Čtvrtek 22. května 1997

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a udílím slovo poslanci Rudolfu Šmucrovi, připraví se pan poslanec Václav Frank.

Ještě před tím než dám slovo panu poslanci Šmucrovi, přihlásil se s faktickou poznámkou zpravodaj pan poslanec Brožík.

Poslanec František Brožík: Vážená paní předsedající, já bych chtěl požádat pana předsedu rozpočtového výboru, jestli by mně návrh usnesení ohledně oněch 500 miliónů mohl dát písemně, abych je mohl zapracovat do zpravodajské zprávy. Chtěl bych poprosit o písemné usnesení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Udílím slovo panu poslanci Šmucrovi, připraví se pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Jozef Wagner: Pane poslanče, rád předám a neučiním to tak jako vy v zákonu oceňovacím, že panu ministrovi, ale já vám, panu zpravodaji. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já musím konstatovat, že jsem vám neudělila slovo, ale trošku s křížkem po funuse.

Slovo má pan poslanec Rudolf Šmucr, připraví se pan poslanec Václav Frank.

Poslanec Rudolf Šmucr: Paní předsedající, dámy a pánové, včerejší projednávání bodu 38 o stavu české ekonomiky, atd. atd., nebudu vás, vážení unavovat obsáhlým názvem tohoto bodu jednání schůze sněmovny, ale budu spíše konkrétní.

Obhajoba současného stavu ekonomiky světově uznávanými ekonomickými génii, a to Václavem Klausem a Ivanem Kočárníkem, na včerejším přerušeném jednání sněmovny, byla nepřesvědčivá. Skutečný stav ekonomiky České republiky v praxi je diametrálně odlišný od tvrzení těchto ekonomických velikánů, což potvrzovala velice vyjasněná a konfliktní situace ve sněmovně. Musím dát za pravdu všem řečníkům ze včerejšího dne jednání, kteří kriticky vystoupili v této rozpravě. Proti jejich věcným argumentům postavili jak premiér Václav Klaus, tak pan ministr Kočárník hráz ze lží a polopravd. Tito pánové se nikdy neunavovali tím, že by si udělali čas na to, vykročit inkognito mezi občany, aby na vlastní oči zjistili skutečný stav věci. Věčné vysedávání mezi pochlebníky zapřičiňuje pouze to, že tito pánové jsou odtrženi od reality všedních dnů.

Velice dlouhý projev předsedy sněmovny Miloše Zemana mě udivil, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, že jeho projev obsahoval mnoho myšlenek mně známých z programu SPR-RSČ a minulých vystoupení jejich poslanců. Za druhé, že byl vůbec vypracován. Vzpomínám si na momenty v této sněmovně zhruba před rokem, kdy ČSSD svým rozhodnutím vlastně podpořila programové prohlášení vlády a tím rozhodla o tom, jak bude vypadat budoucnost naší země. Tuto zradu, jak na svých voličích, tak na dalších stranách opozice, odůvodnila tvrzením, že tak učinila pro zachování stability země. Tímto krokem se učinila spoluzodpovědnou za tento katastrofální stav v zemi. Dnes ČSSD vystupuje vůči koalici velice kriticky, což je nemravné a odsouzeníhodné. Kdyby ČSSD po parlamentních volbách nepodpořila vládu, mohl si pan Zeman ušetřit svůj projev a námahu a náš národ nemusel být v ekonomické a společenské krizi.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo udílím panu poslanci Václavu Frankovi, připraví se pan poslanec Jan Vik.

Poslanec Václav Frank: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně, musím se přiznat, že když nám pan premiér a příslušní vládní ministři stáčí rozhovor na úspěšnost navrhovaných opatření, jinými slovy tzv. balíčku, jsem velmi silně na rozpacích, co k tomu vlastně říci. Slova prokládaná čísly a vidina úspěšnosti navrhovaných opatření ze strany vlády jsou naprosto nesourodá a nemají žádnou společnou vazbu. Podle mého názoru jsou i ukázkou posunuté logiky jako v jednom starém vtipu. Navrhovaný balíček opatření, které pouze velmi hrubě ucpávají díru, která vznikla při udržování tzv. vyrovnaného rozpočtu jako hlavního nástroje současné vlády, pro udržení naší ekonomiky v chodu na stále nižší úrovni. Většinou se zamlčuje, že tato údržba znamená ve skutečnosti vyčerpávání všech růstových zdrojů a rezerv bez naděje na rozvoj, růst hospodářství a životní úrovně.

V poslední době se i v této údržbě objevila díra a vláda se snaží v potu tváře díru ucpat a vrátit nás ke stagnaci a dalšímu vyčerpávání zdrojů možného budoucího růstu. Tento postup se snaží nám, poslancům, ale i lidu této země předkládat jako úspěšný scénář. Podstatou současných problémů však je malé zapojení do mezinárodní dělby práce a z toho plynoucí příliš široký sortiment vyráběné produkce v zastupitelném výrobku. To nám brání ve specializaci a zvyšování produktivity včetně efektivnosti naší výroby a není to, vážení pánové a dámy, problém nový. On vznikl hluboko v minulosti, když jsme v období studené války na východě neměli partnery na odpovídající úrovni a Západ proti nám používal embargo v podstatě ve všem, co jen trochu mělo smysl embargovat a mnohdy i tam, kde to smysl nemělo. Dnes tento stav i po majetkovém převratu zůstává prakticky nezměněn. K potencionálním partnerům na východě jsme se obrátili zády a na Západě nás opět na trhy nikdo nepustí Nepodařilo se plně najít odvětví, kde bychom dlouhodobě umisťovali velkou část naší produkce na náročný světový trh a měli dobrý výhled na další růst výroby.

Jenom tak má smysl, aby se rozvíjela péče o technickou a užitnou úroveň produkce, efektivnost výroby a vědeckotechnický pokrok.

Konečně podniky a podnikatelé, kterým se podařilo prorazit na této cestě, jsou prakticky všichni v rukou garančního kapitálu a své zisky uplatňují jinde a jejich přínos pro naší ekonomiku i státní pokladnu je velmi omezený. I to je důvod mimo všeobecně známých úniků, proč naší vládě stále více chybějí prostředky na vědu a výzkum, školství, kulturu, sociální zabezpečení, ale i bytovou výstavbu, dopravu, bezpečnost i v dalších oblastech.

Stagnace a nedostatek prostředků v těchto oblastech snižuje předpoklady a možnosti dlouhodobého výrazného ekonomického růstu v následujícím období. Mohlo by se zdát, že jde o bludný kruh, ale naopak je to spirála, po které se spouštíme mezi rozvojové země, které trpí nejen nedostatkem prostředků, ale i dalšími problémy. I naše návrhy při schvalování rozpočtu republiky nebyly nejen v loňském, ale i v minulých letech brány vážně. Množící se reakce ve sdělovacích prostředcích, že se řítíme do možného - bylo to zde řečeno mexického scénáře, jsou časem možná stále opodstatněnější.

Jinými slovy, když se poctivě podíváme na to, co vládní balíček řeší ze zmíněných problémů, tak si dovolím tvrdit, že velice málo, protože i při maximální úspěšnosti vládních opatření se můžeme dočkat pouze toho, že na sestupné spirále naší ekonomiky obnovíme vyrovnanost rozpočtu a obchodní bilance. To je něco jako velký úspěch při volbě mezi rychlou a pomalou smrtí.

Co nelze vládě prominout, je fakt, že onu nedůslednost a lajdáctví v řízení jednotlivých resortů využili především zahraniční vlastníci, kteří mají zájem pouze na okamžitém zisku a nikoliv na spravování majetku. Důsledky pak ponese řadový občan v podobě dalšího utahování opasků a v podobě zdražování pomalu ve všech oblastech.

Já se ptám nepřítomného pana premiéra a nepřítomných pánů ministrů, kde jsou jejich sliby i jejich přednostům okresních úřadů, starostům obcí, že díky právě jejich cestě bude prostředků dost a naše obce budou vzkvétat, že firmy budou stát před branami obcí a měst a budou se o práci prát. Kde jsou ty úspěchy venkova a zemědělství, když soukromý zemědělec nejenže si nemůže dovolit nikoho zaměstnat, ale díky stávající politice vlády nemá ani na nákup osiv, na jejich ošetření či hnojení půdy.

Pánům z vlády doporučuji, aby dopříště namísto velkoryse připravených výjezdních zasedání navštívili také obyčejnou malou obec, obyčejného drobného zemědělce. Tam se jistě dozvědí, kam jejich systém tyto lidi dostal.

Kolegyně a kolegové, já jsem nepoužíval záměrně čísel, těch zde dnes již zaznělo mnoho. Považoval jsem to za nutné říci tak, jak vládou navrhovaná opatření vnímá náš prostý občan.

Panu premiérovi a členům vlády, zodpovědným za současný stav české ekonomiky a země jako celku chci říci pouze toto. Pokud, vážení pánové, máte v sobě ještě trošku cti, je žádoucí, abyste vy sami vůči sobě vyvodili příslušné závěry a z vedení tohoto státu odstoupili.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou se přihlásil poslanec Jan Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já se omlouvám, že narušuji tok myšlenek diskutujících faktickou poznámkou, ale při předložení pozměňovacího návrhu k návrhu poslance Grosse, toho pozměňovacího návrhu, který jsem předkládal za náš poslanecký klub, jsem zapomněl podotknout, že je to pozměňovací návrh, kterým náš klub podmiňuje své hlasování o návrhu usnesení, které předložila sociálně demokratická strana. To je jedna věc.

Druhá věc, pro kterou jsem se přihlásil s faktickou poznámkou, je to, že náš poslanecký klub žádá, aby o tomto našem pozměňovacím návrhu bylo hlasováno po jménech.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Jan Vik, který tady není, takže v tuto chvíli ztrácí pořadí. Slovo má pan poslanec Ivan Langer, připraví se pan poslanec Václav Exner.

Poslanec Ivan Langer: Vážená paní předsedající, pane ministře, vážený zbytku Poslanecké sněmovny, já nejsem ekonom a přesto mi dovolte, abych alespoň trochu přispěl do diskuse, která je zde vedena. Jak jsem řekl, nemám ekonomické vzdělání, ale to málo, co vím v souvislosti s tím, co jsem slyšel včera ve vystoupení, mi říká, že v podobě střetu balíčku a antibalíčku jsme svědky střetu dvou vidění světa. Je to pohled, který klade důraz na člověka, na jeho jedinečnost, na svobodu volby, pohled, který klade důraz na schopnosti člověka a jeho odpovědnost, na svobodnou soutěž zdravých podmínek pro všechny zúčastněné, je to pohled, který klade důraz na smlouvu jako základ společenských vztahů, je to pohled, který by se dal charakterizovat jako liberální pohled na svět kolem nás.

Na druhé straně je zde druhý pohled, který vyjadřuje pochybnosti právě o oněch schopnostech člověka, o kterých jsem mluvil, je to pohled, který vzývá stát jako jediného moudrého správce, který jako jediný je schopen řídit kroky nás všech, rozhodovat o nás každý den, každou noc, na jaře, v létě, na podzim, v zimě. Je to pohled, který podle mého názoru vyjadřuje hlubokou nedůvěru v jedince a opěvuje moudrý stát, tedy jinými slovy - neboť i stát je tvořen lidmi v jeho čele - vytváří nadlidi, kteří jsou ze svých úřadů nejlépe schopni odhadnout, co lidé potřebují a co je třeba pro ně dělat.

Budiž mu však přiznáno ke cti, že je to pohled postavený na principech demokratického státu, ale to je také jediné, co ho podle mého názoru odlišuje od pohledů let dávno minulých. Myslím, že bychom ho mohli označit jako "demokratický socialismus" a domnívám se, že by sociální demokracie se neměla stydět za to, že ten pohled by mohl mít takové jméno.

Důvod, proč zde vystupuji, je ten, že pan předseda Gross dnes ráno hovořil o ideologických klišé a nedostatku argumentů, které on postrádal ve vystoupení jak předsedy vlády, tak ministra financí a ministra průmyslu a obchodu. Pokud vím, tak stejně jako mně ani jemu se nedostává ekonomického vzdělání, a proto bych byl rád, kdybychom společně - byť zde není - diskutovali, zda argumenty z úst premiéra české vlády, argumenty z úst ministra financí, argumenty z úst ministra průmyslu a obchodu tady zazněly či nezazněly a také bych byl rád, aby tato reakce se objevila třeba i ve zprávě zpravodaje k tomuto bodu.

Je tedy argument nebo není, že pokus sociální demokracie získat dovozní přirážkou 40 mld. Kč a novými spotřebními daněmi 12 mld. Kč by znamenal vytažení z kapsy každého občana, od novorozeňat až po důchodce, nejméně 5 tis. Kč? Je argument nebo není argument odmítnutí chování sociální demokracie, když se na jedné straně dovolává guvernéra České národní banky, který vyzývá vládu k posílení měnové a rozpočtové restrikce a na druhé straně se tatáž sociální demokracie odmítavě staví k takovým krokům vlády, které by byly pokračováním protirůstové restriktivní rozpočtové a peněžní politiky? Je nebo není argument kritika sociální demokracie, že podle jejích vlastních slov zdrojem úhrady podpory růstu je růst dosažený přechodem v protirůstové politice, čili růst na třetí, jak to zde zaznělo, aniž by současně bylo řečeno, kde se na něj vezmou peníze? Je nebo není argument - a pojďme o tom debatovat že zavedení dovozní přirážky bude znamenat i růst cen domácích výrobců a bude to mít ve svém důsledku proinflační efekt a bude-li chtít sociální demokracie zabránit tomuto růstu, nezbude jí než zavést cenovou regulaci? Je nebo není argument, že úmysl sociální demokracie zvýšit domácí úspory vytvořením důchodového fondu, vydáním dluhopisů a pokladničních poukázek přinese tzv. výtlačný efekt, který někdo jiný zaplatí v podobě zhoršeného přístupu k finančním prostředkům? Je nebo není argument připomenutí rizika, že zavedení dovozní přirážky, kvót, minimálních cen, by znamenalo odvetná opatření z Evropské unie a Světové obchodní organizace proti našim vývozcům a ve svém důsledku zhoršení přístupu na tyto trhy?

Zkusme se společně zamyslet, jestli v diskusi zazněly nebo nezazněly argumenty. Já se domnívám, že zazněly, ale ať již se na tom shodneme nebo ne, je podle mne neoddiskutovatelnou skutečností, že to, co zde zaznělo, byly skutečně dva odlišné pohledy na svět, přičemž ten liberální (podle mého názoru) nepostrádal argumenty, jak se nám snaží pan kolega Gross namluvit, a to způsobem, který podle mého názoru spíše svědčí o jeho vlastní nervozitě z nedostatku kvalitní argumentace podporující velké plány sociální demokracie v tzv. antibalíčku.

Byly to podle mého názoru skutečně dva pohledy na svět, které zde zazněly, přičemž ten v podobě demokratického socialismu nepostrádal velké ambice, nepostrádal snahu vyhovět každému a ve všem, byl to ale pohled, který lze přirovnat ke krásnému mrakodrapu, jenž byl postaven od prvního patra, ale chybí mu základy, přízemí a především kvalitní statika. Pokud se mýlím v tomto svém přesvědčení, byl bych rád, kdyby mě členové sociální demokracie ve světle mnou výše uváděných argumentů přesvědčili, že se mýlím. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou pan poslanec Sládek, potom s faktickou poznámkou pan poslanec Grégr.

Poslanec Miroslav Sládek: Paní předsedající, dámy a pánové, hovořilo se tady o souboru opatření vládním i o antikrizových opatření předkládaných sociální demokracií a hovořilo se o tom, že to je střet dvou pohledů na svět.

Dámy a pánové, vládní opatření jsou krátkodobá a částečná. Právě tak zvaný program antikrizový sociální demokracie, trochu pomýlený, trochu částečný, ale každopádně krátkodobý. Nejde rozhodně o žádný střet dvou světů nebo o střet nějakých koncepcí, protože podle mne to jsou skutečně tak krátkodobá opatření, že ani nemohou obsahovat jakýsi celostní nebo dlouhodobý pohled. To by totiž vyžadovalo to, co chybí tomuto století. Skutečně velcí lidé, kteří měli celostní pohled na svět a dlouhodobou vizi, ti žili v minulém století a toto století je postrádá.

Prosím vás, nezatahujme vládní soubor opatření nebo sociálnědemokratický protisoubor opatření do rovin, do kterých rozhodně nepatří. Řekněme si otevřeně, je to celkem slušně odvedená, krátkodobá úřednická práce, ale rozhodně to nemá ani náboj, ani vizi. A rozhodně ne celostní pohled na svět, aby to mohlo být pasováno na střet dvou světů.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka pan poslanec Grégr, potom řádně přihlášený pan poslanec Václav Exner.

Poslanec Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, samozřejmě že nebudu v celém rozsahu odpovídat panu poslanci Langrovi, protože jak sám odpověděl, nemá příslušné vzdělání a samozřejmě jak on, tak i někteří členové vlády příslušnou odbornou praxi. Samozřejmě jsem ochoten i s ním i s dalšími odborníky na tato témata diskutovat.

Chtěl bych jenom říci na takový laciný argument, který zde uvedl pan premiér a který teď opakoval pan poslanec Langr, že dovozní přirážka vytáhne vy jste říkal 4 až 5 tisíc, když si vydělíte 40 miliard deseti miliony, vyjde vám 4 000 Kč a nikoli 4 až 5 000 - z peněženky novorozeněte až po babičku, tak bych chtěl říci, že to nepostihne ani novorozeně ani babičku, protože se jedná o diferencovanou dovozní přirážku, zejména luxusní zboží a určitě ani novorozeně ani babička si nekoupí mercedes ani BMW, ani třeba luxusní zubní pastu, když půjdeme až do detailů.

Ale položil bych obráceně otázku, že bychom měli žádat, aby vládní koalice vypočítala, co vytáhne z peněženky novorozeněte až babičky deregulace cen energií, nájemného, školné, zdravotní péče, zvýšení DPH, cen energií a dalšího zboží. Pak bychom mohli porovnávat i dopad přijatých nebo navrhovaných opatření na peněženky občanů.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Tvoří se zde pořadí faktických poznámek. S faktickou poznámkou poslanec Jičínský, potom poslanec Langer.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Paní předsedající, vážení kolegové, se zájmem jsem vyslechl vystoupení kolegy Langra, byť jsem je sledoval u televize. Chci říci, že samozřejmě v pozadí problémů, o kterých hovoříme a které se projevují v té velmi praktické ekonomicko-finanční oblasti, v pozadí těch problémů je opravdu ten základní spor. To bychom zastírat neměli a není důvodů, abychom to zastírali.

Ale nemyslím si, že ten problém je v té podobě, jak ho formuloval poslanec Langer. Velmi bych mu doporučoval, aby se zamyslel nad statí, která v minulém týdnu byla publikována v Právu, v Salonu, nad statí významného českého filosofa Karla Kosíka, který tam rozebírá světový názor lumpenburžoazie, který se realizuje v podobě praktické politiky realizované u nás.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Faktická poznámka pan poslanec Langer.

Poslanec Ivan Langer: Děkuji, paní předsedající.

Nejprve zareaguji na pana prof. Jičínského. Děkuji, přečtu si rád.

A na pana kolegu Grégra, na dvě otázky. Mluvil o 40 miliardách v rámci přínosu díky dovozní přirážce a o 12 miliardách z navýšení spotřební daně. Spotřební daň je daní nepřímou, tak nás to učili na fakultě ve finančním právu, kterou platí někdo jiný, než tu daň odvádí, a platí to spotřebitel. Takže když to k tomu přičtete, vyjde vám počet, o kterém jsem hovořil.

Pokud jde o zvýšení cen energií apod., ono to přinese jedno - odbourání dotací, které jdou ze státního rozpočtu, který je naplňován z daní tzn. I z kapes ostatních.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan poslanec Petr Kudláček. Ještě než dám slovo panu poslanci Exnerovi, s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Sládek.

Poslanec Miroslav Sládek: Paní předsedající, dámy a pánové, je zajímavé, že zákony prof. Parkinsona jsou naprosto nenapadnutelné a platí se železnou pravidelností čím menší částka, tím delší čas se na ni věnuje. Ovšem Parlament České republiky dovedl tento zákon ad absurdum. Když nejde vůbec o žádnou částku, je debata úplně nejdelší. Protože evidentně se vláda nepustí Evidentně sociální demokracie ani nemá chuť ji odvolat, takže se vlastně diskutuje o ničem.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pevně věřím, že nyní již bude moci hovořit řádně přihlášený poslanec Václav Exner. Po něm se připraví pan poslanec Petr Kudláček.

Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, pane místopředsedo vlády a ministře financí, po asi paterém vyzvání děkuji za udělení slova.

Myslím si, že skoro všechny argumenty, které měly být řečeny, již takřka řečeny byly. Dovolím si doplnit to, co již bylo řečeno, z hlediska argumentačního jen nepatrně. Zaujala mě v dosavadním průběhu diskuse některá vystoupení, na která bych chtěl krátce reagovat.

Ve vystoupení předsedy vlády byla ostrá kritika použití slov soubor opatření. Tato slova sama o sobě za mnoho nemohou a musím upozornit, že také materiál vlády se jmenuje korekce hospodářské politiky a další transformační opatření. Je skutečně problém, jak nazvat několik opatření a vyhnout se přitom slovu soubor. Vláda kolísá mezi označením další transformační opatření a doprovodná opatření.

Zaujala mě také velmi opodstatněná kritika cizích slov, která použil předseda Poslanecké sněmovny při přednášení svého projevu. Tady bych chtěl panu předsedovi vlády připomenout, že jeho materiál začíná slovem korekce, ačkoliv nepochybně máme taková česká slova jako úprava nebo náprava. Navíc slovo korekce je spojeno také se slovem trest a samovazba a domnívám se, že toto vláda na mysli neměla.

Vláda ve svém předloženém materiálu v prvním odstavci na pěti a kousku řádku používá tato slova: korekce, koncept, transformace, manévr. Je zde také vojenský termín dimenze, a kredibilita. V jiné části předloženého materiálu na straně 4 na dvou řádcích jsou použitá přídavná jména: primární, fiskální, sekundární, administrativní, regulační.

Dále jsou ve vládním matriálu takové české jazykové perly jako regulace municipálního dluhu, restrukturalizační a regulační proces, maximální eliminace možného konfliktu. Jedno opatření z materiálu Korekce hospodářského politiky a další transformační opatření ukládá ministerstvu financí a ministerstvu zemědělství intenzivně pracovat, zřejmě na těchto ministerstvech jsou příliš líní. Tuto problematiku doplnil potom pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý ještě útokem na bývalé plánovače, že byli impotentní, zřejmě ve srovnání se současnými potentními ministry a zřejmě asi také potentními ministryněmi. Přál bych vládě, aby její další opatření, ať už transformační nebo doprovodná, měla alespoň stejnou neefektivnost, jako zprofanovaný soubor opatření z minulé doby.

Dovolte mi také upozornit na to, že pan ministr Dlouhý ve své argumentaci mluvil o dvou letech růstu a pan předseda vlády to ještě zlepšil na několik let příznivého a relativně vysokého ekonomického růstu. Je potřeba říci, že pokud jde o tyto věci, potom by pan ministr Dlouhý měl čestně říci, že za těch sedm a půl roku jeho účasti ve vládě šlo tedy o ty dva roky růstu proti pěti letům poklesu, stagnace nebo zcela zanedbatelného růstu. Výsledek, který mám k dispozici na základě statistických údajů, je následující. Cituji: ve srovnání s předtransformačním rokem 1989 činí propad průmyslové výroby od počátku roku, myslí se za měsíce leden - březen, 14,7 % a stavební výroby u podniků nad 20 zaměstnanců 39,3 %. Zmíním se také o tom, že za svůj cíl při 7,5 letém působení ve vládě i za cíl perspektivní označuje ministr Vladimír Dlouhý: malý stát - levný stát. Zde ze stejného zdroje pro něj ocituji, že největšího nárůstu zaměstnanosti bylo dosaženo ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení kde proti roku 1989 stoupl počet zaměstnanců o 183,7 % do konce roku 1986. Tedy více než 2,8 krát, a to je za celý sledovaný obor, ve kterém se ještě oblast obrany výrazně snížila. To je tedy ten výsledek malého a levného státu. V tomto směru státní správa je hned na druhém místě za preferovaným oborem peněžnictví a pojišťovnictví, kde počet pracovníků v uvedeném období vzrostl zhruba o 352 % na více než 4,5 násobek a k tomu je ještě možno dodat, že výsledek tohoto resortu jako celku je takový, že v loňském roce dosáhla ztráta kolem 25 tisíc korun na pracovníka. Jsou to skutečně povzbuzující výsledky. V této situaci nám pan předseda vlády ve svém vystoupení na úvod projednávaného bodu znovu připomněl, že existuje jediná cesta řešení situace, ve které se nacházíme, a tuto jedinou cestu, to prosím cituji, označil jako omezení tuzemské poptávky. Zároveň nás informoval o tom, že každá změna, každá transformace má také svou cenu. Ostatně není to tak dávno, snad sotva dva měsíce o tom sepsal celý článek pro Lidové noviny. Je s ním nutné samozřejmě souhlasit, každá změna má svou cenu, ale každá změna by měla mít také své přínosy a za efektivní změnu můžeme označit jenom tu změnu, kde celkové přínosy převýší náklady, tedy cena za transformaci asi netto změnu. Co se tedy zlepší podle projevu našeho předsedy vlády? Výsledkem té jediné cesty podle jeho projevu, zde opět cituji, je zpomalení ekonomického růstu. To je skutečně výsledek, který si můžeme všichni dát za klobouk.

Vážení, ve svém vystoupení předseda vlády také konstatoval, že vláda může a samozřejmě ji musí svou hospodářskou politikou ekonomiku ovlivňovat a tato vláda to dělá. Na druhé straně konstatoval ve svém projevu, jenom o dva odstavce předtím, že vláda není a ani nemůže být demiurgem či dominantním tvůrcem konkrétní krátkodobé ekonomické situace.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče, ráda bych upozornila, že jednací řád vyhrazuje okruh osob, které mají právo vstupu do Poslanecké sněmovny, takže bych ráda požádala návštěvníky, kteří sem přístup nemají, aby opustili Poslaneckou sněmovnu. Pokračujte, pane poslanče.

Poslanec Václav Exner: V té souvislosti chci podotknout, že takové instituce jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka, případně také naše partnerská Evropská unie už mnohým vládám daly najevo, že také něco musí. Máme tady vládu, která neřídí a za nic neodpovídá. Ptám se, jestli potřebujeme vládu, která neřídí a která za nic neodpovídá. Dovolte, abych si odpověděl, že nepotřebujeme.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Libor Kudláček, připraví se pan poslanec Pavel Maixner.

Poslanec Libor Kudláček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v celé té dlouhé rozpravě zaznělo mnoho vystoupení, které by si zasloužily a je to lákavé, řadu různých replik, jako například to, že bychom mohli také přizpůsobovat složení parlamentu nebo přinejmenším složení diskutujících tématu, resp. jeho vazbě na nějaké oborové vzdělání. Nemyslím si, že by to bylo ideální, neboť parlament, který by se měnil podle toho, jaký bod projednáváme, nebo alespoň by k němu nemohli promluvit ostatní, to není fér argument. Stejně jako by bylo půvabné reagovat na to, že právě od pana poslance Grebeníčka slyšíme cosi o letitém ideologizování nebo o rozkrádání majetku, k čemuž musím podotknout, že nám tu jeho soudruzi toho majetku příliš nenechali. (Potlesk v části sálu.) Chci se zmínit o dvou tématech, která považuji za důležitá v souvislosti s návrhem který nám byl předložen jako jakýsi alternativní scénář "vyvedení z krize české ekonomiky". Myslím si, že i celý tento elaborát se nese v tónu jednoho základního omylu a ten základní omyl spočívá v tom, že nazývá dosavadní ekonomickou politiku vlády jako politiku, která byla konána pod taktovkou ultraliberálních ekonomů. Překvapuje mne, že to Miloš Zeman a jeho tým za celu dobu nepoznal, že tomu tak není. Reálná politika této vlády nebyla ultraliberální.

Přinejmenším od roku 1993 kdy to mohu doložit na mnoha příkladech, mohu to doložit na velmi mírném snižování daní, mohu to doložit na velmi mírném snižování přerozdělování ve státním rozpočtu a tedy velmi mírném omezování výdajů státního rozpočtu, které jsme také mnohdy kritizovali. Mohu to doložit na velmi mírné deregulaci, a to prosím ne jenom cenové, ale deregulaci zákonných předpisů, které omezují vstup do podnikání, vstup pro podnikatele na trh. Mohu to doložit na skutečnosti až do letošního léta velmi symbolické nápravy cenových deformací v oblasti energií nebo v oblasti nájemného. Mohu to doložit na velmi vstřícném přístupu k zájmům různých nátlakových skupin, jako byly železniční odbory a naopak na dlouhém a bolestném odstraňování přežívajícího modelu plošné mzdové regulace. Mohu to také doložit na praktickém uchování poměrně vysokého stupně centralizmu, tvorby rozhodování v této zemi, nebo na velmi pozvolných úpravách reformy penzijního systému atd.

Není divu, že tato politika neponechala pro Sociální demokracii příliš velký prostor, pro skutečně konzistentní alternativní scénář a že je tak vedla k návrhu ekonomiky, se kterou nás včera seznámila a která má mnohem blíže k přídělovému systému než k čemukoliv jinému. A že tedy vlastní chybou, kterou si nyní vláda musí přiznat, že to, že prováděla spíše jakousi smíšenou ekonomickou politiku, že by teď měla důsledně plnit vlastní sliby tímto směrem včetně vyvození důsledků, konkrétní odpovědnosti jednotlivých členů vlády. To je ten správný tón, kterým by měla vláda přiznat své chyby. A ten je o 180 stupňů obrácen jiným směrem než míří kritika dosavadní vládní ekonomiky.

A to druhé téma. Já si myslím, že místopředseda vlády, pan předseda KDU-ČSL Lux se mýlil, když nazval tento scénář konzistentním alternativním scénářem jiné ekonomiky. Možná, že tento výraz použil v jakémsi ironickém kontextu, nevím přesně, jestli se v tom ještě vyznám, ale v každém případě pokud to myslel vážně, tak se podle mého názoru mýlil.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP