Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je tady hodně přihlášených. Ani jednomu z vás, kteří se hlásíte, nedám teď hlas, protože nyní je přihlášen předseda klubu ČSSD pan kolega Gross, a ten má právo vystoupit jako první. (Smích v sále.)
Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, já bych si dovolil jménem poslaneckého klubu sociální demokracie, v souladu s § 63, odst. 1, bod 1 zákona o jednacím řádu, předložit návrh na odročení projednávání tohoto bodu na dobu neurčitou. Chci říci, že tento návrh předkládáme především z toho důvodu, že si myslíme, že v této době je nesmírně důležité, aby byl vytvořen prostor pro ty, kteří usilují o to, aby bylo dosaženo určité shody a určité dohody. Já cítím povinnost, stejně jako celý poslanecký klub sociální demokracie, vytvořit prostor k tomu, aby bylo možno takové politické dohody dosáhnout. Proto tento návrh předkládáme.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. To je návrh vycházející z § 63, resp. z § 72, tzn. po ukončení rozpravy. Nyní se přihlásil pan kolega Jičínský a pan kolega Dostál, ale přednostně se přihlásil pan předseda Miloš Zeman.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážení kolegové, vážené kolegyně, nebudu vám zde vykládat nic o obsahu trojského koně ani o pravicových hordách. Chtěl bych místo toho podpořit kolegu Grosse jedním krásným židovským příběhem, a prosím, abyste jej vzhledem k jeho hloubce pozorně vyslechli.
K rabínovi, o němž se říkalo, že je moudrý a že umí předvídat budoucnost, přišel chlapec a nesl v zavřených dlaních živého slavíka. Říkal: "Rabíne, o tobě se říká, že jsi moudrý. Pověz mi tedy - je slavík, kterého mám ve svých dlaních, živý, nebo mrtvý?" A sám sobě řekl: "Pokud rabín řekne, že ten slavík je živý, rychle stisknu dlaně a slavíka zabiji. Pokud rabín řekne, že slavík je mrtvý, rozevřu dlaně a nechám ho odletět." Rabín se na toho židovského chlapce chvíli díval a potom tiše řekl: "Záleží to na tobě."
A to je poselství, o kterém bychom měli přemýšlet. Záleží to na nás. Záleží na nás, jak se rozhodneme. Ti z nás, kdo odmítají otevřít jednací prostor, kdo odmítají další věcnou a konkrétní diskusi, kdo spějí k tomu, abychom rozhodli teď a hned a nikdy jinak a odmítají odročení našeho jednání na poměrně krátkou dobu, abychom bez prestižních předsudků na obou stranách mohli jednat, ti podle mého názoru jednají chybně.
Bude-li nám chybět naše česká politická moudrost, vzpomeňme si, prosím, na tuto židovskou anekdotu.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Opět přednostní hlas, tentokrát předseda klubu KSČM pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, to, co tady přednesl předseda sněmovny, by mělo jistě možný vliv na naše rozhodování, ale, bohužel, obsah jeho sdělení neodpovídá procedurálnímu návrhu, který byl předložen. My jsme dostali návrh na odročení naneurčito a ten krátký čas, který tu prezentoval pan předseda sněmovny Zeman, se mi jeví z tohoto pohledu trochu jinak než jemu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme předseda klubu ČSSD pan kolega Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si nemyslím, že tato záležitost je z těch bodů, která by měla skončit úsměvem a bez zamyšlení nad podstatou návrhu.
Chtěl bych pouze sdělit, že návrh na odročení na dobu neurčitou samozřejmě neznamená explicitně, že to bude hodina, nebo den, nebo týden, ale třeba i 14 dní. Ale právě to je podstata toho sdělení. My chceme otevřít prostor pro jednání. A jak ta jednání dopadnou, to v tuto chvíli lze těžko předvídat a těžko lze předvídat, jestli dospějeme k závěru za hodinu, za den, nebo za týden. A právě proto jsme tento návrh přednesli. Pokud bychom chtěli přednést návrh, který by jednání měl okleštit, tak tam stanovíme přesný termín. A to my nechceme.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou pan kolega Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Dámy a pánové, já se omlouvám, že budu muset doplnit pana předsedu sněmovny, ale on nám neřekl jednu věc. Ta spočívá v tom, že toho slavíka vůbec nemusíte stisknout. Stačí ho dost dlouho držet v hrsti. On chcípne sám.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk a smích v sále.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Vik.
Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, pane předsedo, když dovolíte, budu se ve svém vystoupení věnovat závažnějším tématům.
Ve svém vystoupení se chci věnovat zejména resortu Ministerstva zahraničí, a konkrétně panu ministrovi Šedivému.
Již jsem zde v Poslanecké sněmovně v rámci interpelací mluvil o panu ministrovi Šedivém a jeho činnosti v 50. a 60. letech. To byl ještě členem vlády Václava Klause.
(Předsedající: Dámy a pánové, prosím o klid.)
Nyní je tato osoba i členem vlády pana Tošovského. Obrátili se na mě političtí vězňové z 50. a 60. let, abych ctěné Poslanecké sněmovně opětovně a podrobněji zmínil výňatky z prací pana Šedivého. Tito lidé, ale i mnozí jiní, se oprávněně ptají, zda skutečně nemá naše republika jiné osobnosti, ty osobnosti, které mají nezpochybnitelný morální kredit.
Pane premiére Tošovský, ptám se vás jejich jménem, proč musí být ministrem naší vlády právě aktivní agitátor z dob minulého režimu.
Dámy a pánové, považuji za nezbytné, ještě než budeme hlasováním rozhodovat o této vládě, abychom si vyslechli několik vzácných a podnětných myšlenek ministra Šedivého. Doufám jen, že za citování pana Šedivého nebudu pohnán před mandátový a imunitní výbor jako kdysi pan předseda dr. Miroslav Sládek za citaci ohledně našich cikánských spoluobčanů.
Tedy z prací pana ministra Šedivého. Zahraniční politika ČSR v letech 1945 až 1960. Výňatky z knihy, kapitola první - Boj o vytvoření a důsledné dodržování zahraničně politické orientace lidově demokratického Československa 1945 až 1948. Odst. - rok 1948, rok vystupňovaného boje s reakcí o československou zahraniční politiku. Str. 52: "O odhalení kontrarevolučního spiknutí v Maďarsku, do jehož příprav byl zapojen také ministerský předseda Nagy, uveřejnil lidovecký Vývoj na první straně jeho velkou fotografii. Podobně informoval Vývoj své čtenáře o polském reakčním politiku Nikolajczykovi, schvaloval jeho opoziční politiku a podporoval jeho odvolání proti výsledkům lednových voleb v roce 1947, kde reakce utrpěla těžkou porážku.
Také na sjezdu Československé sociální demokracie v Brně v listopadu 1947 vystoupilo několik pravicových delegátů s přímou kritikou sovětské zahraniční politiky, s žádostí odklonu Československa od Svazu sovětských socialistických republik. Tento nepřátelský postoj pravicových listů ke spojencům a spřáteleným zemím byl v přímém rozporu s vládním programem a celou vládní politikou, která měla být politikou všech stran Národní fronty.
Komunistická strana Československa energicky reagovala na podobné výpady reakčních politiků a nedopustila ohrožení základní zahraničně politické orientace republiky. Komunistický tisk, zejména Rudé právo a Tvorba, pohotově reagoval na psaní Vývoje, Obzorů svobodného zítřka a podobných reakčních listů a usvědčoval je ze škůdcovské činnosti vůči zájmům národa a republiky."
Dámy a pánové, i nadále budu citovat z prací současného ministra zahraničních věcí, člena vlády, které máme dnes dát svou důvěru.
"V sérii diverzních a špionážních akcí ze strany západních mocností a hlavně Spojených států amerických proti Československu v té době byla jedna aféra do jisté míry typická, která měla značný mezinárodní ohlas, uměle vyvolaný buržoazní propagandou na Západě. Bylo to odsouzení vedoucího americké tiskové agentury v Praze. Bylo to 4. července 1951 k desetiletému žaláři za vyzvědačskou činnost. Ten se před soudem za přítomnosti členů amerického velvyslanectví přiznal, že dostával z New Yorku a z Londýna příkazy opatřovat špionážní zprávy i vojenského charakteru a za tím účelem neváhal udržovat spojení s teroristickou bandou jistého Komárka."
Dámy a pánové, ministr zahraničních věcí České republiky považuje odpůrce totality, dnešní politické vězně, za teroristické bandy. V prvním odstavci je jasně vyjádřena podpora potlačení Maďarského národního povstání a jsou očerňovány protitotalitní síly, včetně tehdejších sociálních demokratů.
Docela by mne zajímalo, zda pan Šedivý nemá díky své totalitní činnosti zakázán vstup do Spojených států. Vládě, jejímž je pan Šedivý členem, důvěru dát prostě nemůžeme.
Děkuji. (Potlesk)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je několik faktických poznámek. O první faktickou poznámku požádal pan kolega Dostál.
Poslanec Pavel Dostál: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegové a kolegyně, já se nebudu přít s panem kolegou Vikem o jistém provinění pana ministra zahraničí. Jsem podstatně starší než pan Vik, prožil jsem podstatně složitější život a tak dávám věci vždycky do konkrétních historických souvislostí. Nechci tady bránit pana ministra zahraničí, protože pan ministr zahraničí, kdyby chtěl, tak se jistě ozve sám a pojmenuje omyly svého mládí.
Víte, pane Viku, Géza Včelička, veliký český básník, napsal takovou báseň, ve které je krásná věta: "Mé pošetilé mládí, na co jsi přísahalo?" Nevím, pane Viku, co si jednou vy -
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, pane kolego, abyste eventuálně kteréhokoliv ze svých kolegů oslovoval jenom mým prostřednictvím.
Děkuji.
Poslanec Pavel Dostál: Ano, pane předsedající.
Nevím, pane předsedající, co si pan Vik jako starý pán bude o svém mládí myslet. Domnívám se, že se bude moc a moc stydět.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S další faktickou poznámkou pan kolega Hofhanzl, s další faktickou poznámkou pan kolega Ransdorf.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, dámy a pánové, nezbývá mi nic jiného, než fakticky poznamenat k výzvě pana předsedy sněmovny k české politické moudrosti, že pověstná česká politická moudrost nás dovedla do současné krize.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím, pan kolega Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, myslím si, že tuto trapnou chvíli jsme si mohli ušetřit. Jednak v této zemi asi dvě stě let všichni lidé umí číst a psát a tyto výňatky byly obsáhle zveřejňovány a komentovány tiskem. Konec konců to byl i předmět interpelace ještě na bývalého premiéra. Domnívám se, že jsou to věci, které na tuto půdu nepatří. Bylo by možné je personálně rozšiřovat do nekonečna.
Chci připomenout, že když tady byly zmíněny Spojené státy, tak například v Reaganově administrativě byli lidé, kteří byli v 60. letech zuřivými ultralevičáky, a nakonec se paradoxně dostali na krajní pól, tedy na krajní stranu pravice.
Myslím si, že také, když už tady kolega Dostál zmínil českou literaturu, by bylo možno připomenout i jiné příklady. Spisovatel Medek kdysi vylučoval podobně s jinými lidmi, jako s panem Durychem, české levicové intelektuály z literatury. A Karel Čapek na to tehdy řekl, že Stanislav Kostka Neumann kdysi napsal verš, který mu neodpouští, který se hrubým způsobem dotkl českého národa, ale jenom blbec by tohoto člověka vylučoval z české literatury. Stejně jako jenom blbec by vylučoval třeba Vítězslava Nezvala z české literatury proto, že ve své době upřímně věřil tezím stalinismu.
Myslím si, že tato věc dokazuje, že se naše debata ubírá nesprávným směrem v době, kdy jsou věci daleko důležitější. Zatímco sněmovna diskutuje o těchto otázkách, nedávno zvolená hlava státu podle sdělení, které bylo dáno tisku, vstupuje do přímých jednání se sudetskými Němci.
Děkuji vám.
***