Středa 11. června 1997

Ministr kultury ČR Jaromír Talíř: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, bod zní Kontrola dvou usnesení Poslanecké sněmovny, přičemž první usnesení - jak zde bylo řečeno - se týká koncepčního materiálu, který má řešit financování církví. Tady konstatuji, že materiál vláda má k dispozici, je předložen a já věřím, že v rámci problémů, které jsou nyní, ho co nejdříve projedná.

Chci říci, že toto usnesení nemá žádný termín a vláda zde není v rozporu s tímto usnesením.

Druhé usnesení - musím opravit pana předřečníka - sněmovna neukládá vládě, ale žádá vládu, aby takto postupovala, což je - podle mého názoru podstatný rozdíl. Také z toho vyplývá, že vláda není v rozporu s tímto usnesením. Vláda jednoznačně postupuje podle platných legislativních norem a v souladu s nimi navrhla vydání některých nemovitostí. Musím konstatovat, že zatím nebyly vydány žádné. Musím dále konstatovat, že na průběhu této schůze v rámci interpelací - jak písemných, tak ústních - podala vláda všechny informace týkající se tohoto problému. To jsou důvody, které mne vedou k tomu, abych podle § 54 jednacího řádu odst. 8 navrhl sněmovně, aby přerušila projednávání tohoto bodu a odročila jej.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Jaromíru Talířovi. Prosím, aby se slova ujala paní místopředsedkyně Petra Buzková, připraví se pan poslanec Dalibor Matulka, dále jsou přihlášeni poslanci Štrait, Dostál, Jičínský.

Paní místopředsedkyně, promiňte, pan ministr správně upozorňuje, že dal procedurální návrh a trvá na tom, aby se o něm hlasovalo hned, ne po skončení rozpravy. Takže přistoupíme k hlasování o tomto návrhu.

Hlásí se pan poslanec Dostál v tuto chvíli s faktickou poznámkou.

Poslanec Pavel Dostál: Ne s faktickou. Jménem klubu ČSSD žádám o pauzu 15 minut na poradu klubu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Je vám vyhověno, takže se sejdeme v 11.25 hodin a přistoupíme k hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Jaromíra Talíře v tomto případě.

(Schůze přerušena v 11.11 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 11.28 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, věřím, že všichni, kteří' se chtějí účastnit hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Jaromíra Talíře, už jsou v sále. Hlásí se pan poslanec Vojtěch Filip jako zpravodaj, ale zpravodaj pověřený mnou.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, jen tolik. Samozřejmě pan ministr Talíř tady předložil určitý návrh, o kterém se má hlasovat bez rozpravy. Nebudu rozpravu vést, jen chci upozornit, že v tom přerušení sice v souladu s jednacím řádem, ale přesto proti smyslu našeho jednání nestanovil žádný termín, do kdy by se přerušovalo. Jsem přesvědčen, že v rozpravě by např. termíny toho, kdy by vláda mohla určité věci splnit, byly dány a byly by vhodné.

S poukazem na včerejší prohlášení pana premiéra k lepší komunikaci mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou žádám pana Talíře o to, zda by toto hlasování o případném přerušení bodu nebylo provedeno až po vyčerpání přihlášek a pak ať se sněmovna rozhodne, protože jsem přesvědčen, že by nemělo být bráněno v této diskusi. Znovu podotýkám, že by to jistě zlepšilo komunikaci mezi vládou a parlamentem. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Musím ovšem konstatovat, že jednací řád nikomu neurčuje, do kdy má být návrh odročen, takže návrh pana poslance Talíře - protože jako ministr nemá právo podávat návrh na odročení - byl v souladu s jednacím řádem. Nicméně bych poprosil pana ministra Talíře, zda by před sněmovnou ještě jednou vyslovil svůj návrh, o kterém vzápětí dám hlasovat, pokud na něm trvá, protože to je jeho právo.

Ministr kultury ČR Jaromír Talíř: Mám pocit, že vše bylo řečeno, protože § 54 odst. 8 hovoří jasně. Já jsem řekl nebo požádal jsem sněmovnu o hlasování o přerušení projednávaného bodu a o jeho dalším odročení. Já samozřejmě budu sněmovnu informovat o tom, jakým způsobem vláda postupuje v tomto směru.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Trváte na svém návrhu. Já jsem vás žádal, abyste, pane poslanče, přednesl návrh, protože tady nebyli všichni poslanci, tak aby všichni věděli, o čem se hlasuje.

Ministr kultury ČR Jaromír Talíř: Mám pocit, že to říkám už potřetí, ale zopakuji to.

Místopředseda PSP Jan Kasal: My musíme mít usnesení, které je k hlasování.

Ministr kultury ČR Jaromír Talíř: Navrhuji, aby v procedurálním návrhu Poslanecká sněmovna přerušila projednávání tohoto bodu a další jednání o něm odročila. (Hlasy: Do kdy?)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se - teď nevím, protože první se přihlásila paní místopředsedkyně Buzková, takže má stejné přednostní právo jako předseda klubu Gross.

Poslanec Stanislav Gross: Je to spíš faktická poznámka. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, víceméně jen k tomu návrhu, který zde byl přednesen. Myslím, že takto nelze formulovat návrh na přerušení a odročení, neboť zákon o jednacím řádu v § 63 odst. 1 stanoví, že tam musí být u toho návrhu určité podmínky a ty v tomto návrhu nezazněly.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grossovi. Přejeli si vystoupit paní místopředsedkyně, samozřejmě jí rád udělím slovo.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, v návrhu pana ministra Talíře nebo pana poslance Talíře, tak jak byl přednesen, vidím v tuto chvíli jedno jediné - snahu, aby tento bod teď v parlamentu nebyl vůbec projednáván, abyste, paní poslankyně a páni poslanci, nemohli v tuto chvíli říci, zda souhlasíte ....Pouze pro poslance, kteří mi sdělují, že neprobíhá rozprava upozorňuji, že podle jednacího řádu mám nárok vystoupit kdykoli. Tedy že se jedná pouze o to, aby paní poslankyně a páni poslanci, kteří si přejí sdělit nesouhlasné stanovisko s exekutivním vydáním majetku státu na jiné právnické osoby v tuto chvíli neměli slovo.

Je to poměrně logické, protože v tuto chvíli dochází k tomu, že jedna politická strana jedněmi ústy hovoří o potřebných rozpočtových škrtech, na které si ona sama je ochotna utahovat opasek, a na druhé straně žádá o velice rozsáhlý převod státního majetku, jehož již jen technické provedení bude vyžadovat obrovské náklady na státní rozpočet.

Dámy a pánové, přiznám se k tomu, že v tuto chvíli - protože vím, že tato snaha je zjevná - využiji svého práva, které mi dává jednací řád, a ještě předtím, než se bude hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan poslanec Talíř, hodlám přednést svůj procedurální návrh. Je možné, že díky vašemu hlasování tento procedurální návrh již hlasovatelný nebude.

V tuto chvíli by se, dámy a pánové, dalo hovořit o mnohém. Dalo by se například hovořit o vládě zákona, o které v poslední době velice rádi a velice často hovoří někteří politikové. Chtěla bych připomenout, že zcizení majetku státu ve prospěch jiných subjektů pouhým dekretem, který vydává státní exekutiva, je nejhrubším možným porušením principu vlády zákona, a to byť by se toto zcizení dělo ze sebebohulibějších důvodů.

Vím však, že mluvit v souvislosti s vydáním majetku o principech, je zbytečné, protože tady se nejedná o žádné principy, tady se jedná pouze o koaliční kompromis. Ostatně kdybych měla hovořit s plnou vážností o tom, jak se vláda zachovala k probíranému usnesení Parlamentu, zbývala by mi jediná možnost, a to navrhnout hlasování o důvěře vládě. Nicméně přiznám se, že poté, co se v této sněmovně dělo včera, si dovolím jistou zdrženlivost a neučiním tak.

Nechci již dlouze hovořit o tom, co se tady odehrálo v průběhu posledního třičtvrtě roku od přijetí diskutovaného usnesení. Dá se říct snad pouze to, že ano, usnesení Parlamentu vládu nezavazuje. Ovšem Parlament vládu žádá, a já jsem se až do dnešního dne domnívala, že žádost zákonodárného orgánu je pro vládu dostatečně silnou žádostí, aby jí nejen věnovala pozornost, ale aby jí také vyhověla. Osobně postoj vlády musím chápat jako svým způsobem pohrdání Poslaneckou sněmovnou. Pokud se mnou někteří kolegové a kolegyně nesouhlasí, je to samozřejmě jejich právo.

V tuto chvíli bych se ráda obrátila, samozřejmě prostřednictvím předsedajícího schůze, na vládu České republiky a chtěla bych říci tolik:

Dámy a pánové, přijali jste na svém posledním zasedání stabilizační záměr, který znamená velmi tvrdý zásah do mnoha sfér našeho veřejného života a dotkne se zřejmě osudově velké skupiny lidí. Například si nedokážu představit, že by Akademie věd mohla zvládnout další omezení rozpočtu bez rozsáhlého propouštění vědců. Dobrá, z tohoto záměru něco můžete provádět sami, k mnohému budete potřebovat souhlas a podporu Parlamentu. Jsem si vědoma nutnosti stabilizovat rozpočet a měnu a byla bych proto ochotna podpořit i některá krajně nepopulární opatření. Zároveň však běží proces bezplatného a již tím na státní finance nároky kladoucího předávání majetku církvi a toto předávání by podle údajů zveřejněných bývalým ministrem Ivanem Kočárníkem dále zvýšilo náklady státního rozpočtu, vyplývající z předchozích církevních restitucí. Pokud si vzpomínám, pan Kočárník vyčíslil dosud odhadnutelné náklady, které do dvou let zatíží státní rozpočet, na více než 14 mld. Kč.

Myslím, že nejen mně a nejen poslancům opozice by se snáze jednalo o nutných a bolestných opatřeních, které paní ministryně a páni ministři budete této sněmovně navrhovat, kdybychom věděli, že ve stejné době nevzniká nový výdaj rozpočtu, který rozhodně není nezbytný v tomto okamžiku. Zvažte prosím, dámy a pánové, zda by nebylo vhodné přerušit tento proces vydávání majetku církevním právnickým osobám, a to alespoň do doby ukončení působnosti stabilizačních škrtů ve státním rozpočtu.

Tato sněmovna, vážení členové vlády, žádala vládu o návrh zákona o státním majetku. Vysvětlovat jeho nezbytnost by bylo nošením dříví do lesa. Jen připomenu, že tento zákon bývá logicky v právu civilizovaných zemí svázán s onou sadou zákonů, která upravuje také nakládání se svěceným majetkem a která nám tedy chybí, jak se po nedávných skandálech již snad ukázalo zřejmé pro každého.

Dámy a pánové, proto navrhuji sněmovně přijmout následující usnesení:

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby se v době, do níž hodlá rozkládat stabilizační škrty ve státním rozpočtu, zdržela dalších rozhodnutí o vydání majetku státu církevním právnickým osobám.

2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky opakovaně vyzývá vládu České republiky, aby v co nejkratší době předložila návrh zákona o státním majetku.

(Potlesk levé části sněmovny.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Petře Buzkové. Prosím, aby návrh svého usnesení dala zpravodaji panu Filipovi, abychom v případě, že nebude přijat procedurální návrh pana poslance Talíře, o něm mohli hlasovat.

Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení. Pan poslanec Gross - tu podmínku tam řeknu, protože pan ministr ji vyslovil, akorát ji neřekl teď před sněmovnou. Takže:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s návrhem na odročení bodu "Kontrola usnesení Poslanecké sněmovny atd." do doby, než tuto záležitost projedná vláda České republiky.

To je ta podmínka, kterou ukládá jednací řád. (Nesouhlasný šum z levé strany sněmovny.) Mohu samozřejmě pro ty, kteří nemají k dispozici tak, jako já nebo pan poslanec Gross, jednací řád, ocitovat, že tam musí být podmínka určitým časovým údajem nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna.

Myslím si, že podmínka pro to, aby tuto záležitost projednala vláda České republiky, je v souladu s jednacím řádem a že návrh pana poslance Talíře je hlasovatelný. Rozhodne o tom samozřejmě sněmovna, pane předsedo.

Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, já bych chtěl také sněmovnu seznámit s dalším zněním zákona o jednacím řádu, neboť tam se hovoří v § 63 odst. 1 o tom, že vůči tomuto původnímu návrhu lze podat pozměňovací návrhy, takže si myslím, že by bylo dobré, kdyby toto zde zaznělo a byla možnost ze sněmovny podat vůči tomuto návrhu pozměňovací návrhy, tj. vůči té podmínce, která byla v tomto návrhu usnesení uvedena.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já si myslím, pane poslanče, promiňte, máme určitou strukturu hlasování a že tímto svým návrhem jste vybočil poněkud z jednacího řádu, protože je zvykem, že se hlasuje o procedurálních návrzích především. A potom se hlasuje v případě, že procedurální návrh na odložení, přerušení atd. neprojde, pak se hlasuje věcně, samozřejmě. Takový je tady prozatím zvyk.

Poslanec Stanislav Gross: Pane místopředsedo, já předpokládám, že znáte zcela nepochybně jednací řád, ale v tomto jednacím řádu je řečeno - já si to dovolím přečíst: "a) návrh na odročení navrhuje poslanec, aby projednávaný návrh nebyl rozhodnut ihned, aby se o něm jednalo buď v době pozdější, vyjádřené určitým časovým údajem," - to se stalo, resp. stala se druhá věc "nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna, nebo aby jednání bylo odročeno na dobu neurčitou."

Byla stanovena podmínka v tom návrhu, který zde zazněl. Ale ve stejném paragrafu písm. b) se praví: "K tomuto návrhu" - to jest k tomu, co zde zaznělo - "lze podávat pozměňovací návrhy ke lhůtě, jehož odročení nebo podmínce, která má být splněna před projednáváním ...".

Takže já dávám pozměňovací návrh na to, aby se toto odročení týkalo maximálně příští schůze Poslanecké sněmovny, to je za 14 dní.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, to je relevantní návrh, to je správný návrh v souladu s jednacím řádem, to není věcný návrh, návrh, který přednesl pan poslanec Gross je hlasovatelný.

Takže v tuto chvíli - ještě se hlásí pan poslanec Exner, takže strávíme příjemnou chvíli nad diskusí, zdali náš jednací řád je dokonalý nebo není.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, omlouvám se, ale pokud přistoupíme na to, že budeme hlasovat o odročení, pak je nutné to oddělit od hlasování o přerušení projednávání bodu, protože tímto návrhem by projednávání fakticky bylo pro tento čas ukončeno, zatímco návrh na přerušení je návrh procedurální, o kterém se hlasuje bez rozpravy, tak návrh na odročení je návrh, o kterém se může hlasovat až po skončení rozpravy. Tudíž by ta rozprava musela v tom případě doběhnout do konce.

Není možné smíchat tyto dvě věci tak, že rozpravu násilně přerušíme a necháme odhlasovat odročení, ať s podmínkou nebo bez podmínky, aniž by vystoupili ti, kteří případně chtějí v rozpravě ještě vystoupit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Myslím, že bude nejlépe, když se teď na chvilku vzdám předsednictví této schůzi a jako poslanec navrhnu, aby Poslanecká sněmovna svým hlasováním rozhodla o přerušení projednávání tohoto bodu na 11. schůzi s tím, že se tomu budeme věnovat na 12. schůzi. To je moje právo a o tomto se rozhoduje bez rozpravy, pane poslanče Matulko, s tím souhlasíte, určitě.

Poslanec Dalibor Matulka: Nesouhlasím, pane předsedající, jako poslanec jste nebyl přihlášen do rozpravy v pořadí. Já jsem byl před vámi.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Nikoli, vy jste se vzdal pořadí, všichni to viděli, a to ve prospěch pana poslance Exnera. Jestli se hlásíte s procedurálním návrhem, samozřejmě můžete. Až odezní váš procedurální návrh, dám hlasovat o svém procedurálním návrhu.

Poslanec Dalibor Matulka: Ano, s podobným pozměňovacím návrhem k té podmínce, jako to udělal pan poslanec Gross.

Já mám, pane předsedající, řádnou přihlášku do rozpravy, ve které jsem chtěl navrhnout usnesení, ale to usnesení je možno, protože jeho obsah takový je, chápat také jako pozměňovací návrh k té podmínce, takže, pane předsedající, já bych ten návrh usnesení touto formou přednesl, protože marně jsem předpokládal, že vláda, ačkoli si přečetla jistě program schůze, že předloží nějaký písemný podklad, nějakou zprávu, jak naložila s těmi dvěma usneseními Poslanecké sněmovny, ale vláda tak neučinila, tak můj návrh zní tak, že

"Poslanecká sněmovna Parlamentu žádá vládu České republiky, aby do 30. 6., čili těsně před zahájením červencové schůze předložila Poslanecké sněmovně písemnou zprávu

a) o veškerých rozhodnutích vlády, učiněných v souvislosti s usnesením Poslanecké sněmovny č. 47 z 26. 7. 1996 a 109 z 11. 10. 1996,

b) o veškerých rozhodnutích, která vláda učinila v oblasti vydávání nemovitého majetku církvím a církevním řádům v době od 26. 7. 1996 a o důvodech těchto rozhodnutí."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, děkuji, dejte to panu poslanci Filipovi.

Dámy a pánové, nyní vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci a budeme hlasovat o návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 331.

Ptám se, kdo je pro tento návrh? - (Žádosti o upřesnění hlasovaného návrhu z řad klubu ČSSD.) - Dobře, já jsem to, paní místopředsedkyně, před chvílí říkal, vy jste se zřejmě věnovala jiné činnosti, Neví-li to celý váš klub, zopakuji to.

Hlasuje se o návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu na 11. schůzi Poslanecké sněmovny. - (Dotazy na dobu přerušení z poslaneckého klubu ČSSD.) - Do příští schůze, já jsem to říkal, můžete se přesvědčit ve stenozáznamu. Já vím, že jste vzrušeni, ale ze stenozáznamu se přesvědčíte, že jsem toto usnesení formuloval přesně.

Nyní už doufám, že naprosto v klidu už budeme hlasovat o usnesení.

V hlasování č. 332 se ptám... ano, přerušil jsem hlasování a dávám slovo panu poslanci Grossovi.

Poslanec Stanislav Gross: Já se, pane místopředsedo, domnívám, že ta procedura je trochu zmatečná. Opomenu znění § 72, ve kterém se hovoří o tom, že o návrhu na odročení se má hlasovat až po ukončení rozpravy.Ale budu se věnovat tomu, jak tady ta procedura probíhala.

Ten původní návrh pana poslance Talíře zněl, že ten návrh bude přerušen a odročen. Jestliže byla vznesena v návrhu na odročení podmínka, která má být splněna k tomu, aby se tato schůze tím zabývala, tak já jsem pak v souladu s jednacím řádem vznesl pozměňovací návrh k této podmínce, což znamená, že podle mého názoru by se nejprve mělo hlasovat o mém pozměňovacím návrhu k té podmínce a teprve potom o návrhu na odročení jako celku.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já jsem nedával návrh na odročení, já jsem dal návrh na přerušení projednávání tohoto bodu. Kdyby můj návrh neprošel, budeme se věnovat návrhu pana poslance Talíře a návrhu paní místopředsedkyně Buzkové a dalších.

Dámy a pánové, protože se nekoná k proceduře žádná rozprava, dám hlasovat. Nevím, čím nás chce obohatit pan poslanec Grulich, ale dám mu příležitost. Já myslím, že sněmovna je dostatečně kompetentní k tomu, aby rozhodla hlasováním

Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám jeden návrh pro předsedajícího schůze.

Mohly by vzniknout vážné problémy, že se pan předsedající chová podujatě, protože nepochybně do této kauzy je zainteresován (potlesk klubů opozice) a ani já, ani vy bychom mu to neměli mít za zlé. Ale já bych ho poprosil, jestli by nebylo ve prospěch věci, aby se na dobu, než bude projednán tento bod, vzdal řízení schůze, předal řízení jinému místopředsedovi a poté se může řízení zase ujmout. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Rozumím panu poslanci Grulichovi, rozumím i potlesku, navrhuji následující: V případě, že neprojde můj procedurální návrh, který bych podal stejně jako poslanec, stejně tak jako předsedající, v tom jsme zřejmě zajedno, dám o něm hlasovat, stejně tak jako každý jiný předsedající, pak je možné hlasovat o vašem návrhu, pane poslanče. Můžeme se takto domluvit? (Hlas z pléna: Ne.) Já v tom nevidím velký rozdíl, jestli já dávám procedurální návrh z tohoto místa, nebo odkudkoli jinde. Hlásí se pan poslanec Kužílek.

Poslanec Oldřich Kužílek: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, víte, že vždy vystupuji, když se domnívám, že je třeba něco zpřesnit v našem jednání a dodržovat jednací řád. Je tu takový zvyk, že se často hlasuje o tzv. přerušení bodu. Já se domnívám, že podle jednacího řádu nic takového totiž neexistuje, bohužel, nebo bohudík. Jednací řád skutečně zná pouze přerušení a odročení jako jednu věc dohromady. Je to to, co vlastně navrhl pan ministr nebo pan poslanec Talíř podle § 54 odst. 8, kde se praví, že sněmovna může přerušit projednávání bodu a další jednání o něm odročit. Já si myslím, že je to i logické, protože co znamená přerušení? To by bylo jakési nejasno, co se s tím dál bude dít. Když se jednací řád psal, tak bylo jasné, že tak to být nemůže. Proto není možné hlasovat o samotném přerušení. Nikdy. Je jen smutné, že jsme to tak často dělávali. Tudíž pokud je zde ten návrh, tak prostě musí být spojen s návrhem na odročení. Sice § 54 odst. 8 hovoří o tom, že se o tom rozhoduje bez rozpravy, ale v té druhé větě, která říká, že sněmovna může přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit, se odkazuje tedy na odročení, které je popsáno v § 63 odst. 1 a) a b). Já se domnívám, že to má k tomu poměr jakési speciality vůči obecné věci a že tedy platí to, že v takovémto případě je možné vést rozpravu ke specializování té jedné podmínky, tak jak to tady už probíhalo, a že to tedy od sebe nelze oddělit. Omlouvám se, ale domnívám se, že jednací řád je v této věci jasný. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kužílkovi. Rozumím jeho obavám, abychom se nedopustili nějaké nepřesnosti. Já se nechci dopouštět nepřesností, nicméně § 54 odst. 8: "může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit". Čili může přerušit projednávání bodu a může další jednání o něm odročit, ale já nechci to jednání komplikovat. Myslíte-li si, a já myslím, že je korektní postupovat tak, jak jednotlivé návrhy tady zazněly, zazněl první návrh pana poslance Talíře, dám o něm hlasovat, neprojde-li, dám hlasovat o dalších návrzích.

Pan poslanec Matulka, pokud pan poslanec Gross nechce uplatnit své právo přednostně.

Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající, já souhlasím s tím, že k proceduře asi nelze korektně vést rozpravu. Nicméně jsou situace, kdy může vystoupit kterýkoli člen vlády. Já bych se velmi přimlouval za to, protože jednáme o bodu, který se velmi dotýká vlády a pan poslanec Talíř zde podával návrh jako poslanec, nikoli zřejmě jako člen vlády oprávněný sdělovat stanoviska a návrhy vlády, já bych velmi poprosil pana premiéra Klause, jestli by mohl sdělit, on může vystoupit kdykoli jako premiér této vlády, stanovisko alespoň své, ne-li stanovisko vlády, k tomu, jestli vláda má zájem, aby se v parlamentu o tomto bodu nadále jednalo, nebo zda vláda má zájem, aby se tento bod smetl se stolu této schůze.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Pan poslanec Gross.

Poslanec Stanislav Gross: Dámy a pánové, jsem rád, že se blížíme k závěru v této proceduře. Akorát je tu jedna nejasná věc. Mám pocit, že tak jak předsedající v tuto chvíli navrhl další postup, že ještě to není úplně v pořádku, protože zazněl návrh na odročení a vůči té podmínce, která v tomto návrhu musí ze zákona o jednacím řádu být, byl podán pozměňovací návrh podle § 63 odst. 1 b). Takže nejprve je zapotřebí hlasovat o tom pozměňovacím návrhu k podmínce na odročení. Jakmile toto hlasování skončí, bude přijat nebo nepřijat, tak pak hlasovat o návrhu na odročení jako celku.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, v tom nejsme ve sporu. Takže můžeme postupovat tak, jak nyní pan poslanec Gross navrhuje? To znamená, budeme prvně hlasovat o podmínce návrhu na odročení. Já bych prosil, aby znovu zazněla, aby bylo jasno, tedy do příští schůze, a pak budeme hlasovat o návrhu pana poslance Talíře.

Dámy a pánové, poprosím pana poslance Filipa, kterého jsem poprosil, aby se ujal funkce zpravodaje, aby zakomponoval i návrh pana poslance Matulky a aby nás touto spletí se pokusil provést.

Poslanec Vojtěch Filip: V tuto chvíli budeme hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích k podmínce na odročení, tzn. k tomu časovému údaji. Jeden je vyjádřen slovy "do příští schůze" a druhý je vyjádřen slovy "do 30. 6.", tzn. den vlastně před zasedáním sněmovny. To je tato záležitost. Otom lze hlasovat bez rozpravy a pak se bude hlasovat o odročení jako o celku.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Tady jednací řád umožňuje, abychom využili podpůrných hlasů. Máte za to, že je to třeba? Pan předseda vlády Václav Klaus se ujímá slova. Má na to právo. Víme, o čem jsem mluvil. Jsou dva údaje, které je potřeba srovnat v čase.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Nechci přinášet žádný pozměňovací návrh, protože se do jemnůstek jednacího řádu nechci plést, ale chci ubezpečit sněmovnu, že vláda musí na příští schůzi předložit zprávu vám o své činnosti za první rok svého fungování. Součástí této zprávy bude kapitola o této věci. V tomto smyslu se mi zdá potom jemnost těchto supnávrhů a podnávrhů jako téměř nadbytečná. Bude to jednou z kapitol zprávy, kterou předložíme na příští schůzi Parlamentu.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády Václavu Klausovi. Využijme možností jednacího řádu. Prvně podpůrnými hlasy rozhodneme, o které variantě budeme hlasovat dříve. Jeden návrh je do 30. 6., druhý návrh je do příští schůze.

Poslanec Vojtěch Filip: Hlasovat v pořadí, tzn. pan poslanec Gross, pan poslanec Matulka.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan poslanec Gross je do příští schůze. Jsou to jen podpůrné hlasy, připomínám.

Kdo tedy je pro to, aby návrh pana poslance Grosse byl hlasován jako první? Děkuji.

Toto hlasování skončilo, návrh získal 128 podpůrných hlasů.

Zahájil jsem hlasování 334.

Kdo je pro, aby návrh pana poslance Matulky byl hlasován jako první? Děkuji.

Hlasování skončilo. Tento návrh získal 53 podpůrných hlasů, čili budeme hlasovat prvně o návrhu pana poslance Grosse.

Zahájil jsem hlasování pořadové č. 335.

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo výsledkem pro 122, proti 21 poslanců. Tento návrh byl přijat.

Prosím pro pořádek pana poslance Filipa, aby přečetl návrh usnesení, které bude nyní hlasováno.

Poslanec Vojtěch Filip: Nyní by se hlasovalo o přerušení tohoto bodu jednání a odložení do příští schůze sněmovny.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Odročení do příští schůze sněmovny. Je jasno, o čem dám hlasovat? (Není námitek.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování pořadové č. 336. Ptám se:

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Návrh nebyl přijat, protože pro se vyslovilo 98 poslanců, proti 97 poslanců.

Takže budeme pokračovat v rozpravě k tomuto bodu. Prosím pana poslance Vojtěcha Filipa, aby setrval na místě zpravodajů. Ptám se paní místopředsedkyně Buzkové, zdali hodlá ještě teď vystoupit. Není tomu tak. Takže v tuto chvíli má slovo pan poslanec Matulka, připraví se pan poslanec Štrait. (Hluk v sále.) Prosím o klid.

Poslanec Dalibor Matulka: Vzhledem k tomu, že pan zpravodaj z mého návrhu usnesení nechal hlasovat pouze o tom datu, tak potom v řádné rozpravě podávám regulérní návrh, abychom k tomuto bodu přijali celé usnesení, tak jak jsem jej předložil. Já ho zopakuji.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu České republiky, aby do 30. 6.1997 předložila Poslanecké sněmovně písemnou zprávu

a) o veškerých rozhodnutích vlády učiněných v souvislosti s usneseními Poslanecké sněmovny č. 97 z 26. 7. 1996 a 109 z 11. 10. 1996,

b) o veškerých rozhodnutích, která vláda učinila v oblasti vydávání nemovitého majetku církvím a církevním řádům v době od 26. 7. 1996 a o důvodech těchto rozhodnutí.

Já jsem samozřejmě slyšel to, o čem nás ujišťoval pan premiér, ale přesto se velmi přimlouvám, aby Poslanecká sněmovna toto usnesení schválila, a to ze dvou důvodů. Nejsem si vůbec jist, že obecná zpráva vlády, kterou pan premiér slíbil na červencovu schůzi, bude v příslušné části natolik podrobná, že bude obsahovat ty údaje, které já svým usnesením žádám. To je jeden důvod. Druhý důvod je právě datum 30. 6. 1997. Je to konec měsíce a mohli bychom to dostat jako samostatnou písemnou zprávu ještě před zahájením schůze Poslanecké sněmovny.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP