Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

(pokračuje Buzková)

Dalším bodem je

 

49.
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 1996
/sněmovní tisk 170/

 

Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 170. Na návrh organizačního výboru projednal předloženou zprávu výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení tohoto výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 170/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Pavel Dostál a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Současně bych ráda požádala o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Pavel Dostál: Vážená paní místopředsedkyně, využiji této příležitosti a poprosím vás, zda bych zároveň nemohl vystoupit k témuž tématu jako zpravodaj mediální komise.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Myslím, pane poslanče, že nic tomu nebrání.

 

Poslanec Pavel Dostál: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 1996, tisk 170, projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně vzít výroční zprávu Rady České tiskové kanceláře, uvedenou právě v tisku 170, na vědomí. Usnesení výboru bylo všem rozdáno jako tisk 170/1.

Na základě výše uvedeného doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 1996 uvedenou v tisku 170.

Tolik jako zpravodaj výboru.

Nyní jako zpravodaj stálé komise pro sdělovací prostředky. Stálá komise pro sdělovací prostředky vzala na vědomí výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 1996 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky tuto výroční zprávu vzít na vědomí. Kromě tohoto usnesení mediální komise doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby požádala vládu České republiky, aby se intenzivně zabývala budoucím statutem České tiskové kanceláře a případnou možností její privatizace.

Paní místopředsedkyně, navrhl bych dvojí hlasování. První hlasování by bylo hlasování o doporučení výboru i doporučení mediální komise, která jsou stejná. Druhé hlasování by bylo právě o usnesení výboru týkající se doporučení vládě, aby se zabývala otázkami souvisejícími s další činností České tiskové kanceláře.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, pane poslanče, ale pokud proti tomu nebudete nic namítat, před hlasováním proběhne ještě rozprava.

 

Poslanec Pavel Dostál: Jistě.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Prokop.

 

Poslanec Michal Prokop: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dovolte, abych se v krátkosti zmínil o důvodech, které mě vedly jak ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak potom ještě ve stálé komisi pro sdělovací prostředky, abych vznesl návrh na usnesení, které nakonec komise přijala. Myslím si, že bude dobré, když zde zazní důvody, proč si komise myslí, že bychom měli vládu v tomto směru oslovit.

Za prvé - upozorňuji, že samotný zákon o České tiskové kanceláři předpokládá, že její veřejnoprávní statut v současné podobě je statut dočasný. V době, kdy se dělila federace a bylo zapotřebí dát nějaký právní základ tehdejším různým federálním orgánům a institucím, sáhla tehdejší Česká národní rada po modelu veřejnoprávní instituce, který do jisté míry odpovídal České televizi a Českému rozhlasu, a transformovala českou část tehdejší ČTK na veřejnoprávní instituci.

Už tehdy bylo ovšem zjevné, že důvody pro to jsou víceméně spíše praktické. Šlo o to překlenout časové období, kdy se tvořily nové instituce. Bylo jasné, že případ ČTK je trochu něco jiného, než je tomu u rozhlasu a televize, protože povaha služeb, které poskytuje ČTK, je trochu jiná než je povaha služeb Českého rozhlasu a České televize. Rozdíl je v tom, že na rozdíl od rozhlasu a televize, které jsou provozovateli vysílání ze zákona a jsou veřejnou službou každému posluchači či divákovi, ČTK je instituce, která poskytuje informační servis dalším jiným institucím, médiím, tisku, rozhlasu a televizím, a to na komerční bázi, tedy za úplatu. Tisková agentura ve své povaze je typickým podnikatelským subjektem, pravda, s poněkud zvláštním typem zboží. A také se tak chová. ČTK je podílníkem celé řady podniků, které mají vysloveně podnikatelský charakter. Má v nich majetkové účasti a tam už není sporu o tom, že se jedná o klasické podnikání. Navíc upozorňuji, že ČTK již pracuje bez jediné koruny dotace ze státního rozpočtu.

Ze všech těchto důvodů se domnívám (a Stálá komise pro sdělovací prostředky tyto argumenty přijala), že je čas k tomu, aby se vláda zabývala další budoucností ČTK a aby připravila transformační zákon, ať už v podobě, kterou navrhuji já, tzn. privatizovat ČTK z důvodů, které jsem uvedl, nebo nějak jinak. Rozhodně si nemyslím, že je možné dále ještě vyčkávat v tomto provizoriu.

Vážení kolegové, velmi vám doporučuji, abyste navržené usnesení z výše uvedených důvodů podpořili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Do všeobecné rozpravy se dále nikdo nehlásí. Proto všeobecnou rozpravu končím.

Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné, do které se také nikdo nehlásí, a proto podrobnou rozpravu končím.

Prosím o závěrečné slovo zpravodaje výboru.

 

Poslanec Pavel Dostál: Vážená paní místopředsedkyně, já se domnívám, že žádného závěrečného slova není zapotřebí. Snad jen zopakovat, že jsou dvě hlasování a že druhé hlasování není o vlastní privatizaci ČTK. Žádáme vládu, aby tuto otázku řešila bu" zákonem, že zůstává ČTK tak jak je, to je veřejnoprávní společností (a to je nutné řešit, protože jeden z paragrafů nynějšího zákona je vlastně paragrafem přechodným), nebo aby se přistoupilo na návrh poslance Prokopa. To tedy upřesňuji - druhé hlasování není o vlastní privatizaci.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, předkládejte prosím jednotlivé návrhy. Budeme o nich hlasovat.

 

Poslanec Pavel Dostál: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky doporučují Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí Výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČTK v roce 1996, uvedenou ve sněmovním tisku 170.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já bych to ještě upřesnila, abychom nezpůsobili podobný problém, jako při hlasování o minulém bodu. My tedy nebudeme hlasovat o tom, co doporučují jednotlivé výbory, ale pouze o tom, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí Výroční zprávu o činnosti a hospodaření ČTK v roce 1996.

 

Poslanec Pavel Dostál: Děkuji za upřesnění, je to tak.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Rozhodneme o tomto návrhu v hlasování pořadové číslo 337, které v tuto chvíli zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 337 se z přítomných 178 pro vyslovilo 123, proti 16. Tento návrh byl přijat.

 

Poslanec Pavel Dostál: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR, aby se intenzivně zabývala budoucím statutem ČTK a případnou možností její privatizace.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 338, které v tuto chvíli zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 338 se z přítomných 178 pro vyslovilo 69, proti 71. Tento návrh nebyl přijat.

 

To znamená, že zde není třeba hlasovat o usnesení jako o celku, protože bylo přijato pouze usnesení základní na návrh výboru.

Paní poslankyně, páni poslanci, tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.

 

Dalším bodem je bod

 

50.
Výroční zpráva o činnosti Pozemkového fondu České republiky za rok 1996
a Roční účetní závěrku Pozemkového fondu České republiky za rok 1996
/sněmovní tisk 256/

 

Výroční zprávu a Roční závěrku jsme obdrželi jako sněmovní tisk 256. Usnesení vlády a její stanovisko je součástí předloženého tisku. Předložený tisk uvede a stanovisko vlády odůvodní její místopředseda a ministr zemědělství Josef Lux. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova. Současně prosím o klid v jednacím sále.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážená paní místopředsedající, dámy a pánové, dovolím si jménem vlády České republiky a jménem prezidia Pozemkového fondu předložit Zprávu o činnosti Pozemkového fondu za rok 1996 a účetní závěrku.

Pozemkový fond v roce 1996 pronajal 939 025 ha státní zemědělské půdy a ostatní nemovitý majetek v hodnotě přes 13 mld. Kč. Z pohledu restitucí byl vydán jako náhrady majetek v hodnotě 1,098 mld. Kč a bylo poskytnuto náhrad v hotovosti 72 mil. Kč a vydány akcie RIF v hodnotě 1,9 mld. Kč. Celkově v procesu restituce byl vydán majetek v hodnotě 3,2 mld. Kč a v privatizaci ze 6 640 privatizačních jednotek byl privatizován majetek v hodnotě 35 mld. Kč, což je 83 % tohoto předaného majetku.

Chtěl bych vás také informovat, že předložená účetní závěrka dokumentuje stav zvláštního účtu Pozemkového fondu a hospodaření instituce v rámci schváleného rozpočtu. Součástí této účetní závěrky je její řádné ověření a zpráva auditora s výrokem "bez výhrad".

Vláda na svém jednání 18. června tohoto roku doporučila Parlamentu, aby tyto zprávy schválil.

Ještě bych se chtěl vyjádřit ke stanovisku zemědělského výboru, který formuloval tři výhrady. Za prvé výhradu, že pokládá dosavadní tempo vydávání náhrad a náhradních pozemků za nedostatečné. Chtěl bych upozornit na to, že vydávání restitucí ve své závěrečné části je blokováno především skutečností, která se odvíjí od struktury tohoto majetku. Majetek, který byl jednoduchý, popsatelný a který nebyl předmětem soudních sporů a různých evidenčních problémů, byl z velké části vydán. Zbytkový majetek je majetkem problematickým. Řekl bych, že výtka zemědělského výboru je oprávněná ve směru k vypořádání akcií Restitučního investičního fondu. Zde skutečně existuje reálný problém, protože vypořádávání touto formou, kterou i já považuji za jednu z nejdůležitějších, bylo fakticky zastaveno a my vedeme velmi intenzívní jednání s ministrem financí, abychom tuto situaci řešili.

Třetí výhrada je žádost zemědělského výboru o kvantifikaci nákladů potřebných na demolice nemovitostí ve správě Pozemkového fondu. Dámy a pánové, chtěl bych vás informovat, že k dnešnímu dni rozhodnutím okresních úřadů o odstranění staveb je vydáno rozhodnutí k majetku v hodnotě řádově 250 mil. Kč. Tyto náklady jsou skutečně mimořádné a očekáváme, že tato položka poroste.

To jsou základní úvodní informace, dovolím si vás požádat, abyste toto stanovisko vlády podpořili.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Na návrh organizačního výboru předložený tisk projednal zemědělský výbor. Jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 256/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Palas a informoval nás o jednání výboru a přednesl současně návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k tisku 256 - Výroční zpráva o činnosti Pozemkového fondu ČR za rok 1996. Roční účetní uzávěrka Pozemkového fondu ČR za rok 1996. Součástí materiálu, který jste obdrželi je i schvalující usnesení vlády, jež pověřuje předsedu vlády předložit oba materiály předsedovi Poslanecké sněmovny, dále pak místopředsedu vlády, ministra zemědělství a předsedu prezidia pozemkového fondu odůvodnit doporučující stanovisko vlády Parlamentu.

Zemědělský výbor projednal oba materiály, přijal doprovodné usnesení ve vztahu k vládě. Součástí obou materiálů je i zpráva auditora, která je bez výhrad. Výroční zprávu i uzávěrku Pozemkového fondu ČR projednala a vzala na vědomí dozorčí rada pozemkového fondu. Dovolte mi tedy, abych podal následující návrh na usnesení:

Poslanecká sněmovna bere na vědomí výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu ČR za rok 1996 a roční účetní uzávěrku Pozemkového fondu ČR za rok 1996.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že se do všeobecné rozpravy nikdo nehlásí - hlásí se pan poslanec František Novák, dávám mu slovo.

 

Poslanec František Novák: Novák František, paní předsedající. Děkuji. Dámy a pánové, projednáváme zprávu fondu, který vznikl na základě zákona v roce 1992 a spravuje majetek státu ve výši větší než je 13 mld. Kč a spravuje celkem 947.448 ha zemědělské půdy. Myslím si, že je třeba si tyto základní informace uvědomit, abychom věděli, o jakých částkách hovoříme.

Vedle správy majetku v této hodnotě je pověřen i vydáváním náhrad oprávněným osobám podle zákona o půdě. Tyto oprávněné osoby jsou většinou lidé, kteří byli komunistickým režimem poškozeni, ať už tím, že nemohli dál na své půdě hospodařit, nebo že jim byl vzat majetek a byli vystěhováni, případně byli uvězněni. Vidím právě pro to, co jsem nyní řekl, že při hodnocení činnosti pozemkového fondu je nutno vzíti dva aspekty.

Je to aspekt ekonomický, a tady se můžeme bavit o tom, jak vyplývá z předložené zprávy, jak vysoké nájemné získává pozemkový fond z pronájmu majetku, jak vysoké jsou jeho náklady na vlastní činnost a další věci.

Pak je to aspekt politický. Právě tento aspekt musíme vzít v úvahu, protože tento aspekt má další těžko měřitelné dopady. Myslím si, že zemědělský výbor se zabýval oprávněně tempem vydávání náhrad. Jak náhrad obecně, tak vydávání náhradních pozemků.

Činnost pozemkového fondu je bezesporu ovlivňována jak vnitřními faktory, tak faktory vnějšími. Myslím si, že to je třeba zdůraznit. Mám teď na mysli zejména činnost Českého zeměměřičského a katastrálního úřadu, mám na mysli činnost pozemkových úřadů, jejichž výsledky práce do určité míry limitují výsledky činnosti pozemkového fondu. Říkám to nyní proto, že následujícím bodem našeho jednání je rozpočet pozemkového fondu na rok 1997, když současně projednáváme rozpočet těchto velmi spolupracujících institucí na rok 1998. V tom vidím určitý problém, který právě proto musíme vzít v úvahu při projednávání státního rozpočtu na rok 1998 jak pozemkových úřadů, tak katastrálního úřadu. Myslím si, že kdybychom to neudělali, tak bychom dělali velikou chybu.

Při schvalování rozpočtu musíme vzít záležitosti, které jsem vzpomenul, v každém případě na vědomí. Z výroční zprávy vyplývá, že k 31. 12. 1996 bylo z 39.000 budov a objektů 12.000 objektů neidentifikováno, tzn., že nebyly zapsány na listu vlastnictví pozemkového fondu. Myslím si, že za dobu činnosti fondu to není zrovna úspěšná bilance. Pochopitelně to má své dopady na nakládání s nemovitostmi. Myslím si, že tady by měly vzejít konkrétní požadavky ze strany pozemkového fondu na činnost katastrálního úřadu.

O nevypořádaných náhradách zde hovořil pan ministr a já bych si dovolil doplnit, že k 31. 12. 1996 bylo celkem nevypořádáno náhrad za 5,8 mld. Kč. Z toho právě 2 mld. byly náhrady, které nebyly svým způsobem vyčísleny oprávněnými osobami nebo byly předmětem soudních sporů. Přesto to je rozdíl přes 3 mld. Kč. Zarážející je skutečnost, že v roce 1996 bylo vydáno pouze 3.340 ha náhradních pozemků. Tempo vydávání náhradních pozemků bylo právě alarmující, a to byla hlavní problematika, kterou se zemědělský výbor zabýval.

Teď trochu přeskočím do bodu následujícího a do současné situace a chtěl bych upozornit, že v návrhu rozpočtu pozemkového fondu je předpoklad, že se vydá 15.000 ha náhradních pozemků. Podle zpráv pozemkového fondu, které máme všichni k dispozici, bylo k 30. 6. 1997 uplatněno celkem nároků na 70.370 ha a ke stejnému datu bylo vykryto pouze 14.177 ha. Trend vyplývá z toho, co uvádí pozemkový fond k datu 30. 9. K tomuto datu bylo uplatněno celkem 83.131 ha požadavků a vykryto bylo 16.362 ha. Z toho je zřejmé, že požadavky rostou rychleji, než pozemkový fond stačí vykrývat svou činností.

To si myslím, že je záležitost velmi alarmující. Kdyby tento trend trval a i kdyby se podařilo splnit optimistickou vizi Pozemkového fondu obsaženou v návrhu rozpočtu, tak by náhradní pozemky byly vydávány nejméně do roku 2001. Myslím si, že tuto skutečnost je potřeba si uvědomit zejména v souvislosti s tím, že vláda schválila návrh zákona o prodeji státní půdy a jestliže parlament schválí tento zákon, tak stejně jeho praktické naplnění nebude možno dříve uplatnit, než budou vykryty požadavky na vydání náhradních pozemků. Myslím si, že to je velký politický problém, kterým by se tato sněmovna měla zabývat a myslím si, že rozhodnutí zemědělského výboru přijmout usnesení bylo velmi správné a já v podrobné rozpravě navrhnu sněmovně návrh usnesení, které bude směrováno na vládu České republiky, aby učinila maximum pro to, aby se tempo vydávání, zejména náhradních pozemků, výrazně urychlilo.

Ve výroční zprávě je jako jeden z vnitřních důvodů pomalého tempa vydávání uvedeno, že důvodem je činnost tzv. komisí dohadovacích, které si Pozemkový fond ČR zřídil svým vnitřním předpisem. Původně bylo zřízení komisí vedeno snahou o transparentnost rozhodování o majetku, který je ve správě Pozemkového fondu, což si myslím, že záměr byl zjevně správný. V komisích jsou mimo zástupců státní správy i dva zástupci mimo státní správu. Je to zástupce Okresní agrární komory a obce, kde se má o majetku rozhodovat. Mechanismus rozhodování těchto komisí je takový, že pro kladné rozhodnutí a doporučení komise je potřeba pěti hlasů pětičlenné komise. Vzhledem k tomu, že členy komise jsou i členové, kterých se možná bezprostředně dotýká spor - mám na mysli zejména představitele Okresní agrární komory a zejména představitele obcí - tak proces vydávání se po zřízení těchto komisí v podstatě zastavil. Tímto problémem se zabývala i dozorčí rada Pozemkového fondu a přijala směrem k Pozemkovému fondu doporučení, aby se tento problém řešil.

Myslím si, že je třeba se zmínit při zprávě o činnosti Pozemkového fondu ještě o jedné záležitosti. V roce 1996 bylo Pozemkovým fondem České republiky předáno více než 111 tisíc akcií v nominální hodnotě 1000 korun Podpůrnému a garančnímu rolnického a lesnického fondu České republiky za symbolickou cenu jedné koruny. Poslanecké sněmovna má poměrně málo příležitostí, aby jednala o činnosti Podpůrného a garančního rolnického fondu, a. s. Tato akciová společnost byla zřízena rozhodnutím vlády České republiky v roce 1993 a myslím si, že pro financování zemědělství sehrává výrazně pozitivní roli. Problémem její činnosti je to, že není položena na legislativním základě. Ministr zemědělství a ministr financí měli uloženo vládou, aby připravili právní normu, která by zákonem zřídila skutečně fond a zároveň, aby zákon upravil činnost tohoto fondu.

Chci říci, že převod akcií v roce 1996 nebyl jediným převodem akcií a portfolio je spravováno společností s ručením omezením, na jejíž činnost nemá Poslanecká sněmovna žádný kontrolní vliv. V návrhu státního rozpočtu na rok 1998 se předpokládá, že do PGRLF bude směrována státní dotace ve výši 3,45 mld korun. Myslím si, že dotace je směrována dobrým směrem, ale že parlament by měl mít kontrolní mechanismy na to, aby věděl, jakým způsobem peníze jsou ošetřovány a jak jsou dále využívány.

Myslím si, že by bylo dobře, kdyby i sněmovna v návaznosti na zprávu NKÚ o činnosti PGRLF se tímto problémem zabývala.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Konstatuji, že v rámci všeobecné rozpravy již není nikdo další přihlášen. Dříve než ji ukončím a zahájím rozpravu podrobnou, táži se, zda si ještě někdo přeje vystoupit ve všeobecné rozpravě. Není tomu tak, takže ji končím. Do podrobné rozpravy rovněž nemám žádné přihlášky. Ptám se, kdo se hlásí z pléna. Není tomu tak. V tom případě se ptám navrhovatele a zpravodaje, zda si přejí vystoupit? Pan poslanec František Novák se hlásí do podrobné rozpravy, takže mu uděluji slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Novák: Můj návrh zní následovně:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že tempo poskytování náhrad a náhradních pozemků Pozemkovým fondem České republiky oprávněným osobám podle zákona č. 229 z roku 1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů je nedostatečné. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o přijetí rozhodných opatření k urychlení poskytování náhrad a náhradních pozemků Pozemkovým fondem České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Proto podrobnou rozpravu končím a ptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Dámy a pánové, dovolím si reagovat na poznámky pana poslance Nováka.

Co se týká vydávání náhradních pozemků, pan kolega Novák ví stejně jako já, že před námi je ve skutečnosti další pozemková reforma. Kdyby datum, které tady stanovil jako datum nejzazší, kdyby datum roku 2001 byla pravda, tak by to byl obrovský úspěch nás všech. Je třeba si představit, že obrovský rozsah práce, který souvisí s narovnáním majetkových vztahů, představuje téměř 7 milionů zápisů v katastru a stav v katastru je třeba samozřejmě vytýčit v reálu, tzn. v konkrétních podmínkách. Dnes se pozemky rozhodnutím Pozemkového úřadu fakticky vydají oprávněné osobě, majiteli, ale než bude možné tyto pozemky vydat fyzicky díky tomu, že za 40 let minulého hospodaření je pozemek nepřístupný atd., musí dojít skutečně k pozemkovému řízení resp. k pozemkové úpravě, komplexní pozemkové úpravě, tak je třeba říci, abychom si nalili čistého vína, že poznámky, které tady byly ve smyslu kritickém, opouštějí reálný život. To znamená říkám zde zcela odpovědně, je celkové vypořádání, rozuměno do posledního vypořádání, problém na generace. Abych uvedl příklad. Pozemek je uprostřed nějakého 100 ha kusu a dokud neproběhne komplexní pozemková úprava, tzn. možnost nějakého srovnatelného náhradního pozemku v jiné části, tak pozemek je fakticky nepřístupný. Asi není možné k němu dělat zvláštní cestu.

Je to skutečně velmi složitá věc a je skutečnost, že postup Pozemkového fondu neodpovídá potřebě a požadavkům. Ale chtěl bych jasně říci, že prioritně jsou vyřizovány nároky soukromých zemědělců, a že všichni ti, kteří chtějí hospodařit, tak pozemky dostanou. Druhá věc je záležitost ostatních, kteří většinou se spokojí pouze s tím, že jim je tento pozemek zaknihován, to znamená už nežádají jeho fyzické předání. Tady je určitá diskuse.

Co se týká kritiky oné pětičlenné komise, cílem zřízení této komise je skutečně zprůhlednění celého procesu vydávání náhradních pozemků. Chceme prostě, aby o tom nerozhodoval jenom Pozemkový fond, aby zástupci obcí a další měli šanci vidět do celého tohoto procesu vydávání náhradních pozemků, který je velmi citlivý. Samozřejmě ta odpovědnost nakonec je pouze na Pozemkovém fondu, protože on ze zákona musí vydat a není to tak, že všech pět členů se musí dohodnout. Těch pět členů se musí dohodnout v případě, že má právo rozhodnout okresní pracoviště Pozemkového fondu. V případě, že nedojde k dohodě, tak je třeba tento spor řešit na vyšší úrovni.

A co se týká problému Garančního fondu, chtěl bych říci, že tento fond byl založen na podobném principu, jako například Česká exportní banka, jako EGAP, jako Českomoravská rozvojová záruční banka, a kdyby Parlament chtěl přistupovat v logice kontroly k tomuto fondu, tak by musel přistoupit v této logice k tomu, že by začal suplovat a nahrazovat vládu. Vím, že se vám to nelíbí, ale zkuste to přijmout!

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a nyní poprosím zpravodaje výboru o závěrečné slovo.

(Námitky z poslaneckých lavic.)

Pánové, nezlobte se, podle paragrafu - tuším - 60, jestli se nemýlím, poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Myslím si, že toto říká dost jednoznačně, že s faktickou poznámkou je možné se hlásit pouze v rozpravě.

Takže prosím pana zpravodaje zemědělského výboru, aby přednesl své případné závěrečné slovo a předkládal jednotlivé návrhy usnesení. A současně prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Jaroslav Palas: Paní předsedající, dámy a pánové, v podrobné i obecné rozpravě bylo řečeno k dané problematice vše. Omezil bych se tedy pouze na přednesené doprovodné usnesení panem poslancem Novákem. Jestli dovolíte, já bych ho zopakoval:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že tempo poskytování náhrad a náhradních pozemků Pozemkovým fondem České republiky oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů je nedostatečné. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o přijetí rozhodných opatření k urychlení poskytování náhrad a náhradních pozemků Pozemkovým fondem České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže chápu to správně, pane poslanče, že budeme nyní hlasovat o tomto návrhu usnesení?

 

Poslanec Jaroslav Palas: Je to návrh doprovodného usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, na žádost pléna jsem vás všechny odhlásila a prosím vás všechny o novou registraci.

Nyní se chystám v hlasování pořadové číslo 339 nechat sněmovnu rozhodnout o návrhu usnesení tak, jak jej právě zopakoval pan zpravodaj Palas.

Takže v tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 339 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

 

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 339 se z přítomných 175 poslanců vyslovilo pro 77, proti 59; tento návrh nebyl přijat.

 

Pane poslanče, pokračujte, prosím!

 

Poslanec Jaroslav Palas: A nyní mi zbývá přednést návrh usnesení, respektive zopakovat jej:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu České republiky za rok 1996 a roční účetní závěrku Pozemkového fondu České republiky za rok 1996.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, v hlasování pořadové číslo 340 se ptám, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 340 se z přítomných 178 poslanců pro vyslovilo 153, proti 17. Tento návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně a páni poslanci, tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.

***