Čtvrtek 22. května 1997

Poslanec Jan Vik: Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se na vás obrátil ve věci morální způsobilosti ministra školství Pilipa, který se v uplynulých dnech stal terčem kritiky pisálků z Rudého práva. V článku uvedeném pod názvem Kozel a kůň u Pilipa jsou zmiňovány až neuvěřitelné věci, na které se vás jako premiéra české vlády musím zeptat. Měl byste na mé otázky odpovědět v zájmu svém i v zájmu celé vlády.

Ministr Pilip si údajně ze státních peněz, z rozpočtu Ministerstva školství, koupil nový terénní vůz za třičtvrtě miliónu Kč. Sám Pilip k tomu uvádí, že vůz, který měl k dispozici, není v uspokojivém stavu, protože v něm vozil svého psa. Netvrdím, že ministr Pilip koná něco nezákonného. Jde mi pouze, jak jsem uvedl v názvu interpelace, o morální způsobilost ministra školství, který si v době, kdy se učitelům zvyšují úvazky a utahují opasky, nechal koupit zbytečný terénní automobil, jehož nezbytnost bych chápal tak u ministra obrany, ale u ministra školství těžko.

Abychom si rozuměli - kdyby si pan Pilip koupil třeba obrněný transportér ze svého, nebo kdyby mu jej koupila ODS jako místopředsedovi ODS, tak proti tomu nelze nic namítat a je mi to srdečně jedno. Ale podle jízlivého pisálka zlí jazykové tvrdí, že v sobotu je za novým terénním vozem vidět napojený tažný vozík pro koně - ano, slyšíte správně - jež jsou zálibou pana ministra a jeho rodiny.

Můžete potvrdit či vyvrátit výše uvedená tvrzení pisálků z Práva? Já jen doufám, že alespoň ten vozík a koně pana ministra nejsou placeny z rozpočtu školství. Myslíte si, pane premiére, jeli výše uvedené pravda, což pro vás není problém zjistit, že je vhodné, aby pan Pilip byl členem vlády, která se alespoň na oko snaží změnit současnou ekonomickou krizi šetřením kde se dá a přesvědčuje své občany, že je třeba utahovat opasek.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Vážená sněmovno, před chvílí byla vláda předmětem kritiky, že její nedostatečný počet byl na projednávání předchozího bodu, ale já myslím, že počet poslanců, kteří se zúčastňují interpelací předsedy vlády, není zrovna dobrým vysvědčením pro tuto sněmovnu.

Panu poslanci Vikovi bych chtěl říci primárně to, že bych zejména doporučil, aby se v jednotlivostech nákupu automobilu na MŠMT obrátil s interpelací na ministra školství, nikoli na předsedu vlády, který o této věci nemá žádné detailní podklady a v žádném případě nemá důvod, aby se detaily tohoto typu zabýval.

Odlišme však dvě věci. Myslím, že všichni dobře víte, že člen vlády má k dispozici dvě věci: má k dispozici domácí telefon a má k dispozici tzv. referentské auto, nepoužívá-li třeba o víkendu nebo kdykoli to uzná za vhodné svého služebního řidiče a služební auto a řídili sám. Tyto dvě věci jsou myslím, přirozeným doplňkem náležitostí člena vlády. Náležitosti poslance zase vypadají jinak, náležitosti různých jiných profesí jsou také jiné. Člen vlády má tyto dvě věci k dispozici - telefon a auto, které samozřejmě není jeho, a proto také úvaha "si koupil", kterou používá pan poslanec Vik, je naprosto absurdní On si to nekoupil, to auto není jeho, to auto použije výjimečně a to auto se nepochybně používá na MŠMT v průběhu týdne na úplně jiné věci. To je poznámka k těm slůvkům "si koupil". Auta, která takto jednotliví ministři používají, jsou auta řádové nižší ceny, nižší kvality, než jsou auta, se kterými jezdí normálně na služební cesty se svým šoférem. Myslím, že to všichni poslanci dobře vědí.

To je věc jedna, to je věc formální. Už jsem mnohokrát říkal, že člen vlády nemá žádné jiné nároky a náležitosti, nemá nárok na byt, dům atd.

K této konkrétní věci: nemohu potvrzovat všechny věty a všechna slova, která zazněla v onom článku Rudého práva. Nemám ani pocit, že je mou povinností, abych posuzoval, jaká v tom je či není míra pravdy. Podle mého názoru - a jsem šetrný a úsporný - toto druhé auto k případné dispozici člena vlády nemá být nějakým luxusním autem, nemá být autem drahým. Došlo-li na MŠMT k nákupu auta pro různé účely, včetně možnosti případného použití ministra o víkendu, dražšího, než by bylo nejvíce nutné, pak to považuji za nešťastné, zbytečné a je,to trošku škoda. Mohu-li vám něco říci, nevím jaké mám použít přesné slovo, ministru školství jsem tuto věc vytknul a požádal jsem ho, aby se to neopakovalo.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu premiérovi. Přeje si pan poslanec Vik vystoupit s doplňujícím dotazem? Je tomu tak. Máte slovo.

Poslanec Jan Vik: Chtěl bych panu premiérovi za odpověď poděkovat. Jsem rád, že došlo alespoň k výtce na adresu ministra školství

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Maixner s interpelací ve věci deregulačních kroků vlády.

Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové. Již velmi dlouho slyšíme o mnohých zamýšlených deregulačních krocích, které by měly vstoupit postupně v platnost a tím enormně zatížit značnou část našeho obyvatelstva.

Jsem si na druhé straně velmi dobře vědom, že vlivem všech zvýšených vstupů, které jsou spojeny jak s výrobou a transportem energií, tak s provozem všech bytových jednotek, kterých se bude toto opatření především týkat, musí dojít k určitému pokrytí těchto nákladů.

Po sedmi letech vlády vaší koalice jste pravděpodobně necítili potřebu postupného krytí těchto nákladů, ponechali jste osudu bytový fond a dnes prosazujete skokovou terapii, a přitom na druhé straně zavádíte minimalizaci platových růstů pro tento rok.

S ohledem na blížící se uplatnění všech deregulačních kroků se vás chci, pane premiére, zeptat na několik věcí.

1. Proč vy jako největší zastánce transformace a změn majetkového vlastnictví jste ponechali bez povšimnutí celá léta transformaci našeho bytového fondu a přenechali jste tento problém na obce a města? Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa má na rozdíl od vlády tuto koncepci zpracovánu a veřejnost je s ní pravidelně seznamována.

2. Proč vláda nedodržela harmonogram, kterým měla uvést do chodu atomovou elektrárnu Temelín, která by vyřešila svým výkonem nejen energetickou potřebu pro náš stát, ale i cenu, která by nemusela být deregulována?

Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Slovo má předseda vlády České republiky.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pan poslanec položil hned několik otázek. První se týká deregulací vůbec. Chci upozornit, že otázce deregulací se bude věnovat hned následující bod této schůze Poslanecké sněmovny, bod 39, který je speciálně o deregulaci vlády v tomto roce. Je to tato zpráva (kterou drží premiér v ruce) pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu o změnách v regulaci cen, platných pro domácnosti v roce 1997, a o navazujících sociálních opatřeních.

Protože očekávám, že to bude předmětem samostatné diskuse, nemám pocit, že mám tento materiál v této chvíli v rámci interpelací vykládat. Doufám, že toto po mně pan poslanec nechce.

Nicméně bych polemizoval s několika slovy. Polemizoval bych se slovem, že hodláme enormně zatížit toho a toho tím a tím. Prohlašuji, že nehodláme zatížit, nehodláme enormně zatížit. Vláda dlouho vybírala možnou únosnou míru zátěže v této věci. Ale hlavně je potřeba říci, že i dnešní situace v odvětvích v oblastech regulovaných cen někoho zatěžuje. Jestli si někdo myslí, že doteďka nebylo zatížení a teď bude zatížení, to je hluboký zásadní omyl. Buď je na tomto trhu - příklad trh s byty - buď je na něm hluboká ekonomická nerovnováha, pak je zatížen nebydlící oproti bydlícímu, který platí neúměrně nízké nájemné. Neboli nebydlící je zatížen zablokováním tohoto trhu a nedostupností bytu. Cílem postupné deregulace je tuto zátěž rozptýlit racionálním způsobem mezi více subjektů této ekonomiky.

Za druhé, kde není nerovnováha, myslím nerovnováha na trhu, jako jsou třeba ceny elektrické energie, není pravdou, že by byl fatální nedostatek elektrické energie, že by byla poptávka po elektrické energii větší než nabídka a že by docházelo k vypínání a regulaci spotřeby elektrické energie. Tam je zase jiná špatná věc, jiné zatížení Tam je hluboké přerozdělování z jedněch oblastí do oblastí jiných. Tam se platí výrobní náklady s daní z jiných zdrojů, nikoliv že by byly placeny těmi, kteří elektrickou energii skutečně spotřebovávají

Prosím, aby bylo jasné, že nejde o nové zatížení. Jde o přenos či jiný rozptyl a rozdělení tohoto zatížení deregulací žádné nové prostředky v této zemi nevzniknou.

Popírám slovo použité panem poslancem, že jde o skokovou terapii. Není to pravda. Nejde o skokovou terapii. U těch několika ostatních regulovaných cen jsme nezvolili skokovou terapii, protože skokovou terapií by byla jejich okamžitá bezpodmínečná nehlídaná a nekontrolovaná deregulace. Dobře víte, pane poslanče, že nic takového vláda neudělala, že jsou ceny, které od 1. 7. letošního roku zvyšuje o 15 %. Něco jiného o jiné procento, průměr nájemného o 50 %, ale v žádném případě nejde o deregulační zrušení, o deregulační skok. To by byla skoková terapie a takovouto skokovou terapii vláda v žádném případě nevolí.

Pan poslanec nabízel program strany republikánů ohledně bytového fondu, jestli se nemýlím. Musím se přiznat, že tento návrh neznám. Nevím, co je v něm napsáno. Ale pan poslanec se ptal, proč jsme dopustili, aby starost o bytový fond byla přesunuta z role státu do role měst a obcí. Musím se přiznat, a někteří pamětníci v této sněmovně si to pamatují, že to bylo rozhodnutí této sněmovny a v té chvíli před šesti nebo kolika lety jsem nebyl žádným bojovníkem za toto rozhodnutí. Čili přesunutí bytového fondu státu do rukou obcí je vědomým rozhodnutím, které zde bylo učiněno.

Není pravdou, že vláda nemá vládní, státní bytovou politiku. Myslím, že i o té jsme mnohokrát diskutovali.

Temelín - kdyby dneska byl hotový Temelín, že by bylo možné nederegulovat ceny elektrické energie, to patří do science fiction. To skutečně není pravda. Opakuji největším nedostatkem nebo problémem našeho trhu elektrické energie není v daném momentu převaha poptávky nad nabídkou. To není důvodem pro zvyšování cen nákladovým způsobem. Kdyby dneska byl Temelín, nebyl by sebemenší důvod, abychom cenu elektrické energie snižovali nebo abychom rušili její deregulaci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi vlády. Chce pan kolega ještě reagovat? Není tomu tak.

Dámy a pánové, dalším interpelujícím je pan poslanec Karel Vymětal, který přednese interpelaci ve věci způsobu vystupování na mezinárodní úrovni.

Pan kolega není mezi přítomnými. To je myslím premiéra, že vylosovaný není přítomen, přestože je to dlouho dopředu známo.

Pan kolega Krampera vystoupí jako další ve věci vydání hradu Bouzov Řádu německých rytířů.

Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane předsedo vlády, Ministerstvo kultury zaregistrovalo v roce 1991 jako samostatný právní subjekt českou provincii Řádu bratří Domu Panny Marie v Jeruzalémě, známější jako Řád německých rytířů, i přesto, že v České republice neměla a nemá žádného řádného člena. Zákon o církvích přitom stanoví, že nový subjekt musí mít nejméně tři členy. Řád požaduje po vládě vydání 138 položek různých nemovitostí na Olomoucku, Bruntálsku, Opavsku. Jde mimo jiné o hrady Bouzov, Sovinec a lázně Karlova Studánka. Navíc byl majetek Řádu německých rytířů po porážce nacistického Německa odejmut na základě Benešových dekretů ze zcela jasných a prokazatelných důvodů kolaborace Rádu německých rytířů s nacistickým režimem a jeho pohlaváry. Proto na vás vznáším, pane předsedo vlády, zcela zásadní otázku. V jakém je v současné době jednání týkající se vydání hradu Bouzov a dalších jiných objektů Řádu německých rytířů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, pane poslanče, slovo má pan předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Je velmi zajímavé, že poslance, některé poslance tolik zajímá Řád německých rytířů, protože jsem odpovídal minulý čtvrtek ráno v rámci písemné interpelace pana poslance Dostála, ve čtvrtek odpoledne jsem odpovídal na ústní interpelaci panu poslanci Sládkovi a na stejnou otázku jsem v tu chvíli odpovídal stejně jako ráno a do třetice mám stejnou, identickou otázku od pana poslance nyní. Nemám, co bych na to řekl nového. Nová je snad otázka proč Ministerstvo kultury v roce 1991 zaregistrovalo tento řád. Myslím, že není pravda, že nemá žádného člena, tato informace se podle podkladů, které já mám k dispozici, nezakládá na pravdě, ale jinak otázky jsou stejné a identické, opakoval jsem, že vláda si je vědoma řady otázek a problémů v souvislosti s vydáním majetku právě tomuto řádu. Jasně jsem řekl, že vláda o žádném vydání majetku tohoto typu nerozhodla, že v žádném případě nerozhodne v situaci, bude-li to otázkou sporu, že vláda požádá soud o přezkoumání této věci. Dal jsem pokyn panu ministru kultury, aby sdělil zástupcům tohoto řádu, že do vyřešení situace nemají se obracet na tyto instituce s těmito žádostmi a už nevím, co nového bych k tomu mohl sdělit. Myslím, že jsem citoval, že jsem o tom dvakrát mluvil, mluvil jsem o tom ještě jednou tento týden, kdy se diskutovalo o tzv. charakteru výjimek nebo nevýjimek, kdy institut výjimek ze zákona 45 nebyl sněmovnou dostatečně pochopen. Sněmovna jej brala jako možnou, rychlou, náhodnou výjimku, zatímco výjimka právě v logice zákona č. 45 má přesné opačný význam, ta právě naopak říká, že se musí povinně s každou touto věcí tzv. výjimkou jít na specifické jednání vlády se samostatným materiálem. Rozumím, že někdo, kdo si čte usnesení vlády a nezná tuto terminologii, tak mohl být sveden slovem výjimka k tomu, že jde o jakési zrychlené opatření, umožňující mimo jednání vlády vydat tu či onu věc. Opak je pravdou, že máme pravidelně, dvakrát měsíčně v průměru bych řekl, materiály od jednotlivých ministrů, kteří navrhují privatizaci právě metodou formy výjimek z tohoto zákona. Nic nového k tomu nemohu sdělit. Mám pocit, že vytahovat tuto věc znovu a znovu je záměr, nemám čím novějším posloužit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu premiérovi, pan Krampera se chystá položit doplňující dotaz.

Poslanec Zdeněk Krampera: Já jsem se pana předsedy vlády hlavně chtěl dotázat právě na to, co jsem se nedozvěděl. V jakém je v současné době jednání týkající se vydání hradu Bouzov a dalších jiných objektů. Právě se jedná o ty výjimky a další následné.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Předseda vlády se pokusí zareagovat.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, já se domnívám, že přesně tuto otázku jsem vám zodpověděl, že jsme v mezifázi, v mezietapě vyjasňování a sbírání podkladů a argumentů a ubezpečil jsem vás, že posledním bodem této věci by teprve event. mohlo být předložení individuálního materiálu do vlády, kde by se vláda touto věcí zabývala. Mám pocit, že tento materiál není aktuální a že musí dojít k řadě přezkoumání včetně přezkoumání soudního typu. V této fázi tato věc je.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi vlády, jako další je v pořadí pan poslanec Jindřich Nehera, který bude předsedu vlády interpelovat ve věci klonování lidí na Bahamách.

Poslanec Jindřich Nehera: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážení hosté, vážený pane premiére, před časem pobouřila zpráva o klonování zvířat a zvláště pak myšlenka o klonování lidí veřejné mínění občanů téměř na celém světě. Negativní postoj zaujali i přední světoví politici. Asi před třemi týdny jsem si v denním tisku přečetl zprávu, že byl ustaven lékařský tým, který klonování lidí bude provádět a sídlo bude mít na Bahamách. Shodou okolností tam, kde přebývá váš přítel a chráněnec, ostatními občany chápaný jako superzloděj, pan Viktor Kožený. Vás se chci, pane premiére, zeptat, zda klonování lidí na Bahamách je čistě náhodné nebo zdali nesouvisí s vaším proslulým výrokem - více takových Kožených, anebo zdali dokonce nechcete na poslední chvíli pana Viktora Koženého klonovat za peníze daňových poplatníků. Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má předseda vlády České republiky.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Kdyby náhodou tyto interpelace nebyly v přímém přenosu, myslím, že jediná možná odpověď předsedy vlády by bylo zaťukání si na čelo a sdělení, že na takovouto nehoráznost, drzost, absurditu, neslušnost nemá smyslu reagovat. Já odmítám tvrzení, že pan Kožený je můj přítel a chráněnec. Já jsem pana Koženého, myslím, bezprostředně viděl za svůj život tak dvakrát, řekl bych po 15 minutách a o tom, že by byl mým chráněncem, na to se musím opravdu jenom usmát. Na druhé straně slovo superzloděj bych také ponechával na rozhodnutí jiného orgánu než pana poslance Nehery, ale myslím, že by byla také hezká odpověď na otázku pana poslance, odpověď, kterou mně formálně poslalo Ministerstvo zdravotnictví s podpisem Dr. Miroslava Čerbáka - náměstka ministra. Přečtu tuto odpověď, tato odpověď zní: Věc klonování lidí na Bahamách. Ministerstvu zdravotnictví nejsou známy žádné seriózní informace o klonování lidí na Bahamách. Provedenou rešerší medicinských informačních systémů jsme nenalezli žádnou zmínku ani v jednom ze světových medicinských periodik.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi vlády, Pan poslanec Nehera podruhé.

Poslanec Jindřich Nehera: Já nemám na pana premiéra doplňovací otázku, ale na jeho arogantní odpověď bych odpověděl, že už nastal čas (pan poslanec Nehera zvonil - cinkal svazkem klíčů, potlesk).

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan předseda vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Pane poslanče, myslím, že vás by na těch Bahamách měli klonovat. Možná, že bychom na to nějaké prostředky daňových poplatníků měli uvolnit. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dalším interpelujícím bude pan poslanec Václav Exner ve věci potravinové pomoci Korejské lidově demokratické republiky nebo republice, to z té zkratky neumím rozlišit.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, chtě! bych se vás zeptat, vzhledem k tomu, že v Korejské lidově demokratické republice došlo k velkému nedostatku potravin, zda vaše vláda uvažuje o tom, že by mohla poskytnout určitou humanitární pomoc této zemi, kromě toho, že určité sbírky se dějí v rámci jiných humanitárních organizací, případně jsou poskytovány prostředky i jednotlivými občany.

Svou otázku zdůvodňuji tím, že KLDR, která má rozlohu jen o málo menší než bývalé Československo, má mezi 20 - 23 milióny obyvatel, 2/3 území jsou hornatá, přesto např. poslední atlas časopisu The Economist charakterizuje její zemědělství jako zemědělství, které je kolektivizováno a je docela úspěšné, aspoň pokud jde o výrobu obilí. Tím se myslí, že se vyrábělo normálně kolem 6 - 7 miliónů tun v této zemi pro těch zhruba 20 miliónů lidí, avšak za poslední tři roky opakovaně byla úroda ve výši 1,8 - 2,5 miliónů tun obilí Také u nás se vyrábí kolem 6 miliónů tun obilí. Máme přibližně polovinu obyvatel a umíte si jistě představit, co snížení výroby na 1/3, způsobené rozsáhlými povodněmi, kde např. opakovaně byly srážky v průběhu dvou dnů ve výši 55 cm vody, které znemožnily vlastně dosažení rozumné úrody, způsobily tuto situaci. Obyvatelstvo v této době je na tom tak, že dostává příděl rýže 10 dkg na osobu a je tím zajištěno v přídělovém systému jedno jídlo denně.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má předseda vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Myslím, že v této otázce je možné přistoupit dvěma způsoby. Jednou věcí je diskuse hospodářského systému Korejské lidově demokratické republiky, jeho orientace na kolektivistické, kolchozní, družstevní zemědělství a na mimořádnou náchylnost takového ekonomického systému na krize a na neschopnost nasytit své obyvatelstvo. To by byla jedna diskuse, která by se mohla hodit do předchozí diskuse zde v Parlamentu o naší ekonomické situaci, o návrzích, které nám kolegové pana poslance Exnera z komunistické strany dávají.

Druhou rovinou této diskuse by mohla být skutečně tíživá ekonomická i sociální situace občanů této země. Vím, že i v únoru i v dubnu vyzval World Food Programme, Světový potravinářský program, světové společenství k poskytnutí potravinové pomoci. Pokud víme, do dnešního dne na tuto výzvu reagovalo 11 zemí světa, buď ve formě přímých dodávek, nebo ve formě finančních.

U nás je situace v této chvíli taková, že Ministerstvo zahraničních věcí předběžně navrhuje poskytnutí určité finanční pomoci, protože vzhledem k mimořádné vzdálenosti a mimořádně těžké dostupnosti dopravní a tím vysokým dopravním nákladům nemá smyslu dodávat nějaké hotové výrobky, kde by náklady na dopravu byly pravděpodobně daleko větší než dodávka sama. Proto zvažujeme buď zaslání finanční částky na konto některé z mezinárodních organizací, které toto organizují, a nebo na nákup léků a vitaminových preparátů, které by byly připojeny k zásilkám jiných zemí. Nikoli tedy izolovaný pokus převážet něco do Koreje. Navrhovaný objem pomoci, který ministerstvo zvažuje, je v kategorii limitu Ministerstva zahraničí. Díky tomu nebyl navrhován vládě k diskusi a rozhodne o tom samo Ministerstvo zahraničí ve své pravomoci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan kolega Exner s doplňujícím dotazem.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, děkuji vám, že jsme se vyhnuli té debatě, která v tomto směru není podstatná, a že vaše odpověď v zásadě je také pozitivní. Chtěl bych doplnit jenom otázku, kdy počítáte s tím, že by tato pomoc mohla být realizována? Chtěl bych vás požádal o to, abyste případně přispěl k tomu, aby pomoc nebyla v lécích a preparátech, ale skutečně v jídle, které je v dané chvíli opravdu prvořadé. A také bych vás poprosil, jestli by nebylo možné přece jenom zvážit, jestli by vláda nepřekročila limit, které má k dispozici Ministerstvo zahraničních věcí.

Jsem rád, že jsme se nepřipojili k rozhodnutí takových zemí, jako byly USA, Japonsko a Republika Korea, které podmínily svou pomoc politickými změnami v severní Koreji v době, kdy i např. z fondu UNICEF OSN byly příslušnou pracovnicí upozorněny na to, že v dané situaci tam umírají děti. Ještě jednou vám děkuji za to, že jste se postavil pozitivně k této záležitosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, slovo má pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Detaily této věci nevím, ale informace mně říká, že definitivní rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí bude provedeno v nejbližších dnech, tedy nikoliv týdnech, dnech.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi vlády. Jako další vystoupí pan poslanec Jaroslav Štrait s interpelací ve věci vztahů České republiky k Slovenské republice. Pan kolega Štrait není přítomen. Jako další vystoupí pan poslanec Šmucr ve věci morálky a cti. Také není přítomen. Jako další byl vylosován pan poslanec Loukota ve věci podivných aktivit v oblasti vrch u Javořice.

Poslanec Milan Loukota: Vážený pane premiére, úvodem se omlouvám za jistou chybu v názvu mé interpelace, kde je uvedeno vrch u Javořice. Jedná se však o jedno slovo, tedy vrchu neboli kopce, dejme tomu Javořice. Tento omyl jsem nakonec vysvětlil pracovníkovi vašeho úřadu panu Špačkovi, kterému bylo přiděleno vypracování odpovědi na tuto interpelaci.

Ale teď k věci. Obyvatelé obcí nacházejících se v okolí Javořice před nedávnem pobouřily podivné aktivity v oblasti tohoto vrchu na Českomoravské vysočině. Jedná se o asfaltovou silnici, cca 6 m širokou, která se zde buduje a silně narušuje tuto chráněnou oblast, mimo jiné i tzv. Březinovu stezku, která byla velice malebná, používaná velice často turisty.

Zajímalo by mě, proč se tato silnice buduje. Jsou zde názory, že to má být snad pro budoucí velitelství NATO, nebo je to z důvodu vysílače na Javořici? Byl bych rád, kdybyste mi to vysvětlil. Interpeluji vás, ne ministra dopravy, protože se jedná, jak už jsem říkal, o chráněnou krajinnou oblast a dle obyvatel zde žijících má zde mít své aktivity i ta otázka případného velitelství NATO. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Odpovídat bude opět premiér české vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Myslím, že tato interpelace je klasickou ukázkou elementární neochoty komunikovat s úřady, protože pan poslanec samozřejmě dobře ví, že na ministerstvu životního prostředí či kdekoli jinde by mohl na konkrétní otázku dostat od kteréhokoliv úředníka kvalitní a kvalifikovanou odpověď. Jestli se tím mají zabývat úřady, jak se stalo v tomto případě, tak je to opravdu naprostým plýtváním peněz daňových poplatníků. Mohu popsat sněmovně a posluchačům, že se hledalo, jestli se myslí vrch Javořice nebo vyvýšenina asi 10 km od tohoto místa. Objevilo se, že na těchto místech se připravují, nebo je několik aktivit typu lesní svážnice, vysílač fy Eurotel, televizní vysílač, jinde zase rekonstrukce objektu lesního závodu, starý kamenolom, výstavba lyžařského svahu atd. Takže je opravdu zbytečné, že pan poslanec nespecifikuje svou otázku. Je to skutečně plýtvání prací státních úředníků nad jednoduchou otázkou. Mohla by být dána jednoduchá odpověď.

Já mohu říci jednu jedinou věc, že co je nesmyslem a co nikoho nenapadlo, by bylo plánování velitelství NATO. To je opravdu fascinující myšlenka, ale nikdy jsem nic takového neslyšel a doufám, že se mohu podívat na pana ministra obrany, jestli mě poslouchá. Předpokládám, že on také pokývá hlavou, že nic takového nikdy neslyšel.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Loukota s doplňujícím dotazem.

Poslanec Milan Loukota: Já pouze odpovím na onu část odpovědi pana premiéra ohledně specifikace. Ono se tam totiž více podkladů nevejde na tu přihlášku k interpelace. Pravděpodobně jste neviděl, jak vypadá, proto se ani nedivím tomu, co jste řekl. Rád bych podotkl, že po vylosování mi telefonoval bývalý poslanec pan Radim Špaček, který pracuje ve vašem úřadu a velice detailně jsem mu to vysvětlil. Bylo mi řečeno, že dostal na starost vypracovat odpověď na tuto interpelaci a zhruba 10 minut jsem mu vysvětloval, o co vlastně jde.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jako další vystoupí pan poslanec Oldřich Vrcha ve věci zastupování ministra zahraničí.

Poslanec Oldřich Vrcha; Vážený pane premiére, starosta města Prostějova, pan Šverdík, je jako vy a pan ministr Zieleniec členem vaší ODS. Dovoluje si neoprávněným způsobem utrácet finanční prostředky daňových poplatníků města Prostějova na své zahraniční cesty, které nemají žádný význam pro občany města.

Pokud současný ministr zahraničí ČR není schopen vykonávat řádně svoji funkci, doporučuji, abyste jej z funkce odvolal a jmenoval třeba i prostějovského starostu novým ministrem. Nemusejí zahraniční věci patřící do kompetence ministerstva zahraničí duplicitně vyjednávat starostové měst či obcí v případě výjezdu do Izraele, Rakouska, Švédska či Norska a dalších zemí či kontinentů světa, jako je tomu v kauze starosty města Prostějov. Nesmyslně vynaložené finanční prostředky na zahraniční cesty starosty v Prostějově by se mohly vhodněji využít např. za poplatky parkování nemocných občanů na parkovišti před novou nemocnicí apod.

Ptám se vás, pane premiére, byl jste při návštěvě města Prostějova informován o tom, že starosta města vyjednává zahraniční věci v jiných státech? Děkuji předem za odpověď.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Odpovídat bude předseda vlády pan Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Myslím, že to už je opravdu na pováženou, protože interpelace pana poslance Vrchy se jmenovala interpelace ve věci zastupování ministra zahraničí. Odhadnout, co myslí pan poslanec jako zastupování ministra zahraničí a že tím může myslet zahraniční cestu či cesty jednoho ze starostů šesti tisíc obcí v České republice, je skutečně absurdní. Nemám, co bych k aktivitám starosty města Prostějova řekl. Já o nich absolutně nic nevím, nikdy jsem o nich nic neslyšel, a proto také předsedovi vlády nepřísluší, aby komentoval chování starosty v jednom městě. Toto nečiní Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, toto ať řeší zastupitelstvo města Prostějova. K tomu nemám, co bych řekl a dále říkat nebudu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Jako další byl vylosován pan poslanec Maixner ve věci vládního opatření - balíčku.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP