Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(pokračuje Ledvinka)

Přistoupíme k dalšímu bodu, a to je

Úvodem mi dovolte připomenout, že podle zákona 551/1991 Sb., schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády účetní závěrku a výroční zprávu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Dále podle zákona 280/1992 Sb., je vláda povinna podat Poslanecké sněmovně zprávu o výročních zprávách zaměstnaneckých pojišťoven.

Souhrnnou zprávu o zdravotním pojištění jsme obdrželi jako sněmovní tisk 285. Předloženou zprávu uvede ministr zdravotnictví pan Jan Stráský. Pane ministře, prosím, abyste se ujal slova.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládám k projednání zprávu o schválených výročních zprávách zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a výroční zprávu a účetní závěrku Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 1996.

Vláda svým usnesením ze dne 10. září 1997 č. 561 schválila výroční zprávy a účetní závěrky u 10 z 15 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven provádějících veřejné zdravotní pojištění na území České republiky k 31. 12. 1996. Nebyla schválena výroční zpráva a účetní závěrka zdravotní pojišťovny GRAL, Železniční zdravotní pojišťovna, která byla rozhodnutím ministerstva zdravotnictví k 1. květnu 1997 sloučena se zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra České republiky, čímž došlo k jejímu zrušení bez likvidace; pojišťovně Garant Hospital, která byla rozhodnutím ministerstva zdravotnictví zrušena s likvidací k 31. prosinci 1996 a její pojištěnci převedeni k Všeobecné zdravotní pojišťovně; Mendlově zdravotní pojišťovně, která byla rozhodnutím ministerstva zdravotnictví zrušena s likvidací k 31. březnu 1997 a její pojištěnci převedeni k Všeobecné zdravotní pojišťovně; zdravotní pojišťovně Krystal, která byla rozhodnutím ministerstva zdravotnictví sloučena k 1. listopadu 1997 s vojenskou zdravotní pojišťovnou, čímž došlo k jejímu zrušení bez likvidace. Na podporu uvedeného sloučení nebyla vyžadována návratná finanční pomoc ze státního rozpočtu.

Již citovaným usnesením vláda uložila ministru zdravotnictví provést terénní kontrolu u regionální zaměstnanecké zdravotní pojišťovny REZAPO se zaměřením na způsob využívání návratné finanční výpomoci a prověření současného stavu závazků a pohledávek se zaměřením na závazky vůči zdravotnickým zařízením. Za druhé - u České národní zdravotní pojišťovny se zaměřením na způsob využívání informačního systému, prověření současného stavu závazků a pohledávek a na kontrolu provádění nárokování plateb pojištěnců, za které je plátcem stát.

Současně vláda shora uvedeným usnesením doporučila Poslanecké sněmovně Parlamentu - a já vám toto doporučení tlumočím - schválit výroční zprávu a účetní závěrku Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

Pokud jde o obsah předkládané zprávy, je nutno konstatovat, že Všeobecná zdravotní pojišťovna si udržuje pozici dominantního a rozhodujícího subjektu působícího v systému zdravotních pojišťoven a provádějícího veřejné zdravotní pojištění pro 71,8 % pojištěnců.

Současné dosažené příjmy z pojistného po přerozdělení této pojišťovny se zvýšily oproti roku 1995 o 15,12 mld. korun, což bylo způsobeno zvýšením počtu pojištěnců v roce 1996 právě v souvislosti s likvidací, slučováním a rušením jiných pojišťoven, o 1,1 mil. osob a meziročním nárůstem vyměřovacího základu pojistného. Na druhé straně vzrůstající počet pojištěnců se výrazným způsobem projevil v růstu výdajů na zdravotní péči, které znamenaly v nominálním porovnání meziročně 34% meziroční nárůst.

Jednoznačně pozitivně lze hodnotit nízkou provozní náročnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, která dosáhla úspory proti limitu, které jí určila tato sněmovna, 183 mil. korun. Účetní závěrka však potvrdila negativní tendence ve vývoji ekonomických ukazatelů, a to zejména v růstu závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti.

Nárůst souvisí především s faktem, že v roce 1996 převýšily výdaje vytvořené zdroje, tedy zdroje, které vyplývají z přerozdělení zdravotního pojištění. Pojišťovna rovněž nenaplnila rezervní fond do zákonem stanovené výše, ale pouze do 17,7 %. Informace o dalších ekonomických výsledcích, jak VZP, tak i dalších pojišťoven jsou k dispozici v předložených materiálech.

Závěrem lze konstatovat, že i když VZP nenaplnila zákonem stanovenou výši rezervního fondu, vláda usnesením číslo 561 doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválit výroční zprávu a účetní závěrku VZP ČR.

Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, pana kolegu Rostislava Čevelu, aby nás informoval o projednání zprávy ve výboru, uvedl usnesení výboru, které jsme dostali jako sněmovní tisk 285/1, a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane kolego.

Poslanec Rostislav Čevela: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zákon 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR v § 6 odst. 4 ukládá Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit účetní závěrku a výroční zprávu VZP o vyjádření vlády. Vláda schválila výroční zprávu VZP na svém jednání dne 10. září 1997, stejně jako se zhostila svého úkolu podle zákona 280/1992 Sb., podat Poslanecké sněmovně Parlamentu zprávu o výročních zprávách zaměstnaneckých pojišťoven.

Jak bylo sděleno panem předsedajícím, souhrnnou zprávu o zdravotních pojišťovnách jsme obdrželi jako sněmovní tisk 285. Výbor pro sociální věci a zdravotnictví na své 23 schůzi konané 12. listopadu 1997 projednal zprávu o schválených výročních zprávách zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a výroční zprávu a účetní závěrku Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, sněmovní tisk 285.

K tomuto bodu bylo přijato usnesení číslo 81/1997, které vám bylo rozdáno jak tisk 285/1. Toto usnesení zároveň obsahuje doporučení Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna

1) bere na vědomí usnesení Vlády ČR číslo 561 ze dne 10. září 1997 k výročním zprávám a účetním závěrkám zdravotních pojišťoven za rok 1996,

2) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu VZP za rok 1996.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Otevírám rozpravu. Jako první a jediný se přihlásil pan kolega Štrait. Prosím aby se ujal slova.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi k tisku 285 několik poznámek. Vede mě k tomu už po několik let přetrvávající záporné saldo systému veřejného zdravotního pojištění, i když dochází rok od roku k nominálnímu nárůstu příjmu. Vedlo mě to k určitému zamyšlení a samozřejmě vím velice přesně, jaký je mandát této sněmovny a jaký mám vztah k tomuto tisku.

Tedy poznámka první. Existence zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven při současných funkcích není opodstatněná. Navrhuji zahájit věcnou diskusi o jejich zrušení. Co mě k tomu poměrně dost zásadnímu stanovisku vede?

Novela zákona 280/1992 Sb., o rezortních, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ze dne 17.3.1995 byl rozsah konkurenčních aktivit zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven značně omezen, a tím i funkčnost jejich existence. Samozřejmě to bylo zcela správné, tehdy jsem byl také pro, protože tady nelze podnikat s penězi pojištěnců. Ekonomicky je existence zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven významně zpochybněna nižším výběrem pojistného v průměru o 838 korun oproti VZP. A to při vyšší režii v průměru o 3,41 %, což je v roce 1996 vyšší spotřeba financí o 0,7 miliardy a od roku 1993 už to činí 3,6 miliard korun.

Za takovou zlou pomluvu samozřejmě považuji, když pojišťovny vznikaly, a snad tomu tak nebylo, že třeba pojišťovna v Kolíně má zábradlí, které je téměř zlaté. Také neproduktivní výdaje pojištěnce, to je rozdíl mezi vybraným pojistným a osobními náklady léčby ve výši 527 korun za rok 1996, byli nepřiměřeně vysoké. Jediným přínosem bylo fiktivní snížení záporného salda veřejného zdravotního pojištění důsledkem snížení záporného salda příjmů a výdajů VZP. Záporné saldo hospodaření VZP, tedy i rezervního fondu, jak řekl pan ministr, spíš naznačuje nefunkčnost systému přerozdělování příjmů z pojistného a podhodnocené platby státu za své pojištěnce. To je také moje druhá poznámka.

Platby státu za své pojištěnce jsou dlouhodobě nedostatečné. Průměrná platba státu za svého pojištěnce, a užívám tady důsledně singulár, činila v roce 1996 2982 koruny oproti nákladům poskytnutých zdravotnických služeb ve výši 10.423 koruny. Rozdíl, to je 40,9 miliard korun byl čerpán z vybraného pojistného ekonomicky aktivních osob. Samozřejmě ctím princip solidarity, ale dlouhodobě realizovaný systém deficitních plateb státu je jednou z hlavních příčin nedostatečných zdrojů ve zdravotnictví a podstaty samotné existence nesystémového mechanismu přerozdělování pojistného.

Poznámka třetí, závěrečná. Platy zaměstnanců zdravotních pojišťoven považuji za nepřiměřené, neúměrně zatěžují správní režii systému veřejného zdravotního pojištění. Průměrný plat zaměstnance VZP dosáhl v roce 1996 výše 12.046 korun, což je o 2.370 korun víc, než byla průměrná mzda v tomto státě, a o 882 korun více, než je rozpočtovaný průměr platu ve státní a obecní správě na rok 1998. Srovnatelnost s činností a kvalifikačními nároky neopodstatňují tak významné rozdíly v ceně práce to znamená při 4.287 pracovnících VZP a 2.502 pracovníků zaměstnaneckých pojišťoven se tady jeví možná úspora ve výši 96,6 milionů korun ročně.

Já jsem toto už říkal ve výboru, byl jsem upozorněn ing. Němcem, ředitelem VZP, že jde o vyšší kvalifikační strukturu v systému pojišťoven, ale v tom případě bych měl námět pro ministerstvo vnitra, aby zkoumalo, proč státní zpráva nemá odborníky na vyšší kvalifikační úrovni, ale to je jiná záležitost.

Dovolte, abych svoje vystoupení krátce shrnul, je třeba zvýšit platby státu za své pojištěnce na úroveň průměrných nákladů, jejich léčby vždy předchozího roku. Dále uvažovat o zrušení zaměstnaneckých pojišťoven.

Další návrh je pro efektivní využití investic - umožnit VZP přirozeně podnikat, a konečně sjednotit platy zaměstnanců zdravotních pojišťoven s platy aparátu veřejné správy.

Toto jsou jen náměty k tomuto tisku.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se pana ministra, zda se chce k rozpravě vyjádřit. Je tomu tak.

Slova se ujme ministr zdravotnictví Jan Stráský.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Kolega předřečník mluvil o námětech, které se budou posuzovat. Chci říci, že jsou na světě v našem sousedství systémy, kde za tzv. státní pojištěnce se neplatí vůbec a jsou zcela financováni jen z pojištění zaměstnaných osob, a pak jsou také v sousedství systémy, kdy si důchodci musí platit pojištění sami, u nás ho neplatí. To uvádím jen proto, aby diskuse nevyzněla tak ostře. Je možné volit jakýkoli systém. Cílem tohoto systému není, aby stát platil tolik jako se vybírá zdravotní pojištění, ale cílem je zajistit vyšší stupeň solidarity, což mi z těchto lavic zaznělo jako trochu podivné, že je to zpochybňováno. Ano, ti co pracují a jsou zdrávi solidárně platí daleko více, než ti, kteří nepracují, ba dokonce v našem systému nula. Ostatní předpokládám, že budou koncepční diskuse do dalších dnů.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Není tomu tak.

Dámy a pánové, odhlásil jsem vás. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které nám předložil zpravodaj. Zopakuji návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna

1) bere na vědomí usnesení vlády ČR č. 561 z 10. září 1997 k výročním zprávám a účetním závěrkám zdravotních pojišťoven za rok 1996;

2) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu VZP za rok 1996.

Zahájil jsem hlasování č. 144. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Ze 126 přítomných poslanců 88 hlasovalo pro, 18 proti.

Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Tím jsme projednali tento bod.

Podle schváleného programu je dalším bodem

Podle zákona 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ ve znění pozdějších předpisů, je povinna Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Praha, podávat dvakrát ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťovacích, vývozních a úvěrových rizikách. Informace byla předložena, rozpočtový výbor ji projednal a přijal usnesení č. 145, které nám bylo rozdáno.

Toto usnesení obsahuje zmocnění pro předsedu výboru pana poslance Josefa Wagnera a pro zpravodaje poslance Jana Třebického, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu. Prosím, aby se postupně ujali slova.

První se ujme slova pan kolega Třebický.

Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, rozpočtový výbor se zabýval informacemi Exportní garanční a pojišťovací společnosti o pojišťování vývozních úvěrových rizik na své 28. schůzi 13. listopadu t.r. a přijal usnesení, kde v prvním bodě tuto informaci vzal na vědomí, a dále doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k uvedené informaci přijala usnesení ve znění:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci Exportní garanční a pojišťovací společnosti o pojišťování vývozních úvěrových rizik za leden až srpen 1997.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Pan kolega Wagner se nechce k této problematice vyjádřit.

Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Končím ji.

Přikročíme k hlasování o předneseném návrhu usnesení. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

Zahájil jsem hlasování č. 145. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Z přítomných 115 poslanců pro hlasovalo 79, proti 7. Návrh byl přijat.

Tím jsme ukončili projednávání bodu 51.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu.

Podle stejného zákona o exportním pojišťění je také Česká exportní banka, a. s. Praha povinna podávat dvakrát ročně Poslanecké sněmovně informaci o zvýhodněném financování.

I tuto informaci projednal rozpočtový výbor a přijal usnesení č. 246, které nám bylo rovněž rozdáno. Obsahuje zmocnění pro předsedu výboru pana poslance Josefa Wagnera a pro zpravodaje pana poslance Jana Třebického, aby s tímto usnesením seznámili Poslaneckou sněmovnu. Prosím, aby se ujali slova. Jako první prosím pana kolegu Třebického. Vás, dámy a pánové, vyzývám ke klidu.

Poslanec Jan Třebický: Pane místopředsedo, dámy a pánové, rozpočtový výbor se zabýval informací České exportní banky o zvýhodněném financování za 1. pololetí 1997 na 28. schůzi 13. listopadu t.r. V prvním bodu svého usnesení vzal tuto informaci na vědomí.

Dále doporučuje Poslanecké sněmovně, abychom k uvedené informaci přijali usnesení tohoto znění:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci České exportní banky o zvýhodněném financování za 1. pololetí 1997.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. K úvodnímu slovu i k návrhu usnesení otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování.

Zahájil jsem hlasování poř. č. 146 a ptám se: Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?

Z přítomných 111 poslanců, 63 hlasovalo pro a 11 proti. Návrh byl přijat.

Tím jsme ukončili projednávání bodu 52.

***