(pokračuje Vlach)
Dalším bodem je
43.
Návrh poslanců Zuzky Rujbrové a Petra Šimůnka na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 268/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 268, stanovisko vlády k němu jako tisk 268/1. Předložený návrh opět uvede paní kolegyně Zuzka Rujbrová. Dámy a pánové, prosím o klid, aby kolegyně Rujbrová mohla vystoupit.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Vzhledem k tomu, že navrhovaná novela občanského soudního řádu, tedy zákona č. 99/1963 Sb., bezprostředně souvisí s tiskem, který jste právě zamítli, dovolím si úvodem jenom drobnou poznámku. Jsem přesvědčena, že s naším rozpočtem ani naším hospodářstvím to není rozhodně tak špatné, když si dovolujeme odmítnout půl miliardy příjmů do státního rozpočtu(Potlesk.)
Nyní k vlastnímu občanskému soudnímu řádu. Platný občanský soudní řád doznal od svého vzniku v roce 1963 řady rozsáhlých i drobných změn, které byly vyjádřeny v jeho početných novelách. Zejména novely občanského soudního řádu, které reagovaly na změnu společensko-ekonomických poměrů u nás, měly charakter rozsáhlejších legislativních děl, která mnohdy přesahovala rámec principů, na nichž byl tento základní civilně právní předpis vybudován v době svého vzniku.
Přestože již důvodová zpráva k jedné ze stěžejních novel tohoto zákona označila zásahy touto novelou do zákona provedené za poslední před jeho rekodifikací, skutečnost je jiná. V průběhu dalších let došlo k četným novelizacím občanského soudního řádu, z nichž některé dost zásadním způsobem zasáhly do této právní úpravy procesních vztahů mezi subjekty civilního soudního řízení a významně tak přesahovaly rámec koncepce původního zákona.
Některé drobnější či dílčí novely byly vyvolány zejména opakovanými požadavky ze soudní praxe, které vyplývaly ze zkušeností z aplikací starších i nově zavedených procesních institutů. Mnohé z obecných i dílčích změn občanského soudního řádu, provedených novelami, směřovaly k urychlení a zefektivnění civilního procesu.
Vzhledem k tomu, že v dohledné době nelze počítat s rekodifikací občanského soudního řádu, která by zásadním způsobem nově koncipovala jak řízení nalézací, tak řízení exekuční, a tím současně vytvořila předpoklady pro účinnější ochranu subjektivních práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob, předkládáme návrh jeho další novely.
Nutnost dalších změn tohoto základního procesního předpisu je vyvolána především opakovanými požadavky, a to zejména podnikatelské veřejnosti, na optimalizaci procesních předpokladů, pro rychlejší a účinnější průběh civilního soudního řízení.
Předkládaná novela zákona č. 99/1963 Sb., navazuje na ty jeho předchozí novelizace, které směřovaly k urychlení a zefektivnění soudního řízení při projednávání civilně právních sporů v celé jejich šíři. Dílčí charakter předkládané novely spočívá v tom, že je zaměřena na pružnější procesní ochranu určité skupiny soukromoprávních vztahů, totiž vztahů oprávněných věřitelů při vymáhání jejich pohledávek soudní cestou. Smyslem této novely občanského soudního řádu je prostřednictvím některých nových procesních prostředků usnadnit situaci věřitelů, tedy fyzických i právnických osob, při vymáhání pohledávek.
K tomu má přispět v rámci tzv. nalézacího řízení rozkazního zavedení nového institutu, jímž je rozhodnutí soudu o zablokování a zadržení peněžních prostředků žalovaného dlužníka u jeho plátce mzdy, u peněžního ústavu, který vede jeho účet, nebo u jeho dlužníka. V rámci řízení o výkonu rozhodnutí je navrhovanou úpravou posíleno postavení oprávněného účastníka zavedením nového způsobu výkonu rozhodnutí tzv. příkazu k výplatě, který by soud v souladu s usnesením o nařízení tohoto způsobu rozhodnutí vydal oprávněnému. Soudní příkaz k výplatě peněžních prostředků z účtu u peněžního ústavu dlužníka by tak umožnil oprávněnému podílet se aktivněji a iniciativněji na průběhu a v konečném důsledku i na výsledku exekučního řízení směřujícího k vymožení peněžité pohledávky. Oprávněný, který by byl vybaven příkazem k výplatě jemu přisouzené peněžní pohledávky, by mohl uplatnit u kteréhokoli tuzemského peněžního ústavu. Soudem konkrétně předem neoznačený tuzemský peněžní ústav po zjištění, že povinný, který je uveden v příkazu, má u něho veden účet, by příslušnou peněžní částku vyplatil oprávněnému. Domníváme se, že tento způsob by mohl vést k rychlejšímu uspokojení oprávněného věřitele.
Další drobné změny touto předkládanou novelou navrhované směřují také ke zlepšení procesní pozice účastníka, který je nucen vymáhat své pohledávky vůči dlužníkům soudní cestou. Návrh předkládané novely občanského soudního řádu není a nemůže být při jeho současné koncepci dokumentem, který by vyčerpávajícím způsobem vyřešil a optimalizoval procesní postavení žalujícího věřitele. Je jen dalším příspěvkem k nastínění možností zefektivnění civilního soudního řízení při poskytování ochrany alespoň v jedné z nejfrekventovanějších oblastí právních vztahů. Domnívám se však, že je nezbytně nutné zahájit současně urychleně rekodifikační práce na této základní civilně procesní normě. Tento požadavek je akcentován nejen potřebou ochrany právních vztahů mezi společenskými subjekty, které se utvářejí v nových ekonomických podmínkách, ale také nutností přiblížit charakter civilního soudnictví vyspělým evropským zemím.
A nyní, protože předpokládám, že paní kolegyně Röschová jako zpravodajka se opět ztotožní se stanoviskem vlády, mi dovolte ve stručnosti reagovat na námitky, které v tomto vyjádření v tisku 268 jsou obsaženy.
(Předsedající vyzývá přítomné ke klidu.)
Stanovisko vlády připouští nutnost hledání zákonných cest, které by zajistily rychlou a účinnou soudní ochranu práv, ale odmítá postup, který navrhujeme, přestože by beze sporu přispěl k urychlení řízení zejména ve sporech, v nichž se věřitelé domáhají zaplacení dluhů po dlužnících, zrychlil by uspokojení nároků zaměstnanců na pracovní odměnu vůči zaměstnavatelům, vnesl do právního řádu novou účinnou formu výkonu soudního rozhodnutí a pomohl k řešení situací, kdy v sídle zadlužené firmy zůstane jen stažená roleta.
Za nejzávažnější pokládám námitku, že zablokování peněžních prostředků dlužníka do výše vymáhané pohledávky rozhodnutím soudu před pravomocným vyřízením věci by spojovalo řízení nalézací s řízením vykonávacím a omezovalo by tak práva žalovaného.
(Hluk v sále.)
Promiňte, pane předsedající, ale já už neslyším sama sebe.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Dámy a pánové, už asi po šesté v průběhu tohoto vystoupení paní předkladatelky vás prosím o klid. Paní kolegyně, ne že by se nebavili i kolegové z vašeho klubu.
Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Nechci populisticky argumentovat, že dlužník nezaplacením pohledávky ve lhůtě také poškozuje práva věřitele, ale uvědomme si, že podobné instituty již v občanském soudním řádu máme. Co jiného je např. předběžné opatření soudu, které je zakotveno v § 74 a následujících ustanoveních občanského soudního řádu, kdy soud ještě před zahájením řízení může např. podle § 76 odst. 1 písm. d) a e) uložit účastníkovi, aby složil peněžitou částku nebo věc do úschovy soudu nebo aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy. Také ustanovení § 102 umožňuje v průběhu řízení stejným způsobem zatímně upravit poměry účastníků.A pokud jde o námitku nejasného vztahu předběžného opatření k námi navrhovanému institutu, potvrzuji - ano, jde rovněž o specifickou formu předběžného opatření a i zde najdeme analogii v existující právní úpravě, např. v § 162, který upravuje předběžnou vykonatelnost rozhodnutí soudu. Vláda poukazuje na možný rozpor mezi navrhovaným výkonem rozhodnutí příkazem k výplatě z účtu povinného a povinností zachovávat bankovní tajemství, která je upravena v § 38 zákona č. 21/1992 Sb. Nemyslím, že by bylo prozrazením bankovního tajemství, když banka, která účet povinného dlužníka nevede, tuto skutečnost odmítnutím výplaty oprávněnému sdělí. Ani banka, u které účet veden je, nebude o jeho stavu a charakteru oprávněnému nic sdělovat, pouze provede v souladu se soudním příkazem výplatu částky, na kterou je příkaz vystaven.
K další námitce mohu uvést, že si jsem vědoma skutečnosti, že navrhované znění § 29 občanského soudního řádu neřeší všechny případy doručování právnickým osobám. Smyslem zde bylo postihnout nejčastěji vznikající potíže, kdy právnická osoba formálně existuje, tedy je zapsána v obchodním rejstříku, ale řízení je proti ní dlouhodobě vedeno bezúspěšně, protože v uváděném sídle se nikdo ze statutárních orgánů ani dalších pracovníků nezdržuje.
A konečně nemohu souhlasit s argumentací, že umožněním zkráceného řízení formou platebního rozkazu ve sporech o pracovní odměnu odnímám oblast těchto pracovně právních sporů z rozhodování senátu a svěřuji ji samosoudci. Upozorňuji, že platná právní úprava vymezuje orgán, který je oprávněn vydat platební rozkaz, v § 172 ne jako samosoudce, ale jako předsedu senátu. Neznamená to tedy, že vydá-li předseda senátu ve sporu o pracovní odměnu platební rozkaz, bude v případném dalším řízení činný jako samosoudce. Bude-li po podání odporu nařízeno jednání, půjde jednoznačně o věc senátní. Na druhé straně úprava, kterou navrhujeme, odstraní stávající zákonnou diskriminaci poškozených zaměstnanců proti ostatním věřitelům jejich zaměstnavatele.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Rujbrové, prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení, paní kolegyně Anna Röschová.
Poslankyně Anna Röschová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové, budu se snažit být stručná. Předkladatelka správně předpokládala, že jako zpravodajka souhlasím se stanoviskem vlády, uvedeným v tisku č. 268/1. Dovolte mi, abych z něj citovala několik poznámek právě v těch oblastech, o kterých se zmínila paní předkladatelka ve svém úvodním slově, kde polemizovala se stanoviskem vlády.Návrh zákona, který s vydáním platebního rozkazu spojuje povinnost soudu usnesením zablokovat a zadržet peněžní prostředky na účtu žalovaného u peněžního ústavu nebo výplatu pohledávky nebo část mzdy, je neorganickým zásahem do procesní úpravy. Blokace účtu či zadržení části mzdy nebo výplaty pohledávky žalovanému jsou typická opatření související s nařízením výkonu rozhodnutí, která jsou spojena s obdobím mezi nařízením výkonu rozhodnutí a právní mocí tohoto rozhodnutí.
Návrh v tomto směru je v rozporu s rozlišením nalézacího řízení a řízení o výkonu rozhodnutí a prostředky, které jsou vyhrazeny pro soudní vynucení již vykonatelné uložené povinnosti spojuje s vydáním nepravomocného rozhodnutí v tzv. nalézacím řízení, a to ještě v nalézacím řízení zkráceném.
Dále zde paní předkladatelka říkala, že nesouhlasí s tím, že je zde nejasný vztah k navrhovanému institutu předběžného opatření. Já se domnívám, že stanovisko vlády v tom zní zcela jasně a má pravdu. Návrh by umožňoval, aby se žalobce podle svojí úvahy rozhodoval, zda podat návrh na předběžné opatření nebo vydání příkazu. Vzhledem k tomu, že s výjimkou tvrzení o existenci peněžní pohledávky a o podání návrhu na vydání příkazu nespojuje návrh s tímto soudním rozhodnutím žádné další podmínky. Úprava by v praxi vedla jednoznačně k prioritě podávání návrhů na vydání příkazu. Tím by byl popřen smysl institutu předběžného opatření.
Další nejasnosti se týkají části exekutivního řízení, ustanovení opatrovníka a dalších věcí ohledně pracovního procesu. Z časových důvodů nebudu zdržovat podrobným rozborem předloženého návrhu občanského soudního řádu.
Dovolte mi říci ještě jednu nebo dvě poznámky. Občanský soudní řád jako každá procesní norma je normou velice složitou. To jistě nikdo popírat nebude. Myslím si, že by v poměrně dohledné době měla být sněmovně předložena rekodifikace občanského soudního řádu, která by se týkala všech oblastí občanského procesu. Nemohu ale souhlasit s neustálými dílčími novelizacemi této složité procesní normy, ať už jsou podávány vládou či poslanci. Kolegové, kteří mne znají dlouho, vědí, že v tomto směru opravdu nerozlišuji. Z těchto důvodů navrhuji návrh poslanců Zdeňky Rujbrové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zamítnout.
A úplně na závěr mi dovolte říci - uvědomuji si, že oba návrhy, jak návrh minulý, který zde předkládala paní poslankyně Rujbrová, tak i tento je veden zcela upřímnou snahou jakýmsi způsobem zrychlit občanské soudní řízení, zrychlit rozhodování soudů v obchodní oblasti. Víme všichni, že zde soudy rozhodují opravdu velmi pomalu a asi si přejeme, aby soudy v této oblasti rozhodovaly rychleji. Já v tomto směru s předkladateli souhlasím. Nicméně poj"me řešit pomalé rozhodování obchodních soudů tam, kde to řešit lze. Poj"me to řešit reformou obchodního soudnictví a nepouštějme se do jiných návrhů novel.
Děkuji vám.
(Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Dámy a pánové, prosím o klid. Máme za sebou vzrušené dny. Doufám, že pomůže situaci, když vám sdělím, jak se věc vyvíjí v tomto okamžiku. Mám v úmyslu nechat běžet dál jednání ještě několik minut. Věřím, že rozprava k tomuto bodu nebude příliš dlouhá. Co se týká návrhu zákona o územní bezpečnosti České republiky, některé kluby žádají o schůzku klubů k tomuto bodu. Já bych si vám po případném dokončení tohoto bodu dovolil navrhnout, abychom projednali - věřím že krátký a nekonfliktní - bod "poplatky za odpadní vody" a poté na žádost některých klubů bych si dovolil nevyhlašovat pauzu na přestávku pro jednání klubů, ale ukončit jednání. Prosím, berte toto v úvahu. Pokuste se udržet pozornost ještě několik minut. V tomto okamžiku se hlásí pan kolega Matulka. Abych mu mohl udělit slovo, otevírám před tím rozpravu. Faktická poznámka pana kolegy Matulky.(Hluk v sále.) Dámy a pánové, prosím o klid.
Poslanec Dalibor Matulka:
Dámy a pánové, u předminulého bodu, když hovořila paní ministryně Parkanová, paní kolegyně Röschová, paní kolegyně Rujbrová, nikdo je neposlouchal. U minulého bodu, když hovořila kolegyně Rujbrová, kolegyně Röschová a kolega Šimůnek, nikdo je neposlouchal. U tohoto bodu, když hovořila kolegyně Rujbrová, kolegyně Röschová, nikdo je neposlouchal. Na to, že vláda má pravidelně jako na klíček, na setrvačník negativní stanovisko ke všem opozičním poslaneckým návrhům - s výjimkou jednoho z poslední doby - jsme už zvyklí. Ale nejsme snad zvyklí na to, jak moc se neposloucháme. Já chci v tuto chvíli, teď hned, dát procedurální návrh, protože nikdo neposlouchal zřejmě včera slova pana exministra Zieleniece, on vám to řekl a vy ho neposloucháte dodnes, dneska vám to jasně vysvětlil kolega Šimůnek, jasnější už to nemohlo být (u minulého bodu), a neposloucháte, aby se teď hned hlasovalo o jednom mém procedurálním návrhu - přerušit tento bod a současně schůzi Poslanecké sněmovny do přespříštího úterý 14.00 hodin. Prosím, pane předsedající, abyste to chápal jako jeden návrh a dal o něm hlasovat ihned.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
To by pane kolego bylo v rozporu se zákonem, jak jistě víte. Pánové, já bych rád, aby se sem nehrnul další zástup gentlemanů, kteří nabádají ke klidu a pořádku. Já souhlasím s mnohým, co zde zaznělo. Faktickou poznámkou je možno reagovat na průběh rozpravy. Rozprava ještě nezačala vystoupením prvního přihlášeného. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Chobot:
Já bych chtěl prohlásit k panu kolegu Matulkovi, že já jsem pozorně poslouchal.(Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Takových nás bylo víc. Dámy a pánové, do rozpravy je přihlášen pan kolega Petr Šimůnek. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Šimůnek:
Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, stojíme u podobného problému jako v minulém bodě. Tato předkládaná novela navrhuje urychlení a zefektivnění soudního řízení. Smyslem této novely občanského soudního řádu je prostřednictvím některých nových procesních prostředků usnadnit situaci věřitelů, tedy fyzických i právnických osob při vymáhání pohledávek. Zde se jedná o zablokování účtů. Znovu prakticky vysvětlím. Jestliže věřitel nemůže dostat dlužnou částku z dlužníka, pak mu opravdu nezbývá nic jiného, než ho zažalovat. Aby se toto mohlo řešit, musí být dlužník předvolán k soudu. A bude předvolán ve chvíli - prakticky o tom ví - když mu přijde obsílka. Samozřejmě, že není pozván hned teď nebo na druhý den. Ale mnohdy je tam prodleva až tří měsíců. To znamená, že tento člověk stačí pokrývat nějakým způsobem dluh - jemu stačí, když bude platit třeba 100, 200 Kč týdně, u soudu projeví zájem dluh zaplatit, projeví lítost a věřitel znovu končí s tou nadějí. Bude velice dlouho trvat, jestli dostane tuto částku zpátky, jestli ji vůbec někdy dostane. To je hlavní důvod, proč navrhujeme tuto novelu s kolegyní Rujbrovou. A proto znovu vás žádám, abyste podpořili novelu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji kolegu Šimůnkovi. Slova se ujme pan kolega Filip.
Poslanec Vojtěch Filip:
Pane předsedající, dámy a pánové, já nechci nic dramatického. Jen podotýkám, že to, co tady přednesl kolega Matulka byl návrh můj jako předsedy poslaneckého klubu, který místopředseda poslaneckého klubu přednesl podle § 54 odst. 9. Já bych vás chtěl požádat, pane předsedající, abyste o tom dal hlasovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Pan předseda klubu mě jen tak zkouší, jestli nepodřimuji společně s některými ostatními. Samozřejmě, že pan kolega Matulka se ani slůvkem nezmínil o tom, že zastupuje klub. Navíc teprve v tomto okamžiku je tento návrh procedurálního charakteru regulérní, protože ho přednesl předseda klubu.(Hluk v sále.)
Pánové, vy tady vystupujete na mikrofon v jednací síni, hovoříte o gentlemanství, tak se také při tom pozorujte.
(Veselost.)
Zazněl procedurální návrh na přerušení tohoto bodu a přerušení jednání Poslanecké sněmovny do úterý 4. listopadu. Prosím, abyste se zaregistrovali. Myslím si, že řešením tohoto návrhu ztratíme více času než dokončením jednání o příslušném bodu. Nicméně se ptám:
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo..., uvidíme časem kolik. Kdo je proti?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 65 pro, 76 proti. Šlo o hlasování, jehož číslo stenozáznamu sdělí obsluha technického zařízení (číslo 302).
Dámy a pánové, uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Konstatuji, že zde zazněl návrh na zamítnutí, který přednesla paní kolegyně Röschová. O tomto návrhu rozhodneme v tomto okamžiku.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 303. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Hlasování skončilo. Tento návrh nebyl přijat, 85 pro, 92 proti.
(Námitky z pléna.) Omlouvám se, 82 proti. Kvorum bylo 88.
Dámy a pánové, rozhodneme nyní o přikázání výborům. Zazněl návrh na přikázání ústavně právnímu výboru. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Je to hlasování č. 304. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 145 pro, 6 proti.
Hlásí se pan kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal:
Pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o dopad této novely na celou hospodářskou sféru, navrhuji, aby tento zákon byl také přikázán k projednání hospodářskému výboru.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Ještě někdo se hlásí s návrhem na rozšíření přikázání? Není tomu tak. Rozhodneme o návrhu pana kolegy Vymětala.Kdo je pro další přikázání, tak jak zaznělo, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Je to hlasování č. 305. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 87 pro, 45 proti.
Dámy a pánové, nebude-li námitek, dovoluji si jako další otevřít poslední bod našeho dnešního jednání a to je
45.
Vládní návrh zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
/sněmovní tisk 290/ - prvé čtení
Žádám pana ministra Jiřího Skalického, který z pověření vlády předložený návrh uvede, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře. Dámy a pánové, prosím o klid.
Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický:
Děkuji pane předsedající. Dámy a pánové, předkládám vám návrh zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, který představuje výraznou modernizaci v současné době platného systému úplat za vypouštění odpadních vod, upraveného nařízením vlády č. 35/1979 Sb. Tento předpis je již zastaralý a nevyhovuje současným potřebám ochrany vod. Stávající sazby úplat již nevyvíjejí dostatečný ekonomický tlak na likvidaci rozhodujících druhů znečištění v odpadních vodách, ani na snižování jejich objemu.Pro řadu znečišťovatelů je dnes vlivem inflace ekonomicky výhodnější platit poplatky za vypouštění bez jejich čištění, než provozovat čistírny odpadních vod.
Platná právní úprava již nevyhovuje také proto, že zpoplatňuje jenom některé základní druhy znečišťujících látek, jejichž zneškodnění je dnes už u většiny zdrojů v podstatě vyřešeno vybudováním základního mechanicko-biologického čištění.
Požadavky ochrany vod v České republice jednoznačně ukazují na nezbytnost snižování obsahu dalších škodlivých látek působících problémy v jakosti vod, zejména látek způsobujících eutrofizaci. U organického znečištění je třeba přejít na modernější a komplexnější ukazatel chemické spotřeby kyslíku. Dále je třeba motivovat k odstraňování nejnebezpečnějších těžkých kovů, jako je rtuť a kadmium, které způsobují kontaminaci kalů a sedimentů a odstraňovat nebezpečné organické látky vznikající ve větším množství v některých výrobách, tzv.absorbovatelné organické halogeny.
Předkládaný návrh zákona uvedené zařazuje mezi zpoplatněné ukazatele a tím ekonomicky motivuje k minimalizaci jejich vypouštění. Případným snahám o ředění odpadních vod, s cílem vyhnout se placení poplatků, se čelí zpoplatněním objemu vypouštění odpadních vod v m3 sazbou 10 haléřů za m3, což by mělo situaci výrazně zlepšit.
Proti současné právní úpravě přináší návrh zákona několik dalších změn, jako je zjednodušení výpočtů poplatků, zrušení neprůhledného a složitého placení přirážky, zvyšuje se částka, na niž se vztahuje odklad placení a možnost užití poplatku z 60 na 80 % celkové částky v případech, kdy znečišťovatel realizuje opatření k minimalizaci vypouštěného znečištění.
Správa poplatku bude rozdělena mezi finanční úřady jako instituce schopné nejefektivněji zajistit výběr a vymáhání těchto poplatků, a na druhé straně Českou inspekci životního prostředí jako garanta věcné správnosti poplatků při jejich ukládání.
Dámy a pánové, doporučuji, abyste propustili návrh tohoto zákona do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal určený zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Libor Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek:
Dámy a pánové, vidím, že pozornost stále klesá. Budu proto velmi stručný. Považuji tento zákon za krok vpřed směrem k dalšímu zlepšení čistoty našich vod už proto, že dvě třetiny pitné vody získává Česká republika z vody povrchové.Je dobře, že tento zákon se snaží zpoplatnit některé další ukazatele, které by měly vést ke zlepšení kvality pitné vody.
V zákoně jsou, podle mého soudu, dvě riziková místa: je to snaha zpoplatnit objem vypouštěných odpadních vod, proti které protestuje průmysl. Domnívám se, že poplatky za objem se snaží podchytit zbytkové znečištění, které velké podniky do řek přinášejí, snaží se zabránit ředění odpadních průmyslových vod. Je to vlastně solidarita velkých s malými, protože velké zdroje, zvláště komunální, dostaly peníze na čistírny odpadních vod aspoň zčásti ze státního rozpočtu.
Druhou oblastí je otázka tlaku na střední znečišťovatele, protože po roce 2002 dojde k výraznému zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod, zvláště pro zdroje střední, tj. pro obce od 2 do 10 000 obyvatel, protože ostatní města už čistírny vod v té době vybudované mít budou.
Pro mne je to otázka k další diskusi, protože jsem přesvědčen, pokud stát není finančně schopen podpořit výstavbu čistíren odpadních vod, zvláště v menších obcích, neměl by je neúměrně zatěžovat placením poplatků za vypouštění. Aby obce nakonec nedošly k tomu, že budou platit jenom základní provoz, to, co na ně stát přenesl, a nebudou mít prostředky pro vlastní rozvoj. To je, myslím, otázka druhého čtení.
Proto navrhuji tento vládní návrh zákona propustit do druhého čtení a přikázat výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Chobot. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec František Chobot:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je předkládán vládní návrh zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod. Navržené poplatky mají nahradit dosavadní úplaty za vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod. Budou je platit producenti odpadních vod, kteří vypouštějí odpadní vody do toků.Navrhované poplatky i stávající úplaty jsou zahrnovány do celkové produkce u odpadních vod z měst a obcí do stočného.
Po dobu výstavby čistíren odpadních vod je možno část úplat používat k financování jejich výstavby. Péče o čistotu vod za použití ekonomických nástrojů je v zásadě správná. Otázka je, zda je současná doba nejvhodnější pro vydání této normy, která se projeví ve zvýšení cen stočného u obyvatelstva a zvýšení nákladů na produkci průmyslu. Zejména proto, že stále není předložena novela vodního zákona, tedy základní normy vodního hospodářství. Další zákony by na tento předpis měly navazovat.
Předložený návrh zákona je nevyvážený, neboť povinnost platit poplatky budou mít i ti, kteří odpadní vody v souladu s platnými předpisy čistí.Měla by tedy platit zásada, ať platí ten, kdo znečišťuje vody nad rámec platných povolení.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, legislativa Evropské unie neobsahuje žádný předpis obdobného obsahu a sankcionováni jsou tedy ti, kteří neplní příslušná povolení a limity.
Nově je zaváděna povinnost platit i za objem vypouštěných odpadních vod. S tím nelze souhlasit, neboť tato voda je již zaplacena v ceně vody odebrané a promítne se i v poplatku za znečištění. Lze tak nabýt dojmu, že jde o naplnění Státního fondu životního prostředí, bez ohledu na úroveň čištění odpadních vod. Také navrhovaná platnost uvedeného zákona k 1.1.1998 je s ohledem na výše uvedené předčasná.
Proto navrhuji sněmovně, aby tento vládní návrh zákona vrátila vládě k přepracování.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu kolegovi Chobotovi. Rozpravu končím vzhledem k tomu, že se do ní dál nikdo nepřihlásil. Padl zde návrh na vrácení tohoto návrhu vládě k přepracování.Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 306. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 77 pro, 79 proti.
Dámy a pánové, kdo je pro přikázání tohoto návrhu výboru pro životní prostředí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 307. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 140 proti, 1 proti.
Pan kolega Mach se chystá navrhnout zemědělskému výboru? Ano.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 308. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 98 pro, 20 proti.
Tím jsme projednali tento bod. Já vám děkuji. Těším se s vámi nashledanou v úterý 4. listopadu ve 14 hodin.
(Schůze přerušena v 15.22 hodin.)
***