Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedo, dámy a pánové, každý z nás si je plně vědom šokujícího stavu naší ekonomiky. Hlavním kritériem ekonomických změn tohoto roku jsou škrty ze schváleného státního rozpočtu na rok 1997. Tyto škrty jsou dnes již v hodnotě 42 miliard korun, přitom i takto zkrácený rozpočet bude stejně deficitní v hodnotě 7 až 9 miliard korun.
Příští rok vlivem schválených změn a sociálních zákonů od vládní koalice dojde ke snížení transferu obyvatelstva více jak o 21 miliard korun. Krátí se dětské přídavky, možnost valorizace důchodů, dotace na teplo a další sociální dávky. Skutečností dnes je, že odstupující vláda a poslanci vládní koalice a celá koalice je plně zodpovědná za stávající stav a vy nemáte právo se odvolávat na výběr špatných cest, špatných forem, špatných rozhodnutí. Přitom celý národ neslyšel 7 let nic jiného než to, že jdeme jedinou správnou cestou, bez sebemenší sebereflexe, korekce a chování a vašeho jednání.
Dnes zjišťujeme, a celý národ pociťuje tragédii této cesty.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče, žádám poslance Smetanu, aby přerušil své telefonování, případně v něm pokračoval v kuloárech. Upozorňuji na platné usnesení této sněmovny. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Pavel Maixner: Dnes zjišťujeme, a celý národ pociťuje tragédii této cesty a jsem velmi rád, a to ať chcete či nechcete připustit, že republikánská strana má v základních ekonomických ukazatelích pravdu.
Smyslem ekonomických změn a z nich priorit, škrty ze státního rozpočtu jsou odvislé od vyčerpání peněz z Fondu národního majetku, ze kterého jste dolévali každý rok státní rozpočet, a přitom jste moc dobře věděli, že naše vlastní ekonomika není zdaleka tak funkční a výkonná, aby dané výdaje kryla.
Proto se vás ptám, pane ministře, bude stálou zvyklostí porušování zákona o státním rozpočtu při platebním styku s Českou národní bankou? Proč jste se i vy jako ministr této vlády, i když na jiném postu, zasadil o to, aby byl schválen rozpočet na rok 1997 v navržené podobě ve výši 549 miliard korun, i když jste věděli o nefunkčnosti všech výrobních celků a ekonomické ukazatele jasně přesvědčují o tom, že daný rozpočet nesplníte a nesplníte ani základní ekonomické ukazatele, jako jsou ekonomický růst ve výši 5,4 hrubého domácího produktu, inflace do 8,6 % a deficit na běžném účtu platební bilance,…(Předsedající: Pane poslanče, upozorňuji vás na čas.) …který byl ve výši 5,8 %. To jsou data na rok 1997.
Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Prosím pana ministra financí o odpověď.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, pokusím se začít asi obecnější úvahou o státním rozpočtu, protože jednou z částí dotazu pana poslance Maixnera byla otázka na to, z jakého důvodu bylo hlasováno o státním rozpočtu na rok 1997 a proč jsem se podílel na jeho přijetí, byť by jako člen vlády v jiném postavení než postavení ministra financí.
Je třeba proto úvodem říci, že státní rozpočet na rok následující je vždy do jisté míry otázkou odhadu vývoje ekonomických ukazatelů, že záleží na předpokladech vývoje mnoha a mnoha okolností, které jistým způsobem - větším či menším - vývoj ekonomiky ovlivňují. A do jisté míry také jako by zakotvoval určité principy, se kterými bude vláda či parlament k chování ekonomiky přistupovat. Sestavení špatného rozpočtu proto nemusí znamenat otázku vědomého, schválného nebo nějak dokonce přímo plánovaného podhodnocení některých výdajů, nebo naopak jejich nafouknutí. Ale může znamenat, že ten, kdo rozpočet sestavoval, ale také ten, kdo rozpočet schvaloval, nedokázal přesně odhadnout jednotlivé faktory vývoje a více či méně některé z nich hodnotili směrem jiným, než bylo adekvátní. To byla také situace schvalování rozpočtu na tento rok, tedy rozpočtu na rok 1997, protože vláda při svém jednání o státním rozpočtu doufala v to, že se potvrdí rozvojové trendy v ekonomice, které byly zřejmé nebo které probíhaly v roce 1996 v jeho prvních třech čtvrtinách.
Tyto tendence se ukázaly, že měly trvání pouze zhruba do přelomu 3. a 4. čtvrtletí, od té doby se vývoj ekonomiky v těch makroekonomických agregátech začal zhoršovat a docházelo k tomu, že se zpomalil růst ekonomiky, který byl v rozpočtu odhadován, že by se mohl pohybovat mezi 4 a 5 % a nakonec se ukázalo, že v tom roce letošním bude někde těsně pod 2 %. To samozřejmě ovlivnilo úvahu o celkové výši státního rozpočtu a o možnosti prostředků, které by byly k dispozici. Je samozřejmě nutné říci, že ten špatný odhad je do jisté a ne malé míry otázkou chyby vlády, která takto nadhodnotila určité pozitivní trendy, které byly zejména v 1. pololetí a částečně i ve 3. čtvrtletí roku 1996. Zároveň ale je třeba říci, že Poslanecká sněmovna včetně vašeho klubu nebyla tím místem, který by vládu v tomto vracel na zem, mohu-li použít toto slovo, a upozorňoval na to, že tak vysoký růst možná nebude dosažen. Nýbrž naopak tady padala celá řada návrhů, které měly zejména výdajovou stránku rozpočtu ještě posílit, a navrhovaly, aby se odhadl ještě vyšší nárůst jednotlivých ukazatelů vývoje ekonomiky. Čili tolik snad k vysvětlení hlasování či nehlasování pro rozpočet v roce 1996, tedy myslím rozpočet na tento rok.
Pokud jde o druhou část otázky, tzn. o dodržování zákona o státním rozpočtu, tak tam je možné hovořit, což zřejmě myslím měl pan poslanec na mysli, o změně tzv. závazných ukazatelů, schvalovaných každoročně tímto zákonem. Provádění takovýhle změn je samozřejmě běžnou záležitostí, kterou se reaguje na objektivní skutečnosti, na určité možné odchylky ve vývoji ekonomiky právě od těch předpokladů, na kterých případně státní rozpočet stavěl.
Ten pohyb, který udělá vláda nad rámec schváleného rozpočtu, podléhá určitým úpravám nebo určitému rámci, ve kterém se může vláda pohybovat, zmocnění danému zákonem, a to konkrétně zákonem 576/1990 Sb., jeho paragrafem č. 13, kde jde v tomto zákoně o tzv. rozpočtová pravidla republiky, která stanovují přesně, jakým způsobem se provádí hospodaření státu, sestavování rozpočtu, využívání jednotlivých kapitol atd. Tento paragraf říká konkrétně toto:
Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může povolit uskutečnění výdajů nezbytných pro hospodaření ČR a nezabezpečených ve státním rozpočtu ČR, jestliže je nelze krýt z rozpočtu ústředního orgánu, zajistí-li úhradu vyššími příjmy nebo úsporami, to je důležitý bod, nebo úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky, nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně lze povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu republiky. O těchto opatřeních informuje vláda Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.
Je třeba říci, že informace Poslanecké sněmovně byla předložena, jak rozpočtový výbor, tak Poslanecká sněmovna zprávu o těch jednotlivých kráceních nebo škrtech, chcete-li, státního rozpočtu jednala a také nebylo ani Poslaneckou sněmovnou ani Nejvyšším kontrolním úřadem vládě vyslovena nějaká výtka, že by toto své zmocnění překročila. Je navíc třeba říci, že ty celkové úspory byly v zájmu celkové makroekonomické stability. Vláda se je, jak v mém vystoupení při příslušném jednání o zprávě o plnění státního rozpočtu, tak za, řekněme, argumentace ostatních členů vlády, jak zde, tak i na jiných prostředcích, jinými prostředky vůči veřejnosti a dalším snažila vysvětlit, obhájit a mohu-li tedy usuzovat na hlasování o zprávě o plnění rozpočtu za 1. pololetí a o těch následujících úpravách, tak významná část sněmovny toto také na vědomí vzala.
Čili ten mandát vlády překročen nebyl, samozřejmě že ta opatření byla pro řadu resortů či osob, kterých se dotýkají třeba výplaty některých dávek, i když to se týká spíše příštího roku, nesnadná, nicméně vláda tak učinila u vědomí nutnosti ozdravění celkového rámce fungování ekonomiky a učinila tak v rámci svého zákonného zmocnění a znamená to tedy, že jednala zcela v rámci svých kompetencí.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru financí. Táži se pana poslance Maixnera, zda si přeje položit doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Maixner: Já nechci doplnit ani tak otázku, jenom spíše reagovat na to, co zaznělo v rozpravě. Republikánská strana nikdy nechtěla rozpočet navýšit, naopak to vybilancování rozpočtu spíše jsme řešili formou deficitního rozpočtu, pane ministře.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Přeje si pan ministr financí reagovat? Není tomu tak. V tomto případě uděluji slovo panu poslanci Krejsovi s interpelací na pana ministra Vodičku ve věci řešení problému bezúhonných občanů Prahy 5. Připraví se pan poslanec Zajíc s interpelací na pana ministra Luxe. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pan předsedo, vážený pane ministře, dnes vás neinterpeluji já, ale řadová občanka paní E. Ř. z Prahy 5. Cituji:
"To, co v poslední době vidíme a slyšíme v televizi nebo čteme v novinách, nemůže nechat soudného člověka v klidu. Mám na mysli všechno to dění kolem cikánů. Naše vláda se nestará už o nic jiného, než jaké další výhody jim poskytnout, aby milostivě zůstali v naší republice. Soudnému člověku se z toho dělá zle.
Ráda bych se proto otázala, proč posíláme autobus pro cikány, kteří se z ciziny vrátit nechtějí, a kdo to zaplatí. Proč se naše vláda nepostarala stejným způsobem o lidi slušné a pracující, kteří zůstali v cizině po krachu cestovních kanceláří? Proč tito lidé přepravu domů na rozdíl od cikánů platí? Zajímalo by mne, kdy se vláda začne konečně zabývat problémy slušných lidí, kteří pracují a nekradou."
Konec citace.
Pane ministře, poslední věta je i mou otázkou. Kdy se tato vláda konečně přestane podbízet cikánům a začne řešit problémy bezúhonných občanů. A doplňující otázka, jelikož v tzv. prozatímní vládě Josefa Hada Kerenského budete ministrem spravedlnosti, ptám se, kdy bude Česká republika právním státem. V právním státě měří zákon všem, tedy i cikánům, stejným metrem. Zákon, pane ministře, nezná vyvolených, řekl by Remarque.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra vnitra o odpověď.
Ministr vnitra ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já jsem varoval interpelující poslance, že mají své interpelace označovat konkrétně a ne obecně, proto odpovídám panu poslanci Krejsovi na otázku, jak ji formulovat v interpelaci, tzn. obecněji o bezpečnostní situaci na Praze 5. Ještě k otázce, kterou mi položil, nemohu přijmout dělení Cikáni či Romové a naši lidé, slušní lidé. Prostě jsou naši lidé. Všichni občané ČR jsou naši lidé a mezi našimi lidmi jsou slušní a méně slušní a zákony platí pro každého stejně.
Ti občané, kteří zůstali v cizině se zkrachovalými cestovními kancelářemi, byli dopraveni do České republiky letadly, která zaplatila česká vláda, a pouze zlomek těch lidí, i když podepsali prohlášení o tom, že uhradí režijní náklady tohoto letu, do této chvíle nezaplatili. To také o něčem vypovídá.
A teď na otázku, jak byla uvedena v textu interpelace pana poslance Krejsy. Mohl jsem se pouze domnívat a dohadovat, jaké problémy má asi pan poslanec na mysli. Mám tudíž k dispozici pouze obecné údaje o bezpečnosti na Praze 5. Dovolte mi proto, abych svoji odpověď pojal opět jako v případě minulého týdne při interpelaci pana poslance Šmucra, to je šířeji, a informoval vás o obecných údajích souvisejících s bezpečnostní situací na území obvodu městské části Prahy 5.
V současné době je obvod Prahy 5 zřejmě nejdynamičtěji se rozvíjející část hlavního města. Vedle tradičního průmyslového charakteru obvodu se stává významným faktorem rozsáhlá výstavba, což přináší do obvodu Prahy 5 nové problémy nejen v oblasti dopravy, ale i veřejného pořádku a majetkové kriminality.
V souvislosti s průmyslovým a stavebním charakterem obvodu dochází k velkému soustředění osob pohybujících se v oblasti sociálně problémových skupin. Jedná se zejména o nekvalifikované pracovníky, často občany jiných států, kteří jsou většinou zaměstnáni u různých stavebních firem. Bohužel nejsou žádnou výjimkou případy, kdy jsou zaměstnáváni tzv. načerno, tj. bez pracovního povolení. Problémem této skupiny lidí je především způsob trávení volného času v restauracích a na ubytovnách, kdy po požití alkoholických nápojů dochází k výtržnostem a rušení veřejného pořádku. K páchání majetkové kriminality dochází zejména formou krádeží stavebního materiálu na stavbách a jeho prodej drobným stavebníkům. Policie přijímá k uvedené problematice v rámci svých možností opatření, spočívající zejména ve zvýšeném bezpečnostním dohledu nad místy soustředění uvedených osob, zaměření hlídkové a kontrolní činnosti v blízkosti staveb a kontrolách zaměřených na oprávnění k pobytu na území republiky a povolení pracovní činnosti.
Velké problémy jsou také v zákonné úpravě, zejména s některými ustanoveními zákona č. 123/1992 Sb., který upravuje pobyt cizinců na našem území, získávání dlouhodobého nebo trvalého pobytu. O těchto problémech ministerstvo vnitra ví, a i proto se chystá novelizace tohoto zákona, jehož nové znění by mělo být předloženo Poslanecké sněmovně ve velmi dohledné době.
Dalším problémem obvodu Prahy 5 je trestná činnost páchaná partami mladistvých pachatelů. Je zaměřena zejména na oblasti majetkové trestné činnosti dle § 247 trestního zákona krádež, to je v 18 % případů. Na trestné činnosti dle § 249 trestního zákona, neoprávněné užívání cizích věcí na celkovém počtu zjištěných pachatelů je podíl 10 %.
Dle poznatků a zkušeností lze předpokládat, že podíl na uvedených trestných činech je ve skutečnosti podstatně vyšší. Ze strany policie jsou přijímána opatření, spočívající zejména v zesílené hlídkové činnosti problémových lokalit obvodu. Je nezbytné konstatovat, že ani tato zvýšená pozornost neumožňuje s ohledem na početní stavy policistů nasazení reálně potřebných sil ke změně situace.
Dalším závažným problémem občanů Prahy 5 z pohledu policie je dopravní situace, zejména na Smíchově. Existující komunikace ve staré zástavbě byly navrhovány s podstatně nižší přepravní kapacitou, kterou již nelze zvyšovat, a přijímání jakéhokoli dopravního opatření přináší řadu dalších problémů. V této lokalitě lze předpokládat snížení dopravního zatížení nejdříve v roce 2001 v souvislosti s plánovaným zahájením provozu v tunelu Mrázovka. Dopravní situace souvisí s nedostatkem parkovacích míst. V případě přijetí dopravních opatření lze předpokládat stížnosti ze strany občanů v souvislosti s nemožností parkovat vozidla v blízkosti bydliště. Tento probléme je i na nově vybudovaných sídlištích například Malá Ohrada, kde architektonický projekt absolutně nepočítal s potřebným množstvím parkovacích míst, takže některé ulice se stávají průjezdné pouze pro osobní vozidla. Stav samozřejmě přináší další stížnosti na odvoz domovního odpadu a zásobování.
Takže problémů na Praze 5 je skutečně dost. Policie v rámci svých možností, jak už jsem se zmínil, v rámci početních stavů se snaží tyto problémy řešit, předcházet kriminalitě, která otravuje každého občana. Před zhruba 3 nedělemi byla otevřena nová služebna policie pro Prahu 5, kde už mají policisté velice dobré kulturní zázemí, především ta část, která je určená pro styk s veřejností, je zařízení tak, že každý člověk se může s důvěrou na policii obrátit a přitom nebude mít pocit, že je v policejním zařízení. Takže postupně se daří řešit tuto situaci a jistě tomu zlepšování není ještě konec.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane ministře. Chtěl abych se zeptat pana poslance Krejsy, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Krejsa: Pane ministře, já vám děkuji, mluvil jste velice fundovaně, dlouho a podrobně, ale já mám dojem, že jste řečnil na jiném hrobě.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Konstatuji, že to nebyla doplňující otázka v pravém slova smyslu. Přesto se ptám, zda si přejete reagovat. Není tomu tak. Proto uděluji slovo panu poslanci Petrovi Zajícovi, který se obrátil s interpelací na pana ministra Luxe ve věci agrárního obchodu se Slovenskem. Připraví se pan poslanec Radim Turek, který bude interpelovat pana ministra Martina Římana. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, přednedávnem proběhlo jednání se slovenskou stranou o dalším vývoji celní unie. Snahou našich partnerů je vynětí agrárního obchodu. Pane ministře, vývoz některých komodit byl podstatně omezen, např. pivo. Ale na druhé straně slovenská strana k nám dovezla třikrát více ovoce než je hodnota českého exportu a vše omezuje fytosanitárními opatřeními. Pane ministře, proč vzájemně neschválíte jednoznačná pravidla, která budou obě strany dodržovat? Dle mého názoru je to nutné, neboť v agrárním obchodu je Slovensko náš významný partner. Zatím to vypadá tak, že ustupuje jen Česká republika.
Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zajícovi. Slovo má pan ministr zemědělství a místopředseda vlády Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěl potvrdit, že náš agrární obchod se Slovenskem je skutečně pro naši zemi velmi významný, protože představuje více než 20% agrárního obchodu České republiky. Nicméně ty trendy, porovnáme-li rok minulý a letošní, jsou pozitivní. Poslední čísla statistiky jsou za tři čtvrtě roku, kdy do České republiky za tři čtvrtě roku minulého se dovezlo ze Slovenska zboží v hodnotě 3,7 miliardy, v letošním roce to bylo 3,6 miliardy. To znamená o 100 milionů méně co se týká dovozu ze Slovenska.
Naopak náš vývoz za tři čtvrtě roku na Slovensko v loňském roce představoval 6,9 miliardy, v letošním roce to bylo 7,2 miliardy. To znamená o necelých 300 milionů více. Náš obrat se Slovenskem, srovnáme-li tři čtvrtě roku minulého a letošního, se zvýšil o 102% a saldo narostlo o téměř 400 milionů ve prospěch České republiky.
To jsou základní čísla a ta je třeba si uvědomit.
Pan poslanec tady hovořil o důležitých věcech, že slovenská strana přišla s určitými omezeními obchodu. To je pravda. Zavedla loňský rok kvótu na nealkoholické nápoje v úrovni 450 tisíc hl a kvótu na dovoz piva v úrovni 532 tisíc hl.
My vedeme velmi intenzívní jednání se slovenským partnerem, aby zrušili tato omezení. Zdá se, že po velmi těžkých jednáních slovenská strana na příští rok zruší kvótu pro nealkoholické nápoje, bohužel chce ponechat určitou kvótu na dovoz piva. Veškeré další věci, to znamená otázka semene slunečnice, dovozy vína a dalších kroků, se podařilo vyřešit jednáním.
Já jsem přesvědčen, i přes nepříznivou situaci, kdy slovenská strana jednostranně zavedla kvótu na dovoz piva z České republiky na Slovensko, že celkový vývoj agrárního obchodu je daleko pozitivnější a že v tom je hodnota oné celní unie. Ta hodnota narůstajícího salda o téměř půl miliardy Kč ve prospěch České republiky je tou nejlepší odpovědí.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Luxovi. Táži se pana poslance Zajíce, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Zajíc: Moje hlavní otázka, pane ministře, byla taková, že jsem se vás ptal, kdy budou konečně schválena nebo dohodnuta jednoznačná pravidla agrárního obchodu mezi Slovensko a naší republikou.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Prosím o odpověď pana ministra.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Tato pravidla jsou schválena. Existuje celní unie, s jedinou výjimkou pro příští rok, to je kvóta na pivo.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Nyní uděluji slovo panu poslanci Turkovi s interpelací na pana ministra Římana ve věci zdražení dálničních poplatků. Připraví se paní poslankyně Nývltová s interpelací na pana ministra Vodičku. Je přítomen pan poslanec Turek? Není. V tomto případě podle našich pravidel ztrácí pořadí a jedeme dál. Takže uděluji slovo paní poslankyni Nývltové ve věci racionálního rozmístění policistů v hlavním městě Praze. Připraví se pan poslanec Vrzáň. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Radomíra Nývltová: Pane ministře, obracím se na vás ve věci racionálního rozmístění policistů v hlavním městě Praze. Jistě je vám známo, že parlamentní komplexy ochraňuje takřka 150 policistů a daňoví poplatníci za to zaplatí ročně 30 milionů Kč. Jsem toho názoru, že počet policistů zde v parlamentu lelkujících, je zbytečně vysoký, a že by tyto síly mohly být efektivněji využity v terénu při skutečné policejní práci. Uděláte něco pro to, aby se současný stav změnil a počet policistů se zde v parlamentu výrazně zmenšil? My, republikánští poslanci policejní ochranu na rozdíl od vás či dalších koaličních politiků nepotřebujeme.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni a uděluji slovo panu ministrovi Vodičkovi. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Jindřich Vodička: Ke stavu policistů v parlamentu bych chtěl říci, že nyní ze sekretariátů jak předsedy Poslanecké sněmovny, tak předsedy Senátu, se na mě pánové dívají velice nevraživě, protože od nového roku dojde ke značné redukci policistů, kteří hlídají budovy Parlamentu, a tito policisté budou využiti ve službě v terénu. Takže je dobře, že se tady nikdo z nás necítí ohrožen a já doufám, že tomu tak bude vždy.
Co se týká ochrany ústavních činitelů, tak zákon přesně stanoví několik osob, které ze zákona mají právo na ochrannou službu, a není jich mnoho. Z pochopitelných důvodů tyto funkcionáře, tyto osoby nebudu tady jmenovat. O tom, kdo má být chráněnou osobou, rozhoduje ministr vnitra podle situace, jak se kdo cítí objektivně ohrožen. Takže například pan ministr Pilip je nyní chráněná osoba z důvodů nám všem dobře známých.
A nyní k té otázce rozmístění policistů v Praze. Můžeme to zhruba rozčlenit do dvou kategorií, a to a) stabilní, podle dislokace místních oddělení policie a obvodních ředitelství Policie ČR Praha 1 až 10 a celoměstských útvarů Policie ČR Správy hlavního města Prahy, b) operativní, to znamená, že policisté jsou rozmisťováni v teritoriu Prahy podle momentální bezpečnostní situace, když jsou nějaké sportovní, kulturní a společenské akce, v případě zvýšeného nápadu trestné činnosti apod. V popřípadě mimořádné bezpečnostní situace, to je v případě značného shromáždění obyvatel při různých akcích a demonstracích, při nasazení na preventivní a dopravně bezpečnostní akce ve vytipovaných místech.
K bodu a), to je ke stabilně dislokovaným policejním oddělením. V současné době je v obvodech Praha 1 až 10 dislokováno celkem 45 místních oddělení policie.
Vzhledem k současné bezpečnostní situaci byl podán návrh na zřízení nového místního oddělení policie, Výstaviště na Praze 7 a oddělení Centrum na Václavském náměstí. Je zpracován záměr zřízení dalších místních oddělení policie na Praze 2 a Praze 5, oddělení Hlídkové služby na Praze 1 a 9 a posílení vytypovaných místních oddělení policie na celém území města cca o 600 policistech.
V hlavním městě Praze byl ve třetím čtvrtletí roku 1997 zaznamenán skutečný stav 6 222 policistů a podstav činil 607 policistů. Přehled početních stavů u Policie ČR, Správy hl. m. Prahy je vyjádřen v níže uvedené tabulce. Tu mám připravenou, ale samozřejmě ji tady nebudu citovat. To už tady bylo a nebudeme opakovat stejný trik několikrát, ale pro paní poslankyni mám tabulku k dispozici.
Od 1. června roku 1996 je početní stav policistů v Praze rozhodnutím ministra vnitra České republiky posílen o absolventy střední policejní školy k výkonu pořádkové služby na jednotlivých obvodních ředitelstvích České republiky. Jedná se především o preventivní působení a v některých případech se obnovuje hlídková služba, která byla vlivem nízkých početních stavů a administrativního zatížení zcela ochromena. Počty posil se pohybují v rozmezí od zhruba 110 až po 480 policistů vždy v délce působení 3 měsíců. I přes uvedené skutečnosti je počet policistů zcela nedostačující. Z toho vyplývá řada problémů při zajištění policejních činností.
Podstavy policistů jsou nahrazovány nařízením přesčasové práce. Tato možnost je limitována přiděleným počtem finančních prostředků. Útvary s celoměstskou působností zabezpečují např. pohotovostní motorizovaná jednotka, která z části přebírá hlídkovou službu jednotlivých obvodních ředitelství Policie ČR Prahy 1 - 10 a zajišťuje výjezdy na linku 158. Oddělení Metro působí ve všech prostorách a vstupních halách metra. Oddíl jízdní policie vykonává službu především v málo přístupných lokalitách a chatových oblastech, je nasazován na různé kulturní a sportovní akce, kde je předpoklad narušení veřejného pořádku apod.
Ke druhému bodu, který se týká operativního rozmístění policistů na území hlavního města Prahy. V roce 1996 bylo uskutečněno 2 025 bezpečnostních a dopravně bezpečnostních akcí celoměstského i lokálního charakteru včetně akcí organizovaných kriminální službou. V prvním pololetí roku 1997 proběhlo celkem 884 pořádkových a dopravních akcí. Převážně byly prováděny bezpečnostní akce zaměřené na pouliční kriminalitu, a to zejména na kapesní krádeže, prodej a distribuci drog, prostituci, krádeže motorových vozidel, trestnou činnost a nelegální pobyt cizinců, nelegální burzy práce cizinců atd.
Jak jsem již uvedl v odpovědi na interpelaci pana poslance Šmucra ve věci současného stavu bezpečnosti v České republice, určitý rozdíl je v poklesu dynamiky kriminality v Praze. Přesto negativní vývoj situace v Praze velmi výrazně ovlivňuje celkové údaje o vývoji kriminality v celé republice. Zvýšená pozornost věnovaná situaci v hl. m. Praze se odráží v konkrétně přijatých navrhovaných opatřeních.
Vláda přijala 27. srpna letošního roku nařízení, kterým stanovila zvláštní jednorázovou peněžní náležitost 50 tisíc Kč pro nové příslušníky Policie ČR, kteří se zavážou konat v hl. m. Praze službu nepřetržitě nejméně 6 let. Z rozpočtu resortu bylo pro krytí provozních nákladů Policie ČR, Správy hl. m. Prahy uvolněno 80 mil. Kč. V květnu tohoto roku byl schválen návrh na vyčlenění personalistů, náborářů přímo na jednotlivá obvodní ředitelství. Opatřením je sledováno zlepšení personálního servisu pro obvodní služební funkcionáře, větší zainteresovanost personalistů na doplňování konkrétních útvarů v teritoriu a jejich přímý kontakt s případnými uchazeči o práci policistů.
V prosinci 1997 bude vládě předložen návrh na vytvoření nové organizační struktury Policie ČR v Praze, komplexní materiál pro organizaci policejní služby na území hl. m. Prahy. Další reakcí na neutěšený stav je např. příprava věcného záměru zákona o pobytu policistů, jak už jsem se zmínil při odpovědi na předešlou interpelaci a nového návrhu zákona o postihu drogové kriminality a řada aktivit v oblasti prevence kriminality.
Různá organizační a reorganizační opatření, která byla uskutečněna v uplynulých dvou týdnech na Ministerstvu vnitra i v řadách Policie ČR, kdy se mění model řízení ze čtyř na dvoustupňový, bylo zhruba pro příští rok vytvořeno 600 tabulkových míst pro Policii ČR v Praze a já jsem přesvědčen, že budou-li tato místa naplněna, což není tak úplně triviální, protože dnes si policie vybírá, koho vezme do svých řad, tak by stav policistů měl zhruba odpovídat potřebám, které dnes v hl. m. Praze policie má.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru vnitra. Táži se paní poslankyně Nývltové, zda si přeje položit doplňující otázku. Nepřeje. Uděluji proto slovo panu poslanci Vrzáňovi. Téma interpelace je dálniční kriminalita, č. j. 227 do PČR Nová Ves. Připraví se paní poslankyně Kořínková s interpelací na pana ministra Římana. Prosím, pane poslanče.
***