Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Přítomno: 200 poslanců

(Schůze zahájena ve 14.03 hod.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vítám vás na dnešním zasedání, prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli přistoupit k dalšímu jednacímu bodu, což je Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1998. Jedná se o první čtení. Dámy a pánové, prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami. V úvodu jednání bych vás rád informoval o výstupu z jednání porady předsedy sněmovny s místopředsedy a předsedy poslaneckých klubů.

Pro stenozáznam uvádím, že pan kolega Gross má náhradní kartu číslo 22 a že paní poslankyně Zdeňka Horníková je omluvena z důvodu nemoci a pan ministr Martin Říman se omlouvá z dnešního jednání, protože doprovází pana prezidenta na pracovní cestě.

Dámy a pánové, prosím o klid. Pan poslanec Gongol má náhradní kartu číslo 24.

Dovolte, abych vás seznámil s procedurálním návrhem, který podrobíme hlasování na začátku dnešního jednání, a to, abychom za první čtení státního rozpočtu, zkráceně řečeno, zařadili z pragmatických důvodů a také proto, abychom byli schopni vyexpedovat zákony po 3. čtení druhé komoře našeho parlamentu, všechna třetí čtení - výjimky platí samozřejmě pro body, o kterých jsme rozhodli hlasováním v minulém týdnu, kdy jsme rozhodli, že druhé čtení jednoho návrhu zákona bude prvním bodem zítřejšího odpoledne, první čtení, kde je předkladatelem pan kolega Filip, bude v pátek ráno atd. a abychom tedy pokračovali třetími čteními dnes po návrhu státního rozpočtu s tím, že na začátek bloku třetích čtení bude rozhodování o návrhu zákona o VÚSC. Předsedové klubů nebo zástupci klubů byli o tomto návrhu informováni na dnešní ranní poradě - tento návrh se setkal se souhlasem.

Kdo je tedy pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 135. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 86 pro a 63 proti. Já věřím, že předsedajícímu připravíte ještě mnohá milá překvapení v průběhu schůze.

Dámy a pánové, pan kolega Nájemník má náhradní kartu číslo 21.

Prvním bodem, kterému se budeme věnovat v dnešním odpoledni je tedy

Jedná se o první čtení.

Vládní návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 287. Z pověření vlády návrh uvede ministr financí pan Ivan Pilip, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, vláda mě pověřila, abych jejím jménem odůvodnil vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1998, který je dnes připraven k projednávání.

Tento klíčový hospodářsko-politický dokument hodnotí současný ekonomický vývoj a zároveň formuje hlavní cíle a směry ekonomické a finanční politiky státu pro rok 1998.

V souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se dnes - vzhledem k tomu, že jde o první čtení návrhu tohoto zákona - zaměřím na hodnocení ekonomického vývoje v roce 1997 a jeho predikci na rok 1998 a na hlavní zásady rozpočtové politiky vlády na příští rok, na navrhovanou výši příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu na rok 1998 a konečně na vztah státního rozpočtu k rozpočtům okresních úřadů a k rozpočtům obcí.

Paní poslankyně, páni poslanci, předkládaný návrh státního rozpočtu reaguje na vývoj české ekonomiky v posledních měsících, kdy bylo charakteristické zpomalení ekonomického růstu a zeslabení výkonů produkčních odvětví ekonomiky. Restriktivní monetární politika centrální banky a stabilizační hospodářská politika vlády, které ve shodě reagovaly na ekonomické problémy, zejména zesílené na jaře t. r., preferovaly obnovení vnější rovnováhy a zpomalení inflace, a to i za cenu přibrzdění ekonomického růstu.

Ekonomický vývoj státu byl navíc ovlivněn i červencovými katastrofálními záplavami na Moravě a ve východních Čechách.

Proti výchozím ekonomickým předpokladům státního rozpočtu na rok 1997 je růst základního ukazatele ekonomického výkonu země, tedy hrubého domácího produktu, podstatně nižší. Je třeba zdůraznit, že při sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 1998 vláda na základě aktuálních analýz vychází z odhadu meziročního růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách roku 1997 na úrovni 101,2 % a pro rok 1998 předpokládá růst ve výši 2,2 %.

Zároveň vláda předpokládá a navrhuje další snižování podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Je třeba zdůraznit, že jde o pomalejší růst ekonomiky, ale nikoli o stagnaci a tím méně o krizi ekonomiky. Je také nutné vidět, že zároveň působí i některé pozitivní faktory z významné části také jako důsledek změn v hospodářské politice vlády schválených na jaře t. r.

Podařilo se zpomalit rychlý nárůst domácí poptávky, který byl významným prvkem vnější nerovnováhy. Ve 2. čtvrtletí 1997 se index vyjádřený ve stálých cenách dokonce dostal těsně pod úroveň 100 %. Je nutné říci, že krátkodobě toto pozitivní snížení je vyvažováno nižší intenzitou investiční činnosti.

Zpomalení ekonomického růstu se v posledních měsících projevovalo také v hlavních produkčních odvětvích ekonomiky. Na začátku t. r. došlo k poklesu výkonu průmyslu. Jeho oživení ve 2. čtvrtletí se odrazilo v růstu průmyslové produkce za I. pololetí t. r. o 0,5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 1996.

Obdobný vývoj lze pozorovat také ve stavebnictví, i když data měřená do konce pololetí znamenala zaostání produkce proti minulému roku o 1,2 bodu a tato tendence se mírně zlepšovala v měsících následujících.

Spotřeba domácností i nadále rostla, ve 2. čtvrtletí reálně o 5,6 % a stále vykazovala o mnoho vyšší dynamiku než ekonomický růst. V I. pololetí t. r. se také ještě prohlubovala nerovnováha vztahu vývoje mezd a výkonů. Růst mezd vyvolával vyšší tlaky na zvyšování cen výrobců, což kromě jiného při velké cenové konkurenci dovozu působilo na snižování zisků podniků. Proto také byly právě tímto směrem zaměřeny některé hlavní principy současné fiskální politiky vlády, které v mnohém také nachází odraz i v takto navrženém návrhu státního rozpočtu.

Paní poslankyně, páni poslanci, dalším vážným problémem, kterému vláda věnuje velkou pozornost, je vývoj míry inflace. V této souvislosti je nutné krátce charakterizovat nejnovější cenový vývoj.

Ve druhé polovině května česká koruna podlehla tlakům a bezprostředně po změně kurzového režimu a přechodu na řízený flowting s vazbou na německou marku oslabila proti německé marce i americkému dolaru zhruba o 8 %. Toto oslabení se ještě výrazněji neprojevilo v růstu červnových a červencových spotřebitelských cen, naopak pokračovala tendence ve zpomalování míry inflace. Mimořádné nákupy za zničené uskladněné či vypěstované potraviny v zaplavených oblastech, zpožděný efekt kurzových změn na cenách dováženého zboží spolu se zvýšením cen potravin o 0,6 % se projevil v srpnovém meziročním cenovém růstu. Obdobný vývoj pokračoval také v září, kdy se hladina spotřebitelských cen zvýšila o 0,6 % při růstu cen potravin o 0,7 %. Zároveň zde výrazněji zapůsobil vliv deregulací provedených v červenci t. r., jehož vliv je možné odhadnout na 3 % meziměsíční změny růstu inflace.

V návrhu rozpočtu na rok 1998 proto odhadujeme, že míra inflace v roce 1997 dosáhne úrovně okolo 8,5 % a v roce 1998 se vlivem rychlejšího postupu v uvolňování regulovaných cen zvýší na 9 %. Očekáváme však, že zároveň zapůsobí protisměrný pohyb určitého utlumení domácí poptávky a že bude znamenat zeslabení tlaku na nárůst jádrové inflace a že proto i přes rozsáhlejší deregulace růst inflace nepřekročí odhadovaných 9 %.

Dalším významným problémem ekonomiky je otázka nezaměstnanosti. Česká ekonomika dlouhodobě vykazovala velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti zároveň ovšem při vysokém růstu mezd s mnohdy negativními dopady na produktivitu práce. V porovnání se situací v mnoha státech Evropské unie je tuzemská míra nezaměstnanosti samozřejmě s výjimkou některých regionů stále relativně nízká. Vláda však sleduje tendenci k jejímu zvyšování. Míra nezaměstnanosti se zvyšovala při obvyklém sezonním kolísání již v průběhu I. pololetí, v červenci překročila 4,3 % a v září dosáhla 4,8 %, což byla při relativně nízké úrovni proti jiným zemím nejvyšší úroveň v novodobé historii České republiky. Vláda očekává, že i v této oblasti dojde k jistému nárůstu, že dojde v příštím roce k překročení 5 % a že průměrná míra nezaměstnanosti se bude pohybovat na úrovni 5,4 %, že však zároveň tato nezaměstnanost bude znamenat tlak omezující, stále přetrvávající i když snížený předstih růstu mezd před výkonem. Již v I. pololetí t.r. se zpomalil nárůst průměrných mezd v průmyslu i ve stavebnictví, kde dosáhl 113,8 %, avšak i tak ještě index produktivity práce zaostával o něco více než 8 %.

Dynamika průměrné mzdy však klesala v obou čtvrtletích a předběžné údaje za 3. čtvrtletí ukazují, že relativní nárůst mezd se blíží k úrovni 11,5 %. Vláda proto očekává, že dojde ke vzájemné interakci mezi určitým nárůstem míry nezaměstnanosti a snižováním tlaku na nadměrný nárůst mezd, který by spolu s opatřeními vlády ať už rozpočtovými či dalšími měl znamenat vyvážení mezi nárůstem produktivity práce a nárůstem mezd v příštím období. Vláda tento úkol považuje za jeden z klíčových, považuje ho také za jeden z nosných pro návrh rozpočtu příštího roku, a proto také očekává a bude usilovat o to, aby nárůst platů a celkových příjmů nepřesáhl 7,8 % ve srovnání s letošním rokem.

Zároveň bude sledovat údaje o vývoji nezaměstnanosti a také jednotlivé položky určené na tuto oblast počítají s odhadovaným nárůstem.

Dalším a v mnohém znepokojujícím jevem naší ekonomiky v posledních měsících, a zde spíše letech, byl především vývoj vnější nerovnováhy, tedy běžného účtu platební bilance a v jeho rámci zvláště obchodní bilance. Již bylo řečeno, že vláda se v přijatých opatřeních zaměřila zejména na obnovení vnější rovnováhy naší ekonomiky. Zlepšování exportní schopnosti a zpomalení dynamiky dovozu v důsledku nižší domácí poptávky a zvýšení cenové konkurenční schopnosti tuzemské produkce v důsledku květnového oslabení koruny a restriktivních zásahů vlády do státního rozpočtu už také pozitivně ovlivnily vývoj salda zahraničního obchodu, kde předběžná data za poslední měsíc, tedy za měsíc září, naznačují, že poprvé dochází ke zlepšení salda ve srovnání s loňským rokem.

Druhou podstatnou změnou, která se projevuje v posledních měsících tohoto roku, je narůstající podíl vývozu do států s vyspělou tržní ekonomikou. Běžný účet nicméně za první pololetí t. r. vykazuje záporné saldo ve výši 1,9 mld. amerických dolarů a do konce roku 1997 předpokládáme jeho zvýšení na 3,6 mld., tedy zhruba na 7 % hrubého domácího produktu. Již zde se však objevují tendence ke zlepšení a v příštím roce odhadujeme, že celkové pasívum běžného účtu se bude pohybovat maximálně na úrovni 6 % hrubého domácího produktu, a to jak díky opatřením rozpočtové politiky, tak díky některým dalším krokům, navazujícím ekonomickým krokům vlády.

Paní poslankyně a páni poslanci, dříve než se budu zabývat samotným vládním návrhem státního rozpočtu na rok 1998, považuji za nezbytné poněkud šířeji, než je obvyklé při takovéto příležitosti, se zabývat rozpočtovým vývojem ve výchozím, tedy letošním roce, neboť právě on a celkový letošní ekonomický vývoj výrazným způsobem ovlivňuje zaměření rozpočtové ekonomiky v příštím roce.

Chci připomenout některé skutečnosti. Státní rozpočet na rok 1997 byl založen na předpokladu růstu hrubého domácího produktu o 5,4 % ve stálých cenách, když tedy jeho očekávaná dynamika pro rok 1996 činila 5,2 %. Z toho vycházel i předpokládaný nárůst příjmů pro tento rok, který byl odhadován na 11,8 %. S ročním odstupem je nutné konstatovat, že tyto optimistické prognózy se nenaplnily, neboť nebyly včas zachyceny všechny tendence v reálné ekonomice, zejména tendence k poklesu dynamiky růstu v závěru roku 1996 a v roce 1997 snížení odhadovaného růstu 5,4 až k našemu dnešnímu odhadu na úrovni zhruba 1,2 %. Tyto tendence byly vládou zachyceny a vláda na ně zareagovala ve svých opatřeních a ve svých krocích v dubnu a květnu letošního roku a v této souvislosti přes veškeré přiznání toho, že by pro vývoj ekonomiky bylo lépe zachytit a reagovat na tyto tendence dříve, je nutné říci, že už v této chvíli se potvrzuje, že kroky přijaté v dubnu a květnu tohoto roku přinášejí své první pozitivní efekty.

Vláda si je vědoma, že tyto kroky znamenaly i významné restriktivní zásahy do ekonomiky na úrovni 7,7 % pro tento rok a že znamenaly i některé zásahy do dalších i zákonných norem, včetně některých, které vláda projednává a projednávala na této schůzi. Je však také nutno říci, že pozitivní efekty, které, jak se zdá, se potvrzují v těch posledních týdnech a několika málo měsících jako reakce na ozdravná opatření vlády z jara t. r., budou plně funkční, pouze budou-li následovat další kroky, a pokud také rozpočtová restrikce bude respektovat vládou navržený 18měsíční ozdravný rozpočtový program, na něj navazující další kroky, korekce hospodářské politiky vlády. Je nutné říci, že tyto záměry vlády byly ještě více ztíženy, když po tzv. druhém balíčku, kdy byla v podstatě zajišťována vyrovnanost rozpočtového hospodaření, přišla povodňová katastrofa na velkém území ČR, která znovu vyhrotila problémy ekonomiky a zejména státního rozpočtu, protože vedle nutnosti vynaložení určitých výdajů znamenala také výrazné dopady na příjmové stránce státního rozpočtu. Vláda spolu s parlamentem na tyto účely vyčlenila prostředky ve výši 12,9 mld. korun, a to v rozhodující míře z mimorozpočtových zdrojů, a zhruba ve stejné výši, přesněji kdesi na úrovni 13,5 mld., je nutné očekávat také propady na příjmu daní, které s největší pravděpodobností vyústí v o něco větší než desetimiliardový schodek státního rozpočtu v závěru t. r.

Vzhledem k tendenci mírného zvyšování deficitu ve sféře municipalit, neboli jednotlivých obcí, a také s ohledem na dopady povodní právě na řadu samospráv, je nutné říci, že náš odhad vychází z toho, že v širším pojetí, tedy i po zahrnutí dalších součástí veřejných rozpočtů, letošní rozpočet skončí deficitem ve výši zhruba 25 - 27 mld. korun, tedy na úrovni 1,7 % hrubého domácího produktu. Je nutné říci, že tento vývoj znamená zvýšení tlaku na stabilitu ekonomiky a že bude, byť i v kontextu s celkovým ekonomickým vývojem letošního roku vnímán i mezinárodním, finančním a koneckonců i politickým společenstvím. Je proto nutné připomenout, že úsilí vlády a politické reprezentace o potvrzení vůle k mnoha krokům v hospodářské politice, včetně restriktivních opatření státního rozpočtu, mohou hrát významnou roli pro zvýšení důvěry v českou ekonomiku jako celek a k obnovení jejího výkonu. Je proto cenné, že vláda předkládá ve shodě návrh vyrovnaného rozpočtu a očekáváme, že jako jistý test vůle reagovat na příznivý vývoj ekonomiky bude diskutováno také v parlamentu.

Jedním z klíčových bodů, který byl při přípravě rozpočtu diskutován, a který je nutné, pardon, nebo v němž je nutné shodu považovat za obzvláště cennou, je otázka jeho vyrovnanosti a způsobu jejího zajištění. Princip vyrovnanosti má mimořádný význam v podmínkách roku 1998, a to nejen pro fiskální, ale i měnový vývoj a je nutné říci, že při optimálním vývoji ekonomiky nebo jiných parametrů ekonomiky by bylo žádoucí, kdyby se podařilo tento rozpočet koncipovat jako mírně přebytkový.

Nicméně je nutné respektovat i některé objektivní tendence vývoje ekonomiky, zejména v oblasti dalších částí veřejných rozpočtů, kde zásahy vlády a parlamentu mohou být pouze dílčí. Je proto nutné očekávat dílčí deficit veřejných rozpočtů a říkám-li dílčí, tak proto, že náš odhad se pohybuje na úrovni 17,2 miliardy korun, tedy asi 0,9 % hrubého domácího produktu. Tato tendence je negativní. Vláda se ji svými kroky bude snažit a již snaží čelit, ale právě pro tyto tendence je nutné připomenout a podtrhnout, že klíčový signální efekt, jak pro zahraniční pozorovatele, kteří hodnotí vývoj naší ekonomiky a tím potažmo pro stabilitu měny a dalších parametrů ekonomiky, tak ale také jako signální efekt pro chování dalších subjektů v české ekonomice je nesmírně žádoucí, aby nejvýznamnější složka veřejných rozpočtů, tedy rozpočet státní, byl schválen jako vyrovnaný.

Vláda proto předkládá návrh, který počítá s objemem příjmů i výdajů státního rozpočtu pro rok 1998 na úrovni 536 miliard 600 milionů korun, tedy ve srovnání s rozpočtem roku 1997, zvýšení o 8 %, ale ve výdajích pouze o 4,9 %.

Je nutné říci, že vláda věnovala mimořádnou pozornost odhadu rozpočtových příjmů, do kterých promítla také vlivy předpokládaných novel zákona o daních a vláda maximálně usilovala o realistický a velmi opatrný odhad příjmů státního rozpočtu pro příští rok, protože zejména s ohledem na stabilitu ekonomiky a na stabilitu fungování hlavně rozpočtové sféry, považujeme zejména za potřebné vyloučit riziko nutných opětovných škrtů ve výdajích v průběhu příštího roku. Tento přístup však zároveň rozhodně neznamená příklon k opačnému extrému, tedy k podhodnocení příjmů, neboť to by při vyrovnaném rozpočtu omezovalo i ty oblasti výdajů, které vláda chtěla prioritně podpořit, zejména s ohledem na hlavní záměry, o kterých budu hovořit dále.

Každá příjmová položka a faktory ovlivňující její vývoj byly všestranně analyzovány včetně tendencí jejího vývoje v předchozích letech a užší nebo volnější vazby na vývoj reálné ekonomiky. Vláda je přesvědčena o tom, že při daných informacích a prognózách příštího roku je v rámcové položce celkový objem příjmů rozpočtu a jeho složek realisticky a objektivně odhadnut. Zároveň vláda odmítá některé názory, které na základě povrchního posouzení vývoje daňových nedoplatků ústí v tvrzení o rezignaci na výběr daní. Právě naopak. Ministerstvo financí intenzivně připravuje opatření ke snížení nedoplatků a k upevnění daňové discipliny vůbec. Tvrdší kurz vůči neplatičům bude nastoupen nejen v daňové oblasti, ale také při výběru pojistného příslušnými orgány, což by mělo nalézt oporu i v příslušných legislativních změnách. Zároveň je ale nutné říci, že Ministerstvo financí při návrhu tohoto rozpočtu vycházelo z realistických odhadů možného odblokování nedobytných pohledávek na daních z realistického očištění celkové sumy evidovaných nedoplatků na daních a tomu také přizpůsobilo odhad celkových příjmů pro rok příští.

Pokud jde o oblast výdajovou, z výše řečeného vyplývá, že vzhledem k uvažovanému objemu příjmů bylo nezbytné tuto politiku koncipovat jako přísně úspornou. Svědčí o tom již samotný nárůst výdajů, který znamená snížení přerozdělování prostřednictvím státu a reálný pokles výdajů státu jako celku. V rámci výdajů státu jde zejména o vývoj mzdových nákladů a ostatních věcných výdajů, kde se počítá s jejich stejnou úrovní v nominální hodnotě, pokud jde o objemy jako v roce 1997. Zejména ve mzdových výdajích jde o výrazný signál na podporu záměru vlády snížit dynamiku objemu mezd v celém hospodářství a tím snížit i dynamiku poptávky po spotřebě, ať už domácností nebo vlády.

Pro snížení napětí v ekonomice a k přibrzdění inflačních tlaků je to zcela nezbytný a jediný možný krok. Prostřednictvím zástupců státu bude vláda také prosazovat stejnou politiku v podnicích s majetkovou účastí státu, a to tak, aby v této oblasti byl harmonizován, sladěn nárůst mezd s růstem produktivity práce.

Nyní mi dovolte, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abych od určitých principů rozpočtové politiky přešel k některým konkrétním charakteristikám předpokládaného návrhu státního rozpočtu. Nejprve tedy konkrétně k příjmové straně. Objem příjmů státního rozpočtu, jak již bylo řečeno, ve výši 536,6 miliard korun znamená zvýšení o 39,8 miliardy korun oproti příjmům očekávaným v rozpočtu letošního roku. Z hlediska struktury největší podíl 302,1 miliardy korun, tedy 56,4 % tvoří příjmy z daní a poplatků a 209,5 miliardy korun, tedy 39 % jsou příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Nedaňové příjmy přispívají 4 %, tedy a v absolutní částce 21,5 miliardy korun. Zbylých 0,6 %, tedy necelé 3 miliardy korun, jsou přijaté dotace z PHARE a převod zdrojů z prostředků malé privatizace na krytí investičních programů u restituovaných objektů sociální péče. Celková daňová kvóta, tedy podíl daňových příjmů státního rozpočtu na hrubém domácím produktu pro rok 1998 činí 20,4 % a v porovnání s minulým rokem znamená snížení o 0,9 % těchto daní. V souladu se svým programem tak vláda postupně snižuje celkové daňové zatížení subjektů.

Velmi krátce se zmíním o vývoji některých vybraných druhů daní. Nejvyšší nárůst daňových příjmů je očekáván zejména v souvislosti s přeřazením paliv a energií do seznamu komodit zdaňovaných základní sazbou u daně z přidané hodnoty. Dále je očekávána změna sazby u spotřební daně a z těch byť malých položek relativně největší nárůst je očekáván u poplatku za využívání dálnic a silnic, kde by se měly příjmy zvýšit o 0,9 miliardy. Očekávaný výnos daně z příjmů právnických osob se naproti tomu v porovnání s rokem 1997 snižuje podle našich odhadů na 88,3 %. Toto predikované snížení je především důsledkem novely zákona o daních z příjmů, s tím souvisejícího předpokládaného vyššího umořování ztrát z minulých let, do jisté míry také škod způsobených povodněmi, protože jde o zásoby a investiční majetek podniků a plné obnovení produkce a možné daňové výtěžnosti je nutné očekávat až v roce 1999.

Do značné míry se sníží také výnosy z cel, kde jsou postupně plněny podmínky k připojení k Evropské unii a závazky liberalizace zahraničního obchodu v rámci WTO a CEFTA.

V návrhu objemu příjmů je zpracován také předpoklad inkasa z pojistného na sociální zabezpečení, které se opírá o zpřísnění postupů ve správě tohoto druhu příjmů, stejně tak jako jsem o tom hovořil v otázce výběru daní.

Dámy a pánové, jak jsem už řekl, klíčovou zásadou vlády pro přípravu návrhu státního rozpočtu na rok 1998 byla a je jeho vyrovnanost. Návrh objemu výdajů znamená, že se snižuje jejich podíl na hrubém domácím produktu o 1,8 % bodu, tedy na 29,1 %. Úkolem prvního čtení zákona o rozpočtu také je zaměřit se na globální čísla, a proto už chci hovořit jen o vybraných závažných skutečnostech.

Předpokládáme, že jednotlivé výdajové položky budou detailněji diskutovány jednak při projednávání rozpočtů kapitol ve výborech a jednak ve druhém a třetím čtení tohoto návrhu zákona o státním rozpočtu. Dovolte tedy, abych se na chvíli zastavil u z hlediska struktury nejvýznamnějšího výdajového okruhu, tedy u sociálních dávek.

Sociální dávky, včetně dotací obcím na sociální dávky jimi hrazené, se svým objemem 228,7 mld. Kč se podílejí na celkovém objemu výdajů v roce 1998 plnými 42,6 %. Tedy o 1,1 % bodu více než v roce 1997. Rád bych toto podtrhl i v souvislosti s doznívajícími diskusemi o v minulém týdnu schválené novele zákona, který upravuje principy valorizace důchodu, a nedávno schválené novele, která upravuje principy valorizace sociálních dávek. Tento blok výdajů jako rozhodující mandatorní položka se na výdajové straně zvyšuje o 16,5 mld. korun. Roste tedy indexem 7,8 %, tedy výrazně rychleji než celková suma státního rozpočtu.

Spolu s ostatními mandatorními tituly spotřebovávají plných 49,1 % celkových výdajů, resp. téměř tři čtvrtiny celkového přírůstku výdajů státního rozpočtu. Tento fakt také vytváří určité strukturální napětí ve výdajích státního rozpočtu, protože objem všech ostatních druhů výdajů bylo v tomto důsledku možné zvýšit pouze o 2,4 % ve srovnání s letošním rokem.

Vláda přitom důsledně zvažovala následky svých návrhů pro další ekonomický a sociální vývoj včetně mezinárodně politických aspektů. V návrhu rozpočtu jsou jako prioritní okruhy definovány vojenské výdaje související s přípravou České republiky na vstup do Severoatlantické aliance, dále je to dopravní obslužnost, věda, výzkum a některé další oblasti.

Navrhované zvýšení výdajů ministerstva obrany je vedeno jednak již zmiňovaným úmyslem vstupu do struktur Severoatlantické aliance, ale také jako výraz politické a morální odpovědnosti za bezpečnost tohoto státu a také jako výraz spoluodpovědnost za stabilitu středoevropského regionu.

Výdaje rozpočtu na vědu a výzkum, které jsou navrženy ve výši 8,7 mld., znamenají nárůst o 11,6 % více než letos, což znamená zachování jejich podílu na hrubém domácím produktu a další usilování k naplnění cíle dosáhnout podílu 0,7 % na hrubém domácím produktu ve chvíli vstupu do Evropské unie.

Na řešení dopravní obslužnosti je v rámci neinvestičních dotací okresním úřadům vyčleněna 1 mld. korun a spolu s dalšími částkami znamená meziroční index výdajů na tuto oblast, tedy na dopravní obslužnost, 135,3 %.

Zajištění uvedených priorit znamenalo kromě jiného přehodnotit přístup k financování investic v roce 1998. Objem kapitálových výdajů krytých samotným rozpočtem je pro rok 1998 uvažován na úrovni o 7 % nižší ve srovnání s letošním rozpočtem po jeho dvojích úpravách. Je ale také nutné vzít v úvahu, že původně uvažované dotace na některé infrastrukturní programy v rozpočtu dopravy a zemědělství byly nahrazeny úvěry, které budou příslušným subjektům poskytnuty ze zdrojů Evropské investiční banky. Rozsah tohoto přesunu, který byl zohledněn také ve výdajích na úroky z rozpočtu, činí 6,2 mld. To tedy znamená, že vláda fakticky zajišťuje nárůst kapitálových výdajů o 5,4 %.

Vzhledem k tomu, že jsem se ve svém vystoupení také zabýval finančním zajištěním likvidace popovodňových škod, je nutné říci, že vláda podporuje maximální provedení prací ještě v tomto roce, zároveň však očekává výdajové tituly ve výši zhruba 5 mld. korun v roce příštím. Předpokládáme, že zhruba dvě až tři miliardy ze státních finančních aktiv nevyužitých v roce letošním, které byly určeny jako zdroje na financování těchto škod, budou převedeny k využití ke stejným účelům v roce příštím.

Veškeré výdaje spojené s řešením povodňových škod jsou důsledně evidovány. Vláda považuje za nutné tyto položky přesně vykázat, ale nepovažuje za možné ani potřebné, aby jejich financování bylo řešeno zcela samostatně vyčleněným rozpočtem.

Paní poslankyně, páni poslanci, v závěrečné části mého vystoupení mi dovolte, abych krátce charakterizoval také vztahy státního a místních rozpočtů, které jsou součástí diskuse o prvním čtení státního rozpočtu. Myslím, že není třeba zdůrazňovat společnou odpovědnost státního i regionálních rozpočtů za hospodaření veřejných rozpočtů jako celku. Vláda také nechce zasahovat nebo přímo zasahovat do finančního rozhodování místních samospráv. Je však nutné a domníváme se, že je povinností zodpovědné vlády vytvořit legislativní rámec pro všechny ekonomické subjekty, které určují rámec ekonomické stability země.

Vláda se intenzívně zabývá řešením těchto problémů a jak už jsem se zmínil, bude hledat vytvoření určitých legislativních opatření směřujících preventivně proti zadlužení měst a obcí. Předložený návrh rozpočtu totiž počítá s objemem dotací poskytnutých státem rozpočtům okresních úřadů a rozpočtům obcí v celkové částce 29,6 mld. korun, z toho 19,8 mld. běžných a 9,8 mld. kapitálových výdajů.

V rámci tzv. souhrnného finančního vztahu jsou ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1998 vyčísleny dotace rozpočtu obcí ve výši 9,35 mld. Kč, dotace rozpočtu okresním úřadům ve výši 8,55 mld. korun.

Celkový objem dotace - 17,9 miliard - zajišťuje meziroční růst o půl miliardy korun, tedy 2,8 % ve srovnání s upraveným rozpočtem roku letošního.

Vládní orientační odhad příjmů místních rozpočtů činí zhruba 132 miliard korun. Vzhledem k současné situaci ve vývoji místních rozpočtů odhadujeme schodkový výsledek jejího hospodaření pro příští rok na úrovni 9 miliard korun. Bude především na rozhodování příslušných okresů, měst a obcí, aby hledaly cesty k jejich snížení.

Chci vás při této příležitosti vyzvat, paní poslankyně a páni poslanci, abyste také při svých jednáních se zástupci regionů a samospráv prosazovali princip hospodárnosti v místních rozpočtech a nezvyšování jejich zadluženosti.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda věnovala přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 1998 mnoho složitých a náročných jednání, v nichž hledala alternativy řešení a východiska ze současné, mnohdy nejednoduché, ekonomické situace. Po různých názorových střetech a po hledání možných východisek a možných řešení předkládá návrh rozpočtu, který zde leží před vámi.

Vláda zároveň předpokládá, že schválení tohoto návrhu rozpočtu je jedním z významných předpokladů pro další posílení české ekonomiky, pro dokončení určitých ozdravných opatření, které zde byly započaty. Vláda předpokládá a staví tento státní rozpočet jako významnou úhrnnou součást celkového programu korekce hospodářské politiky, v jehož rámci vláda usiluje o urychlené dokončení transformačního procesu, o zrychlení a dokončení procesu privatizace, o zlepšení podmínek k podnikání a k podpoře exportu, o zprůhlednění situace a vytvoření standardních podmínek na finančních, tedy kapitálových, trzích a v neposlední řadě také o zpřísnění legislativního rámce včetně represí v oblasti hospodářské a finanční kriminality. Všechny tyto a mnohé další kroky vyžadují obnovenou stabilitu a obnovení důvěry v českou ekonomiku.

Jedním z klíčových bodů k ozdravění české ekonomiky a k obnovení důvěry v její výkonnost a v její budoucnost je také a zejména tento návrh, který vám vláda předkládá, a z tohoto důvodu také pevně věří, a já vás jejím jménem vyzývám, abyste takto koncipovaný návrh státního rozpočtu podpořili.

Děkuji vám za pozornost.

(Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Předložený návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který byl rozdán jako sněmovní tisk 287/1.

Prosím nyní zpravodaje rozpočtového výboru pana předsedu výboru Jozefa Wagnera, aby se ujal slova a uvedl předložený návrh usnesení a navrhl i postup hlasování o něm.

***