(pokračuje Ledvinka)
Dalším bodem, který máme projednat, je
32.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k restrukturalizaci nemocnic
Dávám slovo panu poslanci Jiřímu Maštálkovi, který je navrhovatelem tohoto bodu, aby návrh předloženého usnesení poslanecké sněmovny uvedl.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedající. Chvilku vyčkám.
Pane předsedající, dámy a pánové, v současné době končí první kolo výběrových řízení lůžkových zařízení. Dostupné informace ukazují na opodstatněnost argumentů odpůrců této cesty restrukturalizace. Konec konců i na této schůzi zazněly příklady dokumentující nesprávnost zvoleného postupu. Máme tady na mysli interpelaci kolegy Vymětala, která se týkala nemocnice v Rýmařově, na kterou pan ministr zdravotnictví jen těžko hledal argumenty.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, pane kolego, ještě chvilku doporučuji počkat, abychom umožnili našim kolegům, kteří nechtějí poslouchat váš návrh usnesení, aby opustili sněmovnu. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji. Jsme přesvědčeni, že restrukturalizace lůžkového fondu, jeho optimalizace je nezbytný proces. Avšak při absenci koncepční studie zdravotnictví ČR, absenci reálných kritérií a rovněž rozvahy o důsledcích zrušení některých nemocnic nedovoluje pokračovat v započatém způsobu restrukturalizace.
Je evidentní, že pokračování ve výběrových řízeních stávajícím způsobem bezprostředně ohrožuje dostupnost zdravotní péče pro naše občany a tím i jejich základní práva.
Z těchto důvodů předkládám návrh následujícího usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby
1) provedla vyhodnocení dosavadního průběhu restrukturalizace lůžkového fondu,
2) urychleně vypracovala koncepční studii zdravotnictví České republiky, která kromě jiného bude zahrnovat kriteria pro restrukturalizaci lůžkového fondu s přihlédnutím k jeho dostupnosti, optimálnímu využití a ekonomické efektivitě,
3) do vypracování koncepční studie zastavit výběrová řízení, anulovat výsledky prvního kola a doporučit zdravotním pojišťovnám, aby do doby provedení nových výběrových řízeních uzavřely s příslušnými zdravotnickými zařízeními nové smlouvy,
4) k oponentuře koncepční studie přizvat zástupce odborné veřejnosti, samosprávy a zdravotních pojišťoven.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan ministr zdravotnictví Jan Stráský. Dále jsou přihlášené paní kolegyně Fischerová a Jirousová. Další přihlášky nemám.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Pane předsedající, dámy a pánové, k návrhu usnesení, které je teď projednáváno a posuzováno, považuji za nutné říci toto:
Redukce lůžkového fondu v českém zdravotnictví a posílení kapacit následné péče je objektivně nezbytný proces, což ani kolega navrhovatel nezpochybňoval, jehož zastavení, ale i oddálení způsobí potíže každé následující vládě, a co je mnohem podstatnější, i občanům této země, a to jako pacientům, protože provozování nadbytečných lůžek prohloubí nedostatek peněz na úhradu nezbytné zdravotní péče, ale i jako plátců zdravotního pojištění a daní, protože vzniklý schodek bude nutno dříve nebo později uhradit.
Za druhé. Restrukturalizace je podložena takovým počtem studií, které se nevejdou ani do jedné skříně. Ačkoli se tyto studie v jednotlivostech liší, shodně potvrzují její nezbytnost a vlastní restrukturalizace probíhá podle podrobně rozpracovaných kritérií, která přihlížejí přesně v souladu s navrhovaným usnesením nejprve k dostupnosti, k optimálnímu využití z hlediska moderních léčebných metod a k ekonomické efektivitě.
Za třetí. Jen s trochou nadsázky tvrdím, že po dvou letech přípravy restrukturalizace není v ČR nikoho, kdo by se mohl vyjádřit k podmínkám, záměrům a postupu restrukturalizace. Bez nadsázky ovšem potvrzuji, že v každém místě naší země, kde má dojít k redukci, je jen velmi málo lidí, kterým není třeba vysvětlovat nezbytnost připravovaného kroku.
Za čtvrté. Výběrová řízení jsou podle platného zákona 48/1997 Sb., jediným nástrojem, jímž dochází k redukci sítě zdravotnických zařízení, tedy ke vstupu nových zdravotních zařízení do sítě a vytlačení jiných zdravotnických zařízení do sítě. Probíhá denně ve stovkách případů, především v ambulantní sféře na úrovni okresů. Obávám se, že důsledná realizace tohoto případně přijatého usnesení by mohla vést k porušení zákona.
Za páté. Chci uklidnit navrhovatele, že to nebude tato vláda, která bude rozhodovat o existenci zdravotnických zařízení v důsledku výběrových řízení, která probíhají. Většinu těchto rozhodnutí bude nutno provést až v polovině příštího roku. Parlament jistě najde možnost, jak se k těmto krokům vyjádřit.
Na závěr chci zdůraznit, že zastavení restrukturalizace může být sice populisticky účinné a vítané, ale způsobí českému zdravotnictví citelnou jizvu a těm, kdo budou mít za úkol o ně následně pečovat, hlubokou vrásku na čele. Prosím vás důrazně o to, abyste o tom před hlasováním odpovědně přemýšleli.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášena kolegyně Fischerová. Připraví se paní kolegyně Jirousová.
Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, hlavním cílem navrhovaného usnesení je kritika strukturalizace lůžkového fondu a návrh na pozastavení výběrových řízení na lůžka akutní a následné péče navržená Ministerstvem zdravotnictví do sítě lůžkových zdravotnických zařízení.
K celému problému bych se ráda vyjádřila z poněkud širšího hlediska. Redukci a restrukturalizaci počtu nemocničních lůžek považuji za ekonomicky racionální cíl, především z hlediska optimálního poměru akutní a následné lůžkové péče, včetně možného pozitivního ekonomického dopadu.
Podstatným problémem však zůstává, jak má být tohoto cíle dosaženo a v jakém vztahu je celý proces změny k nemocnicím poskytujícím základní péči na okresní úrovni a nemocnicím poskytujícím specializovanou péči ve velkých městech. Indexace jednotlivých oborů, tzn. počty lůžek ve vztahu k počtu obyvatel nejsou pro poskytování specializované péče ve velkých nemocnicích dostatečně jasně a oborově strukturovány. V materiálu Ministerstva zdravotnictví je pouze pro tuto péči globálně uveden poměr 0,5 lůžka na 1000 obyvatel. Při bližší analýze konkrétních lůžek restrukturalizace čísel pak můžeme zjistit, že například v Praze je 7,17 lůžek na 1000 obyvatel, zatím co v okolních okresech dosahuje hodnoty 3,86 lůžka na stejný počet obyvatel.
Tato čísla jsou jednoznačným zvýhodněním Prahy, včetně souvisejícího nadměrného počtu lékařů. Je velmi zajímavé, že vláda materiál Ministerstva zdravotnictví k postupné restrukturalizaci ve svém usnesení č. 624 ze dne 8. října t.r. v bodu 2 pouze vzala na vědomí, a to ve smyslu informace o postupu Ministerstva zdravotnictví při restrukturalizace lůžkového fondu v ČR.
Domnívám se, že vláda svým usnesením dala dostatečně najevo, že si zatím netroufá nést plnou odpovědnost za výsledek použitého postupu. Definice výběrového řízení v zákonu č. 48/1997 Sb., v § 46 až 52 je v rozporu s § 42 zákona č. 20/1966 Sb. Ministerstvo zdravotnictví je totiž podle § 42 zmíněného zákona odpovědné za uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení.
Podle tohoto dosud platného zákona - dovolím si citovat - "zdravotnická zařízení se zřizují, spravují a ruší podle jednotných celostátních zásad stanovených Ministerstvem zdravotnictví pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich vybavení."
Restrukturalizace lůžkového fondu a z toho vyplývající další důsledky personální by totiž měly být realizovány jednoznačně a bez možnosti obcházení této potřebné redukce nabídky péče ze strany zdravotních pojišťoven, jako se tomu např. nedávno stalo ve velmi názorném případu vimperské nemocnice, která neprošla sítem výběrových řízení, ale stala se cílem zájmu České národní zdravotní pojišťovny pro další nábor pojištěnců v této oblasti se slibem udržení provozu akutních lůžek v jejich nemocnici v rozporu s návrhem Ministerstva zdravotnictví, které tuto nemocnici z fondu akutních lůžek perspektivně vyčlenilo. Restrukturalizaci nabídky lůžkové péče by více prospěl objektivní právní přístup, který přesněji definuje pravidla realizace.
Jsem přesvědčena, že si dost dobře nemůžeme dovolit ve zdravotnictví velkorysé sponzorování nadměrného počtu lůžek. Na druhé straně však, jednoznačným kritériem musí být objektivně posouzená dostupnost lůžkové léčebné péče, to je kritérium naprosto určující . Nutnou následnou etapou je pak skutečné a nejen proklamované prohlášení úrovně hospodaření nemocnic a dalších poskytovatelů zdravotnických služeb, neboť právě poskytovatelé jsou zjevně klíčovým místem ve vztazích mezi nabídkou, spotřebou a poptávkou léčebné péče. Tyto vztahy musí být, dámy a pánové, vyvážené. Musí být odpovídající skutečným potřebám a nikoli subjektivně deformované zájmy poskytovatelů či zájmy pojišťoven. Že tomu tak bohužel není a deformace jsou skutečností, a to i na celostátní úrovni, si dovolím ukázat na problémovém okrese Šumperk.
Dle oficiálního poměru dvě lůžka následné péče na tisíc obyvatel by okres Šumperk měl mít 256 lůžek tohoto typu. Materiál Ministerstva zdravotnictví, o němž jsem hovořila, ze dne 2. 10. 1997, jich v současnosti uvádí 64 ze 707, v perspektivě pak 130 ze 627. Ačkoli by jich mělo být v okrese Šumperk podle počtu obyvatel 256.
Lze jistě předpokládat, že ve výběrovém řízení neúspěšných 80 akutních lůžek vezme za vděk smlouvou na péči následnou, pokud se tam ovšem neobjeví nekorektní iniciativa České národní zdravotní pojišťovny, podobně jako tomu bylo ve Vimperku. Nicméně pokud by se restrukturalizační předpoklad naplnil, pak 80 + 130 je 210 a 46 lůžek následné péče v okrese Šumperk fyzicky chybí. Ano, skutečně fyzicky chybí. A přesto právě v těchto dnech došlo bez jakékoli dohody se státní správou okresu k sejmutí kategorizace ve smyslu 40 lůžek následné péče, a to v objektu za babku privatizovaného sanatoria, aby vzápětí toto sanatorium i s pozemky mohl privatizátor draho prodat.
Při podpoře tohoto velmi dobrého, avšak pro řadového občana ochuzujícího obchodu nebyla respektována ani nutnost převodu břemene 40 lůžek na nemocnici Šumperk, s.r.o. Inu, já se nedivím. Tato společnost, to jsou stále ještě prominenti a skutečná potřeba lůžek následné péče v tomto okrese není asi tím určujícím momentem.
Námitky předkladatelů projednávaného usnesení je možné chápat také vzhledem k existenci případů, z nichž ten, který jsem uvedla, bohužel mohu doložit. Dále při procesu restrukturalizace lůžek nesporně dochází k určitému podcenění nemocnic okresního typu ve prospěch nemocnic velkých, kde péče je nejnákladnější. Bylo to patrno z uvedených čísel v Praze a v okresech z okolí Prahy.
Proces restrukturalizace lůžek navíc neprobíhá racionálně a hlavně jeho výstupy nejsou následně závazné, a to jak pro nemocnice, tak pro pojišťovnu. Je však ideálním postupem pro Ministerstvo zdravotnictví, které tak velmi takticky vyklouzlo z politické odpovědnosti za jemu příslušná závažná rozhodnutí.
Svoje stanovisko vyjádřím v hlasování k definitivnímu textu projednávaného návrhu na usnesení a navrhovala bych, aby se o jednotlivých bodech usnesení hlasovalo zvlášť.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Beru na vědomí. Paní kolegyně Jirousová se ujme slova.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, usnesení navržené naším klubem není předkládáno z pouhého populismu, jak se tady vyjádřil pan ministr, ale z hlubokého přesvědčení, že současný trend ve zdravotnictví je zcestný. Autoři tohoto návrhu tzv. restrukturalizace vidí jen jednu cestu, jak vyvést naše zdravotnictví z krize, a to v redukci lůžkového fondu a v získání peněz pro zdravotnictví z kapes pojištěnců. To, že lze ušetřit přímo ve zdravotnictví jinak a že spousta peněz ze zdravotnictví uniká, jakoby neviděli.
Proč se nepokusit o nápravu v této oblasti dříve, než sáhnout k těmto drastickým opatřením!
Sdělím vám několik důvodů, proč se domnívám, že rušení některých zdravotnických zařízení a ukvapená redukce lůžek je pro nás nepřijatelná. Hlavní důvod je ten, že počet takto zredukovaných lůžek alespoň v některých okresech neodpovídá potřebám zdravotní péče o obyvatelstvo, nezohledňuje věkový průměr, nemocnost a další ukazatele. Navíc není v korelaci ani se srovnatelnými sousedními státy. Mám k dispozici z parlamentní knihovny dokumenty znázorňující údaje o počtu lůžek na počet obyvatel. V r. 1995 mělo Rakousko a Německo 9,3 a 9,7 lůžek na tisíc obyvatel. Náš stát hodlá redukovat na pouhých 5,29. Co se týká akutní péče, a tu je třeba odlišit, Rakousko mělo 6,57 a Německo 6,91 na tisíc obyvatel. Je pravda, že dochází k postupné redukci lůžkového fondu i tam, ale ta nepřesáhla od r. 1991 do r. 1995 pět procent. A to musíme brát v úvahu větší prooperovanost obyvatelstva ve zmíněných státech, např. v péči o kardiovaskulární choroby a náhrady kloubů.
Dále je to dnešní styl života, daleko více stresující pro jednotlivce než ve vedlejších státech, kde jsou již lidé adaptováni na určité podmínky, ať pracovní či sociální. Dobře víme, že spousta lidí se musela rekvalifikovat, měnit zaměstnání, bydlení. Ale to nejhorší, ten největší dopad ještě přijde - zdražení tepla a nájmů, vzrůst nezaměstnanosti. A to bude mít velký vliv na psychickou zátěž našeho obyvatelstva, a tím vzroste negativní působení tohoto rizikového faktoru. Redukce lůžek ztíží řešení této situace.
Dalším důvodem jsou chybějící objektivní kritéria pro výběrová řízení. Je vidět, že rozhodnutí o výsledcích výběrového řízení jsou vydávána od stolu, bez pohledu na potřeby okresů. Uvedu příklad, opět z Tábora. Gynekologie dostává o 7 lůžek více než okres požadoval a na druhé straně se redukují některé interní podobory, zabezpečující spádovou oblast v více než 250 tisíc obyvateli. Dalším příkladem je nemocnice v Dačicích se spádovou oblastí 46 tisíc obyvatel, z Jindřichohradecka, Třebíčska, Znojemska a Jihlavska, kde komise přihlédla pouze k okresu Jindřichův Hradec, tedy počet lůžek odpovídá spádové oblasti 19 tisíc obyvatel.
Dostávám se tedy k dalšímu důvodu, proč s restrukturalizací posečkat až do vytvoření vyšších územně správních celků, kdy bude určena nová spádovost. Tím, že se zruší některá zdravotnická zařízení, zhorší se i dostupnost lékařské péče, jak tady bylo řečeno, ruší se i nemocnice na takových místech, kde je prokazatelně vyšší úrazovost, např. na dálnici v Humpolci nebo ve Vimperku v zimním období. Dojde ke zvýšení nákladů na zdravotní dopravu. Zhorší se sociální vazby - myslím tím problémy s návštěvami svých rodinných příslušníků. Budou opět znevýhodněni občané venkova proti více zalidněným městům s městskou dopravou. Dojde ke snížení konkurenceschopnosti nemocnic. Nebude ani pracovní, ani ekonomický tlak na zlepšení výkonnosti.
Dalším důvodem je ten fakt, že mnoho zdravotnických zařízení bylo dohnáno do privatizace a nyní jim není dána ani šance obhájit svou existenci i když prosperují. Některá malá zdravotnická zařízení jsou mnohdy levnější než velké nemocnice, což mohou potvrdit i okresní pobočky zdravotních pojišťoven. Předpokládaný počet lůžek neodpovídá ani potřebám armády, vezmeme-li v úvahu snahu vládní koalice začlenit náš stát do Severoatlantické aliance.
Dále chybí zpracování systému opatření při velkých haváriích, který by měl předcházet restrukturalizaci lůžkového fondu. Chci podotknout, že se nebráníme určité optimalizaci lůžkového fondu, ale po zodpovědné analýze. Znovu zdůrazňuji, že nejde o politickou motivaci, ale o zdravý rozum, který mě nutí k tomu, abych požádala Poslaneckou sněmovnu, aby podpořila toto usnesení. Nakonec bych chtěla doporučit Poslanecké sněmovně bod 3 předneseného usnesení nahradit zněním: "Do vypracování této studie a novely zákona č. 48/1997 Sb., která bude obsahovat i možnost anulování a zastavení výběrových řízení, doporučit zdravotním pojišťovnám, aby uzavřely na tuto přechodnou dobu smlouvy s příslušnými zdravotními zařízeními."
Do návětí doporučuji za slovo "aby" doplnit "do měsíce po vyslovení důvěry nové vládě".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se ještě hlásí pan kolega Filip. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, paní a pánové, já jen pro ty, které nezajímá zdravotnická problematika z pohledu dostupnosti zdravotní péče uvedu několik čísel. Soustředím se na to, jakým způsobem se projednával před malou chviličkou státní rozpočet a jednotlivé kapitoly státního rozpočtu včetně vztahu k okresním úřadům a obcím a zároveň ve vztahu k optimalizaci.
Řeknu, jak to vypadá v Českých Budějovicích. Pokud jde o původní stav lůžek, která tam jsou, bylo jich 1800 v bývalé krajské nemocnici a 300 lůžek bylo v okresní nemocnici v Českých Budějovicích. Neříkám přesná čísla, okresní nemocnice jich např. měla 304. Po sloučení obou zařízení není 2100 lůžek, ale 1500 s tím, že je třeba si uvědomit -
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, pane kolego. Prosím o klid, a to i z jednoho prostého důvodu, že také zpravodaj potřebuje slyšet co říká řečník.
Děkuji za pochopení a promiňte mi, pane kolego, že jsem vás přerušil.
Poslanec Vojtěch Filip: Já chci informaci doplnit o to, že pokud v rozpočtu na rok 1997 šlo přes rozpočty okresních úřadů 50 000 Kč na jedno lůžko, jako dotace zdravotnickým zařízením, tak na rok 1998 je to 63 000 Kč. Při poměru snížení počtu lůžek při této optimalizaci je rozpor cca 20 %, protože počet lůžek se snížil o cca 30 % (28,5 %) a dotace se zvýšily jen o 11 %. I to znamená, že státní rozpočet tak jako tak na lůžka dále nedoplácí a je tu otázka efektivnosti v systému. Jsem přesvědčen, že takovým způsobem optimalizaci nejde dělat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Končím rozpravu a táži se navrhovatele, pana poslance Maštálky, zda-li se chce vyjádřit k rozpravě. Pokud ano, ať to učiní. Pak prosím o navržení způsobu projednávání.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji pane předsedající. K rozpravě snad jen dvě věci. Je otázkou, co způsobí větší škody, zda oddálení restrukturalizace lůžkového fondu nebo pokračování v chybně založené restrukturalizaci. Proto jsme ale tento návrh usnesení v Parlamentu podávali.
V rozpravě vystoupili tři kolegové a kolegyně a padlo zde několik pozměňovacích návrhů, které souvisejí i se způsobem hlasování. Kolegyně Fischerová navrhla hlasovat o jednotlivých bodech usnesení zvláště. S tímto postupem souhlasím. Myslím, že ani ne o bodech, ale musíme začít hlasovat o pozměňovacím návrhu v návětí, kde kolegyně Jirousová dala doplnění, které si dovolím přečíst: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby do měsíce po vyslovení důvěry nové vládě:".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, gong zazněl v 16.22. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. V 16.25 budeme hlasovat.
Slyšeli jste návrh na změnu návětí.
Zahájil jsem hlasování poř. č. 134. Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 89, proti 66 poslanců. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Jiří Maštálka: Další je bod jedna: "Provedla vyhodnocení dosavadního průběhu restrukturalizace lůžkového fondu".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahájil jsem hlasování č. 135. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 93, proti 62 poslanců. Návrh byl přijat.
Poslanec Jiří Maštálka: Bod dva: "Urychleně vypracovala koncepční studii zdravotnictví České republiky, která kromě jiného bude zahrnovat i kriteria pro restrukturalizaci lůžkového fondu s přihlédnutím k jeho dostupnosti, optimálnímu využití a ekonomické efektivitě".
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahájil jsem hlasování č. 136. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 89, proti 72 poslanců. Návrh byl přijat.
Poslanec Jiří Maštálka: Ke třetímu bodu původního znění byl podán pozměňovací návrh paní poslankyně Jirousové, který zní: "Do vypracování této studie a novely zákona č. 48/1997 Sb., která bude obsahovat i možnost anulování a zastavení výběrových řízení, doporučit zdravotním pojišťovnám, aby uzavřely na tuto přechodnou dobu smlouvy s příslušnými zdravotnickými zařízeními.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahájil jsem hlasování č. 137. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 78, proti 71 poslanců. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Jiří Maštálka: Bod čtyři: "K oponentuře koncepční studie přizvat zástupce odborné veřejnosti, zástupce samosprávy a zdravotních pojišťoven."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zahájil jsem hlasování č. 138. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro návrh hlasovalo 82, proti 66 poslanců. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení jako celku.
Zahájil jsem hlasování č. 139. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti?
Pro hlasovalo 90 poslanců, proti 71. Návrh byl přijat.
Děkuji tedy panu kolegovi Maštálkovi. Tím jsme ukončili projednávání bodu 32.
***