Čtvrtek 3. července 1997

 

Poslanec Vladimír Procházka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, projednávaný zákon o nadacích nebo nadačních fondech je koncipován jako součást obchodního práva. Nadace i nadační fondy musejí mít formální náležitosti obchodních společností a vznikají zápisem do nadačního rejstříku.

Vedení rejstříku je svěřeno soudu, který vede obchodní rejstřík. Jde o naprostou změnu oproti právnímu režimu nadací platnému v době první republiky, který spočíval na obecném občanském zákoníku z r. 1811. Pro nadace platil jeho § 646. Nadačními úřady nebyly soudy, ale politické úřady, tj. okresní a zejména zemské úřady, které nadace schvalovaly a měly nad nimi dohled.

Založení příslušnosti obchodních soudů není příliš šťastné, protože při jejich značné přetíženosti se budou nadační záležitosti protahovat. Totéž platí i o zápisech do nadačního rejstříku. Značně k tomuto nepříznivému stavu přispěje i budoucí povinnost změny jedné třetiny členů správní rady v každém kalendářním roce a s tím související nutnost změny zápisu v nadačním rejstříku, viz § 13 odst. 2 a § 5 odst. 3 předloženého zákona.

Výhoda prvorepublikové úpravy spočívala v tom, že zřizovací akt - zakládací listina - byl aktem soukromoprávním, přičemž nadace vznikla až udělením souhlasu neboli schválením úřadu, tehdy úřadu zemského, který ji schválil po uvážení její vhodnosti a účelnosti. Měl také dohled nad plněním jejích cílů. Proces schvalování nadací by nepochybně byl pružnější, kdyby byla zachována příslušnost správních úřadů.

Po přijetí, doufám, ústavního zákona o VÚSC na této schůzi sněmovny a následném přijetí souvisejících zákonů by měly být budoucí zemské úřady kompetenčně vybaveny schvalováním a dohledem minimálně nad nadačními fondy. Je však zřejmé, že by nynější koncepci bylo obtížné v tomto stadiu zákona nahrazovat jinou.

K věci podstatnější. Projednávaná předloha zákona však zcela pomíjí fakt, že dosud existuje řada drobných nadací zřízených ještě před válkou podle § 646 obecného obchodního zákoníku z r. 1811, jejichž majetek spočívá v nemovitostech, polnostech a jejichž výnos je určen pro plnění nadačního účelu. Jiný majetek - vklady, cenné papíry apod. - totiž zanikl. Jde o nadace zejména ve správě církví a v řadě případů i obcí.

V této souvislosti bych chtěl uvést, že v r. 1953 přistoupila tehdejší vláda ke zrušení, likvidaci nebo jiné úpravě zbývajících fondů, účelových jmění a nadací. Ministerstvo vnitra tehdy vydalo s odvoláním na § 28 zákona č. 29/51 Sb. a § 9 zákona č. 3/52 Sb., a směrnici ze 4. 2. 1953 zn. IV/2-458-66/53 týkající se fondů a nadací pod dohledem národních výborů - a to byly všechny, krajský národní výbor se stal nadačním úřadem místo zemského úřadu - a fondů a nadací ve správě národních výborů, tj. obcí.

V těchto směrnicích bylo nařízeno národním výborům spravujícím nadace především obcí, tj. vykonávajícím nadační správu, aby sestavil seznam nadací a rozdělil nadace ve správě národních výborů na:

a) Nadace náboženské, kam patřily nadace určené na udržování a vybavení církevních budov a zařízení, klášterů. kostelů, kaplí, křížů, na opatření zvonů apod., dále nadace, jejichž výnos je věnován na náboženské úkony, na sloužení mší nebo jiné obřady, nadace na udržování a zkrášlování hřbitovů apod. Tyto nadace měly být rozděleny podle vyznání.

b) Nadace školské a žákovské, na podporu škol, resp. podporu nemajetných žáků.

c) Nadace ostatní, tj. zejména nadace pro tělesně postižené a nadace všeobecně sociální - na podporu chudých občanů, na nemocniční ošetření apod.

Nadace náboženské, ve správě obcí, měly být projednány s církevními orgány, zejména s farními úřady. Měly být převedeny pod správu církevních orgánů. To se někde skutečně provedlo, někde zůstaly ve správě obcí.

Nadace pod dozorem národních výborů byly

a) nadace ve správě církví a náboženských společností,

b) nadace ve správě jiných institucí.

Pokud jde o nadace ve správě církví, stanovily směrnice, že státní úřad pro věci církevní učiní vhodná opatření k tomu, aby správa náboženských nadací byla vhodně soustředěna a nadace byly úředně sloučeny.

Zrušeny měly být jen ty nadace - ovšem v součinnosti s církevními orgány - které neměly volné prostředky a nebyly tedy s to svůj účel plnit. Tyto nadace ovšem většinou zrušeny nebyly, takže dodnes existují. Jde především o nadace pro zřizování mateřských školek, sirotčinců a jiných obdobných zařízení.

Existuje tedy dodnes po právu řada nadací podle § 646 obecného občanského zákoníku z roku 1811, které mají ve svém majetku jen nemovitosti ve velikosti od několika arů až po několik hektarů. Ty nejmenší mají výnosem z majetku podporovat např. udržování křížů při cestách nebo kapliček apod., na což výnos z jejich majetku postačuje. Převážně jsou dnes ve správě církví, ale též obcí.

Poněvadž tyto malé a drobné nadace nejsou s to splnit v tak krátké době svou transformaci podle navrhovaného § 34 zákona o nadacích nebo nadačních fondech, je třeba pro ně zvolit zvláštní režim. Jinak by ve smyslu tohoto zákonného ustanovení zanikly, což by se fakticky rovnalo konfiskaci jejich majetku a bylo by to nesporně v rozporu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod.

V rozpravě podrobné přednesu pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Nývltová.

 

Poslankyně Radomíra Nývltová: Pane předsedající, dámy a pánové, podle § 93 odst. 2 jednacího řádu podávám návrh na usnesení tohoto znění:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky předložený návrh zákona zamítá.

Pane předsedající, žádám, aby o tomto mém návrhu bylo hlasováno po skončení obecné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. V opačném případě upozorňuji všechny poslanecké kluby na to, že nechám hlasovat o návrhu paní kolegyně Nývltové. Dobře. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím a nechám hlasovat.

Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme nyní hlasovat o návrhu paní kolegyně Nývltové, která ve smyslu § 93 odst. 2 navrhla, aby sněmovna návrh zákona zamítla.

 

Zahájil jsem hlasování č. 66. Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?

Tento návrh nebyl přijat. Pro hlasovalo 20, proti 97 poslanců.

 

Nyní mi dovolte, abych otevřel podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni dosud tito kolegové a kolegyně: Rujbrová, Procházka, Grégr, Nývltová, Frankl, Šojdrová, Marvanová a Zajíček. V tomto pořadí se ujmou postupně slova. Jako první prosím o slovo paní kolegyni Rujbrovou.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, pozměňovací návrh, který vám hodlám předložit, je dán skutečností, že předložený vládní návrh zákona o nadacích zjevně vychází z liberální koncepce, která s výjimkou veřejné kontroly nadací a existence dozorčí rady nepodřizuje nadaci žádné účinné kontrole.

Zkušenosti ukazují, že to, co je schopna plnit veřejná kontrola nadací, je činnost více méně nahodilá a vlastní vnitřní kontrolní orgány právnických osob jsou z hlediska své zainteresovanosti ne vždy schopny účinně zasáhnout v případě, jestliže v činnosti nadace dojde k některým pochybením, zneužití účelu či majetku nadace a někdy i ke zjevným protiprávnostem.

Co ve vládním návrhu chybí, je institut vládního dohledu nad nadacemi, který je znám v právu evropských států, kdy pro nás nejbližším příkladem je poměrně podrobně zpracovaný rakouský spolkový zákon o nadacích a fondech ze 27. listopadu 1974.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Promiňte, paní kolegyně. Dámy a pánové, jisté zajímavé debaty bych poprosil, aby se odehrály mimo území této sněmovny, za což vám předem děkuji.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Zejména v souvislosti s četnými aférami spojenými s odnětím majetku právnických osob jejich určení, a to v těch typech právnických osob, které jsou vybaveny mnohem větší samoregulativní schopností, je naléhavost tohoto požadavku kontroly u nadací s ohledem na jejich specifický charakter zvláště evidentní.

Několikaletá tendence české společnosti, která směřuje téměř k totální liberalizaci veškerého života a jeho právních podmínek, se odrazila na názorech, podle nichž by zásahy státu do činností nadací měly být co nejmenší. Tyto názory však neberou v úvahu, že nadace má velmi specifickou hodnotovou orientaci, která neodpovídá obecným tendencím této společnosti.

Nejúčinnějším prostředkem k dosažení kontroly činnosti nadací by byl nepochybně státní dohled nad nadacemi. Tento institut ovšem vládní návrh postrádá a ani veřejná kontrola nadací, ani vlastní vnitřní orgány nadací jej nemohou zcela nahradit. Je to evidentní mimo jiné z institutu veřejné kontroly nadací, který není vybaven žádným nástrojem k dosažení nápravy, pokud by se v činnosti nadací jakýkoli nedostatek zjistil.

Nezpůsobilost jakékoli třetí osoby - s výjimkou problematicky formulované osoby, která osvědčí právní zájem vyvolat nápravu působení nadace, svěření vzniku a zániku nadace rejstříkovému soudu a principu legality a faktická neexistence státního dohledu nad nadacemi - může vytvořit potenciálně nebezpečný zdroj zneužívání nadací k cílům společensky nežádoucím.

Z tohoto důvodu jsem velmi uvítala rozhodnutí ústavně právního výboru z listopadu loňského roku, který přijal návrh na změnu vládního návrhu, pokud jde o určitý rozsah soudní kontroly nad nadacemi. Vzhledem ke stanovisku odboru legislativy a skutečnosti, že za základ projednávání byl přijat tisk v podobě posledního usnesení výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, je pozměňující návrh ústavně právního výboru v této chvílí zřejmě nehlasovatelný. Za těchto okolností bych chtěla tento návrh znovu předložit už uzpůsoben současnému textu a současné podobě návrhu zákona.

Chtěla bych se zde zeptat zpravodajů tohoto tisku, zda jim postačí, pokud tento pozměňovací návrh, který je poměrně rozsáhlý, předložím písemně, nebo zda jej mám přečíst na mikrofon.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme zpravodaj kolega Prokop.

 

Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Já osobně jako zpravodaj - protože to budu číst - samozřejmě nejsem proti tomu, pokud to dostaneme písemně. Myslím ale, že by o tom nějakým způsobem měla rozhodnout sněmovna, protože sice předkladatelka návrhu vysvětlila, že se jedná o jakýsi státní dozor, ale bylo by lépe, kdyby přece jen poněkud podrobněji návrh zde specifikovala.

Jako poslanec, který sedí v plénu, bych takovýto návrh nemohl akceptovat.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Domnívám se, že podle jednacího řádu, pokud nemá jakýkoli dokument sněmovní tisk, musí být přednesen.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane předsedající. Já jsem vycházela z praxe, která zde už jednou byla realizována, když sněmovna odmítla číst sazebníky lékařských výkonů. Ale ráda samozřejmě tento návrh přečtu.

1. Paragraf 7 zní - odst. 1: Nadace zaniká ke dni výmazu z rejstříku. Zániku nadace předchází její zrušení likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede, přechází-li nadační jmění sloučením na jinou nadaci, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, nebo nezbude-li po ukončení konkursního řízení nadaci žádný majetek.

Odst. 2: O zrušení nadace rozhoduje soud na návrh správní rady, dozorčí rady, zřizovatele nebo vykonavatele závěti, kterou byla nadace zřízena, jestliže:

a) byl dosažen účel, pro který byla nadace zřízena

b) nadace neplní nejméně po dobu dvou let účel, pro který byla zřízena

c) byla předložena smlouva o sloučení s jinou nadací, a to ke dni uvedenému v této smlouvě

d) jmění nadace zaniklo nebo je trvale nedostačující k účelu, pro který byla nadace zřízena

c) účel nadace stanovený statutem přestal být obecně prospěšný, nebo se jeho realizace stala nemožnou a změna statutu nadace není možná, nebo k ní ve lhůtě stanovené soudem nedošlo

Z důvodů uvedených v písmenech a), b), d) a e) může soud rozhodnout o zrušení nadace i bez návrhu.

2. V § 8 odst. 1 začátek věty zní: O zrušení nadace sloučením s jinou nadací rozhodne soud na návrh správní rady, dozorčí rady, zřizovatele nebo vykonavatele závěti za podmínky, dále pokračuje původní text, tzn., že nadační jmění nedostačuje atd.

3. V § 8 odst. 3 začátek věty zní:

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní kolegyně, já se velice omlouvám, promiňte, že vám skáči do řeči. Je to opravdu moje chyba, neboť vy jste správně zmínila usnesení č. 248 čl. 3 této sněmovny, který umožňuje na váš návrh, aby sněmovna přijala váš písemný návrh, který nemusíte číst. Já se velice omlouvám. Takže teď se ptám, jestli chcete dočíst, nebo využít svého práva.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Záleží na rozhodnutí sněmovny.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Já děkuji za pochopení. Dovolte, abych vás odhlásil. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat o návrhu paní kolegyně Rujbrové. Já se ještě jednou omlouvám. S faktickou poznámkou pan poslanec Prokop.

 

Poslanec Michal Prokop: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych připomněl usnesení 248 Poslanecké sněmovny, na kterém jsme se usnesli 26. února letošního roku. V čl. 3 je uvedeno: Návrhy nebo jejich části podle § 63 zákona je možno podat také písemně bez přednesení ve sněmovně. Takový návrh musí být předán zpravodaji a rozdán prostřednictvím Kanceláře Poslanecké sněmovny všem poslancům do ukončení rozpravy. O podání takového návrhu informuje sněmovnu v rozpravě navrhovatel nebo zpravodaj.

Zde není řečeno. že by o tom sněmovna měla rozhodovat. Sněmovna tento postulát už přijala svým usnesením.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, čili teď se omlouvám za sebe i za paní kolegyni, omlouvám se za neznalost. Pak opravdu poprosím paní kolegyni, aby se rozhodla.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, pokud s tím tedy budete souhlasit, předložím zbytek pozměňovacích návrhů v písemné podobě zpravodaji a následně bude rozmnožen pro potřeby všech poslanců.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji pěkně. Stejně souhlasí zpravodaj.

Děkuji paní kolegyni Rujbrové, nyní se slova ujme pan kolega Procházka, připraví se pan kolega Grégr. Promiňte, ještě jedno technické sdělení. Poslankyně Marcová má náhradní kartu č. 7.

 

Poslanec Vladimír Procházka: Dámy a pánové, ve smyslu mého vystoupení v obecné rozpravě navrhuji doplnit § 34 tohoto zákona o odst. 7 tohoto znění:

Na nadace vzniklé v době účinnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811 podle jeho § 646 a dosud existující, jejichž nadační jmění spočívá jen v nemovitostech, se nevztahuje ustanovení § 34 odst. 1 toho zákona o lhůtě 12 měsíců pro podání návrhu na zápis do nadačního rejstříku a stanoví se pro ně lhůta 36 měsíců.

Odůvodnění: Jde o nadace, u nichž plnění jejich účelu nevyžaduje velké náklady a výnos z pozemků to zpravidla pokrývá. Je však nutno také respektovat vůli zřizovatele, i když třeba již dnes nežije. Doba 36 měsíců je přiměřená, protože při situaci na katastrálních úřadech je třeba počítat s delší dobou pro získání průkazu vlastnictví, a dále jde o úřady a obce většinou menší, kde nejsou odborné síly k dispozici a které jsou odkázány na pomoc úřadů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Grégr, připraví se paní kolegyně Nývltová.

 

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v úvodní pasáži zákona v hlavě 1, § 1, odst. 1 se nadace definují pomocí obecně prospěšného cíle, za který je považován, jak se praví v návrhu zákona, rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí a kulturních památek, rozvoj tělovýchovy a sportu. Jsem přesvědčen, že takto úzce vymezený obecně prospěšný cíl v případě, že zákon budou vykládat a aplikovat jednostranně humanitně orientovaní lidé, dává možnost diskriminovat podporu technických památek nebo omezovat možnost vzniku nadací k podpoře technických věd, technického školství, studia na technických vysokých školách apod. Dávám proto pozměňovací návrh, aby v § 1 odst. 1, 2. věta zněla:

Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, rozvoj vědy, techniky a umění, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí a historických, uměleckých či technických památek, podpora vzdělání a rozvoj tělovýchovy a sportu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Nývltová, připraví se pan kolega Frankl. Jen se omlouvám, paní kolegyně, abych mohl sdělit jednu technickou poznámku.

Dámy a pánové, obrací se na mne celá řada z vás, jaký bude nyní postup. Představuji si, že bychom ukončili tento bod a pak udělám velkou přestávku, protože se na mne obrací celá řada klubů s tím, že chce jednat, a navíc celá řada poslanců je pozvána na americkou ambasádu u příležitosti jejich oslav. Čili asi ve 12 hodin bych přerušil tuto schůzi na oběd. Prosím, paní kolegyně, a omlouvám se vám.

 

Poslankyně Radomíra Nývltová: Pane předsedo, dámy a pánové, jelikož můj návrh v obecné rozpravě nebyl přijat, podávám v rámci podrobné rozpravy pozměňující návrh.

Navrhuji v § 3 v odst. 4, aby částka 1 milión byla snížena na současnou částku 500 000. Domnívám se, že tato částka 500 000 je plně dostačující.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Frankl, připraví se paní kolegyně Šojdrová.

 

Poslanec Michal Frankl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, přednesu návrh, který se týká osvobození části příjmů nadací od daně z příjmu.

Je to pozměňovací návrh ve znění projednaném výborem pro vědu, školství, mládež a tělovýchovu, usnesení č. 105. Navrhuji, aby část 5 a) měla v bodě 2 nové znění, a sice toto:

V § 19 odst. 1 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:

Příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění nadace a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění nadace a jsou zapsány v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění nadace a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroku finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění nadace a jsou zapsány v nadačním rejstříku za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, které jsou součástí nadačního jmění nadace a jsou zapsány v nadačním rejstříku.

Osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem (odkaz na zákon o nadacích a nadačních fondech). Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Šojdrová, připraví se paní kolegyně Marvanová.

 

Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, měla jsem původně připravené dva pozměňovací návrhy, ale protože pan poslanec Grégr se již ujal jednoho z nich a podal návrh na změnu v § 1 o doplnění tohoto znění o slovo "vzdělání", neuplatním svůj první návrh a přistoupím přímo ke svému druhému návrhu.

Navrhuji, aby v části šesté bylo nové znění § 32: Zákon č. 563/91 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/94 Sb., se mění takto: V § 9 odst. 1 písm.d) se za slovy "sdružení právnických osob a" vypouští "nadace" a doplňuje se "nadační fondy".

Krátce bych tu změnu zdůvodnila tím, že návrh ve změně předkladatele počítá s tím, že všechny nadace a nadační fondy budou účtovat v podvojném účetnictví. Přijetím tohoto mého pozměňovacího návrhu bychom umožnili nadačním fondům - pokud jejich příjmy nedosahuji 3 mil. Kč ročně - vést jednoduché účetnictví. Upozorňuji, že se jedná a bude jednat o nadační fondy hospodařící s částkami desetitisícovými, které nemají placené zaměstnance. Jednoduchost jejich administrativy by tedy měla odpovídat i výši prostředků, s nimiž hospodaří. Tento návrh zapadá do celkové filozofie předloženého zákona, který počítá s jiným administrativním i daňovým režimem pro nadace a nadační fondy.

Dámy a pánové, děkuji vám za podporu výše uvedeného návrhu.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Marvanová, připraví se pan kolega Zajíček.

 

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych k předloženému vládnímu návrhu zákona přednesla několik pozměňovacích návrhů, které mají za cíl zpřesnit budoucí výklad tohoto návrhu zákona. Některé z pozměňovacích návrhů souvisejí s již předneseným pozměňovacím návrhem pana poslance Frankla, tedy s většími daňovými úlevami pro nadace. Pokud mají mít nadace větší daňové úlevy, musí samozřejmě jejich režim být přísnější a musí být přísněji kontrolován. K tomu tedy směřují některé mé pozměňovací návrhy.

Konkrétně navrhuji v § 1 odst. 1 vypustit slova "která slouží třetím osobám". Upozorňuji na to, že nadace - jak vyplývá z § 23 tohoto návrhu zákona - mohou mít i určité samostatné aktivity a mohu samy těmito aktivitami dosahovat obecně prospěšných cílů. Proto navrhuji vypustit ta slova, protože jsou v rozporu s dalším textem zákona.

Dále navrhuji v § 1 vložit nový odstavec 2, který zní "nadace nebo nadační fond je právnickou osobou". Jde o zpřesnění textu, zatím to bylo řešeno pouze odkazem a je lepší to vyjádřit výslovně.

V § 2 navrhuji vložit nový odstavec 1, který zní: "Majetek nadace tvoří nadační jmění a ostatní majetek nadace." Další odstavce, tedy 1 a 2, se přečíslují na 2 a 3 a zároveň nyní již v novém odstavci 2 navrhuji doplnit za slova "výnosu z nadačního jmění a" slovo "ostatní". Je to návrh, který zpřesňuje, co to je nadační jmění nadace a co to je ostatní majetek nadace.

Další pozměňovací návrh spočívá v tom, že v § 2 navrhuji vložit dva nové odstavce 4 a 5, které zní:

(4) Nadačním příspěvkem se pro účely tohoto zákona rozumí vše, co je nadací nebo nadačním fondem v souladu s tímto zákonem a statutem nadace nebo nadačního fondu poskytnuto třetí osobě k účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny.

(5) Nadačním darem se pro účely tohoto zákona rozumí vše, co je poskytnuto třetí osobou nadaci nebo nadačnímu fondu k dosahování účelu, pro který byly nadace nebo nadační fond zřízeny.

Smyslem těchto dvou odstavců je definovat pojmy "nadační příspěvek a nadační dar", se kterými tento zákon počítá.

V § 3 navrhuji, aby odstavec 4 zněl nově takto: Celková hodnota nadačního jmění nesmí být nižší než 1 mil. Kč a po dobu trvání nadace se nesmí snížit pod tuto hodnotu.

Je to zpřesnění dosavadního znění. Podotýkám, že je velmi důležité, aby nadace - pokud budou plnit roli, kterou podle tohoto návrhu mají, a pokud budou mít příslušné daňové úlevy a budou provozovat veřejně prospěšnou činnost z výnosů nadačního jmění - také měly určitý vyšší limit nadačního jmění. Proto si myslím, že by sněmovna měla odmítnout zde přednesený návrh na snížení této hranice pod 1 mil. Kč. Dále navrhuji v § 3 odst. 5 a v odst. 6 zpřesnit dosavadní text, a to tak, že v odst. 5 se slova "vklad do majetku nadačního fondu může být tvořen pouze penězi" mění na slova "nadační jmění může být tvořeno pouze peněžními prostředky." Jde o formulační zpřesnění. Stejně tak v odst. 6 v § 3 se slova "vklad do majetku nadačního fondu může být tvořen pouze penězi" nahrazují slovy "ostatní majetek nadace nebo majetek nadačního fondu může být tvořen pouze peněžními prostředky". Navrhuji, aby se o tom hlasovalo společně, protože to je společný návrh.

V § 5 odst. 4 písm. d) navrhuji vypustit slova "při zřízení nadace". Smyslem tohoto návrhu je, aby se do nadačního rejstříku, pokud jde o nadace, nikoliv o nadační fondy, zapisovala nejen výše nadačního jmění při zřízení nadace, ale i změny výše nadačního jmění v průběhu trvání nadace. Zase to souvisí s návrhem na již přednesené daňové úlevy nadacím.

V § 5 odst. 4 písm. g) navrhuji vypustit slova "nebo majetku nadačního fondu". Opět to souvisí s předchozím bodem, zpřesnění rozlišení nadace a nadačního fondu.

V § 10 odst. 2 navrhuji doplnit písm. g), které zní: Rozhodovat o zvýšení nadačního jmění.

Rozhodovat o zvýšení nadačního jmění by tedy podle tohoto návrhu měla správní rada, protože v průběhu času může být výhodné, aby nadační jmění, které bude činit základní milión, se zvýšilo a nadace mohla z výnosu vyššího nadačního jmění provozovat svoji činnost.

Dále navrhuji v § 16 nahradit slova "soud na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti nebo osoby, která osvědčí právní zájem" slovy "soud na návrh zřizovatele nebo vykonavatele závěti nebo i bez návrhu".

Smyslem tohoto návrhu je - pokud dojde k zániku členství ve správní radě a nadace nebo nadační fond nemá statutární orgán - že soud jmenuje nové členy. Nemyslím si, že je správné, aby mohl nové členy správní rady jmenovat i na návrh osoby, která pouze osvědčí právní zájem. To by mohlo vést k velmi subjektivnímu jmenování členů správní rady a soud by byl tímto návrhem vázán.

Dále navrhuji změnu v § 23, který se týká toho, jaké činnosti může nadace nebo nadační fond provozovat. Navrhuji společný návrh v § 23 odst. 2 vypustit druhou větu a celou problematiku chování nadace řešit v odst. 3, který by nově zněl:

"Nadační jmění nesmí být po dobu trvání nadace zcizeno. Peněžní prostředky, které jsou součástí nadačního jmění, je nadace povinna uložit na zvláštní účet u banky, nebo je může použít na nákup cenných papírů vynakládaných státem nebo za jejichž splacení se stát zaručil. Tyto peněžní prostředky není možno půjčovat."

Tento pozměňovací návrh je velmi důležitý a opět souvisí s daňovými úlevami, a pokud by nebyl přijat tento návrh, mohlo by dojít k velmi vážným únikům. Proto bych byla ráda, kdyby tomuto návrhu věnovala sněmovna zvýšenou pozornost.

V § 24 odst. 2, který pojednává o účetnictví a o zpracování roční účetní závěrky, se navrhuje to, aby roční účetní závěrka u nadace musela být vždy ověřena auditorem, zatímco účetní závěrka u nadačního fondu jenom v určitých případech při vyšší výši nákladů nebo výnosů.

Navrhuji, aby dosavadní text odst. 2 v § 24 byl nahrazen tímto textem:

"Roční účetní závěrka nadace musí být ověřena auditorem. Roční účetní závěrka nadačního fondu musí být ověřena auditorem za kalendářní rok, v němž úhrn celkových nákladů nebo výnosů vykazovaných nadačním fondem převýší 3 milióny korun nebo pokud majetek nadačního fondu je vyšší než 3 milióny korun."

Opět tímto návrhem je sledováno rozlišit přísnější režim pro nadace a volnější režim pro nadační fondy.

V § 34, což už jsou přechodná ustanovení, navrhuji v odst. 4 za slova "jejím vstupu do likvidace" vložit novou větu "vstup do likvidace oznámí okresnímu úřadu". Smyslem je, aby okresní úřady, které doposud vedou a registrují nadace, měly již při vstupu nadace, která se nebude chtít přizpůsobit tomuto režimu a půjde do likvidace, aby tato nadace byla povinna již při tomto vstupu do likvidace to oznámit okresnímu úřadu.

V § 34 v odst. 5 navrhuji za slovem "zamítnut" dosavadní text, který zde je, nahradit textem: "Okresní úřad nadaci zruší a nařídí její likvidaci. Likvidátora jmenuje okresní úřad. Pro vypořádání likvidačního zůstatku platí ustanovení tohoto zákona obdobně."

Smyslem tohoto návrhu je změnit dosavadní znění, které spočívá v tom, že o likvidaci nadace, která se ani nepřizpůsobí tomuto režimu, ani se sama nerozhodne vstoupit do likvidace, aby o jejím zrušení a likvidaci rozhodoval soud. Domnívám se, že to není nutné, že není nutné dále přetěžovat soudy a ukládat jim další kompetence. Zatím nadace vedou okresní úřady, vedou jejich rejstříky a mohou to mnohem rychleji učinit než soudy, takže smyslem tohoto návrhu je odlehčit soudům a ponechat tuto věc, která bude nesporná, kde nebude žádný spor, v rozhodování okresního úřadu.

Navrhuji ještě v § 34 jednu změnu - vložit nový odst. 7, který zní:

"Ke dni zápisu nadace nebo nadačního fondu do rejstříku, sestaví nadace nebo nadační fond mimořádnou účetní závěrku."

Domnívám se, že je lepší, aby nikoliv v závěru roku, ale ke dni, ke kterému dosavadní nadace se přizpůsobí režimu tohoto zákona, bude zapsána znovu do nadačního rejstříku tak, aby byla udělána účetní závěrka.

Nyní bych ještě přednesla několik málo změn legislativního charakteru, které vesměs vycházejí z připomínek legislativy. Ve všech ustanoveních návrhu zákona s výjimkou názvu zákona a nadpisů, ve slovních spojeních nadace a nadační, fond, by se nahradila spojka "a" spojkou "nebo", čili že by v textu bylo: Nadace nebo nadační fond.

Dále navrhuji ve všech ustanoveních zákona, aby slovní spojení "nadační jmění nadace" bylo nahrazeno slovním spojením "nadační jmění".

Dále v § 2 odst. 2 za slovy "v nadačním rejstříku" vložit slova "legislativní zkratka (dále jen rejstřík)" a zároveň v § 5 odst. 1 nahradit slova "nadačního rejstříku (dále jen rejstřík)" slovem "rejstříku".

Dále navrhuji v § 2 v odst. 2 slovo "založena" nahradit slovem "zřízena" a stejná změna se týká slova "založena", které bude nahrazeno slovem "zřízena", které je přesnější v § 2 odst. 3, v § 7 odst. 3, v § 7 odst. 4 a § 21 odst. 3.

V § 22 v odst. 1 písm. b) také legislativní úprava. Slova "prostředků poskytnutých ročně nadací nebo nadačním fondem na účel, pro který byly zřízeny" nahradit slovy "ročně poskytnutých nadačních příspěvků souvisí s definováním nadačního příspěvku v § 2".

Dále v nadpisu nad § 27 dosavadní znění zahraniční nadace nebo zahraniční nadační fondy nahradit textem "zahraniční nadace a zahraniční nadační fondy".

V § 34 odst. 1 se potom vloudila určitá chyba. V první větě se slova "nebo majetku nadačního fondu" vypouštějí.

Poslední legislativní změna. V § 8 odst. 2 se slova "legislativní zkratka (dále jen přejímající nadace)" nahrazují slovy "(přejímající nadace)".

Úplně na závěr poslední pozměňovací návrh souvisí s účinností zákona. Doposud máme v návrhu zákona slova 1. září 1997. Je pochopitelné vzhledem ke lhůtám projednávání nejen ve sněmovně, ale i v Senátu, i ke lhůtě pro pana prezidenta, že tato lhůta se pravděpodobně nedá stihnout, a proto navrhuji účinnost od 1. ledna 1998.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP