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh novely zákona, sněmovní tisk 261, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Tolik k usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ullmannovi. Iniciativně, jak již bylo konstatováno, projednal tento návrh zákona i hospodářský výbor, prosím nyní pana kolegu Sehoře, aby se ujal slova jako zpravodaj výboru.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hospodářský výbor také projednal tisk č. 261 na své 31. schůzi 29. ledna 1998 a přijal usnesení č. 125, které vám bylo rozdáno.
Jsem zmocněn doporučit sněmovně, aby přijala návrh novely ve znění usnesení hospodářského výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Nyní kolega Ullmann jako zpravodaj k tomuto tisku.
Poslanec Josef Ullmann: Vážené kolegyně a kolegové, nebudu již opakovat to, co řekl pan ministr, protože význam zákona je obecně známý a historie je velmi dlouhá.
Náš výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí se velmi důkladně a podrobně zabýval touto novelou. Za tím účelem jsme dokonce ustavili podvýbor pro stavební právo a v rámci podvýboru pracovali poslanci a poslankyně, kteří jsou jinak zařazeni jinde než v našem výboru. Konkrétně to byli paní poslankyně Orgoníková, pan poslanec Procházka, pan poslanec Sehoř a poslanec Ullmann.
Smyslem ustavení podvýboru bylo mj. to, aby se všechny politické kluby mohly na této práci účastnit, protože se jedná o velkou novelu, velice složitou práci, abychom nemuseli příliš improvizovat až na vlastním jednání sněmovny. Tento podvýbor připravil texty pro jednání výborů. Díky tomu jednání, i když bylo poměrně dlouhé a složité, proběhlo ve zcela korektní rovině. Výsledkem jednání je text, který jsem vám nechal předložit kvůli lepší orientaci a který je označen jako sněmovní tisk 261/k. Je to tisk, který dává dohromady všechny přijaté pozměňovací návrhy obou výborů a řadí je po paragrafech tak, aby se daly dobře projednávat. Navíc jsou v něm uvedena i stanoviska jednotlivých výborů i předkladatele případně s drobným komentářem. Vím, že je to možná neobvyklé, ale rozhodl jsem se tak učinit z toho důvodu, aby projednávání této předlohy bylo přehledné, jasné a nepochybné. Jedná se totiž o technickou normu, o procesní zákon, a tam se těžko dá improvizovat, tam je skutečně nezbytná spolupráce celého týmu, aby správně formuloval a zařazoval věci, protože každý bod má vazbu na daleko rozsáhlejší soubor jiných ustanovení a není možno narychlo a nadivoko zasahovat do této normy.
Myslím, že je možno otevřít obecnou rozpravu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan kolega Sehoř, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych upozornit na jeden aspekt celého zákona. Je to sice taková drobnost, přesto si neodpustím ji uvést, protože hospodářský výbor v tomto směru přijal svá usnesení.
Když jsme přijímali loni zákon o pozemních komunikacích č. 111, připustili jsme, aby existovaly reklamy podél dálnic a rychlostních komunikací. Jedním z důvodů, proč jsme to připustili, byly příjmy obcí, na kterých tyto reklamy stojí - v katastru těchto obcí, a také nemalé příjmy státu. Praxe ale ukazuje, že mnoho firem ignoruje zákonný postup a že tyto příjmy se nenaplňují tak, jak by odpovídalo množství reklam, které podél těchto komunikací stojí.
Účelem navržených úprav hospodářského výboru je zpřesnit postup stavebních úřadů ve věci černých reklam, protože dnešní stav připouští určité nejasnosti ve výkladu.
Pokud bychom přijali tezi, že stavební úřad má důležitější věci na starosti, což je pravda, a zrovna tato problematika nepatří mezi jeho stěžejní práci, přesto bychom ignorovali pořádek a zákonnost v této zemi. Důsledkem je určitá rezignace na příjmy obcí a státu.
Žádám sněmovnu, aby přijala pozměňovací návrhy hospodářského výboru i v případech, když s nimi nebude souhlasit předkladatel, případně zpravodaj.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sehořovi. Končím obecnou rozpravu, protože do ní dále nikdo přihlášen nebyl. Otevírám rozpravu podrobnou.
Pan poslanec Frank se hlásí ještě do obecné rozpravy. Vaši přihlášku mám s vyznačením, že jste přihlášen jako první do podrobné rozpravy. Pak jenom upřesněte, zda platí přihláška také pro podrobnou. Prosím, máte slovo ještě v obecné rozpravě.
Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, pane premiére, kolegyně a kolegové, skutečně jsem se hlásil do obecné rozpravy, protože se domnívám, že k tomuto návrhu zákona je potřeba si ještě úvodem něco říci.
Když jsme dostali na stůl velkou novelu zákona o územním plánování a stavebním řádu, myslím, že téměř jednotně jsme se shodli, že s ohledem na těžkopádnost stávajícího stavebního zákona je novela nutná a potřebná.
V návrhu novely je ale zřejmé, že slučuje jisté korekce povolovacího a stavebního řízení a že hodlá dát investorům i záruky jistoty v jejich investování, ale hlavně si klade za cíl zjednodušit celkovou proceduru územního plánování a vlastní realizaci staveb.
***