(Schůze opět zahájena v 15.21 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v odpoledním jednání.
Prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Děkuji vám.
Dámy a pánové, budeme pokračovat v rozpravě. Do rozpravy se nyní přihlásil předseda klubu KDU-ČSL poslanec Janeček. Prosím ho, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Ruml.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, chtěl bych před ukončením rozpravy požádat o přestávku jedné hodiny na zasedání klubu, před ukončením rozpravy.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, opakuji, pan kolega Janeček požádal jménem klubu KDU-ČSL o hodinovou přestávku na jednání klubu před ukončením rozpravy.
Budeme nyní pokračovat v rozpravě. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Ruml, připraví se paní kolegyně Šojdrová.
Poslanec Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážená Poslanecká sněmovno, vláda Josefa Tošovského, jež žádá o vyslovení důvěry, vznikla, pravda, poněkud neobvyklým způsobem. Neobvyklým způsobem poté, co politické strany bývalé vládní koalice nebyly s to nalézt dostatek politické vůle k tomu, aby byla vytvořena vláda plně politická. Ve způsobu vzniku této vlády a v jejím stranicko-nestranickém složení je zakódován i její věcně obsahový a časový mandát. O délce její existence již je patrně rozhodnuto.
Co se týče vlastního vládního prohlášení, myslím si, že vyjadřuje nejen jasnou kontinuitu polistopadového vývoje, ale i navazuje na vše pozitivní z činnosti vlády minulé. Myslím si, že program je vnitřně konzistentní a je naplněn jistou ambicí. To, že tato ambice přesahuje pravděpodobné období její činnosti, je dozajisté způsobeno tím, že každá vláda, vláda jako taková, je suverénním politickým tělesem, ať už působí v jakémkoliv politickém prostředí nebo společenském klimatu. Je způsobeno vědomím, že vláda představuje jeden z autentických pilířů ústavního systému.
Tato vláda je především odhodlána garantovat zde stabilitu, a jsem přesvědčen o tom, že tuto stabilitu garantovat skutečně může a bude. Při pohledu na personální složení vlády, na její program i okolnosti jejího příštího působení odpovědně prohlašuji sám za sebe i za poslanecký klub Unie svobody: Tato vláda je hodna podpory a Unie svobody ji také jednoznačně podpoří.
Poslanci Unie svobody cítí odpovědnost vůči voličům - (Z pléna: Kterým?) - které oslovili v r. 1996, byť pod značkou jiné politické strany, ale oslovili je programem, který je v souladu s programem vlády Josefa Tošovského.
Dovolte mi, abych se ještě vyjádřil k postoji sociální demokracie. Sociální demokracie tvrdí, že o osudu této vlády rozhodnou ti, kdo předem podpoří, či nepodpoří usnesení sociální demokracie. Považuji tento názor za pochybný. Toto plenární zasedání bylo svoláno za účelem vyslovení nebo nevyslovení důvěry vládě Josefa Tošovského, a nikoliv proto, aby hlasovalo o usnesení sociální demokracie, resp. nikoliv proto, aby o vládě rozhodlo tím, že bude hlasovat o usnesení sociální demokracie. Tím by byla, podle mého názoru, přenášena odpovědnost jedné politické strany na druhé subjekty. Myslím si, že je věcí každého poslance a každého poslaneckého klubu, jak se k vládě postaví, a nechť tak učiní přímo, bez kladení předběžných podmínek, s vědomím vlastní odpovědnosti i s vědomím důsledků, které z toho či onoho rozhodnutí vyplývají.
Jsem přesvědčen o tom, že v programovém prohlášení vlády je dostatek garancí toho, že vláda nebude při závažných rozhodnutích obcházet Poslaneckou sněmovnu. Podmiňující usnesení jsou nejen principiálně nesprávná, ale i věcně zbytečná.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Šojdrová, připraví se pan kolega Krejsa. Konstatuji, že je posledním písemně přihlášeným do rozpravy.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych po mnoha kritických slovech na účet vlády a vládního prohlášení vyslovila jiný názor.
Tuto vládu sestavil člověk, který má důvěru 84 % občanů. Tuto vládu jmenoval prezident, který má stabilně důvěru, která se těší největšímu počtu procent u občanů, tj. nad 60 %. Tato vláda si je vědoma omezeného termínu pro své působení. Její působení bude omezeno termínem předčasných voleb.
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně své programové prohlášení, které je zde kritizováno.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, paní kolegyně. Dámy a pánové, prosím o klid!
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážím si toho, že se k tomuto kroku vláda odhodlala i s vědomím, že bude muset tuto kritiku v Poslanecké sněmovně vyslechnout. Vládní programové prohlášení je dokumentem, který říká mně, ale domnívám se, že i občanům, dvě důležité věci:
Vláda chce pracovat a chce stabilizovat situaci v zemi. My se můžeme rozhodnout. Jestliže dáme vládě důvěru, pak tato země bude mít legitimní vládu, která chce uskutečňovat kroky rámcově popsané v programovém prohlášení, anebo důvěru vládě nedáte. Bude tak pokračovat destabilizace. Komu by stav politické, ale i ekonomické a právní nestability a nejistoty prospěl? Možná, že někteří politikové kalkulují s tím, že by jim právě tento stav přinesl více politických bodů, že by měli větší prostor pro kritiku vlády a osobností, které tuto vládu sestavily a podporují. Tento stav by ale zcela určitě neprospěl této zemi. Prodlužování stavu nejistoty považuji za nezodpovědné.
Proto vyzývám ty poslance, kteří se považují za zodpovědné politiky, aby vládě důvěru dali.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou se nyní přihlásil pan kolega Ransdorf. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Chtěl bych jenom podotknout na adresu toho, co jsme před chvílí slyšeli, že předmětem našeho jednání nejsou výkony agentur, které se zabývají výzkumy veřejného mínění, ale programové prohlášení vlády a vláda sama. A je samozřejmé, že v průzkumech veřejného mínění byly různé figury velice vysoko, a já se mohu zeptat, kde jsou dnes, třeba bývalý ministr Dlouhý?
A tvrdím také, že u této záležitosti je třeba rozlišit i určitá osobní hlediska a hlediska obsahová. Domnívám se, že můžu vyslovit jenom nejhlubší politování, že člověk, kterého já si osobně velice vážím, ministerský předseda Tošovský, byl vlastně vlákán do pasti díky zákulisním intrikám, které vycházejí z míst, která tady už byla několikrát přesně pojmenována. Chtěl bych také říci, že musíme být přesvědčeni o tom, že tato vláda nebude fungovat jako kouřová clona pro věci, které už sněmovna několikrát odmítla, jako je nekontrolované předávání majetku církvím.
Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Krejsa, připraví se pan kolega Mašek.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jménem poslaneckého klubu SPR-RSČ podávám procedurální návrh na přerušení projednávaného bodu do zítřka do 9 hodin. Žádám, aby o mém návrhu bylo hlasováno ihned. Pokud nebude schválen, podávám alternativní návrh na přerušení projednávaného bodu do úterý 3. února do 14 hodin.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slyšeli jste procedurální návrh. Gongem jsem oznámil začátek hlasování. V 15.35 hodin budeme hlasovat.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vám k hlasování předložil procedurální návrh pana kolegy Krejsy:
Poslanecká sněmovna rozhoduje přerušit projednávání tohoto bodu do zítřka, tj. 29. 1. 1998 do 9.00 hod.
Zahájil jsem hlasování č. 14. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?
Návrh nebyl přijat, pro hlasovalo 19, proti 104 poslanci.
Dovolte, abych vám předložil procedurální návrh pana kolegy Krejsy, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do úterý 3. 2. 1998 do 14 hodin.
Zahájil jsem hlasování č. 15 a ptám se: Kdo s tímto návrhem souhlasí? Kdo je proti?
I tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 29 poslanců, proti 98.
Pokračujeme tedy v rozpravě, do které je nyní přihlášen pan kolega Mašek. Prosím, aby se ujal slova. Jiné písemné přihlášky nemám.
***