Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Zuzce Rujbrové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Hulinský a připravil se pan poslanec Jindřich Nehera.
Poslanec Petr Hulinský:
Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám přednesl pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.1. V § 2, odstavec 4 na konci věty se doplňují slova "a je pro společnost nebezpečné".
Odůvodnění. Pojem trestný čin je specifikován v § 3 trestního zákona jako jednotný pojem soudně trestného deliktu. Aby se jednalo o trestný čin, musí být splněny dva znaky. Formální znak - tj. znaky uvedené v zákoně, materiální znak - tj. nebezpečnost činu pro společnost. Nelze proto trestný čin (definici) v tomto návrhu zákona vymezovat nově a úžeji, než je tomu v trestním zákonu.
2. V § 5, odstavec 1 za slova "odsuzujícím rozsudkem" doplnit slova "v právní moci".
Odůvodnění. Z důvodu správné terminologie by měl být v odstavci 1 uveden rozsudek, který již nabyl právní moci. V odstavci 2 je uvedena alternativa, kdy rozsudek dosud nenabyl právní moci.
3. V § 6, odstavec 1 písmeno a) nové znění:
a) je stíhána jako spoluobviněná v trestním řízení vedeném pro trestný čin, v důsledku kterého byla poškozena na zdraví nebo byla účastníkem takového trestného činu. S odvoláním na § 9 a 10 trestního zákona.
Odůvodnění: Možná lepší jazyková úprava plus odkaz na příslušné paragrafy trestního zákona.
4. V § 6 odst. 1 c) slova "v jehož souvislosti" nahradit slovy "v souvislostí s nímž", slovo "odškodnění" nahradit slovy "poskytnutí pomoci". Odůvodnění:
V prvním případě je lepší jazyková úprava, v druhém případě je to otázka jednotné terminologie. Pokud se v názvu zákona objevují slova "poskytnutí pomoci", mělo by se toto pojmosloví dodržet v celém textu zákona.
5. V § 6 odst. 2 slovo "odškodnění za bolest" nahradit slovy "bodového hodnocení bolesti". slova "alespoň sto bodů" nahradit slovy "alespoň 50 bodů". Odůvodnění: Za prvé - slova "odškodnění za bolest" se vztahují již ke konkrétnímu finančnímu odškodnění, nikoliv k bodové hodnotě bolesti. Za druhé - pokud bude bodové ohodnocení za bolest např. pouze 99 bodů, nemá oběť trestného činu dle návrhu zákona nárok na odškodnění. Vezmeme-li do úvahy, že podle § 7 odst. 4 je možné poskytnout odškodnění až do výše třicetinásobku nejnižší měsíční mzdy, tj. 60 tisíc korun, neměla by být uváděna hranice bodového omezení 100 bodů, ale nižší. Vždyť i více než násobek 99 bodů může být pro oběť přínosem.
Příklad odškodnění za bolest: Zlomenina žebra 25 bodů, tj. 750 korun, zlomenina více než pěti žeber 40 - 60 bodů, tj. 1200 - 1800 korun, roztržení nebo rozdrcení ledviny s nutnou operací 60 bodů, tj. 1800 korun.
Z výše uvedeného kontextu vyplývá, že dosažení stobodové hranice nutné pro nárok na poskytnutí peněžité pomoci bude značnou restrikcí. Odškodnění se tak dotkne jen malého počtu obětí. Navíc cena bodu je velmi nízká - 30 korun. Dochází tak vlastně k dvojí restrikci obětí trestné činnosti. Řešení by mohlo spočívat ve valorizaci bodu (vyhláška č. 32/1965 Sb., § 7 odst. 1), případně by stálo za úvahu novelizovat zmíněnou vyhlášku. V případě novelizace vzít do úvahy, jak je bolest a ztížení společenského uplatnění odškodňována v zemích západní Evropy a ve Spojených státech.
6. § 7 odst. 3 - vypustit slova "podanou ve lhůtě stanovené tímto zákonem". Odůvodnění: lhůta uvedená v § 9 odst. 2 činí jeden rok ode dne spáchání trestného činu. Podle § 5 odst. 1 se pomoc poskytne, jestliže o vině pachatele bylo rozhodnuto odsuzujícím rozsudkem, popř. podle § 2 odst. 2 v souvislosti s tím, že podle § 7 odst. 3 by mělo jít o opětovné poskytnutí peněžité pomoci. Nedomnívám se, že lhůta jednoho roku je dostatečnou lhůtou již s ohledem na rychlost vyšetřování a soudního projednávání trestného činu.
7. V § 7 odst. 4 slovo "třicetinásobek" nahradit slovem "šedesátinásobek". Odůvodnění: Podle § 1 nařízení vlády č. 464/1991 Sb. se pro účely trestního zákona za nejnižší měsíční mzdu považuje částka 2000 korun. V § 7 vyhlášky č. 32/1965 Sb., na kterou se návrh zákona odvolává a dle které se řídí bodové hodnocení bolesti, je v odstavci 2 uvedeno, že celková výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění z jednoho poškození na zdraví nesmí přesáhnout částku 120 tisíc korun. V § 447 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., na který se rovněž návrh zákona odvolává, se uvádí, že náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného nesmí přesáhnout částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně. Z důvodů zvlášť zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí. Vezmeme-li v úvahu, že třicetinásobek nejnižší měsíční mzdy je 60 tisíc korun a tato hranice poskytnuté pomoci podle odst. 1 a 3 návrhu zákona nesmí být překročena ani ve svém součtu, odporuje to takto odkazu na vyhlášku č. 32/1965 Sb., kde je hranice 120 tisíc korun, tak 5 odkazu na zákon č. 40/1964 Sb., kde v případě úmyslného trestného činu či škody způsobené hrubou nedbalostí neplatí žádné omezení. Z těchto důvodů se domnívám, že šedesátinásobek nejnižší měsíční mzdy více odpovídá právním normám, na které se návrh zákona odvolává.
8. V § 8 slova "jaká opatření oběť učinila k tomu, aby se domohla nároků" nahradit slovy "zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok". Odůvodnění: Termín "opatření" používají správní orgány. Co to vůbec je opatření dle návrhu tohoto zákona? Zde by se mělo jednat o to, zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila náhradu škody podle adhezního řízení, tj. přihlásit škodu a doložit její výši. Nic jiného podle našeho právního řádu nepřipadá v úvahu.
9. V § 9 odst. 2 - slova "do jednoho roku" nahradit slovy "do tří let". Odůvodnění: Lhůta jednoho roku ode dne spáchání trestného činu stanovená pro podání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci je s ohledem na další podmínky (rychlost vyšetřování, odsuzující rozsudek v případě, že pachatel je znám) nepřiměřeně krátká. Za tuto dobu je jen málo soudů, které stihnou vynést rozsudek do jednoho roku. Dalším důvodem je, že oběť ve svém velkém množství případů ani nemusí se dozvědět o rozhodnutí soudu, event. orgánu činného v trestním řízení.
Z těchto důvodů se jeví otázka posunutí hranice pro podání žádosti o poskytnutí pomoci jako potřebná. V případě poskytnutí peněžité pomoci opětovně podle § 7 odst. 3 se tato lhůta jeví jako naprosto nevyhovující. Pokud ovšem není záměrem předkladatele pouze snaha o harmonizaci našich právních předpisů s předpisy Evropské unie, ale ne již poskytnutí pomoci obětem trestných činů.
10. V § 10 odst. 1 za slova "rodné číslo" doplnit slova "souhlas s šetřením". Odůvodnění: Harmonizace předpisů s evropskou jurisdikcí, např. materiál Obětí násilné trestné činnosti - směrnice CICA platná od 1. 4. 1996. Citace: Část tři - jak a kdy žádat, souhlas s šetřením: Potřebujeme váš souhlas k tomu, abychom mohli kontaktovat policií, nemocnici, lékaře, vašeho zaměstnavatele nebo kohokoli dalšího, kdo může potvrdit vaše nároky. Na žádosti je příslušná kolonka pro váš podpis, jímž nám toto šetření dovolujete. Vše se projednává přísně důvěrně.
11. V § 10 odst. 1 písm. a) vypustit slovo "poslední", za slovo "uvedla" doplnit slova "jí dostupné". Odůvodnění: Vzhledem k omezeným možnostem oběti a k ochotě orgánů činných v trestním řízení s obětí spolupracovat si nedovedu představit, že oběť bude mít přehled, které rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je rozhodnutím posledním. Domnívám se, že pokud oběť bude mít jakékoliv rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení o spáchaném trestném činu, je již věcí státního úředníka, aby si poslední rozhodnutí vyžádal. Za další - s ohledem na výše uvedené by bylo vhodnější, kdyby navrhované ustanovení obsahovalo doplňující slova, že oběť musí uvést pouze takové údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, které jsou jí dostupné, a nemusí sama pátrat.
12. V § 11 odst. 1 za slovo "nahlížet" doplnit slova "se souhlasem žadatele oběti". Odůvodnění: Souhlas se šetřením by byl pro oběť přijatelnější, než je tomu v § 14 návrhu zákona, který ukládá povinnost orgánům činným v trestním řízení poskytnout oběti poučení o podmínkách, za nichž lze o poskytnutí pomoci žádat.
Oběť trestného činu nemá takové nástroje pravomoci, možnosti, ale někdy ani schopnosti splnit všechny požadavky nutné k tomu, aby jeho žádost o poskytnutí pomocí byla úspěšně vyřešena. Tyto všechny atributy má ale stát, a proto se domnívám, že ideálním řešením by bylo získat souhlas oběti a úředník se již sám postará, aby si potřebné informace a údaje zjistil.
13. V § 12 odst. 1 za slovo v úvodu věty "pomoc" doplnit slova "podle tohoto zákona", za slovo "poskytnuta" doplnit slovo "tato", za slovo "škody" doplnit slova "z jiných zdrojů".
Odůvodnění:
1. Specifikování poskytnutí pomoci podle tohoto návrhu zákona
2. Specifikování konkrétní pomoci, o kterou se jedná
3. Specifikování náhrady škody poskytnuté z jiných zdrojů 14. V § 12 odst. 2 slovo "neučiní-li" nahradit slovem "neuplatní-li", slova "žádný úkon směřující k vymožení své pohledávky" nahradit slovy "právo na vrácení poskytnuté pomoci".
Odůvodnění:
1. Jazyková úprava i s ohledem na to, že terminologie návrhu zákona by neměla používat slovo jako "neučiní-li stát žádný úkon". Co to vlastně je?
2. Stát může uplatnit své právo na vrácení poskytnuté peněžité pomoci. V textu celého zákona se používá slovo "pomoc" (§ 1). Z důvodu jednotné terminologie by nemělo být používáno slovo "pohledávka". Terminologie žádný úkon jasně neurčuje, co má zákonodárce konkrétně na mysli, a proto doporučuji nahradit tuto část tak, jak již bylo výše uvedeno.
15. V § 12 odst. 3 slovo "vyplacené" nahradit slovy "poskytnuté". Odůvodnění:
Jednotná terminologie: v názvu návrhu zákona i v jeho dalším textu se používá "poskytnutí peněžité pomoci" nikoli "vyplácení pomoci". Část druhá.
16. Změna a doplnění některých zákonů. V § 15 vložit nový odstavec 1. Za slovo "poškození" v první a druhé větě vložit čárku a doplnit slova "opět dle zvláštního zákona". Stávající odst. 1 a 2 § 15 návrhu přečíslovat na odst. 2 a 3.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Petru Hulinskému a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jindřich Nehera.
Poslanec Jindřich Nehera:
Já budu velice stručný. Dávám pozměňovací návrh:V § 5 odst. 2 slova "lze pomoc poskytnout" nahradit slovy "bude pomoc poskytnuta".
Odůvodnění:
Myslím si, že slova "lze pomoc poskytnout" by se dala dost dobře zneužívat, protože je tam to slovo "lze", a není to, že musí, a že lépe tam budou pasovat slova "pomoc bude poskytnuta".
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Neherovi a byla to poslední písemná přihláška do podrobné rozpravy. Zdá se, že nikdo další se nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, zdali hodlá vystoupit na závěr druhého čtení. Pan poslanec Libor Novák ano. Má slovo.
Poslanec Libor Novák:
Já nechci nějak kolegy zdržovat, ale já musím říci, že pozměňovací návrhy, které zde zazněly, jsou natolik rozsáhlé, že mě velmi překvapuje, že zaznívají až tady na plénu. Myslím, že ten návrh zákona je poměrně dost politicky nekonfliktní a řada těch věcí, která zde zazněla, jsou opravdu legislativně technické změny nebo změny, které směřují k tomu, zlepšit návrh zákona. Mě velmi překvapuje, že prakticky žádný z těchto návrhů, které zde byly formulovány, takto formulačně na ústavně právním výboru uplatněn nebyl.Já nechci nikomu upírat právo takto vystupovat zde v plénu, to je zakotveno v jednacím řádu, ale poněkud bych se ohradit proti tomuto postupu a nechtěl bych, aby byl nadále používán, protože orgánem, který je určen k tomu, aby odborně projednával návrhy zákonů a aby se nad nimi vedla debata a aby se sjednocovaly formulace, je opravdu výbor, nikoli plénum. Bude velmi těžké nyní na to reagovat.
Druhá poznámka. Samozřejmě, že řada těch návrhů, které zde zazněly, jsou návrhy, které směřují koncepčně proti koncepci tohoto zákona. Já myslím, že dokonce jsem měl pocit, že trochu z nich zaznělo jisté nepochopení. Nejde přece o to, aby ta škoda, která byla způsobena oběti, byla nahrazena v plném rozsahu nebo ve větším rozsahu, než je navrhováno zde v tomto zákoně. Jde přece především o to, aby ta pomoc byla poskytnuta rychle. Proto nerozumím návrhům na prodloužení lhůty z roku na tři roky, nerozumím návrhům na to, aby zde bylo zahrnuto i ztížení společenského uplatnění, které, pokud je mi známo, se posuzuje po roce teprve a v té době již tato peněžitá pomoc ztrácí jakýkoli efekt. Vždyť přece chceme, aby byla poskytována maximálně ve lhůtě jednoho roku, ale moje představa je taková, že by měla být poskytnuta takřka ihned poté, co bude spáchán trestný čin, někomu bude ublíženo na zdraví, a protože utrpí takovouto újmu a nebude se moci vlastními prostředky z ní dostat, tak stát této oběti velmi rychle ve lhůtě týdnů nebo měsíců poskytne peněžitou pomoc. Jestli tady někdo navrhuje něco jiného, tak je to opravdu koncepční změna. Myslím, že v některých případech to tady znělo vědomě. Myslím, že paní poslankyně Rujbrová chce takovouto koncepční změnu, aby stát současně vstoupil do těchto vztahů, ale je to trochu o něčem jiném.
Poslední poznámka k panu kolegovi Neherovi, jestli je opravdu tak zásadní tato změna, kterou já považuji za jinou formulaci, která vyjadřuje totéž. Tak můžeme samozřejmě o tom vést diskusi, ale pokud to má být to zásadní, co klub SPR-RSČ potřebuje pro schválení tohoto zákona, tak já mohu říci, že opravdu formulačně je to jedno, a může být ubezpečen o tom, že budeme o tom vážně uvažovat.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji. Paní a pánové, protože nezazněl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, končím druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji paní ministryni Parkanové, panu Liboru Novákovi a přikročíme k projednání dalšího bodu, kterým je
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
a kterým se mění zákon České národní rady č. 436/1991 Sb.,
o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících,
jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Jedná se o sněmovní tisk 132. Nacházíme se ve druhém čtení. Předložený vládní návrh zákona uvede ve druhém čtení ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová. Prosím ji, aby se ujala slova. Ostatní prosím o klid. Mohl bych vyvolávat, nechci. Myslím si, že kuloáry nejsou úplně přeplněné a že můžete ty diskuse jistě velmi užitečné vést tam.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moje úvodní slovo bude velmi stručné v tomto případě. Tento návrh, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, přikázala tato sněmovna k projednání ústavně právnímu výboru. Ten návrh projednal 17. dubna letošního roku a ve svém usnesení doporučuje sněmovně, aby vládní návrh schválil.Do svého usnesení zařadil jednu změnu, a to změnu čl. IV, která se týká změny stanovení účinnosti zákona dnem 1. září 1997. Já toto usnesení vám také doporučuji k přijetí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní ministryni Vlastě Parkanové. Vládní návrh zákona jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Výbor přijal usnesení, to jsme obdrželi jako sněmovní tisk 132/1. Zpravodajkou určil paní poslankyni Annu Röschovou. Prosím ji, aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová:
Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já budu ještě stručnější než paní ministryně, neboť se jedná o opravdu drobnou novelu. Ústavně právní výbor projednal tuto novelu a měl k ní pouze jeden jediný pozměňovací návrh. Já bych potom v podrobné rozpravě si dovolila se přihlásit a tento pozměňovací návrh týkající se účinnosti změnit. Odůvodním v podrobné rozpravě. Jinak samozřejmě doporučuji sněmovně, aby přijala tuto novelu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám. Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím a otevírám podrobnou rozpravu. Svou přihlášku avizovala paní poslankyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová:
Dovolím si dát pozměňovací návrh směřující do usnesení ústavně právního výboru, a to tak, že článek 4 by zněl "tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 10. 1997."Když jsme tuto novelu projednávali, domnívali jsme se, že přijde na plénum dříve, než přišla, a já se obávám společně s legislativou, že účinnost od prvního září by nemusela být splněna. Proto jsem podala tento návrh, který teď zazněl.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, takže i tuto část rozpravy končím. Nezazněly žádné další návrhy, takže mi dovolte konstatovat, že v tuto chvíli - nechce-li vystoupit paní ministryně nebo paní zpravodajka - druhé čtení skončilo. Oběma dámám děkuji za spolupráci.Protože máme ještě půl hodiny čas, přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
21.
Vládní návrh zákona o nadacích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů (sněmovní tisk 38) - druhé čtení
Předložený vládní návrh zákona uvede ve druhém čtení opět ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová. Prosím, aby se ujala slova.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová:
Paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh zákona o nadacích reaguje na současnou situaci, kdy nadace jsou sice upraveny v občanském zákoníku, avšak ve velmi obecné podobě. Chybějící podrobná úprava je pociťována jako právní vakuum, a to jak u samotných nadací, tak v činnosti příslušných státních orgánů. Proto vláda již v loňském roce předložila návrh potřebné právní úpravy, která však s ohledem na končící volební období již nemohla být Poslaneckou sněmovnou projednána a schválena.Ve srovnání s vládním návrhem zákona navrhují poslanecké výbory některé změny, a to ve dvou směrech. Jednak je navrhováno zpřesnit a vhodněji upravit znění některých ustanovení. Dále poslanecké výbory navrhují provést ve vládním návrhu zákona jednu koncepční změnu, která spočívá v tom, že vedle nadace by byl do návrhu zákona zapracován tzv. nadační fond. Zároveň byla poslanci k návrhu zákona připojena novela zákona o dani z příjmu, jejímž účelem má být osvobození nadací od daně z příjmů právnických osob.
Původní vládní předloha předpokládá zřizování nadací, u nichž minimální výše vkladu při jejich založení musí činit alespoň 200 tisíc Kč a pod tuto částku se na dobu delší než 6 měsíců nesmí snížit hodnota jejích nadačního jmění. Poslanecký návrh rozděluje tyto právnické osoby na dva typy:
- nadace, u nichž je požadována vyšší hodnota základního vkladu v částce alespoň 1 mil. Kč s tím, že nadace budou moci používat k nadačním účelům pouze výnosy z nadačního jmění,
- nadační fond, u něhož není požadována žádná minimální výše základního vkladu, přičemž majetek nadačního fondu by bylo možné použít k nadačním účelům až do jeho případného vyčerpání.
Jako určitou kompenzaci za přísnější podmínky stanovené pro nadace poslanci zároveň navrhují osvobodit nadace od daně z příjmů právnických osob.
Po dohodě s ministrem financí souhlasím s pozměňovacími návrhy poslanců a doporučuji vám návrh v této podobě propustit do třetího čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní ministryni Parkanové. Vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a rozpočtovému výboru. Iniciativně návrh zákona projednal ještě ústavně právní výbor. Usnesení výborů byla rozdána jako tisky 38/1 - 38/5, přičemž usnesení sněmovní tisk 38/1 výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu revokoval a přijal nové usnesení, které nese číslo 38/4. Tato informace byla předána všem poslaneckým klubům a sekretariátům výborů. Ústavně právní výbor se znovu zabýval zákonnou předlohou a přijal druhé usnesení, které doplňuje usnesení původní, a určil další zpravodajku, paní poslankyni Hanu Marvanovou.Nyní udělím postupně slovo zpravodajům všech tří výborů. Jako první promluví pan poslanec Michal Prokop. Poté, vyjde-li čas, pan poslanec Bohuslav Sobotka, pan poslanec František Španbauer a paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslanec Michal Prokop:
Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zhruba po půl roce od doby, co se tu objevil vládní návrh zákona o nadacích, se konečně dostáváme ke druhému čtení. Důvod, proč trvalo projednávání této předlohy tak dlouho, je zjevný. Víte a pamatujete si, že byla třikrát odložena z plenárních zasedání naší sněmovny, a to proto, že tři výbory, které se zabývaly projednáváním tohoto vládního návrhu zákona, zastávaly ve svých usneseních některé názory natolik protichůdné, že nám, kteří jsme se kolem této materie pohybovali, připadalo smysluplné věc odkládat a pokusit se dospět jednáním a vrácením materie do výboru k nějaké smysluplnější dohodě, k tomu, abychom odstranili rozpory, které z původních usnesení výborů vznikly.Jak už pan místopředseda zmínil, tento návrh projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výbor gesční a zároveň také výbor rozpočtový, kterému byl rovněž tento materiál přikázán, a ještě výbor ústavně právní.
Bylo už také řečeno, že na základě jednání skupiny poslanců výbor pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu dospěl po několika měsících k tomu, že revokoval své původní usnesení a přijal usnesení nové, ve kterém doporučuje sněmovně přijmout zákon v novém znění.
Já se pokusím velmi stručně zdůvodnit a vysvětlit, v čem vlastně spočívá rozdíl mezi tímto návrhem výboru a návrhem vládním. Paní ministryně už některé podstatné změny ve svém vystoupení naznačila, takže jen zopakuji a zpřesním. Jde tedy o to, že jsme nadace rozdělili do dvou kategorií, že zavádíme vedle nadace ještě kategorii nadačního fondu. Tyto dvě kategorie se liší v tom, že nadační fond, který splňuje spíše podmínky těch malých nadací, kterých je většina z několika tisíc, které dnes v naší republice existují, pracuje s celým majetkem, který je do nadace vložen, zákon mu nepřikazuje nějaký práh, nějaký limit vkladů a nepřipouští také možnost podnikání. Nadační fond také nepožívá žádných zvláštních daňových výhod. Je to především pro takové ty nadace, které vznikají například pro splnění určitého konkrétního cíle, třeba na vybudování nějakého pomníku nebo něčeho takového, pohybují se v menších finančních objemech, a protože takových nadací je většina, je tedy tento institut vhodný k tomu, aby se do něj většina současných nadací transformovala.
Takzvaná velká nadace, která podle našeho návrhu má základní limit vkladu 1 mil. Kč, má poněkud tužší režim v tomto směru, ale (a to je smysl celého návrhu) tento miliónový vklad jako původní je základem něčeho, čemu říkáme nadační jmění. To samozřejmě může být zvyšováno, ale toto nadační jmění je nehnutelné.
Nadace na rozdíl od nadačního fondu nesmí pracovat a nesmí operovat s penězi, které jsou zapsány do nadačního jmění. Zato jsou výnosy z tohoto nadačního jmění osvobozeny od daně z příjmu. Nejde tedy o plné osvobození nadací od daně z příjmů, ale pouze o osvobození výnosů z tohoto jmění, které je nehnutelné a je vedeno na zvláštním účtu. Může být samozřejmě tvořeno nejen penězi, ale i cennými papíry, nemovitostmi nebo některými dalšími v zákoně vyjmenovanými typy majetku, ale znovu opakuji, nadace nesmí pracovat s tímto nadačním jměním.
To je základní princip změny, kterou obsahuje návrh zákona tak, jak jsme ho přijali usnesením našeho výboru. Myslím si, že celou řadu dalších změn a zpřesnění není nutné v tuto chvíli tady nějakým precizním způsobem zmiňovat. Najdete je v tisku 38/4 v usnesení výboru pro vědu, kulturu, vzdělání, mládež a tělovýchovu.
Možná, že by stálo za to se ještě zmínit o poslední poměrně důležité věci, kterou obsahuje náš návrh. Obsahuje totiž ve svých přechodných závěrečných ustanoveních transformační paragraf, který umožňuje, aby se během roční lhůty některé ze současných nadací, které vykazují spíš podobu blížící se obecně prospěšné společnosti, přetransformovaly během tohoto období do formy obecně prospěšné společnosti, aniž by se musely zrušit a znovu zakládat. Jde tady o právní nástupnictví, a tudíž vstup do určitých smluvních či jiných vztahů, které současné nadace mají.
Na závěr svého prvního vystoupení bych jako zpravodaj našeho výboru a jako zpravodaj z prvního čtení požádal pana předsedajícího, aby až odezní zpravodajské zprávy mých kolegů, zpravodajů ostatních výborů, dal hlasovat o procedurálním návrhu, který tady nyní vznáším a který zní tak, že sněmovna by přijala jako výchozí materiál pro další projednávání, a tedy jako základ, k němuž by event. byly vznášeny další pozměňovací návrhy, právě znění obsažené v tisku 38/4, tedy v usnesení našeho výboru. Poprosil bych pana předsedajícího, aby poté dal hlasovat neprodleně o tomto mém procedurálním návrhu, který vám doporučuji z celého srdce.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Michalu Prokopovi. Uděluji slovo panu poslanci Bohuslavu Sobotkovi a připraví se pan poslanec František Španbauer.
Poslanec Bohuslav Sobotka:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje zpravodajská zpráva bude velmi stručná.Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona o nadacích a doporučuje Poslanecké sněmovně jeho přijetí s pozměňovacími návrhy, které jste obdrželi jako součást usnesení rozpočtového výboru, tisk 38/2.
Dovoluji si pouze upozornit na fakt, že pozměňující návrhy byly přijaty k tisku č. 38, nikoliv tedy k pozměňujícímu komplexnímu návrhu výboru pro vědu a vzdělání, a pokud tento návrh bude přijat jako výchozí materiál našeho jednání, pak řada těchto pozměňovacích návrhů byla již buď zapracována, nebo bude nehlasovatelná.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Sobotkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec František Španbauer, a připraví se paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslanec František Španbauer:
Pane předsedající, dámy a pánové, ústavně právní výbor na svém zasedání z 27. a 28. listopadu problematiku tohoto tisku projednal a jako zpravodaj podporuji, aby za základ byl vzat tisk 38/4, tedy usnesení výboru pro vědu, vzdělání a kulturu, protože je to tisk už syntetický ze všech tří dílek vzešlých z výše jmenovaných výborů.Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkují panu poslanci Španbauerovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová:
Vážené dámy a pánové, ráda bych informovala o dalším jednání ústavně právního výboru, které se uskutečnilo v souvislosti s projednáváním novely zákona o dani dědické a darovací.Ústavně právní výbor doplnil své usnesení přijaté již v zákonu o nadacích tak, že - a já to přednesu, protože v písemném vyhotovení to není úplně přesně uvedeno, je tam určitá chyba - doporučuje, aby bod 1 v § 31, tzn. změna § 19 odst. 1 písm. d), byla vypuštěna, a to z toho důvodu, že změna tohoto ustanovení již byla přednesena v souvislosti s dnes projednávanou novelou, poslaneckým návrhem pana poslance Machovce, novelizace tohoto zákona a zároveň ústavně právní výbor doporučuje v bodu 2 § 31 provést určitou dílčí formulační změnu, že by v § 20 odst. 4 písm. d) znělo: Nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účtem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.
Smyslem tohoto ustanovení, jak možná leckdo z vás ví, je osvobodit od daně darovací nadace, které přijmou dar, a stejně tak osvobodit i nabytí majetku, tedy nejen majetku, ale i jiného majetkového prospěchu, pokud je poskytnut nadacemi nebo nadačními fondy.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Haně Marvanové.Dámy a pánové, odezněly všechny zprávy zpravodajů. Vyhovím návrhu pana poslance Prokopa. V tuto chvíli vás všechny odhlásím a požádám vás. abyste se znovu zaregistrovali. Připomínám, že budeme hlasovat o tom, že za základ našeho jednání vezmeme tisk 38/4, a připomínám těm, kteří přicházejí, že s tímto návrhem souhlasí všichni zpravodajové. Alespoň tak jsem tomu rozuměl.
Zahájil jsem hlasování pořadové č. 58. Ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Prokopa. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování v tuto chvíli skončilo. Výsledek je: 113 pro, nikdo proti.
Paní a pánové, domnívám se, že v tuto chvíli, protože je zhruba osm přihlášek do rozpravy, by nebylo užitečné začínat rozpravu na 13 minut, proto přerušují projednávání tohoto bodu.
Děkuji vám za celodenní práci a přeji vám příjemný večer. Zítra v 9.00 hodin začínáme odpověďmi na písemné interpelace.
(Schůze přerušena ve 20.49 hodin.)
***