Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

(pokračuje M. Zeman)

Tím jsme ukončili jako obvykle dlouhou debatu o našem programu a nyní můžeme přejít k prvnímu schválenému bodu, kterým je

Podotýkám, že je to zákon vrácený Senátem. Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 270/3. Souhlas s tímto návrhem zákona jsme vyslovili na své 15. schůzi dne 23. října 1997. Senát nám návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy 19. listopadu tohoto roku. Toto usnesení Senátu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 170/4.

Z pověření vlády tehdy uváděl návrh zákona v Poslanecké sněmovně pan ministr zdravotnictví Stráský. Přikázali jsme ho výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, kde zpravodajem byl pan poslanec Špidla, a proto se ptám jak pana ministra Stráského a prosím pana ministerského předsedu, aby ho v tomto okamžiku nerušil, zda si přeje vystoupit? Ptám se pak pana poslance Špidly, zda si přeje vystoupit? Pane ministře zdravotnictví, přejete si vystoupit? Prosím, máte tedy slovo. Po vás bude následovat pan poslanec Špidla a poté otevřu rozpravu.

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já chci jen připomenout, že meritorní záměr předkladatele zákona je identický ve variantě, kterou schválil parlament, i ve variantě, kterou doporučuje schválit Senát. Rozdíl je tedy v druhé části.

(Předsedající: Promiňte, pane ministře. Já velice žádám diskutující poslance, aby nás opustili a odešli do kuloárů. Ruší nás a překážejí nám v práci. Pokračujte, pane ministře.)

Rozdíl je tedy ve druhé dodatečné části. A zde nechci být soudcem mezi lepším návrhem jedné či druhé sněmovny. Myslím, že legitimní postup schválení nebo vyjádření se nejprve k senátnímu tisku a pak tedy vlastně vrácení se k poslaneckému splní záměr předkladatele.

Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru zdravotnictví. Nyní poprosím o slovo pana poslance Špidlu.

Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, změny, které učinil Senát v zákoně, který původně schválila Poslanecká sněmovna, zužují původní záměr, kterým byla ochrana pacienta v situaci, která je v současné době velmi přechodná a hrozí jistým způsobem erozí právní jistoty občanů.

Tento senátní návrh vnesl některé legislativně technické úpravy, které považoval za správné, ale které podle stanoviska legislativy sněmovny nedosáhly svého účelu. Chci citovat ze stanoviska, které mně jako zpravodaji poskytl legislativní odbor Poslanecké sněmovny. V podstatě se v něm konstatuje, že dochází ke dvojí novele, k nepřímé novele zákona č. 160/1992 Sb., a nechci unavovat legislativními detaily, ale ocituji závěrečné stanovisko:

"S ohledem na tuto skutečnost by bylo vhodnější přijetí zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Čili chtěl bych shrnout, že oba dva zákony míří zřejmě ke stejnému cíli, oba dva mají v úmyslu vnést určitou větší stabilitu do systému a zvýšit právní jistotu občanů.

(Předsedající: Promiňte, pane poslanče. Upozorňuji poslance, kterému zvoní mobilní telefon, že již delší dobu platí usnesení sněmovny, které, doufám, všichni znáte. Pokračujte, pane poslanče.)

Přes tento společný záměr se oba zákony svým obsahem liší, senátní zákon zužuje ochranu pacienta a podle stanoviska naší legislativy je méně dokonalý. Problém spočívá v tom, že dochází současně ke dvěma novelám, které působí protichůdně, a nedá se pak uplatnit stanovisko běžné při interpretaci, tj., že pozdější zákon má přednost před zákonem předchozím. To je vše, co jsem chtěl dodat před hlasováním.

Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Špidlovi a otevírám rozpravu, do níž mám v této chvíli jednu a nyní přichází druhá písemná přihláška. Dovoluji si kolegům připomenout, že při novém projednávání tohoto návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy.

Takže slovo má paní poslankyně Fischerová, připraví se pan poslanec Čevela.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, cílem vládního návrhu novely zákona č. 48/1997 Sb., v původní podobě bylo umožnit státu konečný zásah po neúspěšném dohodovacím řízení mezi zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami ve věci cenových jednání. Žádné jiné podstatné problémy, byť existují, a to s výrazně negativním dopadem na pacienta, vládní návrh novely neřešil. Z původního znění novely totiž vyplývá, že v praxi existující rozpor s článkem 31 Listiny základních práv a svobod je v současné překotné době zcela pominut. Považovala jsem a stále ještě považuji pod tíhou objektivních skutečností za naprosto nezbytné, zákonnou cestou zamezit snahám některých poskytovatelů, vyžadovat, ale i přijímat duplicitní platby za zdravotní péči nebo v souvislosti s touto péčí, vymezenou zákonem a tedy již jednou hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Dámy a pánové, myslím, že právě dnes řešíme jeden z mála případů, kdy Poslanecká sněmovna a Senát pod vlivem řady diskutabilních vlivů absolvovaly rozpornou diskusi, která se stala problematickou v rovině technicko-legislativní. Doufám, že tomu tak ve skutečnosti je, ale jsem na pochybách. Zpochybnění podstaty věcné ani morální by se, myslím, dnes žádný z členů obou komor nepokusil obhajovat.

V rámci tohoto bodu programu si dovolím pokus o srovnání interpretace obou těchto návrhů, tedy návrhu původního, schváleného sněmovnou, se změnami, které vznikly v Senátu. Budu se opírat o vyjádření 3 skupin právních odborníků - z oblasti zdravotního pojištění, z oblasti profesního práva a o názor odborníka-legislativce. Nikdo z těchto konzultovaných nebyl poskytovatelem, nebyl členem České lékařské komory či Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví. Střet zájmu mohu svým čestným slovem vyloučit.

K technické části vlastního problému. V bodě 3 parlamentního tisku č. 274, tj. senátní tisk, ve srovnání s věcně odpovídajícím bodem prvním v čl. 1 parlamentního tisku 170/3, tj. sněmovní tisk, se ze základní formulace navrhuje vypustit pojmy "lékař či jiný odborník-pracovník ve zdravotnictví" a ponechává se pouze pojem "zdravotnické zařízení". Může být otázkou výkladu tohoto zúžení, nebude-li moci být zneužito v obcházení předpisů ve vztahu k zaměstnancům některých zařízení. Z celého sněmovnou schváleného návrhu Senát pak eliminoval přímou a bezprostřední sankční možnost pojišťovny ve smyslu okamžitého vypovězení smlouvy. Pojišťovně tak zbývá řešení následné, a to až za kroky státní správy, které často nejsou okamžité a často nejsou ani důsledné. Navíc úprava Senátu sankci státní správy časově oddaluje na 3 měsíce a tím ji výrazně změkčuje.

Zamyslím-li se dále nad úpravou § 11 zákona č. 48/1997 Sb., dospívám k názoru, že snaha Senátu o právní purismus textu nesplnila svůj cíl. Nezdá se mi dokonalá, ba naopak velmi nejasná, a to zvláště v navrhovaném znění § 55 a). Pro vaši orientaci se jedná o bod 4 parlamentního tisku 270/4 ve vztahu k navrhovanému čl. 2, kterým se novelizuje zákon ČNR č. 160/92 Sb., v parlamentním tisku 270/4, uvedeno jako bod pátý.

Ze znění § 55 a) vyplývá, že nestátnímu zařízení je možné uložit pokutu nebo zrušit registraci za přijetí úhrady za zdravotní péči nebo úhrady v přímé souvislosti s poskytnutím péče. V textu jsou však uvedeny odkazy v souvislosti s touto sankcí na § 13 a 14 zákona č. 160/92 Sb. Tento zákon je však dalšími ustanoveními také novelizován. Bohužel toto navrhované znění současně dovoluje uložit pokutu nebo zrušit registraci pouze za finanční úhradu při přijetí pacienta do péče, což se jeví být v naprostém rozporu s bodem 4. V řeči právníků bod 4 parlamentního tisku 270/4 by vlastně byl nepřímou novelou zákona č. 160/92 Sb., a je vlastně v rozporu s přímou novelou téhož zákona.

A nyní mi dovolte stručné vyjádření k laickému a snad i logickému výkladu. Výše Senátem navrhovaných pokut je tak nízká, že se zcela bezpečně mine účinkem. Nevím, zda cíleně či z nevědomosti. Velké nemocnice mají i několikamiliónový denní obrat. Pojmy "přijetí nemocného do péče" lze vyložit i tak, že zákon se týká jen vstupního registračního poplatku. Ti, kteří jej vybírali, myslím už dnes vědí, že přinejmenším poněkud přestřelili. Nicméně z hlediska ústavního práva pacienta bychom měli postihnout ty případy, kdy pacient už v péči registrovaný je a jsou požadovány další platby, např. na režii, zdravotnický materiál apod.

Intenzívní prací na tomto problému s cílem chránit práva nemocného jsem dospěla k názoru, že není a asi nikdy nebude absolutně ideální formulace právního předpisu. Senátem sněmovně vytýkanou sankční nepřesnost lze velmi dobře nahradit platnými zákony pro tuto oblast.

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, paní poslankyně. Cítím se povinen vytvořit vám trochu důstojnější prostředí pro vaše vystoupení. Prosím např. pana poslance Prokopa, který tam již delší dobu diskutuje, aby tak nečinil, příp. činil tak v kuloárech. Pokračujte, paní poslankyně.

Poslankyně Eva Fischerová: Děkuji vám, pane předsedo. Tzv. ideální či dokonalý návrh Senátu s existujícím rozporem přímé a nepřímé novelizace zákona č. 160 podle názoru právníků celou situaci neřeší, naopak ji komplikuje. Je tady dále rozpor mezi dvěma zákony, které jsou novelizovány současně. Nemůže být v tomto případě využito ani pravidlo, že nadřazená je úprava pozdější.

Dámy a pánové, pro mě - a já chci doufat, že snad i pro některé z vás - z toho, co jsem uvedla, vyplývá, že přídatná senátní novela zákona č. 160 je v určitém rozporu s novelou zákona č. 48. Při jejím použití mohou proto nastat rozpory, kterou z uvedených norem se právě v daný okamžik řídit. Po četných konzultacích a zralé úvaze jsem dospěla k názoru, že cílenější a mnohem méně rozporuplná je novela § 11 zákona č. 48/97 Sb., tak jak byla navržena a schválena v této sněmovně. Komplexní návrh čl. 2, kterým měl Senát v úmyslu jednoznačně sankcionovat jen tzv. péčí hrazenou a naopak stvrdit legálnost plateb za tzv. nadstandardy, učinil novelou zákona č. 160 bohužel pravý opak. Slova zakotvená v § 13 zákona č. 160 "za přijetí pacienta do péče finanční úhradu" lze také vykládat ve smyslu "za přijetí pacienta do jakékoliv a tedy i nadstandardní péče", což asi nechtěl ani předkladatel novely, tím méně pak samotný Senát.

Závěrem si dovolím ještě jednou obrátit vaši pozornost na stanovisko legislativy Poslanecké sněmovny k senátnímu tisku 270/4, které zde bohužel v nekompletním znění prezentoval pan zpravodaj. Někteří z vás jej dostali.

Předseda PSP Miloš Zeman: (Zvoní.) Tentokrát prosím pány poslance Kouckého a Kroupu, aby otevřeli dveře a opustili nás.

Děkuji.

Poslankyně Eva Fischerová: Mě samotnou velmi překvapilo, s jakou nevůlí a opatrností se setkala moje snaha všem 200 poslancům dát na lavice stanovisko naší sněmovní legislativy. Dokonce se stalo i to, že když hrozilo, že toto stanovisko by mohlo být rozdáno, tak v závěru stanoviska, který zní "S ohledem na tuto skutečnost doporučujeme přijetí zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/97 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou..." , ta opatrnost šla až tak daleko, že konec věty "ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou", původně vytištěn tučným písmem, byl na dalších exemplářích vytištěn písmem tenkým, aby to splynulo a aby snad nikdo nebyl ovlivněn.

Ať už závěr, dámy a pánové, bude jakýkoli, je pro mne opravdu potěšením, že právě stanovisko exaktních legislativců je téměř identické s tím, co schválila tato sněmovna. Jen mě trochu mrzí, že naši právníci se za svou exaktnost přece jen poněkud stydí.

Děkuji vám za pochopení a pozornost.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Fischerové a uděluji slovo panu poslanci Čevelovi. Je posledním písemně přihlášeným do rozpravy.

Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, usnesení Senátu k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/97 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, není možné podpořit. O hlavních důvodech již mluvila kolegyně Fischerová.

Podle mého názoru tímto usnesením se sice upřesňuje Poslaneckou sněmovnou předložený návrh zákona, a to nejen v názvu, uvozovací větě pod článkem, tak i obsahově v čl. 1 včetně postihu fyzických i právnických osob, které jsou jednoznačně dopracovány. Nejsem si však jist, zda v bodě 5 navrhovaný čl. 2 plně vystihuje úpravu čl. 1, to je postih zdravotnického zařízení za to, že od pacientů, kteří jsou pojištěnci podle zákona č. 48/9 Sb., nelze vybírat úhrady za poskytnutí zdravotní péče podle tohoto zákona.

S ohledem na to, že nestátní zdravotnická zařízení přijímají finanční úhrady za úkony od pacientů i za úplatu (§ 7 zákona č. 160/92 Sb.), doporučuji, aby navrhovanou úpravu v čl. 2 posoudil ještě legislativní odbor.

Současně bych rád zdůraznil Poslanecké sněmovně Parlamentu, že tisk číslo 315 se týká především zpřísnění výběru zdravotního pojištění, tedy obdoba úpravy, kterou jsme přijali při novele zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Přikláněl bych se k tomu, abychom lhůtu pro projednání této úpravy zkrátili.

V této souvislosti bychom se měli věnovat i účinnosti zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb., která je stanovena do 30. června 1998. Předložené vládní návrhy zákona o zdravotní péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů - tisk 333, a vládní návrh zákona o veřejném zdravotním pojistném na veřejné zdravotní pojištění, o zdravotních pojišťovnách a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, tedy zákona o veřejném zdravotním pojištění - tisk 334, a na vládní úrovni připravovaný návrh zákona o ochraně veřejného zdraví de facto mění celý právní rámec ve zdravotnictví, nejen veřejné zdravotní pojištění.

Projednání těchto návrhů zákona nebude podle mého názoru ukončeno do konce termínu účinnosti zákona 48/1997 Sb. Na tento problém tedy v předstihu upozorňuji.

Děkuji.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Čevelovi. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Jelikož tomu tak není, rozpravu uzavírám.

Táži se jak předkladatele, tak zpravodaje, zda si přejí vystoupit? Pan ministr si nepřeje. Zpravodaj - jeho pohyb hlavy není ani negativní, ani pozitivní. Teprve nyní se stal negativním, takže ani on si nepřeje.

Konstatuji, že závěrečná slova nezazněla a nám nezbývá než přistoupit k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Kolegyně a kolegové, nechci vás nutit k nedůstojně rychlým pohybům, nicméně upozorňuji, že za malou chvilku bude hlasování. Prozatím vás odhlásím a prosím, abyste se znovu laskavě zaregistrovali svými hlasovacími kartami.

Dovolte mi, abych vás především upozornil na to, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh usnesení zní:

Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 270/3, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 270/4.

Zahájil jsem hlasování: Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 nebyl tento návrh přijat, když ze 183 přítomných bylo 88 pro a 89 proti, šest nehlasovalo.

Z toho vyplývá, že nyní budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu. Podotýkám, že k přijetí usnesení, které vám za chvilku přečtu, potřebujeme souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 poslanců. Prosím, aby byl nastaven potřebný počet 101 hlasů na displej. Nyní vám přečtu návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu podle sněmovního tisku 270/3.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh usnesení, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 byl tento návrh přijat, když ze 183 přítomných poslanců bylo 171 pro a 9 proti.

Konstatuji tedy, že jsme přijali tento návrh zákona v původním znění, tedy ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

***