Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych přečetl několik pozměňujících návrhů, které souvisejí spíš s technicko-legislativními opatřeními. A budu číst rychle, takže vás příliš nezdržím.

K názvu zákona - v souvislosti s usnesením rozpočtového výboru, které novelizuje zákon 303/1993 Sb., navrhuji doplnit v názvu zákona za slovem předpisů slova: "a mění zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatření s tím souvisejících ve znění pozdějších předpisů."

K bodu 8, § 12 b), odst. 1 - pro lepší přehlednost navrhuji rozdělit na dva odstavce tak, že odst. 1 by byl až k větě: "žádost o povolení musí obsahovat:". A odst. 2 začíná od této věty. Další odstavce se přečíslují.

V § 12 b), odst. 1 písm. d) slova: označení místa nahradit slovy: "uvedení místa." V § 12 b), odst. 1, písmena f) a g) - uvedená Správa letišť byla zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví zrušena a byl zřízen úřad pro civilní letectví. Tento zákon však s udělováním souhlasu úřadu z prodejem vybraných výrobků nepočítá. Proto z uvedených důvodů navrhuji nahradit souhlas Správy letišť souhlasem provozovatelem letiště a v obou těchto ustanovení slova: Správy letišť nahradit slovy provozovatel letiště. § 12 b), odst. 4 uvádí případy, kde Ministerstvo financí povolení odejme. Návrh však neuvádí podmínky, při jejichž splnění se povolení uděluje - v závorce: jak je tomu v poslední novele zákona o dani z přidané hodnoty - § 45 b). Navrhuji proto uvést obě tyto normy v části, týkající se téže věci do souladu a za odst. 2 vložit nový odst. 3, další odstavce přečíslovat. Odst. 3 zní: "Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže: a) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny na silničních celních přechodech a v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí. b) je vydán souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek."

K bodu 17, § 31 v posledním neoznačeném odstavci začínajícím slovy: destilační metoda - nemá normativní povahu a hovoří o destilační metodě bez zjevné vazby s předchozím textem. Navrhuji proto formulovat proto první větu takto: "Pro určení koncentrace piva může se jako rozhodčí metoda použít destilační metoda". V čl. II. - dosud vydaná povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně za podmínek stanovených podle vyhlášky č. 297/1993 Sb., která je navržena ke zrušení, je třeba uvést do souladu a podřídit režimu tohoto zákona. Proto navrhuji v přechodném ustanovení dosavadní text nahradit tímto textem: "Povolení k zásobování a k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně, vydaná Ministerstvem financí podle dosavadních předpisů se považují za povolení vydaná podle tohoto zákona."

Další taková jemná změna se týká usnesení rozpočtového výboru na str. 3, kde je potřeba zrušit odkaz na poznámku v § 33 a), odst. 4, týká se to poznámky 22 f). A poslední návrh je - navrhuji účinnost tohoto zákona od 1. ledna 1998.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pěničkovi. Slovo má pan poslanec Machovec.

Poslanec Karel Machovec: Paní předsedající, dámy a pánové, dovoluji si vznést pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřební dani ve znění pozdějších předpisů, tisk 258. Navrhuji doplnit za navrhovaný § 12 d) nový § 12 e), který včetně poznámek zní takto:

§ 12 e), odst. 1: "Nárok na vrácení daně ve výši 50 % sazby spotřební daně za motorovou naftu vzniká právnickým a fyzickým osobám provozujícím zemědělskou prvovýrobu - odkaz - a které nakoupily motorovou naftu za cenu obsahující daň a použily ji pro zemědělskou prvovýrobu. Odkaz je na § 67 c), zák. č. 122/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zák. č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání.

Odst. 2 - nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby pro účel uvedený v odst. 1 a prokazuje se dokladem o nákupu a evidenci o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem.

Za třetí - nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše normativu spotřeby motorové nafty na 1 ha zemědělské půdy diferencovaně podle ceny půdy, který je přílohou č. 1 tohoto zákona.

Odst. 4 - nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odst. 3 v daňovém přiznání u finančního orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovací období je čtvrtletí a lhůta pro podání daňového přiznání je do 15. dne zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vrátitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

Odst. 5 - právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

Za šesté - Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky pro uplatnění nároku na vrácení daně a způsob prokazování nároku na vrácení daně podle odst. 2.

Příloha č. 1 - velikost normativní spotřeby motorové nafty v kilogramech na hektar zemědělské půdy podle skupiny úředních cen půdy. První odstavec je skupina úředních cen půdy. Druhý odstavec je cenová skupina v korunách na hektar. Třetí odstavec normativ v korunách na hektar.

Třída 01 v rozmezí 5 000 až 10 000 40 kg na ha

třída 02 10 001 až 15 000 60 kg na ha

třída 03 15 001 - 20 000 70 kg na ha

třída 04 20 001 - 25 000 85 kg na ha

třída 05 25 001 - 30 000 95 kg na ha

třída 06 30 001 - 35 000 105 kg na ha

třída 07 35 001 - 40 000 105 kg na ha

třída 08 40 001 - 45 000 110 kg na ha

třída 09 45 001 - 50 000 115 kg na ha

třída 10 50 001 - 55 000 - 120 kg na ha

třída 11 55 001 - 60 000 - 125 kg na ha

třída 12 60 001 - 65 000 - 125 kg na ha

třída 13 65 001 - 70 000 - 130 kg na ha

třída 14 70 001 - 75 000 - 130 kg na ha

třída 15 75 001 - 80 000 - 130 kg na ha

třída 16 80 001 - 85 000 - 130 kg na ha

třída 17 85 001 - 90 000 - 135 kg na ha

třída 18 90 001 - 95 000 - 135 kg na ha

třída 19 95 001 - 100 000 - 135 kg na ha

třída 20 100 001 - 105 000 - 135 kg na ha

třída 21 105 001 - 110 000 - 135 kg na ha

třída 22 110 001 - 115 000 - 135 kg na ha

třída 23 115 001 - 120 000 - 135 kg na ha

třída 24 120 001 - 125 000 - 135 kg na ha

třída 25 125 001 - 130 000 - 135 kg na ha

a třída 26 130 001 - 130 000 - 135 kg na ha

Dopady uvedeného pozměňovacího návrhu do státního rozpočtu ještě jednou zopakuji, je to 1,75 mld. korun při sazbě daně 8 340 korun na tunu a 1,81 mld. korun při sazbě 8 900 korun na tunu nafty.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Machovcovi, byl to poslední přihlášený do rozpravy. Paní poslankyně Kolářová.

Poslankyně Milena Kolářová: Jen technicky, paní předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, protože mi bylo řečeno, že bylo nezřetelné jedno číslo v mém pozměňovacím návrhu, tak aby nevznikl rozpor, jen opakuji, že číselný kód nomenklatury celního sazebníku 2402, text - cigarety provazcové a cigarety filtrové délky do 70 mm včetně, sazba daně 0,67 korun za kus.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni za upřesnění. Dále se nikdo nehlásí, proto končím podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě padly dva návrhy, a to návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání od pana poslance Štraita a návrh na zamítnutí návrhu zákona. Budeme tedy v hlasování pořadové číslo 43 nejprve hlasovat o návrhu na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 43 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 43 se z přítomných 185 pro vyslovilo 45, proti 82. Tento návrh nebyl přijat.

Nyní v hlasování pořadové číslo 44 rozhodneme o návrhu na zamítnutí návrhu zákona.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 44 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 se z přítomných 186 pro vyslovilo 49, proti 92. Tento návrh nebyl přijat.

Paní poslankyně, páni poslanci, končím druhé čtení tohoto návrhu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dalším bodem, který budeme projednávat je

Při prvním čtení předloženého návrhu jsme souhlasili s účastí guvernéra České národní banky při projednávání tohoto návrhu zákona. Konstatuji, že zde mám omluvenku pana guvernéra Tošovského, který je nemocen a omlouvá se z dnešního jednání. Předložený návrh uvede z pověření vlády ministr financí pan Ivan Pilip, kterého prosím, aby se ujal slova, a vás, dámy a pánové, prosím o klid, za což předem děkuji. Pane ministře, prosím.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já bych opět krátce uvedl tento návrh novely zákona, protože jde o druhé čtení a širší úvod byl řečen při projednávání v prvním čtení. Nicméně připomenu opět pár hlavních bodů.

Jde o menší novelu zákona o bankách, která by měla předcházet rozsáhlé velké novele zákona o bankách, kterou ministerstvo financí připravuje ve spolupráci s Českou národní bankou a kterou očekáváme, že by měla být předložena k projednávání během několika měsíců. Nicméně, současná situace ve finančním sektoru bankovnictví vyžaduje, aby některé problémy byly řešeny již rychlejším postupem a právě tímto směrem je zaměřena tato novela zákona o bankách.

Legislativní změny mají směřovat především k bezpečnému fungování bankovního sektoru a především k zajištění co možná největší bezpečnosti úspor jednotlivých vkladatelů u bank. Hlavními cíli jsou věci, jako eliminace konfliktů zájmů, harmonizace s právním řádem Evropské unie. Navrhuje se, aby se vyvinul tlak na nadměrné propojování bank s podniky, proto je zde navrhováno, že bude limitován podíl bank v jednotlivých podnicích a nefinančních institucích. Zpřísňují se pravidla pro provádění jednotlivých obchodů bankami tak, aby byl jasně zaručen především zájem klienta a byla zamezena možnost většího prospěchu banky než těch, kteří svůj majetek svěřili. Navrhuje se také zvýšit maximální limit pro náhradu z fondu pojištění vkladů na 300 tisíc a zesilují se nástroje České národní banky pro případ, kdy se některá z bank dostane do tzv. nucené správy.

Toto jsou tedy hlavní cíle novely zákona, která byla předložena k jednotlivým pozměňovacím návrhů, které se objevily v rozpočtovém výboru nebo se případně objeví při současném projednávání, bych se dovolil vyjádřit před konečným hlasováním. Zatím proběhne rozprava ke druhému čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Předložený návrh jsme v prvním čtení přikázali rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 266/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Josef Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážená sněmovno, rozpočtový výbor projednal předložený návrh a předložil vám usnesení rozpočtového výboru č. 215 ze dne 25. září jako parlamentní tisk 266/1. K tomuto usnesení jsem dostal stanovisko České národní banky a s ohledem na to, že při jednání není přítomen guvernér národní banky, mám za to, že s tím stanoviskem je třeba se vážně zabývat, bylo mi doručeno před krátkou chvíli, takže jsem neměl příležitost svolat rozpočtový výbor a toto stanovisko posoudit. Týká se usnesení rozpočtového výboru a jsem rozpolcen v tom, co mám navrhnout, jestli mám navrhnout přerušit toto jednání, svolat rozpočtový výbor a posoudit stanovisko národní banky k usnesení rozpočtového výboru a teprve poté znovu oslovit sněmovnu případným novým usnesením rozpočtového výboru nebo potvrzením dosavadního nebo nechat volný průchod tomuto jednání a rozhodnout to ve sněmovně.

Protože sám nevím, co je užitečné, pouze formálně navrhuji přerušení s tím, že to někdo navrhnout musí z tohoto důvodu, a ať to rozhodne sněmovna a podle výsledku budeme pokračovat dále.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu kolegovi Wagnerovi. Přihlásil se pan ministr financí.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nevím, jestli ta zpráva dorazila až k předsednictvu parlamentu, ale pan guvernér se omlouval pro nemoc z dnešního jednání, nicméně nevím, jestli tento fakt sám o sobě má být důvodem k přerušení tohoto bodu, protože vlastně jde o jeden dílčí návrh, který se vztahuje k odškodnění věřitelů České banky, která přešla do likvidace a zůstaly tam nevyřešené otázky odškodnění jejích klientů. Považoval bych za nedobré pro celkové záměry zákona, kdyby kvůli této jedné dílčí otázce měl být celý zákon odkládán.

Zároveň bych chtěl informovat, že naše ministerstvo předkládá k projednání vládě otázku České národní banky zvláště, a to tak, aby byla projednána příští středu, čili tam je ještě možné, aby i vláda hledala nějaké řešení a může říci definitivní slovo ke svému stanovisku ke klientům České banky ještě před třetím čtením návrhu zákona.

Já se domnívám, že je možné ve druhém čtení pokračovat a dát do programu třetí čtení zákona tak, aby bylo po jednání vlády, která se vyjádří k tomu, jestli vláda sama chce do toho problému vstoupit. Ať už ano či ne, tak parlament ve třetím čtení - bude-li od středy odpoledne dále - bude mít dostatek informací k tomu, aby rozhodl a ke třetímu čtení bude dostatečný prostor, aby sněmovna zaujala stanovisko. Z toho důvodu bych nedoporučoval ten bod přerušovat a odsouvat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Slovo má pan kolega Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: V tom případě beru svůj návrh zpět a doporučuji, aby sněmovna projednala vládní návrh ve znění usnesení rozpočtového výboru.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní otevírám obecnou část rozpravy, do které se přihlásil pouze kolega Borák. Prosím, aby se ujal slova. Všichni ostatní, kteří se písemně přihlásili, jsou přihlášeni do rozpravy podrobné.

Poslanec Josef Borák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, novela zákona č. 21/92 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, je velmi potřebná novela a věřím, že touto sněmovnou bude schválena. Rozpočtový výbor ji projednal a usnesením č. 215 ze dne 25.9.1997 ji doporučil sněmovně ještě s některými změnami ke schválení.

Chci se vyjádřit k doplnění článku II Přechodná ustanovení o nový bod č. 5. Tento bod má dořešit pohledávky věřitelů České banky, jak už bylo zmíněno. Především jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas, aby tato věc byla dořešena a zároveň tím uzavřena kauza krachu malých bank. Uvědomme si, prosím, že od pádu České banky uplynuly již téměř dva roky a z úst zodpovědných lidí slyšíme bohužel jen sliby. Já jsem dosud cítil nedostatečnou vůli k vypořádání.

Před vánocemi minulý rok prohlásil předseda stálé bankovní komise pro bankovnictví Poslanecké sněmovny Karel Ledvinka, že klienti České banky dostanou vyplacen zbytek úspor, a to jako dárek pod stromeček. Nestalo se tak. Za čtyři měsíce poté v dubnu letošního roku stejný předseda říká, že pokud ministerstvo financí nezareaguje na písemný materiál České národní banky o situaci ve zkrachovalé České bance, požádá sněmovnu nejpozději na další schůzi sněmovny, to je 1. července 1997, o přijetí usnesení k řešení této věci. Od té doby probíhá již třetí zasedání sněmovny a nic konkrétního se pro klienty České banky nestalo.

Proto jen vítám jednu z možností konečně dořešit kauzu krachu malých bank, a tím i vypořádání nespravedlivě odmítaných věřitelů jediné zkrachovalé banky.

Na mne samotného se obrátilo 255 klientů České banky s celkovou výší pohledávek 13,1 mil.Kč. Jaký úrok z této částky za dva roky je možné získat, není třeba rozebírat. Jelikož jsem slíbil pomoc těmto lidem, nemohu než zvednout ruku pro předkládané řešení.

Tvrdí-li někdo, že jde o nesystémové řešení, pak bych rád věděl, co systémového bylo na celé předmětné kauze. Podle mého názoru nejde ani tak o problém politický, jde především o problém uplatnění spravedlnosti. A dále - mohla-li Česká národní banka vynaložit desítky miliard Kč na oddlužení bank a ještě další finanční prostředky na odškodnění klientů ostatních malých zkrachovalých bank nad rámec fondu pojištění vkladů, věřím, že najde pouhých 400 mil. Kč pro klienty České banky. Koneckonců, Česká národní banka již dříve prohlásila, že je připravena výplatu náhrad až do výše 4 mil. Kč na jednoho klienta podobně jako v ostatních případech uskutečnit, avšak zároveň podotkla (a to chci zdůraznit), že se přitom neobejde bez pomoci zákonodárců, resp. bez vzniku speciální právní normy. Na jednání rozpočtového výboru to přítomný zástupce České národní banky potvrdil. Ani puritánští ochránci vyrovnanosti státního rozpočtu se nemusí ničeho obávat, protože v této věci se výdaje ze státního rozpočtu rovnají nule.

Kolegyně a kolegové, jsem přesvědčen, že dořešení kauzy krachu malých bank dlouho slibovaným vypořádáním klientů České banky, a to prostřednictvím přechodného ustanovení projednávané novely bankovního zákona, je možné a dokonce nutné, nebude-li pokud možno ihned jiné relevantní řešení. Dejme průchod spravedlivému kroku, dejme konečně slibovaný dáreček pod stromeček těm, kterým patří, i když s ročním zpožděním.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Vrzáň, připraví se kolega Krejsa.

***