Kolegyně a kolegové, dohodli jsme se, že poslanci Kulka a Grulich svůj návrh zákona stáhli na únorovou schůzi. Z toho vyplývá, že podle programu, který časem už dostanete, se nám jako poslední bod našeho jednání, neboť to bychom za půl hodiny mohli ještě zvládnout, na stůl přiblížil vodní zákon.
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb.,
o vodách /vodní zákon/, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 259/ - druhé čtení
Pátrám, zda je přítomen pan ministr Skalický. Je na doslech, jak jsem informován, takže žádám pana ministra Skalického, aby nezdržoval dosavadní hladký průběh našeho jednání a ujal se úvodního slova ke sněmovnímu tisku 259, což je - opakuji ještě jednou - tzv. vodní zákon.
Srdečně vítám pana ministra Skalického. Vidím, že i on se pohybuje poměrně rychle. Prosím, aby přistoupil k řečništi a uvedl z pověření vlády sněmovní tisk 259.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, předkládám vám návrh novely zákona č. 138/73 Sb., o vodách, a to z důvodu závažnosti problémů, které je v současnosti nezbytné řešit. Je předkládán opětovně poté, kdy byl po legislativním procesu v parlamentu České republiky a v Senátu nakonec neschválen.
Navržené změny se týkají ustanovení § 13, 19, 23, 27, 32 a 42 a do textu návrhu novely byly promítnuty i připomínky, které byly k novele předneseny při předchozím projednání v parlamentu a také některé další, které vyplynuly z naší nové zkušenosti, zejména s katastrofálními povodněmi z léta t.r.
V § 13 odst. 1 se doplňuje požadavek souhlasu vodohospodářského orgánu k činnostem ovlivňujícím vodohospodářské poměry v povodí vodárenských toků. V souvislosti se změnou ustanovení § 19 jsou totiž stanovena ochranná pásma povrchových vodních zdrojů taková, že již nebudou povinně zahrnovat celé přirozené povodí, ale může jít jen o jeho část. Zvýšené vodohospodářské zájmy je pak nutné zabezpečit v celém povodí vodárenských toků.
Změna v ustanovení § 19 nově upravuje ochranná pásma vodních zdrojů.
V § 23 se doplňuje povinnost subjektu, který vypouští odpadní vody, měřit množství vypouštěných odpadních vod a sledovat jejich znečištění v rozsahu stanoveném vodohospodářským orgánem a výsledky měření tohoto orgánu předávat.
Nová právní úprava institutu opatření k nápravě v § 27 umožňuje pružnější řešení závadných stavů v ochraně vod. K přijetí opatření k ochraně jakosti povrchových a podzemních vod bude napříště postačovat objektivní fakt existence znečištění a existence subjektu, v důsledku jehož činnosti znečištění vzniklo anebo trvá.
Zcela nově dochází k úpravě některých případů, tzv. starých ekologických zátěží v nových majetkoprávních vztazích. Problém se řeší pro případy přechodu majetku velkou privatizací, neboť na tento přechod navazuje financování odstraňování ekologických škod řešené příslušným usnesením vlády.
Změna ustanovení § 32 reaguje na skutečnost, že v současných podmínkách již není nutné, aby správcem vodních toků byla nadále výlučně státní organizace.
Konečně změna ustanovení § 42 ukládá oproti dosavadnímu stavu povinnost vypracovat povodňový plán pro povodněmi ohrožené nemovitosti každému subjektu, kterému to uloží vodohospodářský orgán, a to v rozsahu, který vodohospodářský orgán vymezí.
Nároky na státní rozpočet lze ve vazbě na nově navrhované znění § 27 odhadnout s přihlédnutím k současným zkušenostem zhruba na 10 - 50 mil. Kč ročně. Blíže tuto částku samozřejmě nelze specifikovat, může se rok od roku lišit podle počtu konkrétních případů.
Dámy a pánové, doporučuji vám, abyste tento návrh zákona projednali ve druhém čtení a aby norma, která obsahuje zmocnění pro vydání několika důležitých nařízení vlády, byla konečně po všech předchozích průtazích schválena.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Skalickému. Konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru, jakož i výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení těchto výborů jsme dostali jako sněmovní tisky 259/1 a 2. Nyní bych poprosil zpravodaje zemědělského výboru pana Miroslava Tyla a potom zpravodaje regionálního výboru pana poslance Humla, aby se ujali svých zpravodajských povinností.
Prosím, pan poslanec Tyl.
Poslanec Miroslav Tyl: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zemědělský výbor projednal novelu vodního zákona vrácenou Senátem a navrhl změny a doplňky do tohoto znění.
V tomto projednávání bral zemědělský výbor v úvahu závěry výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní poprosím pana poslance Humla jako zpravodaje dalšího výboru.
Poslanec Ondřej Huml: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí se touto předlohou zabýval na své schůzi dne 13. listopadu t.r. a přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona o vodách, sněmovní tisk 259, s několika pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v tomto usnesení. Podotýkám, že tyto pozměňovací návrhy jsou vesměs pouze upřesňující, některé dokonce spíše legislativně technického charakteru, takže myslím, že žádným zásadním způsobem nezmění podstatu předloženého vládního návrhu zákona.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Humlovi. Nyní otvírám obecnou rozpravu, do níž mám jedinou písemnou přihlášku, a to od pana poslance Maixnera. Prosím ho proto, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane předsedo, vážení hosté, dámy a pánové, začínáme již vlastně potřetí projednávat poměrně velmi krátkou novelu zákona o vodách, zákon č. 138/1973 Sb. I když anabázi průběhu schvalování tohoto zákona všichni známe, do dnešních dnů se nepodařilo jak navrhovateli, tak všem, kteří měli s tímto návrhem co do činění, upravit ho tak, aby byl splněn účel této novely zákona -jasná definice ochrany vodních zdrojů, a to jak povrchových, tak podzemních.
Je zajímavé, že dochází k úpravě jen několika paragrafů, a přitom některé jsou velmi dobře specifikovány a plně vystihují svoji podstatu. Na druhé straně jsou zde paragrafy, které se vlastně úplně rozcházejí s podstatou tohoto zákona. Z nejvíce problémových paragrafů je paragraf 19 a paragraf 32, které se rozcházejí s úmyslem zákona již svojí definicí.
V § 32, který upravuje správu vodních toků, je upraveno správcovství k správním subjektům, které bude určovat až vodohospodářský orgán. Myslím, že tato formulace je velmi nepřesná a už předem určuje pochybnosti a právní nesrovnalost. Je celkem logická tato anomálie, a to minimalizovat zodpovědnost státu a zodpovědnost finanční zátěže za vodní toky na našem území a přenechat je správním subjektům, které určí vodohospodářský orgán. Při tom i zde mohou nastat v takto definovaném zákonu problémy, pokud dojde k poškození vodních toků, k využívání vodních toků či ke zničení vodních toků.
Na tuto změnu navazuje i nepřesné znění § 42, který upravuje povinnost a součinnost v době ohrožení povodní. Pokud schválíme tento návrh zákona, budeme se do budoucna velmi těžko propojovat s účinky povodňových plánů, a to co potřebujeme, bylo nejlépe vidět v letošním létu, kdy naše území zasáhly rozsáhlé povodně. Tak proč si komplikovat i tuto součinnost a nevytvořit komplexní povodňové plány vždy pro celé povodí s rozsahem na celé ploše území s účinností od obcí až ke státním orgánům.
Dámy a pánové, § 19 stanoví a definuje ochranná pásma zdrojů, a to jak vodních zdrojů povrchových vod, tak vodních zdrojů podzemních vod. Tak jak je stanoveno v návrhu zákona, je tato specifikace ponechána benevolenci vodohospodářských orgánů a přesně nedefinuje stupeň a oblast vodního zdroje. Při takto platném znění zákona bude docházet k častému tlaku na vodohospodářský orgán k tomu, aby v případě například -
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, prosím o klid.
Co to vidím, co to vidím, pane poslanče Koláři? Děkuji vám, děkuji vám. Mobily jsou zde zakázány. Pokračuje, pane poslanče.
Poslanec Pavel Maixner: Děkuji pane předsedo.
Při takto platném znění zákona bude docházet k častému tlaku na vodohospodářský orgán, k tomu, aby v případě například ekonomických zájmů došlo k možnosti porušení limitních pásem ochranných vodních zdrojů. Bylo by zde ještě daleko více polemik ohledně tohoto návrhu zákona. Osobně se budu snažit v podrobné rozpravě doplnit alespoň některé body této novely zákona.
Zatím děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Do obecné rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Huml.
Poslanec Ondřej Huml: Děkuji za udělené slovo. Jen bych upřesnil jednu věc, kterou řekl pan kolega Tyl. Nejedná se o projednávání vráceného návrhu zákona, ale jedná se o projednávání nové předlohy, čili nového návrhu předloženého vládou. Tolik jen pro upřesnění.
Podle mého názoru předložená novela vychází z předpokladu, že občan usiluje všemi způsoby - pardon, chci se zeptat, pane předsedající. Uniklo mi - jsme v obecné části rozpravy nebo podrobné?
Předseda PSP Miloš Zeman: V obecné.
Poslanec Ondřej Huml: Pak se omlouvám a přihlásím se do podrobné rozpravy.
Předseda PSP Miloš Zeman: Nic se neděje, pane poslanče. Každý z nás má právo na omyl.
Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo, proto obecnou rozpravu uzavírám. V tom případě máte smůlu, pane poslanče. Budete až třetí, protože před vámi je pan poslanec Maixner, za ním je pan poslanec Jičínský a jako třetí jste vy.
Prosím pana poslance Maixnera. Omlouvám se, že ho takto obtěžuji krátce po sobě. (Chodí o holi.)
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedo, dámy a pánové. Chci přednést jen doplnění do § 19 Ochranná pásma.
V odstavci 2 za slovo "veřejných" se doplňuje "a státních".
V § 19 Ochranná pásma odst. 3 zní: "Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma prvního stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma druhého stupně, která slouží k ochraně vodních zdrojů v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti."
§ 42, který se doplňuje o nový odstavec 3, se mění: "Vodohospodářský orgán má povinnost zpracovat povodňový plán pro nemovitosti ohrožené povodněmi, pokud se nenachází v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Uděluji slovo panu poslanci Jičínskému, připraví se pan poslanec Huml.
Ostatní prosím o klid. Tentokrát mám dojem, že se hluk ozývá především z levé části našeho politického spektra. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážení kolegové, mám několik pozměňovacích návrhů, které jsou v podstatě legislativně technického rázu. Potom je předám zpravodaji v písemné podobě, ale přečtu je tady, abych splnil náležitost jednacího řádu.
§ 19 vodního zákona odst. 1 - místo rozumí má být rozumějí. Místo "a podzemních" by mělo být "nebo podzemních", protože může být samostatné ochranné pásmo pro ty i ony vody.
Odst. 3 - doplnit "v územích mimo ochranná pásma prvního stupně". Jinak by se pásma prvního a druhého stupně částečně překrývala.
K odstavci 4. a 5. chci vznést pochybnost, jakou povahu má rozhodnutí o stanovení ochranného pásma. Tady nemám pozměňovací návrh, ale dávám to v úvahu navrhovateli i zpravodaji, aby tuto otázku ještě posoudili.
V odstavci 9 - místo vyhláškou by zřejmě mělo být správněji právním předpisem, protože ústavní dikce je právní předpis. O vyhlášce mluví až obyčejný zákon ve Sbírce zákonů.
§ 23 vodního zákona odstavec 2 - ukazatele přípustného stupně znečištění. To nejsou právní předpisy. Zřejmě by bylo třeba vypustit odstavec 3.
§ 27 odstavec 1 - místo může uložit je správnější legislativní formulace uloží.
Odstavec 5 - doplnit "podle odstavce 1 nebo 2". Doplnit nezbytná opatření k nápravě - druhý řádek.
Odst. 7 - upravit opět formulační návrh - "na němž závadný stav vázne".
Odst. 9 - místo "po skončení provedení opatření", což je formulace až příliš z vojenských řádů, je asi vhodnější říci "po dokončení opatření k nápravě".
Paragraf 32 odst. 1 - vypustit slovo "republiky".
Paragraf 42 odst. 2 - ve druhém řádku místo "a záchranné práce" - "nebo záchranné práce".
Čl. 2 bod 1 přeformulovat: Pro náhradu za prokázané omezení užívání nemovitostí a náhradu nákladů spojených s technickými úpravami v ochranných pásmech k ochraně vodních zdrojů, která byla stanovena přede dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti, platí od tohoto dne ustanovení § 19 odstavců 6 a 7 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění tohoto zákona.
To jsou formulační připomínky, které předávám zpravodaji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Jako poslední přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Huml. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Huml: Děkuji. Snad bez dalších problémů mohu přednést své návrhy v podrobné rozpravě. Podle mého názoru předložená novela vychází z předpokladu, že občan usiluje všemi způsoby o poškozování vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů, a proto je potřeba svobodu jeho rozhodování o vlastním majetku tvrdě omezit a dát pod kontrolu moudrému a zajisté objektivnímu státnímu úředníkovi.
Povodí vodárenských toků, tak jak jsou definována v § 13 odst. 1 písm. e), zahrnují cca dvě třetiny rozlohy státu, zhruba 55 tisíc čtverečních kilometrů, přičemž navrhované znění § 19 odst. 4 a 5 zavádí na tomto obrovském území zvláštní právní režim, omezující práva k nemovitostem.
Formulace prvních dvou vět § 19 odst. 4 umožňuje zatížení nemovitosti věcným břemenem, aniž by o tom vlastník nemovitosti věděl. Formulace odstavce 5 pak dokonce umožňuje státním orgánům omezit užívání nemovitosti bez projednání s vlastníkem a bez možnosti odvolání. Tato interpretace mně nebyla při projednávání ve výboru zástupcem předkladatele uspokojivě vyvrácena, a proto na ní trvám.
Navíc odst. 5 omezuje svobodu podnikání, protože státní orgán má možnost dle vlastní úvahy některé činnosti zakázat. Toto ustanovení podle mého názoru přímo vybízí ke korupci s cílem zlikvidovat nežádoucí konkurenci. Myslím si, že přece nejde o to nějakou činnost zakázat, ale o to, aby jakákoli činnost nebyla prováděna způsobem, který ohrožuje nebo poškozuje vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vodních zdrojů.
Zatímco občan je těmito ustanoveními lidově řečeno držen pod krkem, znění § 23 odst. 2, 3 a 4 umožňuje, aby velcí znečišťovatelé mohli "ve státním zájmu" dostat výjimku.
Domnívám se, že má-li vůbec být dána možnost udělat výjimky, pak taková pravomoc přísluší pouze vládě, nikoli orgánu státní správy. Takže to je vlastně souhrnné zdůvodnění pozměňovacích návrhů, které k tomuto zákonu předkládám.
Navrhuji k čl. I bodu 1.
V § 13 odst. 1 písm. e) se za slovy "akumulace vod" - § 18 - spojka "a" nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova "a ve vybraných zónách hydrologických povodí povrchových vodních zdrojů".
V odst. 2 se připojuje věta "Vodohospodářský orgán též stanoví vybrané zóny hydrologických povodí." Připomínám, že tady se vlastně vracíme k tomu znění, které už tato sněmovna jednou při projednávání na podzim loňského roku schválila.
K čl. I bod 2:
Paragraf 19 odst. 2 zrušit a jeho text ve znění "zachování vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů je veřejným zájmem" připojit jako poslední větu ke stávajícímu znění § 1. Ostatní odstavce přečíslovat. Tady bych jenom zdůvodnil, že se domnívám, že nikoli "ochrana", což už je jakási činnost, ale vlastně zachování vydatnosti atd. by mělo být veřejným zájmem.
V § 19 odst. 3 - po předchozí úpravě nově v odst. 2 - navrhuji znění: ochranná pásma se dělí na ochranná pásma prvního stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma druhého stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje ve vybraných zónách hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.
V § 19 odst. 4 - nově odst. 3 - navrhuji ve druhé větě textu vypustit část za středníkem a nahradit textem "účastníky řízení o stanovení nebo změně ochranného pásma jsou vždy vlastníci nemovitostí, jejichž vlastnických práv se bude rozhodnutí dotýkat".
V § 19 odst. 5 - nově odst. 4 - navrhuji nové znění: V ochranných pásmech je zakázáno ohrožovat nebo poškozovat vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Odkaz - v závorce - § 1. Vodohospodářský orgán může v rozhodnutí o stanovení nebo o změně ochranných pásem po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány státní správy stanovit podmínky k ochraně vydatnosti jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
V § 19 odst. 6 - nově odst. 5 - za druhým slovem navrhuji doplnit čárku a slovo "nebo" nahradit slovem "případně". Tatáž úprava se týká § 19 odst. 8, podle mého návrhu odst. 7.
V § 19 odst. 9 - nově odst. 8 - navrhuji vypustit tečku na konci věty a doplnit slova "prvního stupně a ochranných pásem druhého stupně".
Pouze jako legislativní úpravu doplňuji, že po předchozích úpravách § 21 se text v závorce, kde je uvedeno § 19 odst. 3, nahrazuje textem "§ 19 odst. 6".
V § 23 navrhuji, aby odst. 3 a 4 zněly takto: Odst. 3 Vláda nařízením stanoví ukazatele přípustného znečištění vod ...
(Neustálý hluk v sále.)
Pane předsedající, já chápu, že v nastalé situaci je problematika vodních zdrojů poněkud okrajová, ale prosil bych vás, abych mohl v klidu dokončit.
Předseda PSP Miloš Zeman: Ano, ale uznejte, že paní poslankyně Röschová jako předsedkyně mandátového a imunitního výboru mně tiše sděluje něco, co se bude týkat mandátu našeho budoucího nového kolegy, takže je to pracovní. Žádám tedy všechny poslance, kteří ruší, s výjimkou kolegyně Röschové a mě, kteří pracujeme, aby nerušili pana poslance Humla a nechali ho dokončit.
Poslanec Ondřej Huml: Děkuji pane předsedo.
Odst. 3 Vláda nařízením stanoví ukazatele přípustného znečištění vod a jejich hodnoty a vymezí případy, kdy na návrh vodohospodářského orgánu mohou být po časově omezenou dobu vypouštěny odpadní a zvláštní vody s vyššími hodnotami ukazatelů přípustného stupně znečištění vod.
Odst. 4 Vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod, může vláda na návrh vodohospodářského orgánu stanovit nařízením hodnoty ukazatelů přípustného stupně znečištění vod nižší, případně stanovit i další ukazatele a jejich hodnoty.
Děkuji. To jsou všechny mé pozměňovací návrhy k tomuto zákonu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji pane poslanče. Ještě než uzavřu podrobnou rozpravu, tak by se mi sice měl přihlásit pan poslanec Tyl, ale já jsem vázán usnesením sněmovny, která říká, že v 18 hodin máme končit. Na kolik vteřin budete mít vystoupení, pane poslanče? (Poslanec Tyl sděluje, že na 10 minut.) Deset minut. V tomto okamžiku tedy přerušuji naše jednání a sejdeme se zítra v 11 hodin.
(Schůze přerušena v 18.00 hodin.)
***