5.
Návrh poslanců Stanislava Grosse a Miloše Zemana na vydání ústavního zákona
o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
/sněmovní tisk 351/ - prvé čtení
6.
Návrh poslanců Václava Exnera a dalších na vydání ústavního zákona
o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Předpokládám, že ať už navrhovatel, nebo zpravodaj se vyjádří k návrhu, který zde už padl, k návrhu na případnou společnou rozpravu.
Prosím tedy zástupce navrhovatelů tisku 351 pana poslance Stanislava Grosse, aby se ujal uvedení tohoto návrhu.
Ostatní poslance prosím o klid.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěl bych v tuto chvíli odůvodnit návrh poslaneckého klubu ČSSD, který je uveden pod sněmovním tiskem č. 351, který se týká zkrácení druhého volebního období Poslanecké sněmovny. Nejprve ale k tomu, k čemu mě vyzval předseda sněmovny, tj. vyjádřit se k otázce spojení rozpravy ke sněmovnímu tisku č. 351 a sněm. tisku 350. Myslím, že spojení rozpravy k těmto dvěma tiskům, pokud byly zařazeny na jednu schůzi sněmovny, je účelné, a myslím si, že řada argumentů, které mohou padat v rozpravě ke sněmovnímu tisku č. 351, by se opakovala v rozpravě ke sněmovnímu tisku č. 350. Tudíž tento návrh vřele podporuji.
Nyní k samotnému návrhu ústavního zákona. Chci říci, že poslanecký klub ČSSD navrhl znění tohoto ústavního zákona tak, aby nedošlo k určitému narušení kompetencí a rozdělených pravomocí mezi prezidentem republiky, vládou České republiky a Poslaneckou sněmovnou, tj. dochází k tomu, že prezident republiky svým rozhodnutím -v případě přijetí tohoto zákona - bude určovat to, kdy bude končit období Poslanecké sněmovny. Některé argumenty, které se objevovaly především ve sdělovacích prostředcích, hovořily o tom, že tento náš návrh jde proti tomuto smyslu ústavy - myslím, že ti, co řádně četli náš návrh ústavního zákona, mi dají za pravdu, že nikoliv. Je tam stanoven určitý limit, ale je to v kompetenci rozhodnutí prezidenta republiky.
Tak jak navrhujeme tento ústavní zákon, tak zaručujeme i to, že Poslanecká sněmovna bude plnit svou funkci tak, jak ji Ústava České republiky předjímá až do vypsání, respektive uskutečnění předčasných voleb, které navrhujeme, aby se uskutečnily do konce června t.r. To znamená, že zde nevznikne určité vakuum, které by musel vyplňovat Senát Parlamentu České republiky a které by znamenalo, že Poslanecká sněmovna, která bude zvolena v předčasných volbách v r. 1998, by jako jednu z prvních věcí musela projednávat ty návrhy, které budou schváleny Senátem Parlamentu České republiky.
Chtěl bych se ještě při tomto svém úvodním slově vypořádat s jednou námitkou, která poměrně často zaznívá, a to námitkou, že ústavní zákon, jak jej předkládáme k řešení situace, která dnes v České republice je, je jakousi takřka mimoústavní cestou, tj. cestou, která ve slušné demokracii nemá místo. Myslím si, že tato argumentace vychází především z toho pojetí Ústavy České republiky, že Ústava České republiky je neměnný dokument, který by měl být zachováván za všech okolností vývoje české společnosti.
Předkladatelé jsou si vědomi toho, že Ústava, jako základní právní dokument (předseda sněmovny Miloš Zeman napomíná pana poslance Payna, aby alespoň ztišil hlas), by neměla procházet častými změnami a že ústavní pořádek České republiky by neměl být měněn a měl by být doplňován jen za mimořádných okolností.
Zde je, možná, ten rozdílný pohled mezi předkladateli a těmi, kteří odmítají cestu přijetí ústavního zákona. Domníváme se, že v tuto chvíli skutečně je situace, která je poměrně mimořádná. Tato situace vznikla na základě rozložení politických sil a na základě toho, že Ústava České republiky, když byla připravována, logicky nemohla počítat se všemi variantami vývoje české politické scény. Ukazuje se, že v tuto chvíli ty mechanismy, které ústava nabízí, jsou minimálně do značné míry problematické. Proto jsme přišli s touto iniciativou.
Chci ještě říci jednu podstatnou věc. Návrh, který předkládá poslanecký klub ČSSD, neznamená zásah do ústavy, tzn. zakotvení mechanismu, který by se stal nedílnou součástí České republiky, ale je to návrh, který ad hoc řeší v tuto chvíli situaci, která zde je, a vytváří prostor k tomu, aby za klidnějších podmínek mohlo dojít k hlubší diskusi na téma případné přímé změny Ústavy České republiky a dopracování těch mechanismů, které po určitých zkušenostech se ukazují, že v Ústavě České republiky chybí.
K tématu, že to není příliš dobrá cesta, přijetí ústavního zákona, chtěl bych říci ještě jednu věc. Ústava České republiky ve svém článku 9 vlastně předjímá i možnost přijímání ústavních zákonů a ústavní pořádek je definován v ústavě článkem 112, tzn., že ústavní zákon, pokud bude přijat, tvoří zřejmě nedílnou součást ústavního pořádku ČR a jedná se vlastně o ústavní proces, který Ústava České republiky sama předjímá.
Občas se objevují výhrady, které hovoří o tom, že takový precedens, pokud by byl přijat, může znamenat, že třeba příští Poslanecká sněmovna přijme zákon, kterým prodlouží své volební období. Tento argument může dojít sluchu u řady občanů českého státu, protože to by byla skutečně velice neblahá záležitost, pokud by některou politickou reprezentaci toto napadlo. Chtěl bych ale v tuto chvíli upozornit i na znění článku 9, odst. 2 Ústavy České republiky, které jasně vyvrací možnost použití precedentu při předložení tohoto zákona a možnost toho, že by někdo v budoucnu chtěl prodloužit volební období Poslanecké sněmovny, protože zde v tomto článku a příslušném odstavci se hovoří o podstatných náležitostech demokratického právního státu. A samozřejmě pokud by poslanci rozhodovali o prodloužení svého volebního období znamenalo by to akt, který jde přímo proti duchu ústavy a proti znění článku 9.
Myslím, že pro úvodní slovo je to v podstatě dost, co jsem zde přednesl. Chtěl bych v tuto chvíli jenom avizovat, že poté, co bude otevřena rozprava, tak budu navrhovat v souladu s § 91 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, návrh na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 20 dnů, tj. na 40 dnů, a vím, že to musím ještě učinit v rámci rozpravy.
Děkuji za pozornost a končím své úvodní slovo (potlesk).
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grossovi. Oznamuji vám, že nyní dám slovo zpravodaji, panu poslanci Zajíčkovi, a poté nechám hlasovat o procedurálním návrhu na spojení rozpravy. Bude-li tento návrh přijat, dám slovo předkladateli dalšího bodu, a nebude-li přijat, otevřu rozpravu.
Slovo má pan poslanec Zajíček jako zpravodaj. Prosím, aby nás ve svém vystoupení seznámil i se stanoviskem vlády.
Poslanec Zdeněk Zajíček: Děkuji, pane předsedo.
Dámy a pánové, před vámi v současné době leží tisk č. 351, který jsme zařadili na pořad dnešní schůze. Tento tisk je návrhem poslanců Stanislava Grosse a Miloše Zemana na vydání ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Tak jak avizoval pan předseda, k tomuto návrhu ústavního zákona zaujala vláda stanovisko, které máte uvedeno pod tiskem č. 351/1. V podstatě se jedná o to, že vláda nezaujala k tomuto návrhu zákona stanovisko, přestože se stanoviskem nazývá.
K uvedenému návrhu zákona mně dovolte učinit pouze technickou poznámku. Domnívám se, že výhrady či námitky, které budou vzneseny k tomuto návrhu zákona, budou vzneseny v rámci rozpravy. Tento návrh ústavního zákona, podle mého názoru, je předložen v souladu s platnou Ústavou ČR a tento návrh Ústavě České republiky neodporuje. Je jen otázkou politické vůle a samozřejmě citu k ustanovením ústavy a k duchu ústavy, zda v těchto případech - a míním tím případy, jak uváděl předkladatel tohoto zákona, jedná se o ad hoc případy, výjimečné případy, kdy dochází k určitým situacím, kdy není možné úplně bez výhrad aplikovat ustanovení Ústavy - je právě vhodná chvíle na to změnit ústavu v těchto okamžicích a zda není vhodnější využít všech možných prostředků, které sama ústava dává pro to, aby se takovéto situace daly vyřešit.
Domnívám se, že takový způsob Ústava zná, ale na druhou stranu si uvědomuji, že může být politická vůle na tom, aby se takový způsob nebo takové způsoby rozšířily o další možnosti, které samozřejmě Ústava připouští. Takovou možností je i přijetí ústavního zákona.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Jak jsem vám již sdělil, nechám nyní hlasovat o procedurálním návrhu na spojení rozpravy k tisku 351 a k tisku 350. Podle toho se rozhodneme, co budeme dělat dál. Přeje si někdo, abych vás odhlásil? Přece jen, takže vás odhlašuji a prosím, abyste se laskavě znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na toto sloučení rozpravy, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 13 byl tento návrh přijat, když se pro něj ze 152 přítomných vyslovilo 135 kolegů, proti byli 3.
Formálně tedy přerušuji tento bod a otevírám bod následující, tak jak jsme se tímto rozhodnutím dohodli.
***